Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Okolím Vítkova Hrádku za Lipno

vydáno 27. února 2011 – napsal Rony – 2 komentáře

Že je i jižní část Šumavy zajímavá, není potřeba zvlášť zdůrazňovat. Před rokem 1990 se sem nikdo kromě pohraniční stráže nedostal a tak příroda zůstala zachována neporušená. My chceme projít lesy kolem Vítkova Hrádku a sejít k Lipnu.

A tak zatímco venku stále mrzne, ohřejte se alespoň u roztopených kamen, nebo jen pohledem na pár letních fotek ;-).

Vyjíždíme autem v pátek dost pozdě večer a tak si ve Vyšším Brodu vybírám terénní cestu přímo k hřebenům hor u Kapliček. Cesta se stále zhoršuje a protože slunce je už nízko nad obzorem, jsem oslepen a vrážím předním kolem do pořádného šutráku. Kolo je dost pochroumané, ale dojet se s ním dá.

U Kapliček je náš bivak. A tady někde kolem se má prohánět i menší stádečko losů, bohužel nám se ukázat nechce >:o.

mapa trasy

Další popis již bude pod fotkou, jako doprovod naší cesty...

Kapličky, místo těsně u hranic, kde je dnes pusto. Ves vznikla v druhé polovině 13. století u Helfenbergské cesty, která vedla z Altenfeldenu do Vyššího Brodu. Byl v ní vybudován farní kostel, sklárna a v blízkém okolí se těžila rašelina. Po odsunu tady zbyla jen ta rašelina..

U chatky, vedle které přespíme ve stanech, je i vzdušná vojenská hlídková věž. Dalo by se na ní i vylézt, ale raději to nezkoušíme. Nedaleko odsud, na rakouské straně, vyrostlo několik větrných elektráren.

Věčer je magický...

Ještě rozděláme menší oheň, pečeme co kdo má a v krajině plné ticha zaléháme.

Rozcestí Uhliště odkud již stoupáme ke Svatému Tomáši, vísce v 950 metrové výšce, ukryté pod Vítkovým kámenem. Zde také začíná 6,5km dlouhá naučná stezka Svatý Tomáš s devíti zastaveními.

Při cestě míjíme rezervaci Svatý Tomáš s výraznými skalami.

Kostel Sv. Tomáše je gotický a byl postaven v polovině 14. století. V první polovině 16. století byl potom přestavěn na pozdně gotický a později opraven portál s průčelím na novogotický. Nnově byl obnoven z příspěvků z obou stran hranic.

Vítkův Hrádek a i zde všude přítomná hlídková věž. Ta myslím dnes již nestojí, ale rozhled si můžete vychutnat z opravené hradní věže. Čeká vás výhled nejen k Lipnu, ale i na panorama Alp.

Vítkův kámen 1053m vysoký vrch je místem nejvýše položená zříceniny hradu v Čechách. Hrad založili ve 13. století Vítkovci a nedlouho poté přešel do majetku Rožmberků. V 16. století byl připojen k panství českokrumlovskému, ale ztratil význam a koncem 17. století začal pustnout. Až v roce 1869 proběhly opravy, které v současné době pokračují. Zachovala se třípatrová obranná věž na skále a opevnění s bastiony ze 16. nebo 17. století.

O Vítkově kameni píše i Adalbert Stifter ve svých románech Hvozd a Vítek. Hvozd, román z dob švédských nájezdů, krásně popisuje kraj okolo Vítkova kámene, Frymburku a především Plešného jezera, kde ukrýval pán hradu po čas války své dvě dcery.

Kasárna jsou sice novějšího data, ale dnes pouze chátrají. Možná je to škoda, o ubytování je tady stále nouze.

Přes Pašerácký potok si zkracujeme cestu k Lipnu, již nevyužívanou lesní stezkou.

Konečně můžeme smýt únavu z cest. U břehu je ve vodě pyl, ale ten je přece léčivý...

Našli jsme slušné místo, využívané často i rybáři a tak se můžeme tešit na další klidný večer. Nedaleko teče dokonce potok s pitnou vodou.

A opět se na západě objevují nádherné červánky, jako o předešlé noci na Kapličkách.

Dříví je všude dost a k romantickému večeru oheň patří. Lipno je z tohoto místa impozantní, prostě Jihočeské moře.

Ráno jdeme do Přední Výtoně, kde ukončujeme náš přírodovědný okruh. O její historii i současnosti se dozvíte na http://www.prednivyton.cz/index.php?p=23

Opouštíme lidmi stále ještě opuštěný kraj lesů, vod a strání.

Cestou nemůžeme jen tak minout Čertovu stěnu, kamenné moře nad kaňonem řeky Vltavy.

Převýšení od koryta řeky je docela slušné, shora je zase daleký výhled do kraje i na nedaleký zajímavý vrchol Luče.

A slyšíte ty tóny? Tak tady zní Smetanovo opera Čertova stěna, zhudebnění libreta Elišky Krásnohorské.