Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Královské město Klatovy

vydáno 25. září 2024 – napsal Rony – žádný komentář

Koncem prázdnin stíháme poslední komentovanou prohlídku Klatov. Dostaneme se do míst, kam bychom se běžně nepodívali a čas nám zbyde i na katakomby, barokní lékárnu U Bílého jednorožce a pavilon skla.

Klatovy s průvodcem

mapa Klatovy

Klatovy jsou město, k němuž mám zvláštní vztah. Do nedalekého Švihova jsem dlouhá léta jezdil za příbuznými z otcovy strany a můj život tam nejspíš i počal. Navíc jde o jednu z "bran Šumavy", která mi otevřela cestu do nádherných hor. Svůj první vícedenní vandr jsem někdy po dvouleté vojně podnikl s bratránkem Mirkem právě ze Švihova. Šli jsme po žluté přes Běleč, Bělýšovský les a Doubravu na vrchol Jezvince (739 m n. m.) a strávili dvě noci pod širákem. Žlutá značka i trasa zůstala, až na malé odchylky, zachována dodnes.

Hodina a půl cesty do Klatov nám uteče jako voda. Kámošky si pořád mají co povídat, až se bojím, že ve výkladu budou pokračovat i při prohlídce Klatov. Ta ale je komentovaná, takže brzy všechny budou tiché jako myšky. Začínáme u informačního střediska na malém, hezky upraveném plácku mezi městskými domy. Ochladím se tryskající vodou z fontány a pod sochou Illionise čekáme spolu s dalšími asi dvanácti lidmi na průvodce. Vyslechneme si úvodní povídání o městě, které se stalo královským a bylo založeno roku 1260 českým králem Přemyslem Otakarem II.

Poté jdeme do klášterního areálu k baroknímu kostelu sv. Vavřince, vystavěnému v letech 1694 - 1709 na místě starší svatyně ze 14. století. Dnes slouží areál kulturním účelům a my využíváme bývalé učebny, abychom shlédli kratší film o historii Klatov. Monotónní hlas přednesu téměř uspí Petru, ale vše zajímavé si projdeme osobně. Procházíme Vrchlického sady s památníkem z roku 1901 ve tvaru Eiffelovy věže, na jehož vrcholku stojí socha geologa Dr. Jana Krejčího. Víc nás zaujme věž zvaná Okrouhlice, kruhová bašta z 16. století. U ní se dozvíme o dvojitém městském opevnění. První opevnění vybudovali již při založení města ve 13. století, kdy hradby rozdělili na vnitřní a vnější. Součástí vnějšího opevnění bylo 15 okrouhlých bašt a široký příkop, který vedl před vnějšími hradbami. Vnitřní hradby o výšce až 15 m chránilo 12 kruhových a 12 čtvercových bašt. V 15. století se opevněním do města dalo vstoupit třemi branami a dvěmi menšími brankami.

Barokní kostel sv. Vavřince byl vybudovaný v letech 1694 - 1709 na místě starší svatyně ze 14. století. Stavba Marca Antonia Gilmettiho byla ještě několikrát upravována. Od roku 2000 slouží kostel kulturním účelům.

...

Uvnitř areálu kostela...

...

...

...

Památník geologa Dr. Jana Krejčího se nachází ve Vrchlického sadech. Autorem návrhu byl Jiří Petrlák a k odhalení památníku došlo v roce 1901. Jedná se o kolmý jehlan, na jehož vrcholku je busta Jana Krejčího. (www.mapy.cz)

...Památník geologa Dr. Jana Krejčího se nachází ve Vrchlického sadech. Autorem návrhu byl Jiří Petrlák a k odhalení památníku došlo v roce 1901. Jedná se o kolmý jehlan, na jehož vrcholku je busta Jana Krejčího.

U Okrouhlice máme další komentovanou zastávku.

...

Opevnění Klatov tvořily dvě hradby. Vnější a vnitřní...

...

Přesuneme se za vnitřní hradby do centra Klatov, abychom nahlédli do interiéru kostela Narození Panny Marie. Vybudován byl zřejmě koncem 13. století a před dobou husitskou rozšířen, poté následovaly další přestavby. Z původní stavby se dnes zachovaly pouze zbytky obvodového zdiva lodi. Barokní interiéru lodi zdobí malby z 15. století, křtitelnice je z roku 1526. Barokní obrazy jsou dílem Ignáce Raaba a J. Riese. Oltář nese obraz Panny Marie Klatovské.

Obraz přinesl do Klatov italský kominík Ricolti ze severní Itálie kolem roku 1650, poté ho zdědil jeho zeť Ondřej Hirsberger. Když 8. 8. 1685 začal obraz krvácet, stal se tento den dnem zázraku Klatovské Panny Marie. Klatovský obraz se stal známější než jeho předloha v italském městě Re. I na ní se již v v roce 1494 objevila krev. Klatovský obraz byl přenesen do kostela a zanedlouho arcibiskup pražský uznal událost za zázrak. Pak se zázračný obraz dostal do povědomí mnoha lidí. Rozbor krve z klatovského obrazu z roku 1985 dokazoval shodu s rozborem krve provedeným v 1962 u italského obrazu. Bylo prokázáno, že se jednalo o lidskou krev skupiny AB.

