Nejoblíbenější články 27. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Rozhledna na Sedle

Rozhledna na Sedle

Od doby, kdy jsem se dozvěděl o nové dřevěné rozhledně na vrcholu Sedla (903 m) nad Sušicí, mě lákalo podívat se na ní, protože jsme tam kdysi na vandru přespávali. Jelikož není zas tak daleko a kolo je dobrý dopravní prostředek, udělal jsem si jedno odpoledne výlet.
Pokračovat ve čtení...

Arménie X.

Arménie X.

Po téměř dvou týdnech na cestách a výstupu na Aragats jsou již naše cestovatelské choutky uspokojeny. Zbytek dovolené tedy tvoří už jen takové střípky a drobky, o čemž svědčí i to, že jsem si přestal vést cestovní deník. Snad se vám tato série cestopisů líbila; já si zřejmě od takto podrobných článků budu muset dát delší pauzu, neboť do budoucna je takové autorské nasazení těžko udržitelné :)
Pokračovat ve čtení...

Patagonie – oslava cestování (část 2.)

Patagonie – oslava cestování (část 2.)

Z horkého Santiaga jsme hodinu před půlnocí odletěli do Punta Arenas, na samý jih Chile. Nevšedních zážitků a improvizací už bylo několik, ale přesně tak má správná oslavná výprava vypadat.
Pokračovat ve čtení...

Vyhlídky Jizerských hor ll. - Polední skály, Jizerka

Vyhlídky Jizerských hor ll. - Polední skály, Jizerka

Třetí den jdeme ze Smědavy k Poledním skalám a Frýdlantskému cimbuří, které nás nadchne pohádkovými skalami s mnoha výstupy, a pak přes sedlo Holubníku na Černou horu.
Další den zamíříme rozpálenou krajinou na Jizerku, jedno z nejstudenějších míst u nás. Sestoupíme k hraniční řece Jizeře a přes Jelení stráň, Pytlácké kameny a slať Černá jezírka se vrátíme na Smědavu.
Pokračovat ve čtení...

Zimní Šumava - pár obrázků

Zimní Šumava - pár obrázků

Kdy jsme naposledy byli v čerstvě zasněžených horách už nepamatuji. Po dlouhé době, v sobotu 19.1.2013, jsme v doprovodu Vládi Hoška navštívili několik notoricky známých míst na Šumavě - Filipova Huť, Modrava, Roklanský potok, Tetřevská slať, ....
Právě proto, že se jedná o tak známá místa, nepřipojuji k těm pár fotografiím žádný text - doufám, že se tím nezpronevěřím žádným "šlápotím" zásadám. Když ano, článek zase smažu.
Počasí nám vyšlo opravdu překrásné a budu rád, když se aspoň někomu některá fotka zalíbí tak, jak se nám libil celý pobyt.
Pokračovat ve čtení...

Slepičími horami křížem krážem

Slepičími horami křížem krážem

Pod libozvučným názvem Slepičí hory znají toto nevelké pohoří především Jihočeši. Nachází se v podhůří Novohradských hor a oficiálně se jmenuje Soběnovská vrchovina. Nejvyšší vrchol Kohout pak zřejmě byl tou hlavní inspirací pro zlidověný název Slepičí hory. Kousek dál najdeme i Slepici a několik zaběhnutých kuřat.
Na dohled od Slepičích hor leží i rozvaliny hradu Pořešín, rozhledna Slabošovka, opevněná tvrz Žumberk, Buškův Hamr i poutní kostel Svaté Trojice u Trhových Svinů. Tam všude zavítaly naše kroky a tam zveme nyní i vás.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (září 2018) - příběh fotografie

Půltucet (září 2018) - příběh fotografie

Motto: „Pomysli na ty, kteří ne vinou nestálosti, ale vinou nedostatečné snahy nežijí svůj vysněný život, ale zůstávají v zajetých kolejích.“ Seneca
Pokračovat ve čtení...

Labské pískovce III.

Labské pískovce III.

Procházíme CHKO Labské pískovce a proto nelze vynechat přechod Růžového hřebene od Děčína k Hřensku. Trasu si trochu prodloužíme, ale výhledy za to stojí. Poslední den jdeme Českou branou k stolové hoře Großer Zschirnstein.
Pokračovat ve čtení...

Střepiny granátového jablka

Střepiny granátového jablka

Tohle je vlastně jen malá upoutávka na můj blog web ve kterém se spolu snoubí poetika s fotkami 8-) a do kterého se musíte prokliknout.
Pokračovat ve čtení...

Na návštěvě ve Slovinsku III.

Na návštěvě ve Slovinsku III.

Poslední z trojice článků o naší návštěvě u slovinských přátel vám přiblíží závěrečných pět dnů. Oproti původním plánům teď s Tomášem přebýváme na studentské koleji v Mariboru a v příštích dnech se tu hodláme zabavit jednodenními túrami do blízkého pohoří Pohorje. V dohledné době bychom se však měli vrátit k Armandovi do městečka Rogaška Slatina, odkud jsme včera kvůli nečekaným rodinným událostem odjeli.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.