Nová cyklotrasa Hluboká - Purkarec

Nová cyklotrasa Hluboká - Purkarec

Když jsem před lety neodolal a na kole se vydal se ženou po červené turistické značce od Purkarce a Karlova hrádku na Hlubokou, cesta se brzy změnila v nesjíznou a boj s neustálým stoupáním a klesáním, nám dal pěkně zabrat. O jízdě se mluvit moc nedalo a čas okolo dvou hodin na 12km mluví za vše. Proto jsem otevření nové cyklotrasy v této krásné a zajímavé krajině mezi Vltavou a Starou oborou vřele přivítal...

Popisovaný okruh vede prakticky celý po značených cyklotrasách ve směru Zliv-Vondrov-Hluboká-Baba-Purkarec-Chlumec-Blanský rybník-Zliv a zvládnout se dá i s obědem ve vorařské vsi Purkarci a častým focením za necelé čtyři hodiny.

odkaz na mapu

Hlubocko i zlivsko je žlutě označenými trasami poseto a tak si i cestu na Hlubokou můžeme vybírat. Jedeme po 1084, klidnější a zajímavější cestě kolem dubového háje se staletými duby, směrem k Vondrovu.

Tady můžete shlédnout dvůr Vondrov, který Ondřej Ungnad ze Suneka zřídil již v roce 1550.

V roce 1895 vybudoval Adolf Josef ze Schwarzenbergu nový, moderně vybavený dvůr, který se proslavil chovem ušlechtilých koní a hospodářských zvířat. Za Rakouska-Uherska a později i v ČSR se stal vzorem moderního zemědělského hospodaření.

U Vondrova už kopírujeme i část cyklotrasy 1051 "Kolem Munického rybníka".

Alejí statných dubů se kolem ZOO a restaurace dostáváme k zámku Ohrada s muzeem historie lesnictví, lovectví a myslivosti, rybářství a rybníkářství. Je zde sbírka loveckých trofejí, preparované zvěře, loveckých zbraní, herbářů, sbírka ornitologká i entomologická. V zámeckém interiéru spatříte sál s freskou bohyně lovu Diany a pokoj se souborem nábytku z paroží. Vedle zámku vstup do hojně navštěvované a měnící se ZOO.

Sám lovecký barokní zámeček byl postaven v barokním slohu podle projektu architekta Bayera pro knížete Schwarzenberka jako lovecký zámek na počátku 18. století. Sloužil k pořádání honů a loveckých slavností. První lovecké muzeum zde vzniklo již v polovině 19. století.

Městem Hluboká podjíždíme známý zámek, ale vy si klidně udělejte odbočku a vytlačte kola na zámeckou zahradu. Pokochejte se pohledem na davy turistů a zámek Hluboká především a sjeďte parkem dále po cestě směrem dolů k Vltavě, kde se zase spolu setkáme.

Tady už na vás čeká vstupní informace o dotaci EU a projektu stezky. Že nebylo a není vše jednoduché si ještě dále povíme...

Co mě osobně potěšilo, byl tento vzácný brouk - superbrouk, který se mi zničeho nic válel pod koly. Ještě nikdy jsem živého roháče neviděl a tak radost byla obrovská, stejně jako byl obrovský i tento sameček.

Hned měním objektiv za makro a libuji si, že jsem ho nenechal doma, jak jsem původně měl v úmyslu. Pro slušné naaranžování roháče je největší potíž najít vhodné prosvícené místo a větev na kterou se usadí.

On sám nemá žádný zájem prchat a jen v klidu pózuje. A tak se docela vyřádím, nikdo kolem nejede, žena je kdesi vpředu a já měním krkolomné fotopozice ve svahu nad řekou.

Stezka byla otevřena v půli června a má 12 zastavení(tabulí má být 20), většinou i se stoly a sezením, dokonce nechybí ani stojánky na kola a odpadkové koše. Co ještě chybí je značení (číslo) cyklotrasy a tak nevíme po jaké vlastně jedeme.

Pohledem zpět se loučíme se zámkem Hluboká a míříme do lesů Staré obory. Stezka měla původně po dohodě s lesy ČR vést přímo oborou, jak to je možné u sousední Poněšické, ale nakonec z toho sešlo. Ani není divu. Stezka Č.Budějovice-Hluboká je zdaleka nejvytíženější v kraji a pokud by většina pokračovala dále lesy Staré obory, musela by se veškerá zvěř natrvalo odstěhovat.

Proto se rozhodlo pro tuto variantu. Stejně ale budování stezky provázely protesty ekologů a různé ústupky v její realizaci.

Je to proto, protože trasa cyklostezky je vedena atraktivním, historicky i přírodovědně hodnotným územím, jež je začleněno mezi evropsky významné lokality Natura 2000.

Tady byla pro vedení cyklostezky podél vody využita i bývalá Lannova povoznická cesta, která byla dosud skryta pod zvýšenou hladinou přehrady. Násypem na ni byla vybudována část nové cyklostezky. Původně navrhovaná trasa přes kopec Baba, který vidíte jako skálu nad řekou, byla pro nesouhlas ochránců přírody opuštěna a nahrazena dražší variantou okolo vody.

