Nejoblíbenější články 71. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Apuseni - ještě pár fotek

Apuseni - ještě pár fotek

Další velmi pěkné fotky z úspěšného vandrování divukrásnou přírodou Apuseni dali k dispozici Jirka a Luděk. Komentář k fotkám si dovolím připojit já (Rony), byť jsem některá místa sám neprošel.
Pokračovat ve čtení...

Inverze z Libína

Inverze z Libína

Co dělat, když se jednoho podzimního rána probudíte do nevlídně šedého dne a z rádia oznamují inverzi s teplotami, které na horách vystoupají nad 20°C? 
Ani chvilku jsem neváhal a díky tomu si mohl užít posledních ještě hřejivých paprsků slunce, které se líně povalovalo nad hřebeny Šumavy, zatímco v údolích kypěly husté mlhy jako kaše v hrnci z pohádky Hrnečku vař!
Atraktivní pohledy z rozhledny na Libínu jsem zvěčnil na mnoha barevně vděčných fotkách.
Pokračovat ve čtení...

Moldaublick a Bärenstein, trek s výhledy na Lipno

Moldaublick a Bärenstein, trek s výhledy na Lipno

Pomalu dokončujeme mapování šumavského pohraničí. Po vydařeném přechodu Smrčiny a Plechého se zaměříme na odvrácenou stranu Lipenské přehrady. Využijeme k tomu přívoz v Horní Plané a autem se přesuneme do Sonnenwaldu, přímo k Schwarzenberskému kanálu. Hřebenová partie pro nás začne výstupem na rozhlednu Moldaublick a bude pokračovat Rakouskem na Bärenstein s impozantní skalní vyhlídkou.
Zpět naše kroky povedou přes přechod Igelbach/Ježová a kolem Lipna přes vrch Kozí stráň.
Pokračovat ve čtení...

Toulky po Slovensku a Polsku II.

Toulky po Slovensku a Polsku II.

Přináším vám pokračování geografické exkurze, která proběhla koncem dubna/začátkem května 2013, kdy nás naše studentské kroky provedly Krakovem, ale i horskou vesničkou Zakopane a poprvé jsme konečně pohlédli na královskou perlu Slovenské republiky - na Vysoké Tatry.
Pokračovat ve čtení...

21. slovenský sraz MINI

21. slovenský sraz MINI

Se snižující se schopností zanechávat na různých místech šlápoty svých nohou si stále častěji vypomáhám otisky pneumatik našeho Mini Cooperu. Pro zaryté chodce to asi je a bude poněkud opovrženíhodné, ale i při tomto způsobu cestování vidíme spoustu krásných míst a potkáme celou řadu zajímavých lidí, o nádherných exemplářích automobilů (ať už veteránů nebo zcela nových) ani nemluvě.
Aby bylo jasné, co mám na mysli, zavedu Vás tentokrát na Slovensko do Banskej Štiavnice a jejího okolí, kde jsme strávili nádherný víkend, bohužel zakončený (pro nás) velmi smutným způsobem.
Pokračovat ve čtení...

Kvilda - poslední vzepětí letošní zimy

Kvilda - poslední vzepětí letošní zimy

Nejlepšího lyžování z celé zimy jsme se dočkali nečekaně až v polovině března, kdy v době rašení květů sněženek mírné ochlazení vytvořilo na horách kvalitní podmínky pro loučení se s bílou stopou. V okolí Kvildy jsme si díky tomu projeli některé nově udržované stopy kolem vrcholů Tetřeva (1260 m n. m.), Holého vrchu (1294 m n. m.) a Stráže (1308 m n. m.).
Pokračovat ve čtení...

Kastro - druhý pokus

Kastro - druhý pokus

Vloni jsme se opět vypravili na náš milovaný řecký ostrov Krétu. A zase k našemu kamarádovi Michalisovi (Radčinému spolužákovi z dob studií na univerzitě) do malé vesničky jižně od Rethymna, kde má rodný dům po rodičích. V Ano Valsamonero jsme měli po celý víc jak třítýdenní pobyt náš "basecamp" a odkud jsme vyráželi na treky a túry po Levka Ori (Bílých horách) i po jižním pobřeží Kréty. 
Pokračovat ve čtení...

Chlum - výrazný vrchol Želnavské vrchoviny

Chlum - výrazný vrchol Želnavské vrchoviny

Chlum (1 191 m n. m.) se pro mne vlastně stal synonymem Šumavy. Nejen proto, že jeho mohutný souměrný kužel dobře vidím ze svého bydliště, ale především pro jeho blízkost chatě u Ktišského rybníka, kam často a rád mířím. Na jeho vrcholu jsem byl v minulosti již mnohokrát. Touto popisovanou trasou jsme v barevně vděčném podzimu přešli z Markova na Chlum přes Kamenný vrch (833 m n. m.) a Chlumek (1 025 m n. m.)
Pokračovat ve čtení...

Výlet na Mouřenec

Výlet na Mouřenec

Je 5. března 2017 a já společně se svým bratrem Frantou máme v plánu navštívit Šumavu. Z publikace 50 nejkrásnějších turistických výletů po horách a údolími Šumavy turistického průvodce Rother vybírám pod pořadovým číslem 18 výlet k jednomu z nejstarších šumavských kostelů,  Mouřenci.
Ono vlastně již toho v publikaci není moc vybírat, jelikož už zbývají pouze 4 výlety, z toho 3 výlety představují výstup nad 1000 metrů nadmořské výšky, kde se určitě ještě drží sníh. Ten jistě nebude na vrchu Mouřenec, kde se v nejvyšším bodě (617 m n. m.) výletu výše uvedený kostel nachází.
Začátek trasy je v Sušici, kam se dopravujeme železnicí a od železniční stanice do centra města místní autobusovou dopravou.
Pokračovat ve čtení...

Hlenka - houba, která leze

Hlenka - houba, která leze

Hlenky patří mezi velmi zajímavé organismy, které jsou na rozhraní mezi houbami a prvoky. S rostlinnou říší mají společnou produkci celulózy a podobně jako houby tvoří výtrusy. Většinu života však žijí jako buňky měňavkovitého tvaru a pohybují se za potravou, což mají společné s živočichy. Oproti staršímu pohledu jsou tyto "houby" nově označeny za měňavkovce z říše prvoků.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.