Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Jihočeské cyklotrasy Xl.

vydáno 8. září 2023 – napsal Rony – žádný komentář

Další várka okomentovaných tras z jihočeské přírody vám může znovu nabídnout inspiraci trasou nebo jen pár chvilek zábavy.

91. Masívem Blanského lesa

mapa Stopař

Průjezd Blanským lesem kolem Kleti (1 084 m n. m.) nabízí hned několik variant cyklotras. Okruh začínáme v Březovíku a kouskem vojenského prostoru Boletice jedeme přes Třebovice na Střemily. Vyhneme se tak hlavní cestě mezi Prachaticemi a Č. Krumlovem, byť tudy vede cyklotrasa. I dál ji ignorujeme, protože velmi hezký průjezd loukou nás dovede na úzkou cestu k Chvalšinám. Vlevo od trasy stále vidíme šumavské vrcholy Plešného a Volance.

Za Chvalšinami pokračujeme do Boletic, odkud zamíříme do Kájova. Hřeben Kleti s vysokým vysílačem, jenž je majákem v rozbouřených vlnách lesů, bude dalším cílem. Stoupáme na Lazce a stále kvalitní cestou sjíždíme mezi Vyšenské kopce, které jsou NPR, chránící na vápencovém podloží, křovinné a lesní formace s řadou teplomilných vzácných druhů rostlin a živočichů.

Vyšné znamená i stoupání, zde již vjíždíme do lesního masívu hory Kleti. Kolem Granátníku stále výš, až k Modrému obrázku, kde si můžeme vybrat, kterou stranou vrchol Kletě podjedeme. Přesto nás ještě stoupání čeká. Že jedeme výstupovou cestou na vrchol dokazují nejen turisté, ale i koloběžky, jež si nahoře lze zapůjčit pro sjezd do Zlaté Koruny, Českého Krumlova či Krásetína (240 Kč). Kolem penzionu Uhlířské hájovny míříme do sedla pod Růžovým vrchem, kde hřeben Blanského lesa přejedeme na opačnou křemžskou stranu. To již máme Kleť za sebou. Velmi hezkou cestou s výhledy přijedeme do sedla Rohy, abychom klesající Dolní cestou objeli Albertov a Bulový (953 m n. m.). Kolem Bulového se Dobročkovskou cestou vracíme k Březovíku.

Trasa dlouhá 45 km vede po kvalitních cestách. Přejezd loučky od Strmil je jen hezkým zpestřením jízdy.

Kleť.

U Lazce.

...

Český Krumlov od Vyšného.

92. Lipenskem pohodově

mapa Stopař

Okruh začínáme u Olšiny, která se stala turisticky atraktivním místem. Kolem rybníka vede zajímavá naučná stezka NPP Olšina. Rybník je jedním z nejvýše položených chovných rybníků v Čechách a jeho historie sahá do 15. století. Sousední vojenský prostor znamenal, že se dlouhá léta krajina vyvíjela bez zásahu člověka. Rybník je obklopen mokřady, rašeliništi a smíšenými lesy, které si návštěvníci stezky mohou prohlédnout. Břehy Olšiny jsou domovem celé druhové palety rostlin, ptáků i dalších živočichů, proto je rybník a jeho okolí začleněno do ptačí oblasti Boletice, chráněného území Natura 2000.

Nás ovšem dnes více zajímá cyklotrasa Lipenskem. Poprvé zkoušíme projet pod lesem Ořechovky, abychom se vyhnuli stoupání na Květušín. Terénem okolo železniční trati se dostáváme k zastávce Žlábek, odkud stoupáme do Mokré. Projedeme pěkný úsek, který není cyklotrasou, ač nová úzká cesta do Muckova s krásným výhledem na Lipno a Černou v Pošumaví k tomu navádí. Trasa pokračuje k lesním Kozím rybníkům, které jsou, stejně jako sousední mokřady Lukovického potoka, přírodní rezervací. Stoupání na Liščí vrch vystřídá sjezd k Milné. Sobotní zlepšené počasí vyhnalo na cesty mnoho cyklistů, Lipno je pro ně vstřícné. Trasy si zde vybere každý.

