Na špičkách Dolomit
vydáno 5. dubna 2009 – napsal Paulie – 3 komentáře
Někdo jezdí na dovolenou k moři, někdo na Lipno a někdo si nejraději odpočine vysokohorskou turistikou. Já se hlásím k té poslední skupince, a tak se každý rok těším na týdenní pobyt v Alpách. V roce 2007 jsme byli s prachatickými turisty v Dolomitech.
Po krásné noci strávené v autobuse nás brzy ráno přivítalo městečko Brixen. Rozespallýma očima jsme zhlédli dům K. H. Borovského (co mi to jméno jen připomíná...) a pokračovali dále absolvovat první výšlap na plochý vrchol M. Telegrapho.
Tak do této krásná krajiny odvezli našeho Havlíčka.
Pohled na Brixen cestou na Telegrapho.
Plochý vrchol Telegrapha.
Na ubytování v Canazei nás pak překvapili bohatou večeří, která nám vždy dodávala sil na příští den. V neděli na nás čekala krásná vyhlídková trasa okolo skupiny Sasso Lungo.
Sedlo Sella Joche a vysoké skály skupiny Sasso Lungo.
Takových nádherných panoramatickách výhledů jsme měli cestou kolem skupiny Sasso Lungo mnoho.
Ani nepotřebujeme samospoušť, abychom se dokázali vyfotit.
Další den jsme poznali drsné skály skupiny Rosengarten. Tam jsem také zjistil, že vypití piva ve dvou tisících metrech nad mořem pořádně zamotá hlavu :).
Chata Ciampedie v Rosengartenu.
Mohutný masiv Kesselkogelu.
Cestou dolů z vrcholů Rosengartenu. Zleva Sasso Lungo, skupina Sella a Pitz Boé.
V úterý pro nás Standa Šťastný vymyslel trasu, díky níž jsme poznali, jak se dělaly zákopy za první světové války v Alpách, a to dokonce i na vrcholu Cima Bocche. Počasí už sice nebylo tak ideální jako předchozí dny, přesto to stálo za to. A aspoň si člověk rád připomene Faradayovu klec, když se blíží bouře a on je v lanovce.
Počasí vždy vlídné nebylo, při výšlapu na Cimu Bocche se blížila bouřka.
A v sedle foukal prudce vítr.
Ačkoliv byl odpočinkový den s volným programem, my s taťkou jsme nelenili a vydali jsme se od našeho bydliště na vrchol Col Ombert. Bylo asi nejlepší počasí, obloha po bouřce vyčištěná, škoda toho nevyužít. A konečně se mi podařilo udělat 360° panorama.
360° panoramatický snímek vyfocený z Col Ombertu. Zleva Pitz Boé a skupina Marmolady a další vrcholy už si nepamatuju.
Už byl čtvrtek, ale po únavě ani stopy. Tento den jsme byli vyvezeni lanovkou na měsíc. Nebo aspoň se nám to tak zdálo, protože cesta na vrchol Cima di Fradusta vedla přes velkou bezútěšnou náhorní plošinu, kde téměř nic nerostlo a všude byla jen suť.
Chata Rosetta v měsíční krajině.
Pod vrcholem Cimy Fradusty se ještě z posledních sil drží ledovec.
Poslední dolomitskou tůru jsme absolvovali ve skupině Latemar. Tam jsme poznali, že ne každý vrchol se dá zvládnout téměř bez výbavy a radši jsme šli s ostatními na Cima di Valbona.
Nádherné jezírko cestou na Latemar.
Madona ve skalách v Latemaru.
Ano, i na tuto osamělou skálu půjdeme.
Stejně jako příjezd měl zpestření, i odjezd podstatně protáhla návštěva rozlehlého jezera Lago di Garda, kde to bylo skoro jako u moře (jen ta voda nebyla slaná). Vykoupaní, ale stejně přehřátí z vedra jsme jeli domů, kam jsme dorazili těsně po půlnoci.
Poslední den jsme se měli jako u moře. Jen ty vlny byly trochu menší.
S Alpami se rozloučím fotkou naší skupiny a krásnou alpskou květenou.
Naše skupina ještě nabitá energií před dlouhou túrou.
Alpská kytička ve skalní škvíře.
Fotogalerie k článku
Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit
Autor článku
Paulie
Ahoj! Jsem už pěkných pár let oficiálně matfyzák, ale duší jsem jím mnohem delší dobu. Momentálně z části učím, z části bádám a z části studuji. Baví mě čtení a různé sporty: hlavně běhání, jízda na kole a v neposlední řadě i horská turistika.
Jestli mě chcete kontaktovat, tak napište na paulie (zamotáč) atrey.karlin.mff.cuni.cz.
Komentáře
6. dubna 2009 23:23
Japo říká
Jo, já taky, asi postupně napíšu o všech + ještě možná i něco o jednodenních výletech.
"Naděje je jako bumerang: vždycky se vrátí."
7. dubna 2009 15:30
HoHo říká
tak to už se těšim... aspoň bude co číst...
Sportem ku zdraví a trvalé invaliditě
Přidat komentář
Podobné články
- Dolomity - Fontanazzo l.
- Dolomity 2024 lV. - Col Margherita, Lagozuòi Piccolo
- Berchtesgaden
- Adamello - Presanella a Ortler l. - dolomitský Corpatsch a Passo del Tonale
- Na korunu Hochkönigu
- Julské Alpy II.
- Vysokohorská turistika v Hohe Tauern, Pinzgau, Kitzbüheler Alpen l.
- Dolomity 2024 lll. Corvara - Piz Boè, Marmolada
- Dolomity - Cortina ďAmpezzo III.
- Hallstatt a jezera Solné komory lll.
Jaký typ výletů preferujete?
1238 46% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
838 31% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
597 22% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 2673 čtenářů Archiv anket
Náhodné články
- Záhada světelného bolidu aneb vánoční příběh jednoho nálezu
- Česká Kamenice l. Úštěk a Jehla
- Inverze na Javorníku a trek okolím Kvildy
- Český ráj - II. Bozkovské jeskyně, skalní bludiště Kalich-Chléviště, Klokočské skály
- Hrubý Jeseník a Rychlebské hory lV.
- Nejenštejn: zřícenina Jenštejn a zámek Ctěnice
- Island, část IV.: Sprengisandur
- Půltucet 2019 - fotky s příběhem s nejvíce hlasy
- Seveřani jsou nám možná blízcí II
- Když na Vysokou Bětu mrholí
6. dubna 2009 21:12
HoHo říká
pěknej článek o dovolené, na kterou rád vzpomínam... ostatně jako na všechny dovolené s prachtickými turisty na týden v Alpách....
Sportem ku zdraví a trvalé invaliditě