Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Křížem krážem po křížových cestách V. Vimperk, Mařský vrch, ale i něco navíc

vydáno 23. prosince 2024 – napsal Rony – 2 komentáře

Zimní prohlídka zámku Vimperk nás zavede k dalším křížovým cestám, byť tyto budou mít jen krátkou vzdálenost. Podíváme se nad Vimperk, na Mařský vrch, ke kostelu ve Lštění, na Pěčnovské kamenné spirály, na Netolické náměstí a nakonec i na koncert středověké hudby do kostela sv. Vavřince v Pištínu.

První adventní neděle letos připadla na 1. prosince 2024. Pro křesťany advent představuje očekávání příchodu Ježíše Krista a přípravu na oslavu jeho narození, na Vánoce. Jednotlivým adventním nedělím se říká železná, bronzová, stříbrná a zlatá. Adventní doba u nás skončí se západem slunce o Štědrém večeru. Je tomu tak proto, že za dávných časů platil v naší zemi staročeský čas, kdy nový den začínal nocí, tedy západem Slunce dne předcházejícího.

Zámek Vimperk

mapa zámek Vimperk

Zámek Vimperk

Mrazivé ráno první adventní neděle jedeme do Vimperka, kde v 10 hodin začíná zimní prohlídka zámku. A protože název tohoto svátku pochází z latinského slova „příchod“ a slouží jako odpočítávání do Vánoc, kdy křesťané uctívají narození Ježíše Krista, máme v plánu také křížovou cestu na Mařský vrch. Abychom vůbec spatřili předpovědí slibované slunce a modrou oblohu, musíme autem vystoupat z mělké Českobudějovické kotliny nahoru na Šumavu. Inverze do nižších poloh dnes sluneční paprsky vůbec nepropustí. Teprve nad Husincem z kotle plného bílé kaše vyjedeme. Vaří pod ním hezky, Libín ve zpětném zrcátku připomíná ostrov v rozbouřeném moři.

Máme čas si od vlakového nádraží udělat pár obrázků hradu a zámku Vimperk. Holky chtějí ranní kávičku, tak pro ni zajedeme k Lidlu. Bratránek Mirek s Andreou již také vjeli do Vimperka, dáváme si sraz na parkovišti u gymnázia, které vychovalo mnoho výborných českých sportovců. Nejznámější z nich bude jistě Katka Neumannová. Zkontrolují si pohledem hodiny ve štítu školní budovy, neboť do ní jezdím již přes 30 let na pravidelné revize jednotného času, a společně vyrážíme k Černé bráně.

Ta zůstala jednou z šestice dochovaných bašt, které byly součástí městského opevnění. Z výhledové plošiny se otevře první letecký pohled na město, které stráží mohutná zvonice.

Zámek dominuje pohledu na Vimperk, který zčásti skrývá údolí Volyňky.

Černá brána.

...

Zvonice sv. Jana Nepomuckého a kostel Navštívení Panny Marie.

...

Na vyhlídce

Před hlavní branou stojí dřevěná socha Viléma z Rožmberka, kterou jsem někdy kolem roku 2012 fotil ještě nedodělanou na nádvoří zámku, když jsem byl na prohlídce s Lenou. Státní zámek Vimperk již tehdy procházel rozsáhlou obnovou a moc jsme toho uvnitř neviděli. V roce 2021 byla ukončena její první etapa a zámek nyní nabízí tři prohlídkové trasy a také expozici Muzea Vimperska Vimperský hrad

byl nad řekou Volyňkou založený v polovině 13. století, kdy městu vládli Janovicové. Poté hrad s podhradím dostal do zástavy bohatý pražský měšťan Jan Rotlev, mincmistr královské mincovny v Kutné Hoře. V roce 1494 přešel hrad na Malovce z Chýnova, kterým bylo panství v roce 1547 odebráno za účast na stavovské rebélii králem Ferdinandem I. Římský král císař prodal vimperské panství Jáchymovi z Hradce a ten o rok později Vilémovi z Rožmberka. A byli to právě Rožmberkové, kteří přestavěli gotický hrad na renesanční zámek. Později Vilém panství převedl na svého bratra Petra Voka, který ho v roce 1601 prodal Volfu Novohradskému z Kolovrat. Z oné doby zřejmě pochází Dolní zámek s velkým malovaným stropem, řadící zámek Vimperk mezi významné renesanční zámky střední Evropy. Ten však při naší prohlídce nespatříme.

