Na Kbíl :)

Na Kbíl :)

Zima se venku pomalu vzdává svého vládnutí a začíná se polehoučku oteplovat. Brzy přijde totiž jaro :) a s ním období jistě krásných chvil. Již včera, poslední únorový den, jsem vyrazil na nečekanou procházku na rozhlednu Kbíl...

Rozhledna Kbíl

Nachází se 6 km od Strakonic. Je přístupna ze všech různých směrů, ale nejschůdnější je po turistické stezce (žluté) vedoucí od křižovatky Libětice-Úlehle.

Rozhledna na kopci

My jsme se však vydali ze Smíradic přes pole a různými polními a lesními cestami.

Pohled při cesta na rozhlednu (mezi stromy)

Cesta ubíhala docela krátce a již brzy, držící se směru, kde se nám ztratil vrchol i celá rozhledna, jsme na ni narazili.

Rozhledna Kbíl

Jiný pohled na kbílskou rozhlednu

Rozhledna Kbíl, nacházející se na stejnojmenném vrchu, ležící v nadmořské výšce 664 m n.m., se tu honosně tyčí již od roku 2008. Vstup na ni je zdarma, a tak vzhůru po točitých schodech pomalu až do oblak. Po 147 schodech (nepočítal jsem je :D), tak se píše, dorazíte do cíle - na ochoz. V tu samou chvíli se před Vámi objeví nádherný výhled na kraj šumavský ze všech možný úhlů (myslím že netřeba komentáře :)).

Můžete zde zhlédnout Strakonicko, Pootaví, Libín, Kleť, Boubín s Bobíkem i Pláně.

Když jsme se pokochali krásou shůry, bylo na čase se vydat zpět domů.

Moje maličkost klesající po točitém schodišti na zem

Někdo si tu před námi asi hrál :D

Doporučuji jako nedělní procházku :), stojí to určitě za to.

P.S. Omlouvám se za kvalitu fotek, vše je foceno foťákem.

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Jack

Jack

Učitel zeměpisu, občanské výchovy a základů společenský věd, který rád poznává nejen lidi, ale i nové kouty naší vlasti či další státy našeho světa. Kromě cestování a sportovního vyžití (běh, volejbal, cyklistika) si neodpustí poslech hudby, četbu thrillerů či společenských románů, ale také psaní různých článků a příběhů. Kromě publikování cestovních zážitků na tomto webu, vede oficiální stránky Volejbalu Strakonice, spravuje oficiální stránku Běhu městem Strakonice 21. srpna, píše občasné recenze na blog iDnes.cz  či na Databáziknih a publikuje někdy články do různých periodik..

Řídí se heslem: "Žijeme jen jednou, a to za všech okolností, protože život se musí žít naplno, i když někdy není ten nejrůžovější. Ale s úsměvem jde vždycky všechno lépe ."

Přidat komentář

Komentáře

HoHo

1. března 2010 17:18

HoHo říká

Sice je tahle rozhledna 6 km od Strakonic, ale ještě jsem tam nebyl.. Budu to muset napravit, byla by škoda to tam nenavštívit...

Sportem ku zdraví a trvalé invaliditě

Japo

1. března 2010 17:33

Japo říká

Taky jsem se při čtení styděl, že jsem tam ještě nebyl... Asi si tam někdy doběhnu .

"Naděje je jako bumerang: vždycky se vrátí."

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.