Pod širák do Českého krasu lll.
vydáno 22. května 2019 – napsal Rony – žádný komentář
Zmučeni nemilosrdně ostrým sluncem, před kterým nebylo dva dny úniku, se rádi ponoříme do chladivých štol lomů Mořiny. V jejich šeru si se zatajeným dechem vyslechneme vyprávění pana Karla Fouse ze spolku Hagen Mořina.
Lomy Mořina
Ve štolách lomů Mořina
Vyspáni do růžova se probouzíme po šesté ranní, kdy nás již zahřeje vycházející slunce, vystřídavší noční měsíční úplněk. Ještě dlouho ležím, než mě z tepla spacáku vyžene žízeň a hlad. Roman hřeje vodu na čaj. Konečně využije plynový vařič, který by jinak nesl zbytečně.
Před devátou se pomalu přesouváme kolem lomu Mexika k Velké Americe a na sraz k vrátnici u Azurového lomu, či chcete-li lomu Kanada. Zastavíme se u památníku politických vězňů a nahlížíme do lomu Mexika, kde se zrcadlí malé jezírko. Ústí do něho tmavá, rozšklabená tlama štoly.
Pohled přes lom Mexiko na dům na obzoru dal jméno lomům Amerika. Jeho majitel emigroval do Ameriky a když se vrátil, začalo se tak říkat jeho statku. Od tohoto názvu se vžily název lomy Amerika.
Dnes náš bivak vyhřívá slunce od časných ranních hodin a tak si v klidu vychutnáme snídani a horký čaj.
Džungle kolem Mexika.
Velká Amerika, pokaždé trochu jiná.
Památník politických vězňů.
Pohled do lomu odkrývá i zatopenou štolu.
...
Postupně se zájemců o vstup do podzemní lomů sejde asi dvanáct. Nejprve v jedné místnosti, kde je jakési provizorní muzeum, fasujeme povinnou přilbu, pak si vyslechneme základní údaje o vzniku lomů a vstupujeme do štoly z lomu Kanada. Do podzemí vstoupíme spolu s průvodcem Karlem Fousem ze spolku Hagen Mořina. Bez průvodce je dnes již vstup velmi problematický, ne-li nemožný.
Protože se uvnitř chodeb míjely oboustranně vozíky po kolejnicích s rozvorumem 45 cm, jsou téměř všechny štoly prostorné. Do přilby dostanu ránu jen jednou, to když přehlédnu pod stropem připevněné železné torzo nosiče kabelů, které zde z minulosti zbylo. Chodby si osvětlujeme mnoha čelovkami a baterkami sami, a tak ani nevadí, když zrovna ta moje čelovka začne brzy skomírat.
Hodně se dozvíme o objevitelských výpravách trempů so štol, kudy se snažili dostat dolů do lomů nejsnazší cestou. Dnes je většina vstupů zavalena, či je jinak zabráněno vstupu do podzemí. Objevitelská osmdesátá léta minulého století jsme tehdy promarnili. Nyní to máme snadné.
Nahlížíme do lomů Mexika, poté přecházíme do Malé Ameriky, kam vede dlouhá štola s několika odbočkami. Jedna z nich je zvlášť zajímavá. Tu za války začali razit Němci a hodlali ji využít pro utajenou, podzemní výrobu komponentů do letadel. Podobné jako v jeskyni Moravského krasu Výpustku, zde však měla tajně vyražená chodba vést až do jeskyně Alkantraz k Berounce. Zajímavou se jeví i tajemná Hagenova štola, s hororovou pověstí.
Tady budou přes den opět proudit davy lidí. My v té době již budeme kdesi dole pod zemí.
Sraz k vstupu do štol máme v jakámsi minimuzeu lomů Mořina.
...
...
...
Do štoly se dostaneme z lomu Kanada.
Azurový lom - lom Kanada.
...
Vápenec rozpuštěný vodou zde začíná tvořit krápníkové tvary.
Štola duchů.
Hned první pohled do lomu Malé Ameriky je úchvatný....
...
...
...
...
...
...
...
...
Když třikrát zazvoníš, do roka si pro tebe přijde německý voják Hagen.
...
...
...
První část končíme zrychleným ústupem zpět k základně u lomu Kanada. Ústí dalšího vstupu je opět dobře zabezpečeno mříží. Za ní je funkční číselný telefon, kterým se zoufalci ve štolách mohou dovolat záchrany, pokud dovnitř odněkud zabloudí a nemohou ven. Nebo zabloudí při prohlídce.