Vilém z Rožmberka.

Monika si všímá detailů. Pro někoho jen suchý lístek s jinovatkou, pro ni jistě znamení.

Na nádvoří zámku.

Kmeny stromů se rozváděla voda ze šumavských hor.

...

Ještě máme čas prohlédnout si Haselburg, kerý je zbytkem opevnění hradu.

..

Na vnitřním nádvoří zámku.

Hodinová věž.

...

Zámek má tři části, z nichž je nejstarší vlastní hrad - Horní zámek, Dolní zámek a dělostřelecká bašta Haselburg z roku 1479 s pozůstatky hradeb. K baště se jdeme podívat před začátkem prohlídky. Dnes je obklopena domky a tak ji můžeme pozorovat jen z povzdálí.

Další úpravy zámku vznikaly po požáru v roce 1857 za Schwarzenbergů. Zimní trasa (200,- Kč) nás zavede na nejzajímavější místa letních okruhů s názvy Horní zámek a Středověk. Hodinu se tak můžeme s průvodkyní procházet po původním hradu a vyslechnout si příběhy, jež historie zaznamenala. Byť jde o jedinou nedělní prohlídku, dovnitř vstoupila pouze naše pětice. Muzeum Vimperska (dnes 140,- Kč) si necháme napříště, dávat celkem 340,- Kč se nám nechce.

Sklářství k historii Šumavy patří.

Větší sbírku bychom viděli v muzeu, ale to již vydáte celkem 340 Kč. Ceny se zvedly do nepříliš lákavých výšek. Možná i proto jde na zimní prohlídku jen naše pětičlenná parta.

Hodinová věž.

Část zámku/hradu je opravena, větší části na opravu stále čekají.

Výhled z oken zámku je inspirací.

...

...

...

...

...

Zbrojnice.

Postupně jsou odkrývány staré malby.

Reprezentační místnost s krásně zdobeným stropem, který zůstával dlouho úkryt...

...

...

...

...

...

...

Díky jedné z tří tras Zlaté stezky Vimperk dobře prospíval.

...

...

Zámecká kaple...

...

...

...

...

...

...

Vimperk - od křížové cesty k náměstí Svobody

Vimperk

Naučná stezka okruh Vimperkem nás od zámku dovede ke krátké křížové cestě. O její založení se zasloužil Johann Steinbrener v 70. letech 19. století. Poutníci po serpentinách lesem stoupali k vrcholku kopce nedaleko dnešního sportovního areálu Vodník až do konce druhé světové války a odchodu německého obyvatelstva. Poté křížová cesta osiřela a vlády se ujal zub času. Po obnově všech 14 zastavení, dřevěných skříněk na štíhlých kamenných sloupcích, znovu zobrazuje dávné mysterium z posledního dne života Ježíše Krista, popsaného v Bibli v části zvané pašije.

Sestupujeme do Zahradní ulice, která poskytuje krásné výhledy k Vimperskému zámku. Po ní se snadno dostaneme k horní části svažitého náměstí Svobody. Míjíme kašny z 18. století a procházíme až k městské zvonici, jež spolu s věží vedlejšího děkanského kostela tvoří výraznou dominantu města. Pozdně gotická stavba z přelomu 15 - 16. století pamatuje období rozmachu po povýšení Vimperka na město. Z té doby se po požáru v roce 1861 do dnešních dnů zachovalo jen kamenné ostění vchodu, sokl s gotickou kordonovou římsou v patře a jeden krakorec původního arkýře. Zvonice byla nově opravena s její zvony dále ohlašovaly hlavní události v životě města. Každý obyvatel znal jednotlivá zvonění, jimiž byl o nich informován. Ve zvonici se postupně vystřídala řada zvonů, větších i menších, a nechyběl ani zlověstný umíráček. Nejstarší zvon pocházel z 15. století, ten největší byl na věž vyzdvižen v první polovině 18. století. Vzácný gotický zvon nesl jméno Maria Hilf a byl ulit v roce 1419. Jako zázrakem přežil všechny války a po opravách se v roce 2010 vrátil zpět do městské zvonice. Tento zvon 30. listopadu 2013 doplnil zvon Inocenc, který zvon Maria Hilf doprovází. V letní sezóně je možné zvonici navštívit.

