Křížem krážem po křížových cestách ll. Český Krumlov

Křížem krážem po křížových cestách ll. Český Krumlov

Na další křížovou cestu se vydáme do Českého Krumlova. Města zařazeného na Seznam světového dědictví UNESCO. Ač nevelké svojí rozlohou, nabízí spoustu starobylých památek, ale je i významným centrem živé kultury.

Sedm zastavení bolesti Panny Marie

mapa kaple

Vybíráme si levné parkoviště u Městského úřadu a kolem Hornobranského rybníka stoupáme po červeném okruhu NS k jedné ze šesti výklenkových kaplí křížové cesty. Tu tvoří šest zastavení, přičemž sedmým zastavením je osmiboká barokní kaple na vrcholu Křížové hory (623 m n. m.), která doplňuje soubor "Sedmi bolestí Panny Marie". Kaple byly zřejmě postaveny mezi lety 1753 - 1755, snad podle návrhu Andrei Altomonteho (1699 - 1780). Opravovaly se v roce 1850 a naposledy v roce 1990. Z výmalby F. K. Prokyše dodnes zbyly jen nepatrné fragmenty. Křížová cesta společně s kaplí Bolestné Panny Marie na Křížové Hoře jsou důkazem zbožnosti zdejších lidí 18. století.

Již kolem roku 1650 jezuitský kazatel Michal Koppe nechal vztyčit na Křížové hoře tzv. "španělský dřevěný kříž" se vsazenou částečkou ze svatého kříže, aby město ochránil před neštěstím a živelními pohromami. O padesát let později byl poražen strom, jehož kmen se rozpadl na tři části, přesně odpovídajícím rozměrům tzv. španělského kříže. Byl zhotoven nový kříž spolu s dřevěnou kapličkou. Poté krumlovští měšťané vystavěli ke kapličce tři zastavení Křížové cesty. Změny poutního místa v letech 1740 - 1753 znamenaly postavení šest nových gotických kaplí, které stojí dodnes.

Výklenková kaple u plošiny na Křížové hoře...

Kaple Bolestné Panny Marie na Křížové hoře.

...

Kaple Bolestné Panny Marie

Vystoupali jsme vysoko nad Český Krumlov. Postupně se nám otevřely krásné výhledy na město, jehož historické centrum chrání meandry řeky Vltavy. Ten nejhezčí pohled máme od kaple Bolestné Panny Marie, silného duchovního místa s romantickým okolím. Paletu teplých podzimních barev v pásu listnatých stromů na svahu Křížové hory rámuje modravý hřeben Kleti (1 087 m n. m.), nejvyšší hory Blanského lesa. Na jejím vrcholu stojí nejstarší kamenná rozhledna v Čechách - Josefova věž, hvězdárna Kleť a roubená horská Terezina chata s restaurací, chráněná jako kulturní památka. Od kaple snadno dohlédneme i na vrcholy Šumavy, Želnavskou vrchovinu s pyramidou Chlumu (1 191 m n. m.), Plešným a vzdálenou Lysou u Knížecího stolce (1 236 m n. m.). Tyto vrcholy jsou součástí VVP Boletice a dnes jsou turistické trasy k nim "dočasně" zrušeny.

Krásné místo nad Českým Krumlovem potěší duši...

...

...

Osmiboká kaple Bolestné Panny Marie prošla v nedávné minulosti restaurací a proměnila se v živé kulturní a poutní místo. Dovnitř jsme uvedení pánem, který se o vše stará a jen díky němu můžeme nahlédnout i do interiéru jinak uzavřeného areálu kaple, postavené v roce 1709, dle návrhu eggenberského stavitele J. D. Spazzio. O rok později byly kolem kaple vystavěny ambity a v roce 1735 sochař Jan Ferdinand Rapotz z Omleničky nad severním portikem kaple vztyčil sousoší Kalvárie. Kapli uzavřela stanová střecha korunovaná lucernou s makovicí a dvojitým křížem.

Téměř hodinu zevlujeme uvnitř areálu i přímo v kapli. Cítíme genius loci a užíváme si dalšího krásného a teplého dne pozdního babího léta. Klid a mír vstoupil do našich myslí a jen neradi opouštíme Křížovou horu. Pomalu sestupujeme po stezce svahem k Vltavě, abychom si ještě prošli kousek Českého Krumlova.

