Nejkomentovanější články 19. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2016

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2016

Drazí přátelé, kamarádi, cestovatelé, čtenáři, rád bych vám za celou redakci Šlápot poděkoval za to, že jste nám zůstali věrní i v roce 2015. Rádi bychom vám popřáli poklidné prožití Vánoc a ať se vám daří v novém roce 2016.
Pokračovat ve čtení...

Island, část I.: Reykjavík

Island, část I.: Reykjavík

Island, země fascinující přírody, kde stvořitel pustil uzdu své fantazii. Navíc země mladá a neustále se měnící. Po celých 14 dní naší svatební cesty na Island nás krajina pořád překvapovala, ale poznali jsme i něco z tamní kultury. V prvním článku se podíváme do hlavního města Reykjavíku, kde jsme strávili dva dny, z čehož jeden nedobrovolně. Mimo procházení města jsme se připravovali na následující vandr a museli se poprat s nepříjemnostmi, jež nám připravily aerolinky.
Pokračovat ve čtení...

Expedice Norsko 2015, část pátá

Expedice Norsko 2015, část pátá

Pátý den dovolené jsme si udělali dlouhou zajížďku k jezeru Eikesdalsvatnet, dosáhli jsme nejsevernějšího bodu celé naší cesty a zažili jsme parádní nocleh pod bouřícím vodopádem Mardalsfossen. I šestý den bude hodně uježděný, ale pokud nám vydrží hezké počasí, měl by opět stát za to.
Pokračovat ve čtení...

Expedice Norsko 2015, část sedmá

Expedice Norsko 2015, část sedmá

První týden naší cesty po Norsku jsme zakončili přejezdem z oblasti Geirangerfjordu až k úpatí nejvyššího norského pohoří, Jotunheimenu. Zde máme ty největší možné plány – pokusíme se o zdolání samotné nejvyšší hory Norska, Galdhøpiggenu. Bude nám přát počasí a budeme mít dostatek sil na překonání více jak 1500 metrů převýšení?
Pokračovat ve čtení...

Expedice Norsko 2015, část dvanáctá

Expedice Norsko 2015, část dvanáctá

Poslední článek naší malé dodekalogie vám přiblíží, jak jsme se měli a co jsme dělali v samotném závěru našeho pobytu v Norsku, včetně dlouhé cesty domů. Doufáme, že se vám alespoň některé z článků líbily a že případně někomu pomohly či pomohou v plánování jeho vlastní cesty na sever.
Pokračovat ve čtení...

Arménie III.

Arménie III.

Třetí den našeho pobytu v Arménii jsme vyrazili naplnit zřejmě hlavní cíl celé cesty, jímž byla několikadenní túra v turismem nezasaženém pohoří Geghamy. Nástup na svahy byl kvůli vedru krušný, následovala milá setkání s místními pastevci a nakonec i nemilá setkání s jejich psy. Před pozorností psů jsme se večer ukryli v terénním dolíku na blíže neurčeném místě a doufáme, že podobným příhodám už se v příštích dnech vyhneme.
Pokračovat ve čtení...

Do mlžných výšin na Jezerní horu a Plesnou

Do mlžných výšin na Jezerní horu a Plesnou

Inverze znamená nepříjemně lezavé počasí, kdy slunce pod pokličku husté mlhy jediným paprskem nepronikne. Nebo také slunné teplé počasí, které si můžete užívat vrchovatou měrou na horách a mléčnou kaši pod sebou vnímat jako pomalu se vlnící klidné moře.
Touha spatřit toto moře nás vyžene z pohodlí domova k nejvyšším vrcholkům Šumavy, a přestože nám ty pravé inverzní dny unikly, obě túry z Alžbětína za trochu námahy stály. Ve dvou dnech jsme uskutečnili atraktivní výstupy k Jezerní hoře a Plesné, vysoké vrcholy zdvihající se po obou stranách Železnorudského průsmyku
Pokračovat ve čtení...

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2018

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2018

Drazí přátelé a cestovatelé, chtěli bychom vám všem popřát šťastné a poklidné prožití svátků vánočních a do nového roku 2018 jen to nejlepší. Doufáme, že i příští rok se nám povede pro vás zprostředkovat spoustu našich zážitků z cest, a věříme, že se jako každý rok máte na co těšit
Pokračovat ve čtení...

Skočický Hrad - záhadný vrchol s pravěkým hradištěm

Skočický Hrad - záhadný vrchol s pravěkým hradištěm

Vrchol Hradu (666.8 m n. m.) jsme navštívili nejednou. Jeho rozložité temeno skrývá hradiště, o jehož původu se vedou stále spory. Prastaré buky umocňují nevšední krásu hory, která nás uvítala velmi teplým větrným počasím, lámajícím teplotní rekordy, poslední den roku 2017.
Pokračovat ve čtení...

Okolo Tisovky - slunce, seno a ostružiny

Okolo Tisovky - slunce, seno a ostružiny

Po proznačení turistických stezek se šumavská Ktiš stává dobrým východiskem pro toulání se neporušenou, krásnou přírodou. Volit však lze i neznačené staré cesty, které zejí prázdnotou.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.