Protože přívoz v Hrdoňově je z technických důvodů mimo provoz, jedeme až do Frymburku. Zdejší přívoz tak tak stíháme, a díky tomu místo ve frymburské hospodě musíme trávit téměř hodinovou přeháňku pod turistickým přístřeškem. Ale vytvoříme si své CinemaStar a díváme se, co našla Šumavská houbička ve vyprahlých lesích. Déšť krajina již potřebuje.

Velký Kozí rybník.

U Kovářova.

Frymburk.

Fouká...

Trochu to cáká, když míříme na Kyselov, abychom vystoupali rakouským územím k Schwarzenberskému kanálu. Ochladilo se, i v letní bundě docela klepu kosu. Kilometry kolem kanálu ubíhají rychle, kopírujeme dílo rodáka z Chvalšin Rosenauera, jež stále budí zaslouženou pozornost. Pauzu dáváme až u restaurace v Zadní Zvonkové. Potřebuji doplnit kalorie a zůstávám se ještě chvíli vyhřívat na slunci, které vykouklo z okolních mraků snad jen omylem. Pohled do mobilu na Meteor říká, že další deště míří přes Smrčinu k Lipnu a tak jedu dál. Prodloužím si trasu kolem kanálu na rozcestí Raškov a při sjezdu do Nové Pece díky tomu schytám další, kratší spršku.

Už zahřátý zastavím v krčmě U žabáka, kde si objednávám zasloužený zmrzlinový pohár. Před necelým měsícem jsme se zde dvakrát během víkendu zastavili při našem čundru k posledním nezdolaným tisícovkám Śumavy v hřebenu Hvězdy. Výjezdem přes Pernek a Maňavu se znovu dostávám vysoko nad levý břeh Lipna a mohu sdílet pohledy na hraniční horský masiv Smrčiny a Plechého, zahalený d i husté mlhy. Za Maňávkou mířím do Hodňova, odkud klesám k cíli v Olšině. Trasa dlouhá 70 km vede po dobrých cestách, bez velkého převýšení. S kopečky se ale počítat musí, to je Šumava.

Rakouská zátoka.

Jedeme Rakouskem kolem Schwarzenberského kanálu.

Schwarzenberský kanál.

Zadní Zvonková.

Pod Zadní Zvonkovou.

Vltava u Nové Pece.

Smrčina.

Špičák

93. Zbytinský trojlístek - Volarsko

mapa Stopař

Projedeme se krajem Volarska, který nabízí nespočet možností, jak se na kole dokonale vybláznit. Parkujeme v Arnoštově, kde armádní znalci dali vale bezpečnému průjezdu kouskem VVP Boletice a "dočasně" zrušili průjezd na Záhvozdí. I proto zde tentokrát parkujeme sami.

Místo však stále nabízí velmi hezké trasy. Výjezd na Křišťanov nás dovede k oborám s chovem praturů, zubrů a bizonů. Objíždíme novou bránu, abychom shlédli nejen pratury, u jejichž výběhu najdete i výhledovou plošinu, ale o kus dál i stáda zubrů a bizonů. Krátká zajížďka se zde rozhodně vyplatí.

Svižným tempem pokračujeme do Zbytin, před kterými se zdržím focením a díky tomu ztratím stopu. Přátelé jedou k Libínu cyklotrasou č. 1055, zatímco já stoupám nahoru zkratkou přes Sviňovice. Shledáme se za půlhodinku a dál už jedeme společně. Velmi pěkný a dlouhý sjezd, kde nemusíte brzdit ani šlapat po pedálů, končí u Jelení hory nedaleko Chrobol. Lesní úsek nás za rychlou jízdu odměnuje bohatou sprškou, kterou na sebe z mokrého asfaltu zdviháme. Obracíme se zpět k Zbytinám, abychom vykreslili na Stopaři www.mapy.cz první, trasou poněkud zdeformovaný jetelový lísteček.

