Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Krušné hory lV. - Vlčí hora a Klíny

vydáno 12. října 2023 – napsal Rony – 1 komentář

Poslední den věnujeme poprvé krásnému okolí Klínů. Turisté odjíždějí k Dlouhé Louce, kde vystoupí na několik vrcholů, nám se s Jirkou podaří objet hned dvě cyklistické etapy. První míří k Horám Svaté Kateřiny, poté Saskem k Českému Jiřetínu, druhá k přehradní nádrži Janov a k vrcholu Jeřabiny.

Z Loučné na Vlčí horu

4. etapa (16.9. 2023)

mapa Vlčí hora

Loučná a Kraví vrch

V pátek večer se dozvídám, že plánovaná 4. etapa v Českém středohoří začínající v Radejčíně a obsahující krásné vyhlídky na řeku Labe (Srbova, Josefínka aj.) a končící ve Vaňově prostě nebude. Pátá etapa totiž také povede Českým středohořím na opačném břehu řeky Labe a náš řidič dvakrát k Labi prostě nepojede. Vzhledem k tomu, že tato výprava je mojí poslední vícedenní akcí, pokládám toto rozhodnutí jako necitlivé až nehorázné. Vždyť všichni byli o etapách informováni s předstihem 16 měsíců a nikdo neřekl ani jednu námitku proti skladbě plánovaných etap. Pokud bych se ve Zlivi před zájezdem o tomto kroku dozvěděl, určitě bych i s ohledem na mé zdraví na pětidenní turné ani neodjel. Proto pracně měníme plán a zůstaneme v Krušných horách. Začneme v obci Loučná a jelikož nás tam řidič opět neodveze, volíme s velkým časovým skluzem autobusovou dopravu.

Z vesnice Loučné, která má 872 obyvatel a je místní částí města Lom, jdeme zdolat vršíček Kraví vrch (473 m n. m.) při převýšení o 88 výškových metrů. Vršek to je vcelku bezvýznamný, ale platí. Dalším naším vrcholem bude Špičák (663 m n. m.), k němuž se pracně dopracujeme podél několika lesních oplocenek. Na vrcholu, který se nalézá pár metrů od oplocenky, nenajdeme na plošině žádné kamenné či tyčové označení vrcholu. Nalézá se zde lavička, kde si po náročném převýšení odpočineme a občerstvíme se. Pro mne to je již dvacátý vrchol se jménem Špičák z celkem asi padesáti Špičáků v celém Česku (např. Božídarský Š., Oldřichovský Š., Božanovský Š., 4x Špičák na Šumavě aj.).

Zřícenina hradu Rýzmburk a PP Vlčí důl

K dalšímu vrchu (Rýzmburk (560 m n. m.) musíme o pár metrů poklesnout. Na vrchu se nalézá zřícenina hradu Osek, nazývaném také Rýzmburk. Ten byl založen v 1. polovině 13. století králem Václavem I. v gotickém slohu. Posledními majiteli hradu byli páni ze Sulevic, kteří po dostavbě zámku v Duchcově hrad opustili a ten následně zpustl. V nejvyšší části vrchu se na skalnatém hřbetu nachází jádro hradu s obytnými věžemi a kaplí. Od roku 1964 je zřícenina hradu kulturní památkou. Bližší podrobnosti o zřícenině bychom se mohli dozvědět na internetu s videem Výleťák.

Zřícenina hradu Rýzmburk

Při opuštění hradu se nám po pravé straně vyskytne krásný pohled na další krušnohorský vrchol, kterým je Stropník (856 m n. m.). Ten je známý jako startoviště závěsného padákového létání. Asi 600 m od hradu se dostaneme k rozcestí Nad Osekem. Pár metrů od něho je odbočka k přírodní památce Vrása, vzdálené od trasy asi 200 m. Bohužel se u mě projevuje krize z únavy a proto k přírodní památce nepůjdu. Ani šerpa Roman, který má sil na rozdávání, o přírodní památku nejeví zájem. Jedná se o skalní blok tvořený svislou stěnou o výšce 8 m a šířce 25 m, dokumentující geologický proces vrásnění. Asi 700 m od výše uvedené odbočky nacházíme po modře značené trase památný strom buk lesní o stáří kolem 240 let s obvodem kmene 550 cm. Procházíme totiž přírodní rezervací Vlčí důl (rozloha 127 ha) vyhlášenou v roce 1989. Důvodem vyhlášení PR je ochrana 180 - 240 let starého porostu buku lesního a významného hnízdiště ptactva.

