Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Praha

vydáno 20. prosince 2009 – napsal Jack – 5 komentářů

Máme tu poslední měsíc v roce – prosinec. Lidé neustávají ve svém spěchu, ba naopak ještě více přidávají, neboť nastává období Vánoc :) a následně oslavy konce roku – Silvestr. Ale my nekončíme... Usaďte se a vstupte do Staré Prahy.

Cesta do Prahy ze Strakonic trvá něco kolem dvou hodin.

Praha

Hlavní a též největší město České republiky, kde žije 1 250 000 obyvatel. Leží na řece Vltavě a sídlí zde prezident republiky.

Většina historiků tvrdí, že název pochází od práhu říčního proudu, tedy poblíž Karlova mostu. Podle jedné pověsti kněžna Libuše nechala vybudovat město tam, kde jeden osadník táhnul práh ke svému srubu.

Komplex Pražského hradu s Vltavou

Je jí dáváno mnoho přívlastků:

Praga Caput Regni alias Praha hlava království, který byl používán od středověku a je vyznačen na Staroměstské radnici.

Praga mater urbium což znamená Praha matka měst, ze které se později stalo Praha hlava republiky.

Na počátku 19. století jeden matematik a učenec spočítal zdejší věžičky a dospěl k číslu 103, a proto dostala přívlastek Praha stověžatá.

Pražský hrad

Nachází se v pražské čtvrti Hradčany. Hrad byl založen v 9. století a postupně se zvětšoval do nynější podoby. Sloužil jako sídlo českých panovníků a od roku 1918 se stal sídlem prezidentů. Je zapsán v Guinessově knize rekordů jako největší hrad na světě – 570 m délky a 130 m šířky.

Vstup do hradního komplexu

Pohled na Hrad

Hrad v nočním světě

Nejznámější v hradním komplexu je Katedrála (nebo také Chrám) sv. Víta, kde jsou uloženy české korunovační klenoty a též jsou zde pohřbíváni čeští vládcové.

Kostel narození Páně alias Pražská Loreta

Počátek stavby se datuje do roku 1626 a posléze došlo k její vysvěcení 25. března 1631. Navržena byla italským architektem Giovannim Orsim a financovala ji hraběnka Kateřina z Lobkovic.

Pohled na Loretu z Karlova mostu

Uvnitř loretánského domku se nachází pravděpodobně několik trámů a cihel z italské Lorety. Chýše (základní prvek) je vymalována výjevy ze života Panny Marie Loretánské. V 18. století byla obehnána barokním průčelím pod dohledem bratrů Dientzenhoferů.

Pražská Loreta

15. srpna 1695 se poprvé rozezněla zdejší zvonkohra, která patří mezi jednu z největších, kterou vytvořil hodinář Peter Neumann ze 30 zvonů a zvonků ulitých v Amsterodamu. Je s ní spjato mnoho legend.

Dnes se tu také nachází velká sbírka liturgických předmětů, hlavně monstrancí.

Petřín

327 m vysoký kopec v centru našeho hlavního města, sloužil po většinu středověku jako popraviště. Za doby císaře Karla IV., kdy došlo k vybudování Hladové zdi, se zdejší popraviště přesunulo na vrch Vítkov.

Petřínská rozhledna

Nejznámější památkou je rozhledna, která byla vystavěna v roce 1891 jako volná kopie francouzské Eiffelovy věže. Vysoká je 60 m a má 299 schodů.

Noční Petřín

Karlův most

Při tání ledů v roce 1342 byl stržen Juditin most a nahradil jej Karlův. Jeho základní kámen položil Karel IV. 9. 7. 1357 v 5 hodin a 31 minut. Patří mezi nejstarší mosty přes řeku Vltavu a je druhým nejstarším dochovaným mostem v České republice.

Cestou ke Karlovu mostu

Dům s erbem

Pod Karlovým mostem

V 18. století byl ozdoben třiceti sochami a sousošími, nejznámější je sousoší sv. Jana Nepomuckého.

Socha sv. Jana Nepomuckého

Pohled zblízka

Nazýval se Pražský či Kamenný most, ale na popud K. H. Borovského byl přejmenován na Karlův most.

Pod Karlovým mostem leží socha Bruncvíka

Bruncvík a pohled na Národní divadlo

Z obou stran je zakončen věžemi – Malostranská mostecká věž a Staroměstská mostecká věž.

Malostranská mostecká věž

Staroměstská mostecká věž

Na stropě Staroměstské mostecké věži

Karlův most

Pohled z Karlova mostu

Z Karlova mostu

Křižovnické náměstí

Leží v sousedství Karlova mostu na Královské cestě. Nachází se zde pomník Karla IV., který vyhotovil norimberský slévač J. D. Burgschmiet na počest 500. výročí založení Karlovy univerzity.