Přes mříže nahlížíme do interiéru kostela Navštívení Panny Marie, který je zmiňován poprvé v roce 1365. Dvoulodní stavba s polygonálně ukončeným presbytářem, sakristií na severní straně, jižní předsíní a hranolovou věží v jihozápadním nároží, je tak trochu utopena pod mohutnou zvonicí. Fragment nástěnné malby 10 000 mučedníků pochází z 15. století, zařízení nese barokní a pseudogotické prvky z první poloviny 18. století.

Purkártova ulice nese stopy nedávné minulosti...

...

Krátká křížová cesta čtrnácti dřevěných skříněk vede na zalesněný vrcholek s dřevěným křížem. Vysvěcena byla v roce 1884.

...

...

...

...

Naučnou stezkou Okruh Vimperkem jdeme k náměstí. Ovetřou se nám krásné výhledy k hradu a zámku...

...

Na náměstí Svobody.

Horní kašna se sochou sv. Floriána byla postavena v 18. století, dnes se nachází na seznamu kulturních památek ČR.

...

Stezkami Vimperská...

...

Nahlížíme do interiéru kostela Navštívení Panny Marie, který je zmiňován roku 1365, kdy zřejmě vznikly presbytář, sakristie a jižní portál lodi. Dvoulodní stavba s polygonálně ukončeným presbytářem, sakristií na severní straně, jižní předsíní a hranolovou věží v jihozápadním nároží. V severní straně lodi fragment nástěnné malby 10 000 mučedníků z 15. stol. Zařízení je barokní z doby před polovinou 18. stol. a pseudogotické. (www.mapy.cz)

Přestože slunce se nás snaží rozehřát, je stále velká zima a tak se nacháváme místní ženou doprovodit k pivnici Koreji, kde se u krbu zahříváme espressem s usmívajícím se skořicovým smajlíkem a holky dokonce svařáčky. Cena, kterou za vše platíme, je tak lidová, že se dohadujeme, co nám krčmářka zapomněla započítat. Loučíme se s Mírou a Ájou, kteří už mrazivé počasí odradilo od další cesty a jedeme na Svatou Máří.

Složitější je najít v neděli kolem poledne otevřenou putyku. Pivnici Koreji však máme přímo u parkoviště. Potřebujeme se trochu zahřát.

Křížová cesta na Mařský vrch

Mařský vrch

mapa Mařský vrch

V Lidlu si kupujeme svačinky, neboť restauraci, kde by se vařilo, jsme neobjevili. Jíme na stojáka u auta a děláme dobře, protože hned za Vimperkem vjedeme do zvedající se mlhy. Ta se rozplyne u parkovistě nad Svatou Maří, jako bych mávnul kouzelným proutkem. Holky mne chválí, jak skvěle mám vše vypočtené a já jen čekám, že jimi budu obviněn z čarodějnictví.

Stoupáme ztichlým lesem, za kterým se převaluje mlha jako v stejnojmenném hororu. Nikdo z nás netuší, co skrývá. Výš u vysílače míjíme jednotlivá zastavení křížové cesty. Stačí ujít jen pár desítek metrů a stojíme u kaple sv. Václava s tvarem románské rotundy a hranatou věží s vyhlídkovým ochozem. Kaple byla z iniciativy faráře a archiváře na odpočinku Františka Teplého dostavěna a vysvěcena v roce 1936.

Věž dosahuje výšky 12 metrů a protože ji přerostly okolní stromy, výhled z ní je minimální. Dvě známé šumavské hory však shora nad inverzní oblačností spatříme. Mohutný masív Boubína a neméně impozantní hřeben Javorníku. Oba vrcholy též zdobí rozhledny, z kterých však je výhled dokonalý. Klostermannova rozhledna na Javorníku však musela být zvýšena. Jako by se při stavbách rozhleden nepočítalo s tím, že okolo může vyrůst les. Ze starých fotek víme, že většina kopců byla před sto lety bezlesá.

Monika si všimne haló efektu, kdy se kolem protáhlého stínu věže v mlžném oparu objevuje duhové kolo. My jsme vlastně v jeho středu. Okouzleni hříčkou přírody a hrou světla se snažíme prchlivý okamžik zachytit mobily.

