Nejoblíbenější články 29. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Zlátnoucími bučinami na Pohanské kameny

Zlátnoucími bučinami na Pohanské kameny

Strážný, Jelení hora, Skalnatý hřbet, Lískový vrch, Žlebský vrch, Radvanovický hřbet, Stožec, Žlíbský vrch, Chlustov

Pojďme si užít barevnost podzimu, než mu zima zatne tipec. Monotónní smrčiny a uschlé lesy centrální Šumavy vyměníme za pestrou paletu smíšených lesů, bučin a horských pastvin u Strážného a Českých Žlebů. Líbezná, lidmi přetvořená krajina plná zatoulaných obřích balvanů v sobě skrývá magickou moc, které každý snadno podlehne. Její krása přitahuje znalce jako magnet střelku kompasu. Je v každém ročním období jiná a vždy okouzlující.
Pokračovat ve čtení...

Dolomity - Cortina ďAmpezzo III.

Dolomity - Cortina ďAmpezzo III.

Poslední dny nám počasí nedovolí plnohodnotné treky po horách. Zbude čas na procházku po Cortině a také pro návštěvu místa tragédie na přehradě Vajont, která i po desetiletích bere dech. Cestu domů si zpestříme výletem do údolí Hohe Tauern.
Pokračovat ve čtení...

Na kultovní Kastro (východní Levka Ori)

Na kultovní Kastro (východní Levka Ori)

Kultovní Kastro. Proč se o kopci Kastro (2149 mnm) ve východních Levka Ori ríká a píše, že je kultovní, to jsem nikde na webu ani v literatuře nenašel. Jasné je, že je to nejvýchodnější vrchol přesahující 2000 m. Tyto hory mají asi 56 podobných kopců, ale jen o Kastru se říká a i píše, ze je kultovní. Tak to také asi tak bude....
Pokračovat ve čtení...

Český Krumlov na svatého Martina

Český Krumlov na svatého Martina

Upřímně řečeno, moc se mi nechtělo po ránu vylézat z vyhřátého pelechu, když jsem za okny spatřil jen hustou mléčnou kaši. Ale sliby se mají plnit nejen o Vánocích a snad bude mrazivý den, kdy má na bílém koni přijet do Českého Krumlova svatý Martin se svatomartinským vínem, přívětivým. Že se den protáhne až do tmy, mě ani nenapadlo.
Pokračovat ve čtení...

Cesta do hlubin šumavské minulosti

Cesta do hlubin šumavské minulosti

S nostalgií mnozí starousedlíci navštěvují místa, kde z šumavských, dříve prosperujících obcí, osad a samot, zůstaly jen křovinami zarůstající ruiny, plné utajených příběhů, které nás opět, po mnoha letech, oslovují. Jedním takovým místem je bývalá obec Wunderbach, česky doslova "čarovný potok", která díky své nepřístupnosti zůstala dobře zachována.
Pokračovat ve čtení...

Vzhůru za medvědy na Kremnické vrchy a Poľanu ll.

Vzhůru za medvědy na Kremnické vrchy a Poľanu ll.

Další tři dny budeme poznávat méně známé slovenské pohoří. Poľanu vytvořil bývalý stratovulkán a dodnes zůstala skutečnou divočinou, chráněnou nejen CHKO, ale mnohde i nepřístupným terénem skalnatých zbytků kaldery sopky. Ta svojí mohutností dosahovala rozměrů Etny či Vesuvu. Ve skrytu lesů zde žijí vlci, rysi a medvědi.
Pokračovat ve čtení...

Toulky nad zlatonosnými šumavskými řekami

Toulky nad zlatonosnými šumavskými řekami

Jen malý kousek zlata najít, jen střípek z bohatství, které stále ještě dřímá pod našima nohama, když kráčíme hřebeny zlatokopy proděravěných hor a přecházíme mosty přes Zlatý a Rýžovní potok, Losenici, Otavu až vysoko nad Křemelnou. Zlatonosné řeky, u nichž se před více než tisíci lety stačilo jen shýbnout pro žlutý třpyt vzácného kovu, často zakletého do povalujícího se křemene. 
Nebo jen bez cíle bloudit lesy, stoupat do skal k vrcholkům hor a znovu padat jako uschlý list, nesený teplým letním vánkem, dolů k stříbřitým pramenům potoků a kaňonům velkých řek.
Pokračovat ve čtení...

Mikroregion Porta Bohemica

Mikroregion Porta Bohemica

Krušné hory opouštíme, abychom na žádost Václava odjezdový den věnovali okolí Velkých Žernovic a Českému středohoří. Předtím ještě za jedeme k bunkru v Radešíně, kde vzniká muzeum starých časů.
Pokračovat ve čtení...

Jihem Táborska

Jihem Táborska

Táborsko pro mne bylo dlouho místem turistický málo prozkoumaným. Proto jsem přivítal celodenní výlet s několika zastaveními. Podíváme se na rozhlednu Hýlačka, do Zoo Tábor, na Kozí hrádek a na závěr do krásně zrekonstruovaného zámku Brandlín s úžasnou sbírkou historických hodin a veteránů.
Pokračovat ve čtení...

Nová verze Šlápot

Nová verze Šlápot

Je to přesně 6 měsíců a 4 dny, kdy byly Šlápoty slavnostně spuštěny. Neuběhla od té chvíle moc dlouhá doba a je tu nová verze. Pojďte se podívat, co se změnilo...
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.