Pomník Karla IV.

Též komenda a sídlo Řádu křižovníků s červenou hvězdou, ale i jiné pamětihodnosti – Klementinum a kostel Nejsvětějšího Salvátora.

Kostel Nejsvětějšího Salvátora

Kostel byl postaven na základech gotického chrámu sv. Klimenta. Pracovali na něm známí italští Mistři v období 16. - 17. století, kde převládal stavitelský směr baroko.

Kostel Nejsvětějšího Salvátora (směr z Křižovnického náměstí)

Je chrámem největšího někdejšího pražského sídla jezuitů – Klementina.

Klementinum

Nechali ho vystavět jezuité, kteří sem přišli na pozvání císaře Ferdinanda I. Habsburského roku 1556. Vystavěli zde kostel, mnoho kolejí...

Z nádvoří Klementina

Od roku 1990 je Klementinum sídlem Národní knihovny.

Prašná brána

Počátek výstavby se datuje do roku 1475. Měla být vystavěna proto, že v blízkosti stál Královský dvůr Vladislava Jagellonského, dříve toto místo hyzdila zbořenina Horské brány. Jelikož zednický mistr Václav na tuto práci nestačil, chopil se toho Matyáš Rejsek z Prostějova.

Pohled na Prašnou bránu

Její stavba byla přerušena po přestěhování krále na Pražský hrad. Uvažovalo se o jejím zboření, neboť ztratila svou funkci. V 18. století sloužila jako skladiště pro střelný prach – od toho název Prašná.

Prašná brána v noci

Česká národní banka

Nachází se poblíž Prašné brány a je naší centrální bankou, která má vykonávat dohled nad finanční sférou České republiky.

Česká národní banka

Osvětlená Česká národní banka v noci

Dům U Hybernů

Vznikl spojením původně gotického kostela sv. Ambrože (později přestavěn františkány) a kláštera. Současná podoba empírového stylu pochází z počátku 19. století. V roce 2006 zde skončila poslední přestavba a dnes slouží muzikálové scéně. Najdete ho naproti Prašné bráně a Obecního domu.

Divadlo Hybernia alias Dům U Hybernů

Obecní dům

Patří mezi jednu z nejznámějších secesních staveb v Praze s novorenesančními prvky a dnes slouží především k reprezentačním účelům

Obecní dům

Dříve zde stála rezidence českých králů – Královský palác, který nechal vybudovat na konci 14. století Václav IV.

Obecní dům v nočním režimu :)

V roce 1918 zde byla vyhlášenost samostatnost Československa.

Staroměstské náměstí

Centrum Starého města a hlavně historické části města. Naleznete tu: Staroměstskou radnicí s orlojem, pomník Jana Husa, kostel sv. Mikuláše, Týnský chrám...

Cesta na Staroměstské náměstí

Poblíž "Staromáku"

Staroměstské náměstí

Pohled na Staroměstské náměstí

21. června 1621 se na Staroměstském náměstí konala poprava 27 českých pánů, kterou prováděl kat Mydlář.

O popravě

Busta Jana Želivského

Symbolických 27 křížků za padlé pány

Staroměstská radnice a orloj

Jako první v Čechách dostala Praha privilegium, aby postavila radnici. Stalo se tak v roce 1338 za vlády Jana Lucemburského. Přistavovala se a budovala.

Staroměstská radnice

Záběr na Staroměstskou radnici (jiný úhel)

Na jižní straně věže Staroměstské radnice je Staroměstský též také Pražský orloj, kterým byl třetím takovým výtvorem v Evropě. Byl zkonstruován v roce 1410. Podle pověsti ho měl stvořit hodinář mistr Hanuš.

Staroměstský orloj

Orloj se skládá ze třech hlavních částí. Astronomická část ukazuje aktuální pohyb Slunce, fáze Měsíce, zvířetník, ale i aktuální čas a to i staročesky. Pod ním se nachází kalendářové kolo vytvořené v 19. století a malbami vymaloval Josef Mánes. Kolem astronomické části jsou figurky pro pobavení a nad ní se střídá procesí dvanácti apoštolů, kteří se předvádí každou hodinu.

Pomník Jana Husa

V roce 1915 na počest 500. výročí upálení Mistra Jana Husa vznikl bronzový pomník Jana Husa od Ladislava Šalouna. Symbolizuje husitskou, ale i pobělohorskou dobu.

Pomník Jana Husa

Po obvodu jsou zde vytesány nápisy: "Milujte se, pravdy každému přejte“, „Věřím že vláda věcí Tvých k Tobě se zase navrátí, ó lide český“ (doplněn v roce 1926) a část chorálu Ktož jsú boží bojovníci.