Mařský vrch, jinak též Brdoční vrch (907 m n. m.), je chráněnou přírodní památkou. Přímo pod námi v severním svahu hory leží kamenné moře, které vzniklo v dobách starších čtvrtohor. Jde o ukázku tzv. periglaciálních tvarů v předhůří Šumavy vzniklých rozpukáním porfyrové žíly v pararulové hornině. Tyto pukliny se táhnou do značné hloubky a umožňují vznik balvanů, které se v přírodní památce nacházejí chaoticky uspořádány a poskládány na sobě. Předpokládá se, že balvany vznikly jako výsledek mrazového zvětrávání, ale jistě s nimi bude mít co dočinění i poslední doba ledová.

Výstup na Mařský vrch (907 m n. m.) bude korunovat pohled z plošiny rozhledny na haló efekt

Malby křížové cesty jdou zde pojaty netradičně moderně...

...

Zvláštní spojení dvou stavebních slohů - k rotundě - kapli sv. Václava - je přistavěna hranatá věž s vyhlídkovým ochozem. Kaple byla dostavěna a vysvěcena v roce 1936. Do výšky věže (12 metrů) už dorostly okolní stromy, a proto výhled z ní je zúžen v podstatě jen na krajinu kolem Vimperka. Rozhledna je volně přístupná. (www.mapy.cz)

...

Kamenné moře na severní straně kaple.

Halové jevy, zkráceně halo, jsou optické úkazy, které vznikají odrazem, lomem či difrakcí slunečních respektive měsíčních paprsků díky drobným ledovým krystalkům v atmosféře. Aby došlo ke vzniku těchto úkazů, je zapotřebí, aby krystalky ledu měly tvar šestiboké destičky nebo hranolku...

...

Javorník vystupuje z inverzní oblačnosti.

Boubín (1 364 m n. m.)

Kamenné moře vzniklo v poslední době ledové a pak postupným zvětráváním.

...

...

...

O křížové cestě...

Poutní místo v Lštění

mapa Lštění

Jen pár kilometrů popojdeme k baroknímu kostelu sv. Vojtěcha v Lštění. Na místě původního raně gotického kostelíku z 2. poloviny 13. století byl vystavěn v letech 1739 - 1741 dle plánů E. A. Martinelliho a od poloviny 17. století se stal významným poutním místem. Jsme na hřebeni, který se táhne od Bělče k Mařskému vrchu. Ač je první adventní neděle, stejně jako do kaple na Mařském vrchu, ani zde se dovnitř nedostaneme. To je dost tristní a nečekané zjištění.

Samotná osada Lštění (staroslovansky Léscie - lískový porost) dle písemných pramenů vznikla v roce 1352. Nad kostelem stojí malá čtyřboká barokní kaple Nanebevzetí Panny Marie z 1. poloviny 18. století. V jejím interiéru vidíme malovaný křídlový oltářík se sochou svaté Barbory.

Neméně zajímavá je také kaple sv. Vojtěcha s pramenem léčivé vody, která stojí u opačné strany kostela pod starou farou. V roce 995 z ní měl údajně pít pražský kapitulní biskup Vojtěch, který poté z místa dnes stojícího kostela žehnal české zemi. Podle pověsti byla kaple postavena hraběnkou z Eggenbergeru, když chtěla poděkovat za uzdravení syna zdejší léčivou vodou.

Kostel sv. Vojtěcha je gotická stavba z 2. pol. 13. st., upravená ve vrcholném baroku, stala se poutním místem, jsou zde uchovány staré poutní korouhve z procesí ke svatému Vojtěchovi. (www.mapy.cz)

Nahlížíme do kaple, kostel je uzavřený, ač je první den adventní.

...

...

...

Pěčnovské kamenné spirály

mapa kamenné spirály

Když v roce 2017 mezinárodní skupina výtvarníků sdružená kolem slovinského psychotronika a geomanta Marko Pogačnika nedaleko Pěčnova vytvořila

Pěčnovské kamenné spirály, začal jsem místo při svých jízdách do Vimperka vnímat. Ale teprve dnes se našla ta pravá chvíle blíže zjistit, o co vlastně jde.

A opět jako bych potřetí mávl kouzelným proutkem. Znovu vše kolem nás pohltí mlha. Kráčíme svátečně oděnou loukou a pod nohama nám chrupe jinovatka. Vše jako by k místu, kde lze vnímat určitou pozitivní energii patřilo. Samostatně se procházíme mezi spirálami z jednotlivých kamenů a zpočátku spolu ani nepromluvíme. Každý možná vnímá místo trochu jinak. Cítím jeho sílu a snažím se zachytit okamžik spojení se Zemí a přírodou. Obrazové vize se mi promítají do podvědomí, kde zdá se, již navždy zůstanou. Mlčky se sejdeme u jednoho z velkým kamenů, které jsou novodobými menhiry.

