Křížem krážem po křížových cestách I. Rožmitál na Šumavě, Tichá, Cetviny
vydáno 14. listopadu 2024 – napsal Rony – žádný komentář
Procesí poutníků stoupajících křížovou cestou bývala kdysi běžnou součástí života. Křížová cesta, které se někdy podle jejího cíle říká Kalvárie, je křesťanskou modlitbou. Čtrnáct nebo patnáct zastavení zobrazuje události z posledního dne života Ježíše Krista a jeho ukřižování, jak jsou popsány v Bibli v části zvané pašije. Nová série článků se bude snažit některé z křížových cest postupně popsat.
Rožmitál na Šumavě
mapa kaple Panny Marie Pomocné
Ještě zcela neopadly ranní mlhy, když kolem kostela jdeme k soutoku Močeradského a Rožmitálského potoka. Nahoru zatím nevede značená stezka. Začínáme stoupat lesem nad Rožmitál ke kapli Panny Marie Pomocné a brzy se nám otevře krásný pohled na původně raně gotický kostel sv. Šimova a Judy z poloviny 13. století. Ten byl postaven spolu s osadou Rosenthal Vítkovcem Petrem Vokem při budování hradu Rožmberku. Do znaku se tak dostala pětilistá růže z erbu jejich zakladatele.
Rožmitál se stal tržní osadou pro hrad Rožmberk, kde k tomu nebylo podhradí a kaňon meandrující Vltavy z Horního Rakouska do Čech způsobilé. Když v roce 1300 vymřela krumlovská větev Vítkovců, převzal všechny jejich statky příbuzný Jindřich z Rožmberka, který ovšem sídlil na hradu v Českém Krumlově. Později se změnila trasa obchodní cesty z Cáhlova do Českých Budějovic, nově vedla přes Dolní Dvořiště přímo na Kaplici, a Rožmitál zůstal stranou. To vlastně trvá dodnes a asi jen málokdo ví, kde přesně Rožmitál na Šumavě leží.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Rožmitálu na Šumavě...
Kostel a obec od Jelence.
V polovině 18. století k léčivému pramenu vody pod kopcem Jelínka (752 m n. m.) vystavěli barokní kapli Panny Marie Pomocné a k ní křížovou cestu. I Rožmitál však po 2. světové válce zažil divoký odsun většiny německy mluvících lidí, na což doplatila obec i zdejší křížová cesta. Chátrající kaple se dnes zachraňuje, vidíme opravenou střechu a postupně se renovuje okolí, včetně křížové cesty.
Od kaple z roku 1723 máme hezký výhled k Rožmitálu. Po okolních kopcích se stále převalují mlhy, leč ty brzy slunce zcela rozpustí.
Sestupujeme jinou cestou kolem třech křížků z roku 1848 a u kostelu nahlížíme k muzeu "Telegrafu, telefonu a radia", kde si návštěvníci mohou prohlédnout sbírku rádií a telefonů značky Tesla. Můžete zde spatřit i první u nás používaný mobilní analogový telefon vážící 4,5 kg, několik manuálních telefoních ústředen pro středně velká města, expozici o historii hasičského sboru a historii i současnosti Rožmitálu na Šumavě.
...
Barokní kaple Panny Marie Pomocné...
Zatím proběhla oprava klenby a střechy.
...
...
...
...
...
Nad Močeradským potokem.
...
Tvrz Tichá
Přejedeme přes Rychnov nad Malší k Tiché, kde navštívíme opravenou tvrz, z níž je dnes malé muzeum. Na poslední chvíli se připojíme se ke skupince asi deseti lidí a od průvodce si vyslechneme 20 minutové vyprávění.
Pozvíme se, že původní název Opolec, staročesky rovinka, později změnil na německý Oppolz. Tvrz Tichá byla založena kolem roku 1275 pány z Velešína a Michalovic na zemské cestě z Horního Rakouska do Českého království. Později patřila Rožmberkům a mezi roky 1420 - 1945 francouzskému rodu Buquoyů, kteří vlastnili např. Novohradsko.
O oživení tvrze se postaral spolek Hrady na Malši. Součástí se stala výstavba unikátního hrázděného patra velké věže, jediné svého druhu v ČR, obnova branské věže, hradeb a sklepení. Součástí areálu je muzeum v krčmě U Čápa, mapující historii místa od doby bronzové do současnosti. Nese jméno významného rožmberského purkrabí Čápa z Radonic.
Černobílá fotografie Tiché ukazuje o jak velkou obec šlo, ovšem i ona doplatila na vysídlení a těsné sousedství se Západem. Železná opona se zde zatáhla na dlouhých čtyřicet let. Po domech toho dnes již mnoho nezbylo.
Tvrz Tichá.
Rybník Tichá.
...
Oppolz byla opravdu velká.
Výstava v krčmě U Čápa ukazuje nalezené mince a předměty ..
...
...
Strop je sestavený bez jediného hřebíku, tak jak se stavělo v minulosti.
Obytná byla horní místnost...
...
..
Výhled z mohutné věže máme jako z rozhledny.
Měděné pruty sloužily jako platidlo.
...
...
