Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Půltucet 2019 - fotky s příběhem s nejvíce hlasy

vydáno 12. května 2020 – napsal Rony – 1 komentář

Z uveřejněných fotek Půltuctů jednotlivých měsíců roku 2019 vzešlo z hlasování dvanáct nejúspěšnějších. Každý měsíc je zastoupen jedinou fotkou a vy novým hlasováním můžete určit fotku roku 2019.

Poprvé si můžete prohlédnout fotky, které vás v loňském roce zaujaly a dostaly nejvíc hlasů. Z každého měsíce Půltuctů roku 2019 byla vybrána jediná a vy můžete znovu dát některé svůj hlas. Nejvíce hlasů rozhodlo o lednovém vítězství, když hlasovalo celkem 279 čtenářů. V dalších měsících hlasy v Půltuctu přibývají vždy postupně, jak přichází hodnotící.

1. leden
Světýlko

Šedivé dny doprovází pochmurnou atmosféru letošního ledna s děsivou pravidelností a slunečních chvilek lze zažít poskrovnu.

Je čas na rozjímání, zklidnění mysli. Plamínek svíčky může nahradit velký oheň plápolající v jeskyni, u něhož se v mrazivých zimních dnech tísnili muži, ženy a děti, naši dávní předkové. Jejich odkaz máme stále v genech.

2. únor
Roklanská dvojčata

Již je to dávno, co ve své knize popisoval Karel Klostermann Großer Rachel jako nejdivočejší a nejhůře dostupné místo na světě. Dokonalý popis hlubokých šumavských hvozdů již tehdy poznamenala kůrovcová kalamita, když se na nepřístupných hřebenech tento malý černý brouček přemnožil po silné vichřici, která smetla tisíce zdravých a vzrostlých smrků.

Historie se opakuje a tak nyní mohu zvěčnit zřejmě podobný stav druhé nejvyšší hory Šumavy, jaký panoval i před více než sto lety. Ještě v devadesátých letech byste sníh na vrcholech Roklanů od Filipovy Hutě nespatřili. Souvislý pás smrčin uvěznil hřebeny do neprůhledného celku, kde zorientovat se při cestách nebylo vždy snadné.

I proto horskou hranici lemovaly (a stále lemují) vysoké bílé sloupy s modrým pruhem, s bavorskou přesností posazené do terénu v stále stejných intervalech.

K Roklanu mám vřelý vztah. Bylo to na jaře v roce 1990, kdy jsme poprvé stanuli na hranici šumavského hřebenu. Kousek pod Roklanem, u starého hraničního kamenu s překrásně vyobrazenými státními znaky Čech a Bavorska. Tehdy jsme se ještě k vrcholu nevydali, později mnohokrát. Roklan tak pro mne navždy zůstane symbolem dosažené svobody, kterou nám kdosi znovu nenápadně a po kouskách odebírá.

3. březen
Nakloněná kaplička

Zbudovská Blata se mohou pyšnit nejen malebnými vískami a domky ve stylu selského baroka, ale také mnoha kapličkami, božími mukami a křížky.

Jedna z kapliček stojí nedaleko Zalužic. Pochází z roku 1830, kdy byla zasvěcena sv. Barboře. V roce 1888 ji zasáhl blesk, který poničil horní část a celou ji naklonil. Takto zůstala i po opravě v roce 2008, kdy byl její náklon zachován.

4. duben
Mexiko

I poslední fotka dubnového "půltuctu" zobrazuje krajinu, jako vystřiženou z westernů o divokém západu.

Dnes se opuštěné lomy staly součástí přírodních procesů a nepoučenému pozorovateli se zdá, že jde o výtvor přírody, a ne o dílo vzniklé tvrdou prací převážně politických vězňů v počátku 50-tých letech minulého století, kdy byl název lomu Trestanecký lom. Lidově také Deštivý lom, či lom Schniloušák.

5. květen
Blanice

Řeka, která se na své téměř sto kilometrové pouti k soutoku s Otavou prodrala horami Šumavy a vytvořila za miliony let úžasně pestrou krajinu, tolik na svém horním toku osvěžující a milou.

V rozsáhlém území řeky mezi Arnoštovem a Blažejovicemi dnes chrání NPP Prameniště Blanice (od roku 2008) mokřiny a mokřady v různém stupni vývoje. Hlavním cílem je ochránit biotop, v němž se vyskytuje kriticky ohrožený mlž - perlorodka říční. Ta žije pouze v nejčistějších vodách, podobně jako mihule potoční, vranka obecná, čolek horský nobo vzácný čolek obecný.

6. červen
Křehká krása

Makrofotografií se zabývá mnoho fotografů. Někteří používají omámený hmyz. Sofistikovaným přístrojem fotí jeden detail po druhém a následně výslednou fotku skládají, aby bylo vše zcela ostré. Z této piplavé práce vznikají úžasná dílka, která vás okouzlí.

Byl jsem trochu na vážkách, když jsem doma za oknem objevil zbloudilé, mdlé šidélko páskované. Bez vody dlouho nepřežije a snaha oživit ho moc nezabírala. Pokusil jsem se tedy krásu jeho stále nevyhaslých očí zachytit makroobjektivem na několika snímcích.

7. červenec
Pohádkový les

Východniarsky znějící jméno pohoří kdesi u ukrajinských hranic bylo pro mne odedávna lákadlem. A dost dlouho trvalo, než se můj sen, projít si jeho tajemná zákoutí, splnil.