Týnský chrám

Pochází ze 14. století a též se mu říká kostel Matky Boží před Týnem. Vystavěn byl v gotickém slohu Matyášem z Arrasu a Petrem Parléřem.

Týnský chrám

V husitské době byl v držení husitů. Později byly k chrámu dodělány dvě věže – Adam a Eva.

Kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí

Byl postaven v barokním slohu na počátku 18. století K. I. Dientzenhoferem. Interiér je vyzdoben freskami o životě světců i výjevy ze Starého zákona.

Kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí

Od roku 1920 zde působí Církev československá husitská.

Letohrádek královny Anny (někdy Belveder)

Tento renesanční letohrádek nechal vystavět pro svoji manželku Annu Jagellonskou císař Ferdinand I. v letech 1538 - 1565.

Letohrádek královny Anny

Za dob vášnivého sběratele císaře Rudolfa II. zde byly uloženy jeho velké sbírky a též se zdejší sídlo neobešlo bez astronomických pozorovatelů.

Dnes slouží různým výstavám a též účelům kanceláře našeho prezidenta.

Rudolfinum

Novorenesanční budova na náměstí Jana Palacha byla pojmenována podle následníka rakouského trůnu korunního prince Rudolfa. Nechala ji vystavět Česká spořitelna na počest svého 50. výročí. Poprvé bylo otevřeno v roce 1885.

Rudolfinum

Za dob Československa bylo Rudolfinum nazýváno Domem umělců. Má za sebou několik rekonstrukcí a dnes zde sídlí Česká filharmonie a Galerie Rudolfinum.

Národní divadlo

16. května 1868 byl položen základní kámen novorenesanční budovy od Josefa Zítka za velkých slavností. Původně měl být kámen jen jeden a to z Řípu, ale posléze jich bylo mnohem více – z Blaníku, Vyšehradu, Boubínu atd. Po jeho vybudování došlo na výzdobu interiéru malbami Mikoláše Alše, Václava Brožíka a jiných dalších.

Národní divadlo

Poprvé bylo otevřeno 11. června 1881 za přítomnosti korunního prince Rudolfa Smetanovou operou Libuší. Brzy poté ale došlo k požáru a znovu bylo otevřeno po dokončení architektem Josefem Schulzem 18. listopadu 1883. Opět proběhlo zahájení operou Libuší.

Národní divadlo v noci

Tančící dům

Stojí na pravém břehu Vltavy a byl dokončen v roce 1996. Říká se mu také Ginger and Fred. Pojmenování dostaly věže podle stejnojmenného tanečního páru – Freda Astaira a Ginger Rogersové.

Tančící dům (foceno z autobusu)

Po cestě jsme projížděli kolem pár domů.

Dům, kde prý napsala Božena Němcová Babičku

Pražské Jezulátko

Malá vosková soška Ježíše v období jeho dětství se nachází v chrámu Panny Marie Vítězné na Malé Straně, kde je vystaveno a nejednou lidem pomohlo.

V chrámu Panny Marie Vítězné

Podle legendy ji vlastnila Svatá Terezie, pozdější zakladatelka bosých karmelitek. Do Prahy se dostala v roce 1628, kdy ji věnovala karmelitánům Polyxena z Lobkovic.

Jeden ze zdejších obrazů

Dodnes prý pomáhá, přináší mír i snad léčí. 26. září 2009, tedy letošního roku, daroval papež Benedikt XVI. Jezulátku novou, třetí zlatou korunku.

Pražské Jezulátko a jeho úkryt

Pohled na Jezulátko

Staré město – Josefov

Sloužilo především jako židovské ghetto, později jako židovské město. Od roku 1850 bylo toto místo přejmenováno na Josefov, na počest vydání tolerančního patentu, který židy zrovnoprávnil z ostatními. Je zde mnoho památek - hlavně synagog a též hřbitov.

Pinkasova synogaga

V roce 1535 byla vystavěna Aronem Mešullamem z Horovic. V poválečných letech se synagoga stala Památníkem českých a moravských Židů, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce.

Pinkasova synagoga

Jména zavražděných spolu s osobními daty a jménem příslušné obce byla zaznamenána na zdech synagogy. Jejich zde něco přes 77 000.

Nápisy uvnitř

Památník byl znovu otevřen v roce 1996.

Oltář

Maiselova synagoga

Byla založená roku 1590 židovským bankéřem Mordechajem Maislem pro rodinné účely jeho rodiny. V roce 1689 byla poničena požárem.

Maiselova synagoga

Dnes je zde expozice o dějinách Židů v Čechách a na Moravě.

