Krušné hory l. - Dycky Most!
vydáno 30. září 2023 – napsal Rony – žádný komentář
Pětidenní výlet na sever Čech má být Václavovo derniérou. Upřímně řečeno, jen málokdo by si s jeho problémy s kyčlí byť jen připustil možnost, že bude několik dnů zdolávat dlouhé kilometry v horách a dobývat další a další vrcholy. Spolu s věrným šerpou Romanem to dávali, zatímco já se s Jirkou projížděl Krušnohořím pohodlně na e-biku. Ani naše kilometry ale nebyly zadarmo.
Ve středu 13. září 2023 vyrážíme ve čtyřech na pětidenní výlet do Krušných hor a Českého středohoří. Akce se zúčastňují vedoucí výpravy Roman ze Zlivi, Václav ze Zlivi, Roman ze Strakonic a Jirka z Borovan. Tato jízda byla naplánovaná již na druhou polovinu měsíce listopadu roku 2022, ale špatné počasí nám tuto akci překazilo. Zlivský Roman a Jirka si s sebou vezou motorová kola , zatímco Václav se svým věrným strakonickým šerpou Romanem se budou snažit chodit pěšky. Bude to Václavova poslední vícedenní turistika, jelikož jeho zdravotní stav (bolesti v kyčlích a zádech) mu již nedovolí důstojnější procházky po naší krásné vlasti. Proto byly pěší etapy naplánovány kratší, maximálně do 13 km.
Putování po vrcholech Českého středohoří na území města Mostu
1.etapa (13.září 2023)
Na první etapu tedy vyrážím pěšky se svým šerpou Romanem až v poledne, neboť všichni zhlédneme nejprve krásnou výstavu českých granátů v obci Třebenice. Také se vypravíme do kostelní věže, kde se nám vyskytnou vynikající pohledy na známé vrcholy Českého středohoří. Přímo proti nám stojí majestátní vrch Košťálov (481 m n.m.), který jsme navštívili o velikonočních svátcích v dubnu 2016. Ale i ostatní vrcholy přináší potravu pro naše oči. Pak již dojede Roman do města Most, který se rozkládá na pravém břehu řeky Bílina. V současnosti má 64 tisíc obyvatel a celkovou rozlohu 87 kilometrů čtverečních. Parkujeme na parkovišti U Parku, překročíme ulici Jana Palacha a jdeme severním směrem na vrch Šibeník (320 m n.m.).
Těsně před vrcholem míjíme rozsáhlejší venkovní posilovnu, kde si může každý protáhnout tělo. V dřívějších dobách bych určitě nepohrdl možností si zadarmo zacvičit, ale dnes obdařen bolestí zad a kyčlí tuto záležitost přenechávám jiným. Ani můj věrný šerpa tuto možnost nevyužije. Na vrchu Šibeniku je rozhledna Funpark. Vyhlídková věž z roku 2019 je vysoká 26 metrů a je součástí zábavního parku Funpark včetně třípatrového 3D bludiště pro děti i dospělé. Kousek od rozhledny nalézáme maketu protiletadlového kanonu FLAK 40, ráže 128 mm. Zde na tomto místě totiž byla základna protiletecké obrany německé armády za 2. světové války chránící nedaleké chemické závody v Záluží u Mostu.
Rozhledna Funpark na Šibeníku.
Na vrcholu Šibeníku byly odhaleny v rámci archeologického výzkumu před stavbou rozhledny betonové základy pro kanón ráže 128 mm, tzv. těžký flak. Tyto pozůstatky pocházejí z období druhé světové války, kdy zde byla jedna z německých základen protiletecké obrany nedalekých chemických závodů. (www.mapy.cz)
Dalším naším vrcholem bude vrch Ressl (413 m n. m.), k němuž pokračujeme přes ulice Jana Palacha, Jaroslava Průchy a Františka Halase. Pak zastavujeme u Památníku obětí 2. světové války, který si kvůli nedostatku času prohlížíme jen zvenku. Památník se nachází v objektu bývalého mosteckého krematoria. Vidět tu lze expozici 2. světové války na Mostecku s množstvím fotografií vojenské techniky, letadel a informací o osudech mosteckých obyvatel. Poté za 20 minut dorazíme k vrcholu Ressl, který je nejzápadnějším vrcholem Českého středohoří a zároveň nejvyšším bodem města Mostu. Kromě vrcholového kamene je vrchol vybaven i altánem, kde si odpočineme a občerstvíme se. Odpočinek to je zasloužený, protože jsme z nejnižšího místa vystoupali výškových 135 metrů.