A odměnila mne příroda sama, když trek hřebenem hor zahalila mlžným oparem. Vihorlatský prales se tím proměnil v úžasnou a neustále se měnící pohádkovou scénu, kterou fotky dokáží zobrazit jen zčásti. Dával jsem si načas, šel pomalu, poslední, abych si dosytosti vychutnal ticho a klid, jenž všude kolem panovalo.

8. srpen
Žďárecké jezírko

Jako perla v srdci hlubokých horských lesů se před vámi objeví modré vody jezírka, když budete putovat starou Jelení stezkou od Knížecích plání k Strážnému.

Dnes však při příchodu k němu dávejte dobrý pozor. Stezka se změnila v novou kvalitní asfaltku a tím se stala cílem mnoha cyklistů, kteří již na Šumavě v létě pěší turisty z mnoha míst zcela vytlačili. Vinu na tom nese nejen novodobý boom horských kol a dnes stále častěji viděných elektrokol, ale především "majitelé" národního parku Šumava, svojí neschopností proznačkovat pro pěší tuláky jiné cesty či stezky, kterých jsou v terénu stovky.

Také jsem k jezírku přijel od Polky na elektrokole. Nestydím se za to, když pěšky to již v létě nejde.

9. září
Labutí láska

Těmto nádherným ptákům se na rozdíl od jiných ptačích druhů v posledních desetiletích daří. Labuť velká se dříve chovala jako okrasný pták v zámeckých parcích. V druhé polovině 20. století se začala více šířit a dnes u nás žije a pravidelně hnízdí kolem 700 párů. V době hnízdění samec hlídá své hnízdo, kde snůška čítá kolem šesti vajec.

Jejich krásu, vznešenost a bělostnou čistotu můžeme obdivovat na mnoha rybnících a mírně tekoucích vodách. Pověstná je i věrnost labutího páru, kdy po smrti jedné často brzy uhyne i druhá z páru.

10. říjen
Pyramida

K podzimu mlhy patří. A pokud jimi zrána pronikne svými paprsky létem unavené slunce, mohou se dít zázraky. Jeden takový malý zázrak se před námi objevil nedaleko České Kamenice, kde světelná šou ideálně obohatila kužel Zámeckého vrchu.

Jako by se sluneční louče rozhodly vytvořit druhou, ještě větší pyramidu a soutěžit s čedičovou horou.

11. listopad
Čertova stěna

Díky snadné dostupnosti se na vrchol kamenného moře nad kaňon Vltavy vydá mnoho zvědavců. Je pouze jedním z mnoha taháků krásné a divoké Šumavy.

Odměnou za krátký výstup je výhled z Ďáblovy kazatelny do kamenitého kaňonu Vltavy i na prolehlý vrchol Luče, opředeného mystikou a tajemstvím.

Pověsti neunikl ani nedaleký vrch Strašidelník posvátným pohanským místem, kde Slované uctívali Svatoroha.

Legenda provází i vznik Čertových proudů. Kdysi chtěl čert zničit nově zbudovaný Vyšebrodský klášter a hodlal proto zhotovit hráz, aby pak klášter vodní vlna spláchla. Nestihl to ale provést během jedné noci, se svítáním jeho čas vypršel, zbylo po něm však jeho nedokončené dílo. V korytě řeky pak zůstal jeden velký balvan s otiskem čertova palce.

Pověst inspirovala v roce 1882 Bedřicha Smetanu ke složení opery Čertova stěna.

12. prosinec
Pahýly

Stromořadí okolo cest pomalu zanikají. Znám mnoho takových míst, kde ze stromů zbyly jen smutné pahýly. Torza dříve zdravých stromů. Pokud se někde vysadí nové, zpravidla brzy nepřízní zahynou.

Jako by nechtěly mít s dnešním světem plným aut nic společného.

Krajina se otevírá vichru, který z ní stále víc odčerpává vláhu. Vrátí se ještě na staré cesty stín mohutných košatých stromů?

Mnozí mladí lidé se dnes stále víc ozývají proti "změnám klimatu", obviňují z toho předchozí generace, ale nechtějí si přitom přiznat, že právě oni jsou tím největším problémem. Do duší těchto mladých klimatických bojovníků jasně promluvil novinář ze Sky News Australia.

"Jste první generací, která si vyžádala klimatizaci do každé třídy ve škole; vaše školní úkoly děláte na počítači a televizi máte doma v každé místnosti. Celý den používáte elektronické přístroje a místo abyste šli do školy pěšky tak se necháte vozit veřejnou dopravou, případně rodiči až ke škole.

Jste generací s největší spotřebou zboží vůbec v celé lidské historii: neustále kupujete nové oblečení podle poslední módy abyste byli "in". Vaše protesty jsou ohlašovány a organizovány přes počítače na sociálních sítích přes internet.

Omladino, vypněte klimatizaci a počítače, jděte do školy pěkně po svých, nechte doma vaše telefony a raději si přečtěte knížku a místo kupovaní jídla v kiosku si udělejte doma sami obložený chleba!

Je jasné, že nic z toho se nestane: jste generací egoistů, nevychovanci, jste manipulováni lidmi, kteří vás zneužívají a tvrdí vám, že se jedná o vznešenou ideu a přitom si sami žijí v západním luxusu. Probuďte se a zavřete zobák! Především se napřed řádně informujte o realitě než začnete protestovat! Nebo jde jen o to ulejt se ze školy?"

☆ ☆ ☆

Můžete vybrat fotku s příběhem z Půltuctů roku 2019. Autor vítězné fotografie obdrží lahev Jägermeistera.