Procházíme místa, kdy byly skladovány trhaviny. Širokou štolu mohli na některých místech využívat hned čtyři úzké koleje. Následuje několik výhledů do lomu Mexika a proraženými okny na jezírka Velké Ameriky. Jeden z otvorů leží přímo nad můstkem, který zde byl vytvořený pro nějakou pohádku a snad má být brzy odstraněn. Pochodujeme ve třetím patře z celkem pěti proražených a jsme asi v polovině výšky stěny lomu. Dolů se s průvodcem sestupuje jen příležitostně, a zřejmě je to dobře.
...
...
Lom Mexiko.
...
Velká Amerika...
...
...
...
...
...
...
...
Prohlídka s výkladem trvá téměř tři hodiny a když nás znovu oslní prudké polední slunce, jsme chvíli slepí jako čerstvě narozená koťata.
Konečně se mi dovolá přítel Azave z nedalekého Berouna. Jsme pozváni na pokec a posezení k jeho krbu. Radka připravila skvělé pohoštění a tak nakonec rádi nabídku přijímáme.
Od Malé Ameriky spolu s mnoha dalšími turisty sestupujeme ke Karlštejnu. Příčina davů je zřejmě překopaná cesta, kterou se do Mořiny nelze dostat. Všichni tak musí po svých.
Náš nejznámější hrad nám dělá kulisu při sestupu k nádraží, které leží za Berounkou. Pokud jsem nazval davem těch několik desítek turistů na cestě sem, zde již jde o srocení davů. Proplétáme se mezi lidmi všech možných národností, hospůdkami a krámky s cetkami. Ještě jedno poslední ohlédnutí zpět a za řekou jsme opět sami.
Čekáme na Aleše, až si nás přijede vyzvednout. I on má problém s lidským hemžením, tentokrát cyklistickým. Nádherné počasí vyhnalo ven i zápecníky a na stezkách je plno.
Od Malé Ameriky klesáme ke Karlštejnu.
...
Karlštejn...
...
...
...
...
Berounka v Karlštejně.
Do Berouna proto jedeme horem, také cestou, kterou jsme si v pátek prošli. Náš dobrodružný vandr tak končíme u dobrého jídla a pití, v přítomnosti přátel, kteří našemu stylu trávení volného času rozumí. Vždyť jsou oba podobného ražení a jejich cesty na zamilovanou Krétu i jinam, jsou toho jasným důkazem.
Večer Roman odjíždí domů, zatímco já zůstávám na grilovačku. Přespat je kde.
Beroun...
...
...
...
...
...
...
...
Na dlouhé večery
Pokud vás článek o štolách a lomech Mořina zaujal, dávám několik odkazů, z kterých jsem také čerpal.
Na You Tube Badatele.cz je několik zajímavých videí ze štol - například: Štola smrti, Bájná štola, či Vlčí štola.
Připravuje se také virtuální prohlídka štol Amerika.
Přečíst si můžete i Pověsti Ameriky od Ladislava Lahody a Nové pověsti Ameriky od Davida Rajfoše (obě povídkové knihy v pdf), nebo i zde.
Ohodnoťte článek
Fotogalerie k článku
Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit
Autor článku
Rony
... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.
(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)
Komentáře
K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
- Od Hoslovic k Čestické Kalvárii a zpět
- Výstup na Grosser Priel
- Půltucet (září 2024) - příběh fotografie
- Novohradské hory - listopadový písni naslouchám
- Půltucet 2022 - fotky s příběhem s nejvíce hlasy
- Co se skrývá v trávě lV.
- Toulky po Slovensku a Polsku III.
- Blízká setkání - II. menhiry Javorníku a sušická křížová cesta
- Kvilda - poslední vzepětí letošní zimy
- Půltucet (srpen 2018) - příběh fotografie
Jaký typ výletů preferujete?
1238 46% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
838 31% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
597 22% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 2673 čtenářů Archiv anket
Náhodné články
- Křížem krážem Slovinskem část druhá
- Vyhlídky Jizerských hor l. - Ještěd, Jizera, Smrk
- Vysokohorská turistika v Hohe Tauern, Pinzgau, Kitzbüheler Alpen l.
- Hoslovický vodní mlýn a šumavské výhledy
- Česká Kamenice ll. Českosaské Švýcarsko
- Borovoladské barevné snění
- Půltucet (duben 2020) - příběh fotografie
- Dolomity - Fontanazzo ll.
- Benátky slovem a obrazem
- Zapomenutými stezkami šumavským pohraničím