Cestou k dalšímu výškovému bodu Mostu Širokému vrchu (386 m n. m.) v Mostě nazývaném Širák nás doprovází velký hluk, který sem doléhá z blízkého autodromu Most. Závodní okruh byl otevřen ve městě v roce 1983 v délce 4,2 km. Provozují se tu závody automobilů, trucků a motocyklů, možné jsou i volné okruhové jízdy. Snažíme se zvýšenou rychlostí tomuto kraválu uniknout a proto se zanedlouho ocitneme na Širokém vrchu (386 m n. m.) .Podobně jako vrchy Ressl a Hněvín vznikl sopečnou činností ve třetihorách. Na plochém vrcholu je televizní a rozhlasový vysílač, areál hotelu Širák a mateřská školka.
Posledním vrcholem, který dnes zdoláme bude Hněvín (407 m n. m.), jež je skutečnou dominantou města Mostu. Na jeho vrcholu stojí novogotický hrad Hněvín. Původní hrad byl zbořen po třicetileté válce a současná podoba vychází z historické rekonstrukce na přelomu 19. a 20. století. V současnosti slouží jako hotel, restaurace a rozhledna. Součástí hradu je i hvězdárna dr. Antonína Bečváře (1901 - 1965), jež byl jedním z nejvýznamnějších českých astronomů. V těsné blízkosti hradu nalézáme sochu známého alchymisty Edwarda Kellyho (1555 - 1597), který sloužil Vilému z Rožmberka a panovníkovi Rudolfu II. Za nesplnění úkolů byl nejprve vězněn na Křivoklátu, později v letech 1596 - 1597 pro velké dluhy právě na Hněvíně. Hněvín v tehdejších dobách totiž sloužil jako vězení pro dlužníky. Zde tedy Kelly pobyl celý rok, při pokusu o útěk z vězení si zlomil nohu, trpěl velkými bolestmi a 1.11. 1597 spáchal sebevraždu vypitím nápoje, který si sám připravil. Na jeho počest se zde konají každým rokem slavnosti.
Na druhé straně u hradu objevujeme krásnou plastiku Duch středohoří z roku 2013, jejíž autorkou je Jitka Křivancová. Na rozhlednu již pro pozdní hodinu nejdeme, musí nám stačit pohled z vyhlídky poblíž hradu. I tak toho vidíme z dálky dost, například kostel Nanebevzetí Panny Marie, jež byl v roce 1975 přemístěn po kolejích ze Starého Mostu do vzdálenosti 841 metrů. Tento unikátní přesun po kolejích kostela o váze 12 tisíc tun a trvající 27 dnů byl zařazen do Guinessovy knihy rekordů. Z vyhlídky vidíme mnoho vrcholů Českého středohoří, mimo jiné také Špičák (399 m n. m.), který jsme v původním plánu také měli zdolat. V teplém, ale hlavně dusném počasí jsme se rozumně rozhodli šetřit síly. I tak jsme ušli asi 10 km.
Most od hrabeb Hněvínu.
Hrad Hněvín.
...
Pomník Magistra Kellyho.
Po občerstvení v restauraci pak sejdeme z Hněvína, ujdeme asi 1 km a pak nasedneme do Romanova auta, které nás všechny čtyři odveze k ubytování do Rašova, místní části obce Klíny. Obec Klíny má celkem 178 obyvatel, nalézá se v Ústeckém kraji, v okresu Most a se vzdáleností od Litvínova cca 10 km. Čtyři dny budeme nocovat v penzionu Studánka, nalézající se v Krušných horách v nadmořské výšce kolem 725 m a 3 km od německé hranice.
(napsal Václav)
∆ ∆ ∆
Třebenice - muzeum českého granáru
Kratší zajížďka při cestě do Krušných hor vede do Třebenic, kde se nás v muzeu českého granátu ujme přítel Darius, s kterým jsem dlouhodobě v kontaktu díky jeho sběratelskému úsilí v oblasti jednotného času. Tedy té, která mne již od roku 1991 slušně živí.
