Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Kleť - na nejvyšší vrchol Blanského lesa

vydáno 20. prosince 2019 – napsal Rony – žádný komentář

Trilogii pohledů na krajinu Českokrumlovska uzavřeme po nahlédnutí do Českého Krumlova a Červeného Dvora v masívu Kletě. Tato královna Blanského lesa, tolik přitažlivá pro romantiky, výletníky i sportovce, může nabídnout mnohé. Pokud budete mít štěstí, třešinkou na pomyslném dortu se může stát pohled z rozhledny na vrcholky Alp.

Kleť (1 084 m n. m.)

mapa Kleť

Magická hora, o které básník Adolf Träger napsal, že je jako "velká modrá kočka, která leží nad budějovickou kotlinou". Je opravdovou dominantou Jižních Čech a nelze ji přehlédnout.

Nejstarší dochovaný název Kleť je uveden v latinsky psané listině již z r. 1263. Kleť (německy Schöninger) je s nadmořskou výškou 1083 m n. m. nejvyšší horou Blanského lesa, který je součástí Šumavského podhůří. Na severozápadním úbočí hory leží přírodní rezervace Kleť, kde jsou chráněny přirozené bučiny s jedlí bělokorou a suťové lesy vyšších poloh. Rezervace si zachovala původní bukový prales.

Na vrcholu se nachází Josefská věž, nejstarší kamenná rozhledna v Čechách, dostavěná v roce 1825. Za příznivého počasí nabízí rozhled až k Alpám, na Lipno, či elektrárnu Temelín. U rozhledny stojí Tereziina chata s restaurací a poblíž ní se nacházejí nejvýše položené sluneční hodiny v Čechách. A kousek pod vrcholem stojí hvězdárna, která náleží ke světové špičce v oblasti zkoumání planetek. Těch zde bylo objeveno již přes tisíc.

Celkem dost zajímavostí pro celodenní výlet, který si můžete usnadnit historickou jednosedačkovou lanovkou, dlouhou 1792 m, překonávající převýšení 383 m.

Vzhůru k vrcholu

My, přestože parkujeme na hlídaném parkovišti v Krásetíně pod dolní stanicí lanovky, máme jiný plán, než se vzhůru vézt. Jdeme Javorovou cestou na žlutou značku, která sem přichází od Chlumu, a stezkou bukovým lesem stoupáme až nad rozcestí U tunelu k Beraní cestě. Na polovinu prosince je příjemné teplo. Dobře nás zahřeje i stoupání, které se zmírní v traverzu na hřeben.

...

Zkoušíme pramenitou vodu Chlumského potoka. Je ledová, ostatně noční teploty již padají pod bod mrazu. Krůpěje padající vody vytvořily na kameni malou křišťálovou sošku, jenž může postupně růst až do jara. Ovšem jen pokud nepřijde obleva. Možná i dnešní teplo ji lehce poničí, i když v lese stále profukuje chladný vítr.

U pramene Chlumského potoka...

...

PR Kleť...

...

Staré značení z roku 1977 si ještě pamatuji.

Cesty ve vyšších polohách jsou jemně pocukrovány.

...

Žebříková skála ( 1 066 m n. m.)

To, že obcházíme přírodní rezervaci nám připomene rozcestník "U rezervace" na Kuklvajtské cestě. Vede sem ze sedla Rohů společně s modrým turistickým značením od Kuklova. Asi proto ten název. Potkáváme turisty i osamělé běžce. Spousta cest v masívu Kletě vede příjemně po vrstevnicích, ale najdete zde i zvedáky, kde se lze pořádně zapotit.

S prvním cílem naší cesty se setkáme na hřebenu. Jde o několik skalních věží, pojmenovaných v tisícovkách podle tvaru jako "Žebříková skála", dříve se však mluvilo o "žebříkovém kámenu". Podle něj se před 2. sv. válkou jmenoval i spolek několika německých nadšenců.

„Společnost měla ve stanovách, že každý člen musí jednou za rok vylézt po žebříkovém kameni až nahoru. Já ale moc nevěřím tomu, že to všichni plnili, protože je to poměrně těžké a byli tam i starší lidé,“ připomíná Jan Mejzlík, spoluobnovitel spolku. Na jedné z věží se stále nachází německy psaná pamětní deska z roku 1925. Jde o vzpomínku na dva členy společnosti, kteří zahynuli na východní frontě v první světové válce.

Mohutná skalní hradba je dlouhá přes 120 m, vysoká až 15 m a šíře okolo 10. Světlý granulit pochází za starohor a díky zvětrávání obsahuje ve stěnách voštinové dutiny.

Nově je vrchol (na www.tisicovky.cz) přeřazený z vedlejších do hlavních a proto zde s Vencou jsme. Jeho rejstřík zdolaných hlavních vrcholů se znovu o rozšířil a z 396 mu již zbývá jen asi 80. Lezeme na prostřední věžičku, která jediná umožňuje výstup bez nebezpečí a nejvyšší trojici skal, připomínající silně miniatury dolomitských Tre Croci, jen fotíme.

Žebříková skála...

...

...

...

...

Vzdálené vrcholky Alp jsou vidět i od Žebříkové skály. Ostrý vrchol vlevo by měl být Grossglöckner.

Všechny tisícovky v ČR zdolané

Pokud se zde bavíme o zdolávání tisícovek, pak není od věci zaznamenání prvního človíčka, který zdolal minulý měsíc poslední ze všech vrcholů nad 1 000 m n. m., které jdou evidovány v České republice. Tedy ty, co byly dodnes na www.tisicovky.cz uznány za vrcholy. Že je zařazení či naopak nezařazení některých vrcholů do tohoto seznamu sporné, je jasné. Určení vrcholů na náhorní plošině, kde každá krtina může být vyšší než 1 000 m, nezůstane bez chyb. To, že si někdo dal práci a seznam sestavil, je chvályhodné a lze mu jen poděkovat.