Kostel narození Panny Marie byl vybudován zřejmě krátce po založení města, tj. koncem 13. stol. Na přelomu 14. a 15. stol. postaven presbytář. Před dobou husitskou byl kostel rozšířen. Další přestavby a úpravy proběhly také v letech 1551 - 1558 a 1898 - 1919. Z původní stavby se dodnes zachovaly zbytky obvodového zdiva lodi. Výzdoba interiéru je většinou barokní, v lodi malby z 15. stol., křtitelnice z roku 1526. Barokní obrazy jsou dílem Ignáce Raaba a J. Riese. Oltář nese obraz Panny Marie Klatovské. (www.mapy.cz)

...

...

...

...

...

...

Bílá věž u kostela Narození Panny Marie nahradila v roce 1689 původní dvoupatrovou zvonici, která byla zničena při požáru.

Pochodujeme šikmo přes klatovské náměstí k Černé věži, z které je velmi hezký pohled do okolí Klatov. Pětipatrová věž, vysoká 81,6 m, byla postavena v letech 1547 - 1555 mistrem Antoněm za účelem vyhlašování požárů či přítomnosti nepřátelských vojsk. V roce 1855 byla věž osazena hodinami, zhotovených klatovským mechanikem Janem Boškem. Z výhledového ochozu je krásný pohled na město, panorama Šumavy a zahkédnout můžete i vrcholky Alp.

Další dominantní památkou v sousedství Černé věže je barokní jezuitský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce. Stavbu zahájili v roce 1656 pod vedením architekta Carla Luraga, na dokončení se podílel architekt Giovanni Domenico Orsi. Kostel jezuitů má půdorys latinského kříže a kopuli nad křížením ramen. Vnějšek kostela zdobí barokní portály Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Pod kostelem se nacházejí klatovské katakomby, kam se také podíváme. Ještě předtím v jezuitské koleji shlédneme 3D dokument o historii Klatov. Na chodbě si prohlížím vystavené fotky a zaujme mě nápis Pocinovice. Ono nádraží se mi vybaví dodnes. Když jsem začal vzpomínky na své mládí a první vandr, právě z pocinovického nádraží jsme se přes Klatovy vraceli do Švihova. Dvě noci pod širákem byly odrazem k dalším stovkám podobných, tisícům kilometrů a nespočtu zážitků, na které se dobře vzpomíná.

Městskou památkovou zónu tvoří centrum města se svým svažitým čtvercovým náměstím, s historicky cennými domy.

...

Kostel neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce je spjat s jezuitským řádem. Výstavba byla zahájena r. 1656 a současná podoba pochází z barokní přestavby po požáru v 19. století. Postaven byl na půdorysu latinského kříže s kupolí nad křížením ramen. Pod kostel půjdeme do klatovských katakomb.

Černá věž je dominantou Klatov. Dokončena byla v roce 1557 podle návrhu architekta Antonia de Sella. Své jméno získala díky četným požárům, které ji zasáhly. Dnešní podoba je výsledkem stavebních úprav z roku 1872. Celková výška věže je 81,6 m.Během výstupu na vyhlídkový ochoz ve výšce 48 metrů si prohlédnete hodinový stroj, zvon Vondru a celkem zdoláte 226 schodů. (www.mapy.cz)

Ve výši druhého patra vedlejší budovy radnice je na Četné věži umístěn čtyřiadvacetihodinový orloj, navržený prof. Ferdinandem Vaňkem (1849 - 1939). Gymnaziální profesor Ferdinand Vaněk byl také malířem a známým klatovským historikem, spoluautorem klatovského dílu Soupisu památek. Spolupracoval na renovaci klatovského děkanského kostela, kde byl tajemníkem Spolku pro vnitřní výzdobu.

Spojovací můstek mezi bývalou jezuitskou kolejí a jezuitským gymnáziem byl obnoven v roce 2012. Jeho novou podobu vytvořila Eva Jiřičná.

Katakomby, jezuitský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce

Ani nevím, jestli se do podzemních prostor katakomb mám těšit. Kdesi vzadu v hlavě mi leží vzpomínka na ranné dětství, kdy se mi v katakombách mezi vysušenými těly rozhodně nelíbilo. V šesti letech je dětský pohled na smrt jiný.

Podzemní prostory kostela, vysvěceného v roce 1677, byly určené k pohřbívání jezuitů ale i osob, které nebyly členy řádu. Pohřbívalo se v nich, dokud to patent císaře Josefa II. roku 1783 nezakázal. Katakomby mají důmyslný větrací systém, umožňující udržovat optimální teplotu pro konzervaci mumifikovaných těl. Dodnes se jich v dobrém stavu zachovalo přes třicet.