Z Dlouhé Louky na Vlčí horu

Od rozcestí Nad Osekem stále stoupáme a po 350 výškových metrech dojdu samozřejmě s velkou časovou ztrátou za svým věrným šerpou do obce Dlouhá Louka. Asi půl kilometru před hospodou v obci míjím kapli Nejsvětějšího srdce Ježíšova. Tato sakrální stavba byla postavena v novobarokním slohu v letech 1908 - 1910. V současné době je uzavřena, bývá zde poutní mše jedenkrát do roka. Vedle kaple se nachází pivnice Na Faře s kapacitou 32 míst. Bylo sice otevřeno, ale pro turisty služby neposkytovali. Zřejmě je to hospoda pro nějakou honoraci. Když se v Dlouhé Louce, části města Osek (11 obyvatel) setkám v jiné hospodě se šerpou Romanem, čeká na mně načepované pivo s dovětkem, že už musí být zteplalé podle časové ztráty, kterou jsem nabral. Také mi sdělí zprávu, že 0,4 l plzeňského piva stojí pouhých 65 Kč, v přepočtu na celý půllitr 81 Kč. Přiznám se, že na území našeho státu jsem dražší pivo nepil. Prostě cena piva u těchto obchodních ubožáků a zlodějů v restauraci Rozcestí v Dlouhé Louce převyšuje téměř dvojnásobně cenu stejného piva ve Zlivi v restauraci Rybářská bašta (42 Kč), do které pravidelně chodím.

Dále nás čeká necelý 1 km na vrch Vlčí hora (891 m n. m.), kde najdeme 40 m vysoký telekomunikační stožár. Ve výšce 15 m je vyhlídková plošina s dobrým výhledem na Krušné hory (Klínovec), České středohoří (Milešovka, Sedlo, Buková hora, Bořeň, ale i další), Mosteckou pánev a město Litvínov i Záluží u Mostu. Při návratu z rozhledny potkáváme dvě mladé dámy s těžkými batohy, se kterými se dáváme do hovoru. Dozvídáváme se i z jejich chytrých hodinek, že dnes už mají za sebou ušlých 40 km a čeká je ještě do večera dalších 10 km. Prý nějaká turistická soutěž, která má umožnit ujít v několika dnech 50 km a dámy to chtějí splnit za 1 den. Můj věrný šerpa by se k nim rád připojil, bohužel má na starosti mně.

Vracíme se zpět do stejnojmenné restaurace, kde si dáme ještě po jednom pivu. Chceme zde počkat na našeho řidiče, který nám slíbil, že pro nás přijede. Poslední autobusový spoj do Litvínova nám už dávno po mém příchodu na Dlouhou Louku ujel. Po chvíli volá Jirka jako tiskový mluvčí, že se máme dopravit z Dlouhé Louky sami autostopem. Když mi pak šerpa sdělí, že má dnes Jirka narozeniny, okamžitě vím kolik uhodilo. Po delším čekání požádáme trojici turistů ze Sokolova a ti nás dopraví na okraj Litvínova. Na náměstí Míru nás ještě čeká 1 km chůze, který rozhodne, že nám ujede poslední spoj do Klínů. Po delší době pro nás nakonec auto přijede a po sedmi km jízdy nás vysadí v hospodě Stará škola v Rašově. Zde si dáváme vydatnou večeři, piva a každý z nás čtyři velké frťany kvalitního likéru, který následně dává zapomenout na poněkud zvláštní a trochu podivnou čtvrtou etapu.

(napsal Václav)

∆ ∆ ∆

Cyklotrasy v okolí Klínů

Přes Horu Svaté Kateřiny do Českého Jiřetína

mapa cyklotrasy Stopař

Asi by bylo divné kdybychom výhodnou polohu penzionu Studánka ani jednou nevyužili pro naše cesty. Poprvé se podíváme na západ od Klínů.

Sobotní cyklotrasa povede opět i do Německa. Objíždíme Mračný vrch a jedeme k Mníšku. Podle hranice pokračujeme k Horám Svaté Kateřiny, kde stoupáme až k rozhledně Hláska na Růžový vrch. Stará kamenná věž byla vybudována v roce 1902 a dosahuje výšky 21 m. Z vyhlídkové plošiny, která byla vytvořena ve výšce 16 m, se nám nabízí pohled na Krušné hory i České středohoří. Od paní u pokladny si kupuji keramickou píšťalku s nápisem Hora Svaté Kateřiny, co kdybych se v Německu ztratil.

...

Rozcestník v Mníšku.

...

Jedeme po NS Flájská hornatina do Hor Svaté Kateřiny.

V Horách Svaté Kateřiny se zastavil čas.

Rozhledna Hláska stojí na Růžovém vrchu. Kamenná stavba z roku 1902 dosahuje výšky 21 m a nabízí výhled na České středohoří a Krušné hory s příhraničím.

Rozhledna Hláska.

Hory Svaté Kateřiny

...

..

Kostel sv. Kateřiny.

