Nejoblíbenější články 7. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Zatmění Měsíce

Zatmění Měsíce

Dnes, 25.4.2013, bylo možné na území České republiky pozorovat částečné (asi jeden a půl procentní) zatmění Měsíce. Kulminovalo kolem dvaadvacáté hodiny. Přesné časy jsem v novinách našel pouze pro Prahu, o naší zahradě ani zmínka. Ale snad se mi ten kulminační bod podařilo neuměle zachytit.
Nevím, zda zrovna tato událost svým zaměřením patří na Šlápoty, ale zase se to nestává příliš často, tak proč ne.
Pokračovat ve čtení...

Jihočeské cyklotrasy Xl.

Jihočeské cyklotrasy Xl.

Další várka okomentovaných tras z jihočeské přírody vám může znovu nabídnout inspiraci trasou nebo jen pár chvilek zábavy.
Pokračovat ve čtení...

Jihočeské cyklotrasy lX.

Jihočeské cyklotrasy lX.

Dalších šest tras jihočesko krajinou ze sedla biku.
Pokračovat ve čtení...

Dolomity - San Pellegrino ll.

Dolomity - San Pellegrino ll.

Opět se zaměříme na krásné okolí San Pellegrina. Nejisté bouřlivé počasí mění plány. Nikdo se nechce potulovat po hřebenech hor v dešti mezi blesky. Proto do Passo di Fassa budeme víceméně jen sestupovat.
Další den prší od rána a ten se tak stává oddychovým. Navštívíme sýrárnu v Predazzu a nedaleké jezero.
Bouře pokračují a tak naše malá parta jde od vrcholu Col Margherity k jezeru Lago di Cavia a odpoledne po Alte Via delle Dolomiti na druhé straně údolí k dřevěným stavením vesničky Fuciade. 
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (listopad 2020) - příběh fotografie

Půltucet (listopad 2020) - příběh fotografie

Motto: „Jak dlouho trvá hodina? Možná přesně tak dlouho, aby člověk mohl poznat své chyby a omyly, napravit jejich důsledky, anebo jen poznat okamžik lítosti. Vteřiny poznání jsou snad víc než léta hloubání.“ Luděk Pachman
Pokračovat ve čtení...

Chebsko lll. Trojmezí Ašského výběžku

Chebsko lll. Trojmezí Ašského výběžku

Třetí den se vydáme k Trojmezí, o kterém celou dobu tvrdím, že jde o nejzápadnější místo naší vlasti. To se posléze ukáže jako fatální omyl. Ani další zajímavosti dne, jako je rozhledna Háj u Aše, hrad Seeberg či soptící Soos, tuto chybu nesmažou. Prostě se na Ašsko budu muset ještě jednou vrátit.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (říjen 2021) - příběh fotografie

Půltucet (říjen 2021) - příběh fotografie

Motto: „Příroda se na podzim zbavuje všech připomínek uplynulého léta: listí, ovoce i trávy. Také člověk by to měl tak dělat a neschovávat staré papíry a listy, které mu zabraňují prožívat nové a čisté jaro. Já to tak bohužel činit nedovedu a tak, si při každé nové práci, jež by mohla být živá a radostná, připadám jako nevyhrabaná zahrada, v níž se svěží letošní rostlinky musí těžce prodírat zaschlou loňskou trávou.“ Otto František Babler
Pokračovat ve čtení...

S báglem - Africký roh

S báglem - Africký roh

"... Přejíždíme most přes Okavango a za ním k bráně střeženého prostoru Caprivi stripu. Oblast národního parku Bwabwata je sice už dnes bezpečná, avšak nadále zůstává pod bedlivým dozorem armády v důsledku pohraničních střetů vládních vojsk s angolskými rebely, kteří nezřídka přepadávali auta. Bylo tudy nutné jezdit s vojenským doprovodem. Dnes je situace klidná, avšak úplně nejklidnější jsme až na konci zóny – v Kongole."
Pokračovat ve čtení...

Orlické hory pěšky i na kole l. a Králický Sněžník

Orlické hory pěšky i na kole l. a Králický Sněžník

Bohémskou trilogii završíme po Hrubém Jeseníku a Krušných horách v horách Orlických, na které si necháme hned osm dnů z letošního léta. Díky koronaviru a všelijakým opatřením se nám do ciziny nechtělo, vždyť i v naší překrásné a pestré vlasti je stále co objevovat. Ponořme se tedy do hlubokých lesů Orlických hřbetů, které se táhnou desítky kilometrů a poskytují nevšední zážitky. Nedaleký Králický Sněžník pak bude pověstnou třešničkou na dortu.
Pokračovat ve čtení...

Co se skrývá v trávě lll.

Co se skrývá v trávě lll.

Další pokračování populárního seriálu, který může být stejně nakonečný jako Růžová zahrada. Tentokrát se z trávy poohlédneme také trochu výš.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.