Pod úrovní terénu můžete sestoupit do malé místnosti poustevníka.

Krumlovská Madonna.

Kamenná Kalvárie od F. J. Rapotze z roku 1732...

...

...

Zázraky se i dnes dějí.

Pohled na Český Krumlov...

...

Procházíme si osmiboký ambit, jehož předlohou měla být křížová chodba pražské Loretánské kaple.

Uvnitř kaple Bolestné Panny Marie...

...

...

Ambity jsou snad i trochu chaoticky vyzdobený, ale je na co se dívat...

Hieronymus Bosch, kopie.

Černobíle lze občas i víc vidět.

...

...

Český Krumlov

Wikipedie nám prozradí, že: "jméno Krumlov pochází z německého Krumme Aue (česky křivý luh), což odkazuje na polohu města mezi esovitými zákruty řeky Vltavy. Z podobného keltského základu kamb je mimo jiné odvozen i název rakouské řeky Kamp, na které leží město Krumau am Kamp, jehož název taktéž pochází z obdobného starohornoněmeckého krump. V první dochované zmínce z roku 1253 je Krumlov označován jako Chrumbenowe, na latinských listinách pak nese jméno Crumlovia nebo Crumlovium. Také býval používán název Krumlov nad Vltavou. Přídomek Český se začal ke jménu města připojovat již v roce 1439, aby se jasně odlišil od Moravského Krumlova..."

Hrad Český Krumlov z nadhledu.

...

Vzdalujeme se od kaple.

Hned za mostem přes Vltavu jdeme k Růžové zahradě, kde jsou nově zpřístupněny terasy u domku malíře Egona Schieleho, jenž zde v roce 1911 pobýval se svou přítelkyní a modelkou Wally Neuzil. Schiele místo nad řekou miloval, stalo se mu inspirací pro vytvoření řady dnes již světově známých výtvarných děl. Procházíme malinké Plešivecké náměstí a po schodech sestoupíme znovu k Vltavě. Právě stojíme na mostu Dr. E. Beneše, když začnou zvony z kostela sv. Víta vyzvánět poledne. Projdeme krásným náměstím Svornosti, abychom nahlédli do interiéru svatovítského kostela. Gotická trojlodní stavba pochází z let 1407 - 1439. Výška postranních lodí dosahuje výšky lodi hlavní a řadí ho tak mezi kostely tzv. halového typu. Délka kostela dosahuje 44 m, šířka a výška 20 m. Prohlížíme si v tichosti, s pokorou a s úctou překrásný interiér a pak pokračujeme přes most nad Myší dírou k zaparkovaným autům. Český Krumlov známe velmi dobře a dnes nám postačí jen krátké nahlédnutí do tajemných úzkých uliček historického města.

Domek u Růžové zahrady, kde přebýval a tvořil malíř Egon Schiele.

Památková zóna byla vyhlášena v roce 2003. Zahrnuje městskou část Plešivec, ve které se nachází velké množství historicky hodnotných budov a dalších objektů. Nalezneme tu řadu měšťanských renesančních domů, soubor kašen nebo dobře zachovalou synagogu. Přes Vltavu se klene krytá dřevěná lávka z 18. století, jedna z nejdelších na našem území. (www.mapy.cz)

...

Kostel sv. Víta.

Náměstí Svornosti...

Dominantou náměstí Svornosti v České Krumlově je morový mariánský sloup se sochou Panny Marie Immaculaty a osmi světci, patrony města a ochránci proti moru. Barokní sochařská výzdoba sloupu je dílem pražského sochaře Matěje Václava Jakela. V roce 1843 byla k morovému sloupu přistavěna kamenná kašna náhradou za zrušenou kašnu renesanční, která stála uprostřed náměstí. (www.mapy.cz)

Interiér kostela sv. Víta...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

Výhledy na Krumlov vám poskytne vícero vyvýšených míst. Například vyhlídka u Městského divadla...

...

...

Nebo od autobusového nádraží...

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Rony

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

Přidat komentář

Komentáře

K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.