Třebenické muzeum vzniklo z iniciativy místního lékaře a českého vlasteneckého buditele Václava Paříka již v roce 1872. V té době existovala muzea jen v šesti dalších českých městech. Muzeum českého granátu je zaměřeno na těžbu a zpracování českého granátu. Najdete zde kolekci šperků z českého granátu včetně sady šperků Ulriky von Levetzow, poslední lásky německého básníka Johanna Wolfganga Goethe, která pocházela z nedalekých Třebívlic. V muzeu je k vidění třetí největší český granát vážící 2,642 g. České granáty si návštěvníci mohou nejen prohlédnout, ale i sami nasbírat přímo před muzeem či v dovezeném granátovém písku.
Expozice je dnes umístěna v prostorách bývalého luteránského kostela a ukazuje také historii města a blízkého okolí. Díky tomu si můžeme prohlédnout i starý zvon, věžní stroj a dostane se nám i neobvyklé možnosti vystoupat na vyhlídku kostelní věže, odkud se nám otevře krásný pohled na okolní vrcholky dávno vyhaslých sopek Českého středohoří. Celou dobu zní varhaní koncert, který ještě více umocní náš zážitek. Díky, Dariusi.
Kostel pochází z roku 1902 a je kombinací několika slohů secesního zaměření. Původně patřil Německé evangelické církvi, ale využívala ho také Českobratrská církev evangelická.Po druhé světové válce byl zkonfiskován a přebudován na Muzeum českého granátu. (www.mapy.cz)
V muzeu...
...
...
...
...
...
...
...
Věžní hodinový stroj.
Stoupáme na vyhlídku z terasy kostela.
V dohledu máme Košťálov.
...
...
...
...
...
...
Mosteckem k zámku Jezeří
Po přesunu do Mostu na žádost Václava zaparkujeme na Liščím vrchu, odkud to je kousek k Šibeníku (320 m n. m.). Zde stojí nejen rozhledna Funpark, ale také protiletecký kanón. Archeologický průzkum zde právě při stavbě rozhledny odhalil betonové základy pro kanón ráže 128 mm, tzv. těžký flak, z období druhé světové války, kdy zde byla jedna z německých základen protiletecké obrany nedalekých chemických závodů. Zde se s Jirkou loučíme s kluky pěšáky a sjíždíme dolů do města, abychom poté znovu vystoupali na jeden z okolních vršků. Ulicí V Rokli jedeme na Hněvín (407 m n. m), kde stával již od roku 1248 hrad. Ten během třicetileté války dobyli Švédové, aby po jejím skončení byl v roce 1651 zbourán a materiál použit na opravu poničeného města.
V roce 1889 zde byla postavena dřevěná vyhlídková věž po vzoru Eiffelovy věže v Paříži, ovšem tu o rok později strhl silný vítra a tak na jejím místě v roce 1900 místní postavili novou kamennou věž podle návrhu architekta Adolfa Schwarzera. Spolu s ní také restauraci v gotizujícím stylu.
Celý komplex vypadá romanticky, neváháme a vystupujeme na vyhlídkovou věž, z které získáme velmi dobrý přehled o naší další trase. Po ukončení těžby hnědého uhlí se krajina proměnila v jezerní. Pod námi se lesknou vody Matyldy a velkého jezera Most, které vzniklo rekultivací bývalého lomu Ležáky, kde probíhala těžba více než 30 let. Jezero bylo zpřístupněno v září 2020.
Výhled z Šibeníku k Hněvínu, kam jedeme.
Vystoupáme na vyhlídkovou plošinu ve věži.
Jezero Matylda.
Jezero Most.
Dycky Most!
Vpravo přemístěný kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Klesáme do Mostecké pánve k jezeru Matylda, okolo něhož vede tak pěkná cyklostezka, že zapomeneme odbočit do divočiny. Vracíme se kousek zpět a mezi keři se po pěšince vydáváme k elektrárně Komořany, kde musíme projet k nádraží a podchodem se dostat na cestu k Dolnímu Jiřetínu. Industriální krajina. Nasávám neznámou vůni plnou zbytků chemických látek. Hodně frekventovanou cestu rádi opustíme a stáčíme se k Hornímu Jiřetínu a k zámku Jezeří. Projíždíme stezku kolem rybníku Černice a okolí nám připomíná sibiřskou tundru. Konečně jsme v přírodě.
