Krátká toulka ulicemi Varšavy

Krátká toulka ulicemi Varšavy

Stejně jako minulý rok v Ostřihomi jsem i letos pomáhal organizovat mezinárodní kolo Baltíka 2012. Letos se programátorská soutěž pro základní a střední školy konala ve Varšavě uvnitř vskutku nádherných prostor Varšavské technické univerzity a navíc jsem měl po soutěži pár hodin na poznávání samotné Varšavy.

Varšava je město s pohnutou historií, která jí dala dosti neevropský ráz, skoro bych ji mohl srovnat s americkými městy. Za druhé světové války byla okupována Němci. Když se v roce 1944 blížila Rudá armáda, Poláci povstali, protože se nechtěli dostat do područí Stalina. Rusové však svůj postup zastavili, takže Němci mohli povstání krvavě potlačit. A co víc, Hitler nechal město doslova zbourat!

Po válce se Poláci rozhodli vybudovat novou Varšavu, zničeno bylo totiž přibližně 80 % budov. V důsledku tam chybějí úzké uličky a krásně nahodilé uspořádání ulic (jaké je třeba v Praze), naopak i v centru jsou široké třídy, povětšinou pravidelně a pravoúhle uspořádané, i když ne tolik jako třeba v New Yorku. Ostatně, posuďte z mapy. I přesto tam lze objevit dost zajímavých budov -- Poláci se snažili obnovit významné památky v původní stavu a i některé nové budovy stojí za vidění.

Více o městě a jeho historii lze nalézt na Wikipedii.

Má procházka Varšavou se dá bez nadsázky označit za toulku. Příprava soutěže si vyžádala předchozí den i s téměř celou nocí, ale soutěž to byla velkolepá -- 112 týmů v jedné hale, tedy určitě 200 dětí, převážně ze základní školy, i když se účastnili i nějací středoškoláci. Po tříhodinové soutěži jsem si chvíli odpočinul -- našel jsem si schody zastrčené vzadu v budově a zdříml si tam :-) Před pátou odpolední jsem vyrazil do ulic, aniž bych měl mapu a věděl, co je zde k vidění. Tušil jsem akorát přibližný směr k centru. Navíc mi ještě jel v devět noční vlak do Prahy. Procházka mi však dovolila zapomenout na únavu a nechtěl jsem, aby mi ušla příležitost poznat toto město.

Vyrazil jsem plus mínus k centru, tedy na sever. Brzy jsem dorazil na širokou třídu Marszalkowska, ale nic moc zajímavého jsem neviděl. Šel jsem dál na sever, až jsem se dostal k Paláci kultury. Tato mohutná a vysoká budova z 50. let tvoří dominantu Varšavy a je pořád ještě nejvyšší (když se počítá anténa). Ze všech jejích stran jsou "teatry" nebo muzea, takže jsem jejím obcházením strávil pěknou chvíli. Poblíž ní jsem našel i nádraží, na vlak však bylo brzy, měl jsem ještě víc jak dvě hodiny. Na západní straně paláce bylo infocentrum, kde jsem zjistil, že se ve Varšavě vyskytuje Stare a Nowe Miasto. Hned jsem se tam vydal.

Cesta ulicemi od Paláce kultury nebyla nijak záživná, poblíž Starego Miasta však už bylo na co koukat. Především je tam Královský hrad, dovnitř jsem však nešel (před vchodem se myslím stála opravdu dlouhá fronta), jen jsem si prošel staré město. Tam jsem také poprvé narazil na davy turistů, u Paláce kultury byl totiž docela klid. Zpět jsem se vydal po široké třídě Krakowské předmětí, která byla v sobotu plná lidí.

Nádraží Warszawa Centralna, odkud mi jel noční vlak do Prahy, je výjimečné: jedná se o jedno z největších podzemních nádraží v Evropě. Má čtyři nástupiště (podobné nástupištím v metru) a osm kolejí. Poláci tak vedou tratě skrz Varšavu elegantně podzemím, čímž si ušetří spoustu místa.

Vlak brzy přirazil, našel jsem si vagón a kupé, do něhož jsem měl místenku, a měl jsem skoro 800 kilometrů na to, abych se konečně vyspal :-)

Hlavní auditorium Politechniki (technické univerzity). V Malém sálu vpravo za sloupy se odehrávala programátorská soutěž.

Vskutku nádherné a velkolepé prostory.

Dole se zrovna konají sportovní soutěže, modrá plocha je na kick box.

Skleněný strop nad auditoriem

Spousta soutěžících při zahájení

120 notebooků v jedné hale! Vše připraveno na dopolední velkolepou soutěž.

Atrium ještě jednou

Paláce poblíž Politechniki

Třída Marszalkowska

Budova Ministerstwa Rolnictwa

Jedna z mála výškových budov.

Mohutný Palác kultury z 50. let. Foceno proti sluníčku za použití HDR.

Monument u Paláce kultury

Spodek Paláce kultury (opět HDR)

Fontána u paláce

Moderní mrakodrapy poblíž Paláce kultury, jeden se teprve staví.

Součástí Paláce kultury je i Muzeum techniki

Mrakodrap u nádraží

Nádraží Warszawa Centralna, jedno z největších podzemních v Evropě.

Palac Mlodziezy, čili palác mládeže (součást Paláce kultury)

Socha v parku u Paláce kultury

Fontána slouží i pro osvěžení místních

Palác kultury v celé své kráse

Kostel poblíž Paláce kultury

Teatr Wielky

Dům poblíž u Starého města, zrovna se před ním odehrávala nějaká demostrace, propagace politické strany či co

Plac Zamkowy a Zamek Królewski (plac je náměstí)

Cihlové opevnění Starego Mieasta

Stare Miasto

Plac Zamkowy

Kostel ve Starom Mieste

Stadion Narodowy (tam se možná teď hraje/hrálo Euro)

Rynek neboli trh Starego Miasta

Plochu rynku dnes místo trhovců zabírají restaurace a to snad z celé čtvrtiny.

Opevnění mezi Starym a Novym Miestem

Pohled na Nove Miasto

Sloup se sochou u zámku

Třída Krakowskie Przedmiescie je plná lidí, narozdíl od většiny jiných částí města.

Budova na této třídě

Varšavská univerzita

Za branou Varšavské univerzity

Zlote Terasy

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Anketa

Procházíte se raději městy nebo přírodou?

41%Mám radši přírodu

30%Obojí se mi líbí

29%Raději poznávám města

Hlasovalo 991 čtenářů

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Paulie

Paulie

Ahoj! Jsem už pěkných pár let oficiálně matfyzák, ale duší jsem jím mnohem delší dobu. Momentálně z části učím, z části bádám a z části studuji. Baví mě čtení a různé sporty: hlavně běhání, jízda na kole a v neposlední řadě i horská turistika.

Jestli mě chcete kontaktovat, tak napište na paulie (zamotáč) atrey.karlin.mff.cuni.cz.

Přidat komentář

Komentáře

Rony

29. června 2012 19:35

Rony říká

V Polsku jsem byl už 10x, možná i 15x, ale pokaždé to bylo jen pár kroků na hraničním vrcholovém hřebenu, či nějaké společné hoře .

Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká

Paulie

1. července 2012 16:58

Paulie říká

Však jižní pohraničí je také nejzajímavější část Polska, alespoň co se týče přírody Jinde člověk moc kopců nenajde.

"Naděje je jako bumerang: vždycky se vrátí."

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.