Obří hrad a Turnerka
vydáno 26. března 2009 – napsal Rony – žádný komentář
Autíčkem vyjíždíme nahoru až k hotelu Olympia a dál se vydáváme podél Losenice ke keltskému hradišti Obří hrad. Dva dny parna strávíme v lesích kolem Churáňova a Horské Kvildy.
Údolí Losenice se propadá od Nového mostu docela svižně skalami až k Popelné. Tady nacházíme pěkný penzion a tak i když je teprve po jedenácté dáváme gáblík. A pivečko, aby se nám dobře stoupalo nahoru na Obří hrad.
Docela to bylo třeba, je to sem ostré převýšení a tak se chvilku vydýcháváme.
Kolem jsou dlouhé kamenné valy, nakonec tak se jmenuje i hlavní vrchol, který je tady nedaleko. A výška 1010m je také úctihodná. Vyšší keltské opidum tuším u nás nikde není, nedaleké známé Sedlo je 908m vysoko.
Od první info cedule se musí dost daleko pokračovat, než se dostaneme k další a k rozvaleným hradbám, kdysi dávno obepínajícím hodně velké území.
Výhled na údolí Losenice, motající se hluboko dole i vzdálený Kašperk je nádherný. My se ale už musíme vydat na další cestu stoupající k Ranklovu a Zhůří.
Od Zhůří již klesáme k Turnerce. Už se těším na kvasnicový pivo.
No a taky na Vydrýska, televizní hvězdu první velikosti.
Příjemné venkovní posezení nás dlouho nezdrží, je čas hledat místo, kde na noc složíme své unavené kosti.
Vydra je i teď večer dost frekventovaným místem, ale i tak děláme pár fotek.
Starobylá cesta už musela zažít spousty turistů, právě tady je nejvyhledávanější místo celé Šumavy.
Nutno říct, že zaslouženě. Ale právě proto se naše kroky stáčí od značené cesty na Antígl a razí si cestu podél Popelného potoku.
Hned u prvního slušného místa bivakujeme. Na pršku to nevypadá, mušky už taky mají po sezóně a tak širák je pro nás ideální.
Ráno vystoupáme k Horské Kvildě do azurového nebe.
Starobylé chalupy někdy mohou klamat, je tady mnoho nových, ale všechny stylové a zajímavé.
Už jen přejít přes Zlatou studnu a slatě a kruh se opět uzavřel.
Fotogalerie k článku
Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit
Autor článku
Rony
... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.
(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)
Komentáře
K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
- Na vrcholy mezi Luzným a Roklanem
- Po stopách Švejka, aneb poetické Ražicko a přechod Hradu (666 m n. m.)
- Železné hory a Posázaví ll.
- Melancholie Jeleních Vrchů
- Jihočeské cyklotrasy XIV.
- Poledník - mrazivé trápení
- Jihočeské cyklotrasy V.
- Jezerní hora, Svaroh a Ždánidla, zapovězené cíle Šumavy
- Šumavskou Smrčinou
- Stádlecký empírový řetězový most
Jaký typ výletů preferujete?
1238 46% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
838 31% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
597 22% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 2673 čtenářů Archiv anket
Náhodné články
- Daleko na východě - ll. Bukovské vrchy - výstup na Kremenec
- Z putování po Slovensku (8.03)
- Vítkovické železárny
- Od hrabat až ke strážcům hranic
- Půltucet (březen 2023) - příběh fotografie
- Národní park Podyjí lll. - Vinice Šobes a vyhlídky na Dyji
- Za kameny a skálami Novohradských hor (II.)
- Půltucet (únor 2020) - příběh fotografie
- Český ráj - Malá Skála, a Jizerské hory - Černá Studnice
- Jihočeské cyklotrasy lX.