Starý židovský hřbitov

Pravděpodobně vznikl v první polovině 15. století, neboť nejstarší náhrobek, který zde byl nalezen, je z roku 1439, a pod ním leží učenec a básník Avigdor Kara.

Předpokládaný nejstarší pohřbený Avigdor Kara

Na hřbitově se pohřbívalo do roku 1787. Dnes se tam nachází téměř 12 000 náhrobních kamenů, avšak počet pochovaných byl jistě vyšší.

Náhrobky

Další náhrobek

Mnoho náhrobků

Židovský hřbitov

Další náhrobní kameny

Nejznámější osobou, zde pohřbenou, je Rabi Löw, který je spjat s legendou o Golemovi (uměle vytvořené bytosti). Byl to velký učenec i pedagog a málokdo ví, že na jeho názory navazoval Jan Ámos Komenský.

Náhrobek Rabbiho Löwe

Jiný pohled na náhrobek nejznámějšího rabína

Dalšími pohřbenými jsou například Mordechaj Maisl (renesanční historik, učenec i bankéř), David Gans (astronom)…

Taky pěkný náhrobek

Jiný pohled na hřbitov

Místo pro přání

Při vstupu na hřbitov

Staronová synagoga

Raně gotická stavba ze 13. století, kde se dodnes konají bohoslužby. Patří mezi jednu z nejstarších synagog střední ale i celé Evropy.

Budova s dvěma ciferníky (vedle Staronové synagogy)

Staronová synagoga

Váže se k ní mnohé pověsti, jedna z nich pojednává o tom, kdy Rabi Löw („Pražský Maharal“) deaktivoval svůj výtvor Golema na půdě zdejší synagogy, když mu vyňal takzvaný šém.

Místo pro rabína

Oltář ve Staronové synagoze

Španělská synagoga

Byla zbudována v roce 1868 na místě bývalé židovské modlitebny „Stará škola“ v maurském slohu podle projektu Vojtěcha Ignáce Ullmanna a Josefa Náklade.

Vedle Španělské synagogy – Franz Kafka

Uvnitř Španělské synagogy

V letech 1836 - 45 ještě ve Staré škole působil jako varhaník František Škroup, skladatel české národní hymny.

Okna v synagoze

Varhany, kde možná skládal i František Škroup

Lustr

Státní opera

Poprvé byla budova otevřena 5. ledna 1888 operou Richarda Wagnera Mistři pěvci norimberští. Původně se ale jmenovala jinak – Nové německé divadlo, a měla sloužit operní a baletní scéně.

Státní opera (foceno z autobusu)

Pohled zvenku na budovu Státní opery

Mnohokrát přejmenována, ale po Sametové revoluci a pádu komunismu roku 1989 došlo snad k poslednímu přejmenování. Roku 1992 dostala název Státní opera Praha.

Uvnitř Státní opery

Opona Státní opery

Působila zde řadu umělců světového významu – Richard Strauss (německý hudební skladatel), Enrico Caruso (italský operní tenorista) a mnozí další.

Václavské náměstí

Pražské a kulturní centrum, které nejednou bylo svědkem důležitých historických událostí. Dříve neslo název Koňský trh.

Pohled na Václavské náměstí

Nachází se na něm jezdecká socha, kterou nechal udělat Myslbek v roce 1913, sv. Václava, patrona České země, a dalších patronů kolem něj – sv. Ludmily, sv. Anežky České, sv. Prokopa a sv. Vojtěcha.

Pohled na sochu sv. Václava a další patrony

Nad sochou se nachází novorenesanční budova od Josefa Schulze – Národní muzeum, které vzniklo koncem 19. století.

Národní muzeum

Pohled na jezdeckou sochu sv. Václava a na Národní muzeum v pozadí

Královská cesta

Většina památek, co jsem zde popisoval, leží na takzvané Královské cestě, po které projížděli budoucí čeští vládci.

Pražský hrad

Začínala v Králově dvoře, na místě dnešního Obecního domu, u Prašné brány. Pokračovala Celetnou ulicí na Staroměstské náměstí a také na Malé náměstí, skrz Karlovu ulici kolem Klementina, přes Křižovnické náměstí, Karlův most, Mosteckou ulici na Malostranské náměstí. Odtud Nerudovou ulicí ke Hradu přes Hradčanské náměstí do katedrály sv. Víta.

Pohled na Pražský hrad s Vltavou

Doufám, že se Vám prohlídka Prahy líbila a že se do ní brzy vypravíte. Vdýchne do Vás kus historie, vzpomínek a snad Vás i upevní v národním odhodlání.

Jinak Vám všem přeji veselé Vánoce a v novém roce 2010 jen to nejlepší :)

Strakonické náměstí