Barokní zámek Jezeří dnes stojí na okraji hnědouhelné pánve a jeho osud je stále nejistý. Původní hrad byl v roce 1549 přestavěn na renesanční zámek, ale v roce 1646 vyhořel. Poté ho Ferdinand Vilém z Lobkovic začal upravovat, a dal mu dnešní barokní podobu. Máme štěstí, že je zrovna otevřený boční vstup do areálu zámku a tak nemusíme složitě stoupat k hlavní horní bráně. Zamykáme kola, kupujeme si lístky a jdeme si zámecké prostory v klidu projít. Máme zvláštní pocit samoty, jež uvnitř místnistí stále vzrůstá. Genius loci tohoto místa je nepopiratelné. Je to opravdu něco jiného, než v davech lidí procházet upravenou Hlubokou.
U Matyldy...
...
U elektrárny Komořany.
Černice.
U zámku Jezeří...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
Výjezd na Hněvín i prohlídka zámku Jezeří nás zdržely a proto upravují trasu. Podjíždíme horský hřeben Kapucína a snáze se dostáváme nad Horní Jiřetín, odkud pokračujeme do Janova. Čeká nás průjezd Litvínova, kterého se ale jen lehce dotkneme, protože trasa vede parkem Nové Záluží. U Dolního Litvínova náspem překonáme překážky v podobě hlavní cesty a železniční tratě. Jedeme vytěženým územím k Růžodolu. Opět nás obklopí nízké břízy a nálety, které vytváří dojem severu. Ale my vlastně jsme na severu. Na severu Čech, který sice dostal těžbou uhlí tak trochu na frak, ale krása jeho krajiny zůstala naštěstí zachována. Krušné hory uzavírají Mosteckou pánev a znovu se mohou pyšnit zdravými stromy. Pamatuji si na své měsíční školení v nedalekých Teplicích, kdy z hřebene hor k nebi výhružně trčely jako kopí obrovské bojující armády torza uschlých smrků. Zde jejich zkázu však nezpůsobil kůrovec, ale kyselé deště okolních uhelných elektráren.
Přijíždíme k jezeru Most, které máme celé pod sebou jako na dlani. Téměř 3 km budeme kopírovat jeho břehy, abychom se dostali k další zajímavé stavbě, kterou poznamenala zdejší těžba.
Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl vystavěn v letech 1517 - 1548 na místě raně gotické baziliky z 50. letech 13. století, unikl demolici části města Most, která stála na bohatém ložisku uhlí. Pro svoji historickou a kulturní hodnotu o záchraně kostela Nanebevzetí Panny Marie byl v roce 1975 pomocí hydraulických podvozků a ocelové konstrukce přemístěn na místo mimo oblast těžby. Mohutná stavba se posunovala rychlostí asi 2 cm za minutu, aby za 27 dní urazila 841 m. Zapsala se tím do Guinessovy knihy rekordů jako přeprava nejtěžšího předmětu po kolejích.
Trochu se kolem kostela při odjezdu zamotáme, ale nakonec správnou cestu přes řeku Bílinu, trať i autostrádu najdeme a na parkoviště u Šibeníku dojedeme bezpečně. Zbývá jen dobrat pěší turisty pod Hněvínem, kam právě doputovali, a ponořit se do klínu hor - krušnohorské obce Klíny. Přivítá nás prázdný penzion Studánka, ovšem s vybaveným barem, kde večer ochutnávám točenou kofolu. Předtím ještě zastavujeme v nedaleké restauraci penzionu Stará škola, kde si dáváme večeři. Kvalitní ubytování jsme vybrali záměrně. Máme dva pěkné pokoje, kuchyňku s barem k dispozici a klidné prostředí. Pokud Václav hlásí svoji turistickou derniéru, za své úsilí si ho zaslouží.
Pod Poustevnickými skalami.
Horní Litvínov.
...
Jezero Most.
Šibeník.
Hněvín.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie.
(napsal Rony)
Fotogalerie k článku
Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit
Autor článku
Rony
... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.
(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)
Komentáře
K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
Jaký typ výletů preferujete?
1238 46% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
838 31% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
597 22% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 2673 čtenářů Archiv anket
Náhodné články
- Hrubý Jeseník pěšky i na kole l.
- Písek a jeho okolí :-)
- Ztracenou Šumavou I. Spálený a Kostelní vrch
- Půltucet (srpen 2022) - příběh fotografie
- Expedice Norsko 2015, část jedenáctá
- Hallstatt a jezera Solné komory l.
- Expedice Norsko 2015, část desátá
- Muzejní Washington
- Javorník, Kašperk a Sedlo - stezkami starých Keltů
- Na samotě u Prášil