Obecně lze napsat, že menhiry patří mezi megalitické památky a jde o stojící kámen vztyčený lidskou rukou bez ohledu na období vzniku. Mezi menhiry patří objekty z protohistorického období postavené především Kelty či prvními Slovany. Je příznačné, že i v dnešní neukotvené době se objevuje móda vytváření novodobých menhirů.

Zde ovšem máme co dočinění a tzv. "geomancií", jež má být středověkou esoterickou představou, podle které je Země živá bytost, tedy jakýsi duchovní organismus, s kterým lze komunikovat i ho ovlivňovat. Každý z plochých, na výšku postavených kamenů zdobí osobitý symbol neboli kosmogram, působící pozitivně na krajinu. Země je jimi přímo napojena na lidstvo. Cílem umělců tvořících tato díla je utváření bližšího vztahu člověka a krajiny. Z Pogačnikova pohledu lze zasazení kamene do krajiny chápat jako jeden ze způsobů, jak vybrané místo ochránit a vytvořit jeho „ducha“. (Na cestu cz)

Pěčnovské kamenné spirály budou naší poslední zastávkou...

Pěčnovské kamenné spirály patří ke kamenným geopunkturním řadám, které můžete také najít v Adršpachu, ve Zdoňově, ve Vstiši a v Horní Bělé. Kamenné spirály jsou výtvorem geomantů. Podílela se na nich mezinárodní umělecká skupina z Čech, Rakouska, Německa, Slovinska a USA pod vedením slovinského velvyslance UNESCO Marka Pogačnika. (www.mapy.cz)

Jinovatka společně s mlhou vytvořily neobvyklou kulisu kamenným řadám. Z místa se okamžitě stalo místo mýtické...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

Dyškanti v pištínském kostele

mapa kostel sv. Vavřince

Ještě máme čas se zastavit na starobylém netolickém náměstí, které již plně převzalo předvánoční náladu. Udělám pár fotek a protože zima dnes ukázala své ostré zoubky, kupujeme si v krámu u Vietnamců teplé ponožky. Ty se budou ještě dnes hodit, protože zamíříme na koncert středověké hudby skupiny Dyškanti do kostela sv. Vavřince v Pištíně. A v něm teplo rozhodně čekat nemůžeme.

Trpaslíčky Hanka miluje. Netolice jich mají celý houf.

Na tomto domě najdete pamětní desku. Zde byla v roce 1945 podepsána smlouva o demarkační čáre mezi americkou a Rudou armádou.

...

Památkově chráněné barokní sousoší pocházející z první poloviny 18. století.

Netolická radnice.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vybudovaný v 2. polovině 13. století v gotickém slohu. Po požáru v r. 1619 došlo ke zhroucení krovu a klenby lodi i presbytáře, které byly obnoveny v raně barokní úpravě až na konci třicetileté války. V interiéru hlavní oltář z roku 1634 (www.mapy.cz)

Do třetice všeho dobrého máme čas v pištínském kostele zhlédnout obrazy další křížové cesty a také si prohlédnout krasný interiér kostela, který byl z pozdně románského slohu v první polovině 14. století přestavěn gotický. V 18. století ho poškodil požár, ale jak můžeme vypozorovat, při barokní obnově byly zbytky románského zdiva a části gotických kleneb ponechány.

"Rosu dejte nebesa shůry", tak zní podtitulek velmi pěkného koncertu vokální skupiny Dyškanti, která nás seznamuje s českou renesanční a středověkou hudbou z období mezi roky 1450 - 1620. Jde především o duchovní hudbu, protože světská tvorba se téměř žádná z oné doby nedochovala. K dnešnímu dni plnému zážitků se duchovno hodí. Ačkoliv v studených lavicích dosti mrzneme, koncert přesto zvládáme až do děkovačky.

Kostel sv. Vavřince v Pištíně bude naší poslední tastávkou.

Uvnitř kostela spatříme dnes již třetí křížovou cestu...

...

...

Středověké písně zapěla skupina Dyškanti a bylo to moc příjemné zakončení magické první adventní neděle.