Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Pohled do Ostřihomi

vydáno 3. července 2011 – napsal Paulie – 1 komentář

Tento krátký kulturní článek, narozdíl od častých reportáží z přírody, přináší fotky a dojmy z návštěvy bývalého hlavního města Uherského království.

Stačilo jen překročit řeku a byli jsme s bratrem Honzou poprvé v Maďarsku. Ale jak jsme se tam dostali?

To bylo tak. Oba jsme jeli dělat porotce na mezinárodní kolo dětské programovací soutěže Baltík 2011, konané na Slovensku ve Štúrovu. Toto městečko leží na samém jihu Slovenska při Dunaji (mapa). Jezdí tam vlaky EuroCity přímo z Prahy, ale stejně jsme s dopravou strávili skoro celý pátek.

Že ale strávíme několik hodin s ubytováním (včetně hledání chatky v areálu termálního koupaliště), nikdo nečekal. Po úžasné organizaci se po příchodu na chatku projevila i pohostinnost, když nám tam nějaká mládež nabízela jednoho panáka za druhým ... Kdyby měly v bývalé ČSSR zůstat jen 3 hospody, jedna by byla v Praze, druhá v Brně a pak by se zastřešilo celé Slovensko.

Zahájení mezinárodního kola Baltíka 2011 druhý den ráno. Dětí skutečně hafo.

Už se soutěží ze všech sil, my máme zatím klid, ale potom všechno ohodnotit ... to bude práce.

Když jsme konečně dohodnotili, zbývala už jen hodinka do západu slunce. A tak jsme vyrazili přes opravdu dlouhý most klenoucí se nad Dunajem udělat pár šlápot v Maďarsku.

Bazilika v Ostřihomi ze Štúrova v barvách večerních.

Ulice vedoucí k nábřeží a mostu. V městečku si člověk chvílemi připadá jako u moře. Je to dáno nejen vzhledem, turistickými obchody či restauracemi a rovinatou krajinou, ale především vlhkým vzduchem osvěžujícím i v parnu.

Impozantní pohled přes Dunaj na pevnost a baziliku.

Most Marie Valérie má zajímavou historii. Byl postaven roku 1895, ale za druhé světové války v roce 1944 ho zničila ustupující německá armáda. Přes 50 let zajišťoval dopravu mezi Štúrovem a Ostřihomí především přívoz, až na začátku 3. tisíciletí se obě města dočkala nového mostu.

Historie města Ostřihom (maďarsky Esztergom) sahá až do římských dob a jeho území bylo osídleno už mnohem dříve. Římané zde za císaře Marka Aurelia zřídili jednu ze svých strážních stanic. I později po příchodu Slovenů kolem roku 500 město drželo stráž nad údolím Dunaje, jak napovídá název vycházející ze starého slovanského názvu pro stráž (srovnejte s českým střeh).

Po příchodu Maďarů v 10. století se stalo dokonce jejich prvním hlavním městem a tento status mu zůstal až do 13. století, kdy bylo při invazi Tatarů zničeno a král přesídlil do Budína (část dnešní Budapešti). Město poté zažilo ještě několik vpádů, včetně dobytí králem Václavem II.

Bezesporu nejzajímavějším objektem je bazilika, sídlo arcibiskupa, jejíž základní kámen byl položen v roce 1822 a dostavěna byla roku 1869. Na světě je to 18. největší kostel a se svojí výškou 100 metrů je nejvyšší budovou v Maďarsku. Ozvěna tam prý trvá i přes 9 sekund.

Pomalu se stmívá, začínáme obcházet kopec, na němž je umístěna pevnost a bazilika, a já se snažím alespoň trochu zachytit osvětlení hradeb.

Když jsme baziliku částečně obešli, dostali jsme se před obrovskou širokou hradbu (či co to bylo) ...

A skrz ní vedl překvapivě dlouhý tunel. Dle anglické Wikipedie má 90 metrů a říká se mu Dark Gate (Tmavá brána).

Areál baziliky je takto večer už uzavřen. To je mi tedy přístup k turistům! Když už nic, tak si alespoň vyfotím přes mříže zvony. Tma mi znemožnila další focení.

Vyhlášení výsledků Baltíka 2011 další den ráno. Hned potom nás dovezli na vlak a mohli jsme frčet domů.