Cetviny - křížová cesta nad Malší
Dalším z podobně postižených míst, které vás doslova uchvátí svojí zádumčivou, neopakovatelnou atmosférou, jsou Cetviny. Kde stávala obec se 120 domy a více jak pěti sty obyvateli, dnes najdete jen opravený kostel Narození Panny Marie a chátrající budovu bývalé pohraniční stráže. Zde stojíte u česko-rakouských hranic, které dříve střežil dvojitý plot, dnes jen vody mladé Malše. Cetviny se dostaly do přísně střeženého, zakázaného prostoru. Pamatuji si na náš první vandr po demontáži železné opony v roce 1990, kdy jsme od železniční zastávky Rybník šli po vojenské signálce do Novohradských hor, které jsme si pak prošli hezky po hranici.
Zdejší osídlení je velmi starého data. První zmínka pochází z 13. století, kdy se u Malše usadili němečtí osadníci, kteří do oblasti přišli v rámci středověké kolonizace. Kostel Narození Panny Marie je pak poprvé připomínán v roce 1347. Zchátralý kostel Narození Panny Marie se naštěstí podařilo zachránit. V roce 2003 byl opraven a dnes se v něm několikrát do roka konají bohoslužby. Vedle něho si na historických kamenných sloupech můžeme přečíst úryvky z pohnuté historie Cetvin a okolí. Je zde instalována výstava, která připomíná osud tohoto místa od roku 1938 do současnosti.
Cetviny - kostel Nanebevzetí Panny Marie...
...
...
...
Pro nás je kostel výchozím místem pro několika kilometrovou procházku nad údolím Malše. Pod nohama nám šustí spadané javorové listí, když míříme kolem jednotlivých zastavení k Farské Kapli, nacházející se na konci křížové cesty. Tu zde věřící vybudovali v roce 1827, aby ji po 17 letech rozšířili. My pokračujeme dál lesem až k Jeskynní kapli, jak se přezdívá kapli Panny Marie Lurdské, postavené v roce 1892. Pod ní stojí kamenná stejnojmenná studánka, která však pramenitou vodu postrádá. Tuto její nedostatečnost nahradila plastová trubka o kousek vedle, z které ochutnáváme opravdu dobrou vodu.
Pokračujeme chvíli dál lesem, aby naši pozornost upoutal zelený koberec sluncem vyhřátého mechu. To je ideální místo na krátkou zastávku a svačinku. Po ní si lehneme do měkkého mechu a díváme se na modré nebe, kde nám kdosi dává znamení. To přece nemůže být náhoda, velký bílý kříž nám něco sděluje. Jako ateisté přemýšlíme, jestli jde o božské znamení či jen další hru matrixu, kterou náš svět ovládají a řídí jiní. Stačí jim na to jen program složený z jedniček a nul. Nevěříte? Vždyť těch chyb kolem nás můžete vidět stále víc. Tedy pokud nejste slepí. A vaše řeči o tom, že po nebi jen přelétla dvě letadla si nechte laskavě pro sebe.
Prudké klesání nás shodí ke kamennému můstku a hraničnímu přechodu Cetviny – Mairspindt, kde bychom mohli překročit řeku Malši. Považte, že původní most zde byl postavený již v polovině 13. století za vlády Přemysla Otakara II.
Nepřekročíme řeku, nýbrž se vracíme kolem Malše zpět k Cetvinám. Kopec Na Čepici (763 m n. m.) do řečiště shazuje balvany, které voda a čas obrušují do kulatých tvarů. Zátočiny řeky sledujeme až k Hammernu, kde nedávná velká voda zaplavila přilehlou louku. Ale na to asi budou v domečku u řeky zvyklí.
Půjdeme křížovou cestou
...
...
...
...
...
...
...
Farská kaple...
...
Skalní kaple Panny Marie Lurdské.
...
...
Vyschlý pramen.
..
...
Na hraničním přechodu Cetviny – Mairspindt můžete překročit řeku Malši po zrekonstruovaném kamenném mostě. Ten původní byl postaven v polovině 13. století za vlády Přemysla Otakara II. (www.mapy.cz)
...
...
Malše...
...
...
Kašna v Cetvinách...
Fotogalerie k článku
Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit
Autor článku
Rony
... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.
(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)
Komentáře
K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
- Otočme zaprášené listy autorů 19. století aneb Ratibořice a Hronov
- Jihočeské cyklotrasy V.
- Půltucet (únor 2022) - příběh fotografie
- Smrčinou na Plechý
- Dolomity - Cortina ďAmpezzo III.
- Za blanickými rytíři
- Třeboň a Schwarzenberská hrobka
- Ztracenou Šumavou I. Spálený a Kostelní vrch
- Půltucet (září 2021) - příběh fotografie
- Půltucet (listopad 2019) - příběh fotografie
Jaký typ výletů preferujete?
1237 46% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
837 31% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
596 22% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 2670 čtenářů Archiv anket
Náhodné články
- Alpendorf, Geisterberg - zábavní park pro rodiny s dětmi, Salzbursko
- Labské pískovce II.
- Podzimní courání Třeboňskem
- Seveřani jsou nám možná blízcí II
- Národní park Podyjí lll. - Vinice Šobes a vyhlídky na Dyji
- Kameny České Kanady l.
- Výstupy na Luzný a Roklan Bavorským lesem
- Dolomity - Fontanazzo lll.
- Zlátnoucími bučinami na Pohanské kameny
- Půltucet (červen 2018) - příběh fotografie