Zřejmě nejznámějším z pohřbených je Páter Adalbert Chanovský z Dlouhé Vsi, misionář působící v jihozápadních Čechách v 1. polovině 17. století. Prohlídku máme komentovanou a tak se během hodiny dozvíme hodně zajímavostí. Např. to, že těla pokládali na hobliny v dubových rakvích a obložili chmelem. Každá rakev byla označena olověnou identifikační destičkou. Těla postupně vyschlá a proměnila se v přirozené mumie. Mumifikovaná těla dnes váží kolem 10 kg. Větrací systém ústil až na střechu kostela a zajišťoval v katakombách relativně stálou teplotu i vlhkost vzduchu, což bylo pozdějšími úpravami zničeno. V 30. letech 20. století zasypali dělníci stavebním odpadem větrací šachty a kanály, které stoupaly zdivem pilířů až pod střešní římsu a zcela změnili prostředí ve sklepení. Velká část mumií se tak rozpadla. Na 140 zničených mumií bylo v roce 1937 pohřbeno do hromadného hrobu na hřbitově sv. Jakuba v Klatovech, kde místo uložení ostatků připomíná pamětní kámen s textem.

Jdeme na přednášku do katakomb...

...

...

...

Barokní lékárna U Bílého jednorožce

Je po jedné a my hledáme nějakou slušnou hospodu, kde se najíst. Hned se to nedaří a když procházíme kolem barokní lékárny U Bílého jednorožce, zvou nás dovnitř s tím, že poté již mají prohlídky zadané zájezdům. Neváháme, protože i tato historická lékárna je naší dnešní prioritou.

Další, téměř hodinová přednáška již nás unavuje, ale výklad je podaný zábavnou formou. V roce 1639 získal dům čp. 149 (v 16. století zvaný Skřivánkovský, poté Panský) lékárník Tobiáš Stilling. Lékárna se později stala jezuitskou. Název U Bílého jednorožce získala od bílého rohu mořského narvala, pověšeného uvnitř nad vchodem. Ve středověku byl považován za roh jednorožce. Používal se při výrobě mastí a prášků. Uvnitř je možné spatřit mnoho zajímavých věcí, jednou z nich je třístupňová lékárenská pec, jež je ojedinělou v celé Evropě. Mezi kuriózní využívané ingredience patří sušená kozlí krev, račí očka, vlčí játra, prášek z jeleního parohu nebo páteř zmije. Zařízení lékárny pochází z roku 1773 a její provoz se udržel až do roku 1966, kdy byl interiér upraven jako lékárnické muzeum.

Čas si uděláme také na barokní lékárnu U Bílého jednorožce.

...

...

...

Zapomeneme na recept z čerstvé mrtvoly mladého zrzavého muže a jdeme do sousední restaurace. Již nikoho z nás nepřekvapí, že za běžné jídlo a pití platíme téměř 300 Kč. Nejsou náhodou prázdné hospody i díky těmto cenám? Vepřové by mohlo být levnějším masem, nebo se mílím?

Podchod Bílě věže zdobí barokní portál z roku 1678, který dříve býval v průčelí arciděkanského chrámu. Odcházíme k parkovišti a na výstavu skla do PASK.

...

PASK - pavilon skla

Na závěr jsme si ponechali návštěvu pavilonu skla - PASK, který najdeme nedaleko místa, kde jsme dopoledne zaparkovali auto. V zahradě u muzea Dr. Karla Hostaše byl v 60. letech 20. století v akci "Z", vystavěn pavilon pro výstavy klatovských karafiátů. Na jaře 2013 vypsalo město Klatovy architektonickou soutěž na úpravu pavilonu a v ní zvítězil projekt studia Ateliér 25 architektů Martina Kožnara a Jiřího Bízy. Projekt zaujal jednoduchostí řešení i koncepcí prostoru jako zóny klidu a světla.

Vyslechneme erudovaný výklad a dostáváme odpovědi na spoustu našich otázek. Základem expozice se stala unikátní soukromá sbírka šumavského skla firmy Lötz. Poblíž Kašperských Hor u Rejštejna do poloviny 20. století prosperovala sklárna, která na přelomu 19. a 20. století patřila ve sklářském oboru mezi světovou špičku. Zdejší skla ve stylu secese a moderny se často vyráběla dle návrhů předních výtvarníků a vynikala kvalitou designu a dokonalým technickým provedením. Skláři z Klášterského nacházeli zákazníky v mnoha zemích světa a sklo "Lötz" se stalo pojmem. Na trzích se starožitnostmi je tím nejvyhledávanějším a pro mnoho sběratelů se stalo celoživotní láskou. A právě i díky rakouskému sběrateli od roku 2014 můžeme zhlédnout v Pavilonu skla jednu z největších a nejcennějších evropských sbírek skla Lötz. Více než 800 kusů šumavského skla z Klášterského Mlýna zde potěší svou krásou nejen milovníky skla.

Z velmi hezky upravenych vitrín nemůžeme odtrhnout oči. Barvy a tvary oslňují čistotou, jež se neztratila ani po mnoha desetiletích. K turistické známce si kupují skleněnou kostku od rodinné "Sklářské huti J&P" ze Stach, kterou poničila letní velmi silná průtrž mračen. Jako malou vzpomínku na dnešní výlet do krásných Klatov.

Poslední prohlídku věnujeme PASK - pavilonu skla...

...

...

...

...

...

...

...

...

...