Sjíždíme do Brandova, kde projedeme hranice a za dvěmi obcemi z údolí Flöhy zmizíme v lesích Arlitzwaldu. Cyklotrasa se vyhybá hlavní cestě, aby k ní do údolí říčky Flöhy opět klesla. Provoz je zde minimální, jedeme údolím k Neuhausenu a rychle nám to ubíhá. Můžeme se porozhlédnout po saském Erzgebierge a v pravém poledni si poslechnout v obci vyzvánění z kostelní věže. U Rauschenbachu se před námi objeví vysoká hráz přehrady Flöha. Dostáváme se až nad jezero a celé ho objíždíme. Jeho ocásek přejedeme po mostu, za kterým se vracíme do Čech přechodem v Českém Jiřetíně.

Tady jsem vybral náročnější trasu po červené turistické značce, abychom si více užili přírodu. Doprovází nás NS Flajská hornatina, která stoupá do hor údolím Pstružného potoka. Užíváme si příjemné počasí a klid podzimního lesa.

Restaurační vagón u Brandova.

Barokní kostel z let 1720-30. V r. 1989 se mu propadla střecha, obnoven byl v r. 1993. Jednolodní stavba s polokruhovým presbytářem, který je po stranách doplněn obdélníkovou sakristií a kaplí. Průčelí svatyně je členěno rizalitem zakončeným trojúhelníkovým frontonem. (www.mapy.cz)

V Sasku nad Flöhou.

Venkovní muzeum...

...

Kostel v Neuhausenu

...

Zámek Purschenstein v Neuhausenu

Hráz přehrady Rauschenbach.

Jezero...

...

...

Tetřeví cestou přijedeme k oboře Fláje, jež zaujímá rozlohu 1980 ha a chová jelení zvěř o počtu 300 kusů. Vyskytuje se zde vzácný tetřívek obecný a možná i kvůli němu je obora veřejnosti nepřístupná. Je také součástí přírodního parku Loučenská vrchovina. Jedeme k lesnímu Černému rybníku a znovu potkáváme houbaře s plnými koši hub. Po příjezdu do Klínů sjedeme do Sport areálu Klíny, kde se na sebe lidé dost tlačí. Atrakce v podobě trialové trati, bobové dráhy či nejdelšího ziplinu u nás, dost mladé táhnou. Přesto si myslím, že i obyčejná projížďka lesem na kole či turistická trasa k nějakému vrcholu v okolí je podobně zajímavá.

Sport areál Klíny...

...

Vracíme se do prázdného penzionu Studánka, který včera ožil přáteli majitelky s malými dětmi, a po malém občerstvení se jdeme vyhřívat na terasu. Z lehátek se nám po hodině ani nechce vstávat, ale dobíjíme elektrokola, abychom si přidali ještě odpolední nášup.

Odpolední siesta.

Vodní nádrž Janov a rozhledna Jeřabina

mapa cyklotrasy Stopař

Kratší trasa nás zavede k vodní nádrži Janov kamenitou cestou, po které klesneme o 250 m. U přehrady končí několik trialových sjezdů od Mračného vrchu a tak potkáváme bikery, kteří šlapou trasu zpět vzhůru do Klínů.

Vodní nádrž Janov, které se přezdívá Mostecká či Hamerská přehrada, byla vybudována v letech 1911 - 1913. Její zděná hráz patří k nejvyšším v České republice, čímž si zasloužila zařazení mezi technické památky. Po ní se ale neprojdete z důvodu hygienické ochrany pitné vody. Za přehradou se obracíme zpět do kopců a stoupáme po nové cestě, kde stále stojí zákaz vjezdu, prastarými bučinami k vrcholu Jeřabiny (788 m n. m.). Nedaleko vrcholu navštívíme rozhlednu na skalní plošině, z které získáme dokonalý výhled do zalesněného okolí i propadlých nížin Mostecké pánve.

A znovu do hor...

Přehrada Janov...

...

...

Celou cestu šetřím energií, protože baterie se mi nedobíjí tak rychle jako Jirkovi a šlapu vzhůru na "eko" či "tour" k Větrnému vrchu. Za ním už se cesta stáčí na Klíny.

Protože mezitím volali kluci, že jim o 2 minuty ujel poslední bus z Litvínova, musím pro ně dolů dojet. S tím jsem i trochu počítal a tak kolem šesté večerní znovu sjíždím serpentinami do Litvínova a po návratu všechny vyhodím rovnou u hospody penzionu Stará škola, kde řádně oslavíme nejen Jirkovy narozeniny, ale také Václavem dopředu ohlášenou turistickou derniéru. Jako obvykle točíme dokola Jāgermeistery, jenž se staly naší oblíbenou kratochvílí již před několika lety.

Pod Jeřabinou...

Rozhledna Jeřabina.

...

..

.

...

...

(napsal Rony)