Citujme tedy z nedávného zápisu webu www.tisicovky.cz

24.11.2019 08:48:30 - Tomáš Formánek

Kompletní zdolání všech našich tisícovek

23. listopadu 2019 jsme dostali mail od pana Vladimíra Grančaye, ve kterém nám jako úplně první tisícovkář oznamuje úspěšné završení dlouhodobého cíle - zdolání všech našich tisícimetrových vrcholů!

Moc gratulujeme a přejeme pevné zdraví a hodně dalších vydařených výšlapů nejen na tisícovky!

"Dobrý den, rád bych poprosil o aktualizaci a zaevidování nového počtu zdolaných hlavních a vedlejších tisícimetrových vrcholů: HLV - 396 VV - 188."

Vladimír Grančay se svými souputníky na vrcholu tisícovky Nad Rakouskou cestou, kde dne 23. listopadu 2019 jako vůbec první tisícovkář završil dlouhodobý cíl zdolání všech našich tisícovek!

Vladimír Grančay se svými souputníky na vrcholu tisícovky Nad Rakouskou cestou (HLV 395; 1054 m), kde dne 23. listopadu 2019 jako vůbec první tisícovkář završil dlouhodobý cíl zdolání všech našich tisícovek!

(listopad 2019)

"Ano, po více jak třinácti letech se mi podařilo vystoupat na všechny tisícimetrové vrcholy naší vlasti. Zprvu jsem vůbec nepomyslel na to, že bych se o něco takového pokusil. Je pravda, že mám pár přátel, kteří byli i mými spolužáky a s těmi pořádám měsíc co měsíc výšlapy, především po Šumavě a Šumavském podhůří. Společně s nimi jsem si kdysi stanovil dlouhodobý cíl - zdolat všechny tisícimetrové vrcholy na Šumavě a jejím podhůří. Tak, jak roky plynuly a tisícovky přibývaly, začala mi být Šumava "malá". Postupně jsem navštěvoval i jiná pohoří a vrcholy v nich systematicky zdolával.

S tisícimetrovými (a nejen těmito) vrcholy určitě nekončím. Tak jen aby byl člověk zdravý.

Zdraví a příjemné dny Vám přeje Vladimír Grančay"

Alpy a zvon

Vrchol Kletě je nadosah. Míjíme nevzhledné budovy televizního a rozhlasového vysílače, kde marně hledáme pomníček věnovaný Juriji Gagarinovi. Snad jím není skulptura na zdi budovy, připomínající cosi s roztaženými křídly?

U vysílače.

Na vrcholu si nenecháme ujít výhled z rozhledny. Děláme dobře. Není až tolik dnů v roce, aby byly takto dobře vidět alpské štíty. Proti nízkému slunci se mi je však nepodaří dobře vyfotit. Rozeznat jednotlivé vrcholy nám pomohou obrazy, umístěné po stranách věžní hradby. Snad jsou Gross Pyrghas, Gross Priel, Dachstein i Grossglöckner zakresleny správně, a ne nesmyslně, jako na opačné straně má rodná a dobře viditelná Zliv i rybník Bezdrev.

Rozhlížíme se po okolí dobrou půlhodinu, až nás probere úder kladiva do zvonu. Je zde nově, na počest 30 výročí Sametové revoluce. Už chápu, odkud vítr zanesl do lesa polední zvonění, které jsme zaslechli při výstupu.

Lidé potřebují symboly a vzory, nechť je tedy mají. Jen kdyby se každé půlstoletí ony idoly tak výrazně neměnily, sochy nebouraly a lidé často zbytečně nezatracovali. Vše se totiž musí brát v souvislostech doby a ne odděleně od její reality. Jen málo co je totiž pouze bílé či černé.

Rozhledna na Kleti...

...

Křemže a kraj Českobudějovicka.

Zvon svobody. https://ceskokrumlovsky.denik.cz/zpravy_region/zvon-svobody-pristal-na-kleti-20191114.html

Hřeben Trojmezné s Plechým, Třístoličníkem a Hochsteinem.

Alpské vrcholy zůstaly pro můj kompakt Nikon P7000 zakleté. Všechny fotky zoomem byly rozostřené, aniž bych si toho všiml. Nezbylo mi, než je dodatečně vymazat.

...

Hluboká nad Vltavou se zámkem.

České Budějovice.

JETE Temelín a Zliv.

Hřebeny Blanského lesa tvoří podkovu, v níž leží Křemžská kotlina.

Usadáme k právě uvolněnému stolu v plné restauraci a vybíráme si oběd. Porce kančího guláše i holandského řízku s bramborovou kaší jsou tak vydatné, že by nám s Janou zcela stačilo jedno jídlo pro dva. Sníst se to nedá, ani když vše vydatně zapíjím nahořklým hlubockým pivem.

Ještěže nyní již budeme jen klesat. Protahujeme trasu a klesáme po žluté na Krásenskou cestu, která nás již pohodlně dovede k lanovce. Jen o kousek nížeji leží stále dost plné parkoviště. Slunce se dávno skrylo za hřeben a již nemá jak nás hřát. Nožky odvyklé delší chůzi pobolívají a úvava se ozývá, ač jsme ušli pouhých 12 km.

Kamenný Újezd se přiblížil po sestupu na Krásetínskou cestu.

Cest na Kleť je na výběr mnoho, sedm z nich popisuje odkaz na iDnes. Já šel nahoru jistě již všemi, vždyť Kleť je vrcholem, na kterém jsem byl nejčastěji ze všech. A nepočítám jenom ty tisícovky.