Půltucet 2022 - fotky s příběhem s nejvíce hlasy

Půltucet 2022 - fotky s příběhem s nejvíce hlasy

Znovu si můžeme osvěžit příběhy několika vybraných fotek. Jsou to ty, které získaly v loňském roce nejvíce hlasů. Při rovnosti hlasů k datu zvěřejnění zařazeji v některém z měsíců více fotek.

Hlasování fotek s nejvíce hlasy z roku 2021 vyneslo na pomyslný piedestal Kříž těsně před fotkou doby F*ck Covid a mnou favorizovaný obraz Kalvárie Ostré. Zpětně lze vysledovat, že první zařazená fotka má vždy jakousi malou výhodu při hlasování. Proč tomu tak je, netuším.

. . .

1. leden

Na hrázi

Torza staletých dubů budí náš respekt. Škoda, že nám nemohou vyprávět, co všechno zažily. V okolí Hluboké nad Vltavou jsou podobných desítky, možná stovky. Pro mnoho druhů brouků jsou nepostradatelné. Jejich larvy využívají k svému vývoji a úkrytu právě staré rozpadající se stromy. Před lety jsem pod jedním z mohutných dubů právě na Hluboké narazil na krásný exemplář samečka roháče a byl to úžasný zážitek. To bylo u Vltavy, ale i na Bezdrevské hrázi, odkud pochází přiložená fotka, je můžete spatřit.

. . .

2. únor

Nebe plné zázraků

Abstraktní děj se často odehrává nad našimi hlavami, kde jedno podivuhodné zvíře požírá druhé. Je to jiný svět, v němž hlavní roli hraje vaše fantazie a umění se dívat.

. . .

3. březen

Most přes propast času

Jedním z odkazů minulých generací jsou stavení jihočeského selského baroka. Mnoho z nich je státem chráněno, ale ruku na srdce, byli byste schopni tyto skvosty zničit či nahradit nějakou bezduchou variantou novodobých krabic, určených k dnešnímu pohodlnému bydlení?

. . .

4. duben

Plechý

Mohutný hřbet Trojmezenský vyrůstá nad pastvinou u Perneku jako modrá hradba orámovaná bělostnou čelenkou. Sníh se ve vyškách nad 1 300 m drží často až do teplých májových dnů, kdy postupně odtává. Pohled k vysokým horám od Maňávky je impozantní.

. . .

5. duben

Stvořidla

Sázava je trempskou řekou. Víkendové nahlédnutí do kaňonu, kudy si voda prorazila cestu přes žulový masív Melechova, bylo jen malou splátkou za mé opomenutí tohoto turisticky vděčného kraje. Kamenité koryto řeky mi trochu připomíná šumavskou Křemelnou.

. . .

6. květen

Zlatý voči

Myslíte si, že pádem "železné opony" jsme se stali navždy demokratickou zemí, jež se múže chlubit svojí absolutní svobodou? Že se již nestane, aby některé názory byly vyzdvihovány, zatímco jiné upozaděny. Že by snad dokonce mohli být vymazány z mediálního světa články a celé weby, bez rozhodnutí soudu? "Zlatý voči" přátelé, to jsme jen vyměnili osoby a obsazení, praktiky zůstaly stejné. Moc vždy přitahuje jedince, kteří se svojí arogancí a křikem prosadí. Slušní v politice nemají místo, nebo je jim vyhrazen pouze omezený prostor, o tom jsem přesvědčen. Oni budou vždy tiše sedět v pozadí a mlčet.

"Zlatý voči" z lipnického triptychu Bretschneiderovo ucho, Ústa pravdy a Zlatý voči se mohou na vše jen smutně dívat. Vždyť "Ústa pravdy" ztichla, když "Bretschneiderovo ucho" znovu začalo pozorně naslouchat lidským řečem a odhalovat všechny nepravosti světa. A udavači všeho druhu znovu mají pré. Nezapomeňte si při návštěvě lipnického hradu projít i jeho zajímavé okolí. Z hladiny zatopených lomů vytušíte víc.

. . .

7. květen

Solovec

Také v Boubínské oboře i jeho okolí naleznete pár tisícovek, na které jejich sběratelé stoupají. Až již našli inspiraci na webu www.tisicovky.cz či www.vrcholovka.cz, nebo prostě jen mají touhu spatřit krajinu z výšin kopců.