Na vrcholu Baby se nachází Keltské hradiště, i když stopy zde jsou již nepatrné. Turistická značka vedla právě přes vrchol, jak to je dnes nevím, odbočku červené jsem přehlédl.

Na pátém kilometru musejí cyklisté sesednout ze sedla, protože v lokalitě roste chráněný kruštík modrofialový. Na podzim už by měla být i tato část cesty zpevněna. Tak jak tento úsek dnes, pár dnů po otevření stezky vypadá, bych se vsadil, že dobrý úmysl ochranářů se opět minul účinkem. Místo 2,5m široké cesty je zde oraniště v šíři asi deseti! Inu není nad "učené" hlavy.

Další cesta vede blízko ohrady, více stoupá a vzdaluje se řeky (zde již více Hněvkovické přehrady).

Vystoupáme na nově opravenou cestu vedoucí z obory. Kolem jsou především buky a listnaté stromy.

Relaxační charakter jízdy lesem je umocněn tichem.

Další zastávka je u přírodní rezervace Karvanice, nedaleko, za oplocením, je i nejvyšší vrch polesí Velký Kameník s 575m.

I my se dostáváme na slušnou výšku a tak následuje rychlý sjezd ke Karlovu hrádku. K němu vede ostré, krátké stoupání po turistické značce. S koly je lepší ho buď vynechat, nebo k němu zajet po cestě odbočující doprava za zatáčkou.

My Karlův hrádek již známe a tak míříme rovnou nahoru nad Purkarec, do kterého sjíždíme až k hospodě.

Dnes je ves ospalá a unuděná, ale před sto lety zde byla jedna z velkých zastávek vorařů, splouvajících se svými vory - prameny od Šumavy ku Praze.

Hněvkovická přehrada postavená kvůli JETE zvedla hladinu řeky a zastavila její tok. Voda je dost kalná a koupání v ní se Mydláku vyrovnat nemůže.

Síň voroplavby bývá zavřená, ale pokud se budete trochu snažit, klíč od ní určitě seženete.

My už hlady šilháme a tak dáme přednost hotovce v místní hospůdce. Jídlo celkem ušlo a kdyby nezapomněl kuchař včas vyndat knedlíky z mikrovlnky, mohl jsem se i slušně najíst.

I tak se ale na tvrdé a dlouhé stoupání na Chlumec můžeme víte co... Je vedro k zalknutí a i vedení kola je s plnými bachory nepříjemné. Nikam nechvátáme a zase se bude dobře sjíždět dolů z kopce. Z Chlumce po 1079 klesáme zpět k Hluboké, ale u Návesního rybníka ucukneme do lesů na cyklotrasu 1087.

Ta míří jen od kempu Křivonoska do kempu Mydlák ve Zlivi a má jen pár km.

Vede klidnou krajinou kolem lesního rybníka - Blanského. Tady si na jeho březích můžete nasbírat vzácné kotvice.

Okruh je uzavřen, to hlavní pro nás bylo projet si novou cyklotrasu Hluboká-Purkarec a zjistit kudy vede. Myslím, že bude hojně využívána a je dobře, že se ji nakonec podařilo prosadit.

KARLŮV HRÁDEK

KARLŮV HRÁDEK

PUTOVÁNÍ PO STARÉ TURISTICKÉ ZNAČCE

VÝHLED NA VLTAVU Z BABY

NA KELTSKÉM OPPIDU - BABA

Hodnocení článku

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Rony

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

Přidat komentář

Komentáře

Jack

3. července 2010 09:16

Jack říká

Nádhera, tak mám aspoň inspiraci, kam jet na kole . V létě je na to mnohem víc času .

„Jednou za rok vyjeďte někam, kde jste ještě nebyli.“ Dalajláma

Japo

6. července 2010 14:07

Japo říká

Nevím, jestli se mi líbí stavba nových asfaltových cyklotras... Docela rád si zajezdím i po polňačce . Ale proti gustu, žádný dišputát.

"Naděje je jako bumerang: vždycky se vrátí."

Rony

6. července 2010 17:17

Rony říká

Když jsou udržované jako v Bavorském NP, pak ano. Ale u nás to moc dělat neumí. Místo písku najdeš často uválcované kamení a za čas ani to ne.

Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká

SMO

4. dubna 2011 18:01

SMO říká

Na stezce to vypadá teď už jinak, je skoro celá vyasfaltovaná. Více na: http://www.zkusmo.cz/sport/cyklisticka-stezka-hluboka-nad-vltavou-ponesice

pepinotdi

10. února 2015 00:40

pepinotdi říká

Cykloztezka do Purkarce je moc hezká,nejlíp jsme se najedli v HOSPŮDCE U VORAŘE,výborný domácí jídlo,suprová dršťková,můžu jen doporučit

 

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.