Křišťanovské vábení
vydáno 3. března 2009 – napsal Rony – 2 komentáře

První, zkušební článeček je o jednom jednodenním výletu. A ten výlet do malebné podzimní krajiny v okolí Křišťanova začal u kostela, kde jsou nové turistické značky vedoucí kolem i do VVP (vojenský výcvikový prostor) Boletice.
Po žluté jdeme směrem k Markovu a cesta je docela rozbahněná, přece jen je znát deštivý týden a to, že se i zde likvidoval orkán Kiril. Nejmíň to vadí Amině, po čtyrech se jde přece jen líp.
Vystoupáme k vojenskému objektu, pro jistotu ho obcházíme, značka jde dále přes Markov pod horu Chlum (1 191m) a dále ke Ktiši, a noříme se do Boletického prostoru.
U bývalých Vlčích jam (název dle mapy :-[) něco pojíme a sestupujeme k nám již dobře známému Puchéřskému potoku.
Kolem něho míří nádherná cyklocesta do Arnoštova a když se jeden nebojí zastřelení (a pokuty), jde tady podniknout super okruh kolem Blanice nahoru až na Ondřejov a kolem Chlumu uzavřít okruh opuštěnou a nádhernou krajinou.
My jdeme směrem na Arnoštov a náhle slyšíme zdálky motorovou pilu. Asi těží i v sobotu. Za chvíli už ale všichni špicujeme uši, ten zvuk se přece jen od pily trochu liší. A navíc je slyšet zleva i zprava. No jasně, hlava už hledá ústupovou cestu, mozek maká naplno. Za ta léta, co jsme jezdili při jelení říji přespávat do dvou prázdných seníků nedaleko Loveckého zámečku, máme vrytý řev jelenů hluboko v mysli. Vracet se ale moc není kam a tak vybíráme stezku přes planinu V jelení. Už sám název symbolizuje slušnou koncentraci paroháčů. Potichu se šineme vlhkým terénem k posedu. U něj v relativním bezpečí posloucháme pořvávání jelenů snad ze všech stran. Kolem se válí mlhy, ale i tak za chvíli vidíme v dáli laň i dva jeleny. Bojovat bohužel odchází do protějšího lesa.
Zajímavé je, že nejklidnější z nás všech je Ami, Kavkazský pastevecký pes velikosti menšího jelena. Popojdeme k lesu, kde je jelen slyšet už z velké blízkosti. Bohužel ale je dobře skrytý a tak to po půlhodinovém čekání vzdáváme a jdeme ke Křišťanovu.
Docela silný zážitek umocnili Míra s Ájou ještě v neděli, kdy si s jelenem hleděli pár minut z očí do očí a i já s Janou (tentokráte bez Lukáše) o den později.
To už ale byla cesta čerstvě rozjeta nákladním autem a jeleni se od svého říjiště dost vzdálili.
Odkaz na mapu: http://www.mapy.cz/#x=132157952@y=131708928@z=11@mm=TTtP
Fotogalerie k článku
Autor článku

Rony
... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.
(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)
Komentáře

7. března 2009 12:31
Rony říká
My jsme na ně nešli. Byla to náhoda že jsme natrefili na to správný místo. Ale fakt je, že to je říjiště už letité a možná by stálo za úvahu se tam vydat třeba i se stanem přespat.
Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
- Na kole skrz naskrz a okolo VVP Boletice
- Jihočeské cyklotrasy X.
- Od tvrzí v Kestřanech do Písku
- Údolím Vydřího potoka k Chalupské slati
- Po červené, příhraniční Šumavou
- Kaňonem Křemelné
- Člověk člověku vlkem
- Zlátnoucími bučinami na Pohanské kameny
- Slepičími horami křížem krážem
- Z Nového Údolí na Třístoličník a Hochstein
Jaký typ výletů preferujete?
1272 46% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
855 31% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
622 23% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 2749 čtenářů Archiv anket
Náhodné články
- Arménie II.
- CHKO České středohoří ll.
- Máchův poetický kraj, l. Okolí Máchova jezera
- Půltucet (květen 2024) - příběh fotografie
- Tchaj-wan, malá Čína (1. část)
- Kratochvíle a okolí, zábava na druhou
- Drážďany v čase vánočním
- Ostrovy přírody Českého středohoří lll.
- TOP 12: zastavení v čase (rok 2014)
- Fotka roku 2018
3. března 2009 20:51
HoHo říká
jej... škoda, že jsme na jeleny nebyli, mohlo to bejt hodně zajímavý...
jinak pěknej první článek..
Sportem ku zdraví a trvalé invaliditě