Solovec je jedním z nich. Ještě nedávno jste z něho žádné výhledy očekávat nemohli, ale kůrovec a větrné smrště vše mění. Dnes z částečně odlesněného vrcholu můžete z výšky 1 155 m přehlédnout velkou část Jižních Čech. Pokud vyjde počasí, je pohled do "nížin" pod vámi příjemnou odměnou za výstup.

. . .

8. červen

Svítání

Fotografové dobře ví, že ty nejzajímavější fotky vznikají v brzkém ránu či při západu slunce. Nízké světlo v této době vytváří neopakovatelné kouzelné scenérie, které i z všední krajiny dokáže vytvořit hezké pokoukání.

. . .

9. červenec

Stezky

Zdálky se hory zdají nedostupné. Vidíte vysoké skalnaté věže se strmě do údolí padajícími travnatými srázy. Pak přijdete blíž a zjistíte, že se mezi nimi proplétá tenká stužka světlé stezky, jež vás jimi bezpečně provede. A teprve tam spatříte jiný svět. Občas se vám bude tajit dech z výhledů, jindy z pestré krásy alpských bylinek, jež okolí rozzáří svojí barevností. Zamilujete si Dolomity, které máte na dosah.

. . .

10. srpen

Rožmberk

Tak trochu pro obry je sestup po kamenných schodech k rybníku Rožmberku. Rozlehlá klidná hladina prý dokazuje, že je Země skutečně kulatá. Pokud si ji vyfotíte širokoúhlým objektivem, jistě tomu i vy uvěříte.

. . .

11. září

Oblačno

Na pohled hezkou fotku dělá dobrá kompozice, které často pomohou mraky. Proto málokdy fotím krajinu se sterilně modrou oblohou. Zobrazení Ktišského rybníka není v Půltuctech poprvé. Není divu, když pohled na něj mám před očima téměř každý týden. Vybírám tak jen fotky něčím zvláštní, což tahle, doufám, splňuje.

. . .

12. říjen

Kamenná chata

Říjen pozdním odpolední jsme vyjeli k vrcholu Čerchlanský Beskyd (945 m n. m.), kde stojí na hezkém místě Kamenná chata a rozhledna Tetřev. Zajímavé světlo spolu s vlnami beránků vytvořily kouzelnou podvečerní atmosféru. Okouzlení pohádkovým místem jsme poté sjížděli krásnou beskydskou přírodou zpět do Mostů u Jablůnkova. .

. . .

13. listopad

Na hrázi

Ztichlé hladiny rybníků stále ještě hostí vodní ptactvo všeho druhu. Teplé zimy posledního desetiletí je nenutí migrovat na jih, stejně jako dříve. Vždyť voda v nich zamrzá jen výjimečně. Jejich stavy se každoročně zvyšují, což vidí každý, kdo má oči otevřené.

. . .

14. Listopad

Oáza

Za jasného počasí byste si kapličky v poli u Strýčic snad ani nevšimli. Když však kolem zhoustne mlha, vynoří se z ní malý zelený ostrůvek jako oáza v poušti.

. . .

15. prosinec

Olympic

Život plyne jako voda. Co vše jen se v něm dá vlastně stihnout? Svoji cestu si každý zvolí sám. Před pár dny jsem si znovu přečetl knihu Pierre Bertona Zlatá horečka. Neuvěřitelné výpovědi o lidech, kteří toužili rychle zbohatnout. Jen málokomu se to opravdu povedlo, ale i většině z těch, co zbohatli, zlato k štěstí nepomohlo. Většině zbyla jen prožitá dobrodružství v divoké přírodě Aljašky. Ale je to snad málo? Troufám si říct, že podobně dobrodružný život prožil i frontman Olympicu Petr Janda. Jeho písně se staly i mými písněmi. Dlouhých 60 let se smrsklo do jediného koncertu, který jsem si v zlivském KD velmi užil. Do jednoho okamžiku plného nostalgie, jenž se dal z očí Petra Jandy dobře vyčíst.

∆ ∆ ∆

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Anketa

Fotky s příběhem s nejvíce hlasy - Půltucet 2022

8%Na hrázi

7%Nebe plné zázraků

6%Míst přes propast času

8%Plechý

7%Strvořidla

6%Zlatý voči

5%Solovec

6%Svítání

6%Stezky

6%Rožmberk

8%Oblačno

9%Kamenná chata

6%Na hrázi

6%Oáza

7%Olympic

Hlasovalo 279 čtenářů

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Rony

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

Přidat komentář

Komentáře

K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.