Druhý začneme přidávat záhy. Cyklotrasa nás vede do lesů a luk nad Blanici, jež nás dnes bude často doprovázet. Její okolí je kouzelné a příběh záchrany kriticky ohrožené perlorodky říční celkem známý. Za Blažejovicemi Blanici přejíždíme. Stoupáme k bývalým Cudrovicím a protože se před námi černají těžká mračna, bereme zavděk zkratkou po modré značce okolo PP Vraniště. Do Volar frčíme rychlostí blesku. První kapky přeháňky vyměníme za příjemné posezení na zahrádce hotelu Bobík. Děravým slunečníkem mi kapky ředí kofolu a ochlazují právě donesenou polévku, to vše bez příplatku.

Nově zkoušíme cyklotrasu, která vede z Volar kolem železniční trati. Klouzavý terén k Větrné hoře nám dává zabrat, ale pod ní ho vystřídá kvalitní lesní asfaltka a pohodový přejezd k Svaté Magdaléně. Opět jsme nad Blanicí, opět jsme u Zbytin. Druhý lístek jetele máme v kapse.

Ten třetí lístek, poslední již je načatý dopoledním průjezdem přes Křišťanov. Do Arnoštova se vracíme lesem kolem Blanice. Most u Spálence cyklisté přejedou, což se ovšem pro jeho špatný stav nedoporučuje autům. Ale do těchto končin, kde lišky dávají dobrou noc, zamíří málokdo. Spálenec, Dvojdomí, Čtyřdomí, Sedmidomí, Dolní a Horní Sněžná, nezdá se vám, že jsme v pohádce?

Ještě dvakrát překonáme mladou Blanici v místech, kde zdejší mokřady chrání NPP Prameniště Blanice. Opravdu jedeme pohádkovou krajinou, o tom nemáme nejmenší pochyby. I průjezd zlátnoucí loučkou tomu nasvědčuje. Tohle jsou místa, na něž se musíte stále vracet.

Trasu lze libovolně zkrátit utržením jednoho z jetelových lístků, což by ovšem byla škoda. Silnější jedinci se naopak mohou pokusit o šťastný čtyřlístek. Na 50 km jsou tři vrchařské prémie - Libín, Vysoký les a Větrný, nejtěžší terén je u poslední z nich.

Mraky hrozí bouří.

...

Stoupáme k Větrnému vrchu.

Most přes Blanicí u Spálence.

...

Nad Blanicí.

94. Na vrchol Kleti terénem

mapa Stopař

Jihočeská CHKO Blanský les přímo svádí k cyklotoulkám. Magická hora Kleť (1 084 m n. m.) je protkána pavučinami cest, kterými velmi často jezdím. Tentokrát jsem se ale snažil vybrat něco nového. Pojedu většinou mimo značené cyklotrasy.

Odjíždím od Ktišského rybníka, kde jsou již přípravy na víkendové závody v triatlonu XTerra v plném proudu a hned za Novou Hospodou zamířím do terénu. Lesní cesta však, i přes vydatné deště minulých dnů, jde projet dobře, pár desítek louží slouží spíš k zahnání nudy. Ale cesta lesem k Vlčici (763 m n. m.) je zajímavá i bez louží. Projedu až pod samoty Borovských Uhlířů, abych objel Kuželovou a vystoupal na sedlo Rohy. Zde si smyslu na černých ostružinách. Míjím lom Zrcadlové Hutě a pokračuji k Růžovému vrchu spodem. Stoupání do sedla mne ale stejně nemine.

Nádrž u Březovíka.

Nad Borovou.

Výhled na Buglatu a Vysokou Bětu.

Za sedlem jsem rázem na druhé straně dlouhého kleťského hřebene, kde brzy z cyklotrasy znovu zmizím. Lesní cesta Luckenstein je místy opravena štěrkem, ale naštěstí jde jen o kousky trasy. Traverzuji svahy k rozcestníku U tunelu a dále jedu k odbočce na cestu Knížete Jana. Hned několik cest zde nese znaky a jména majitelů a knížat (cesta Kněžny Terezie). Zde nedaleko pramene stojí kamenný památník s názvem cesty. Kleť byla jedním z prvních míst v Jihočeském kraji, kde se začalo se značením turistických cest. Hora je dominantou krajiny Českobudějovicka a v minulosti byla sídlem Keltů.

Občasné výhledy k východu měním za jižní a poté i západní, jak se cesta postupně kroutí kolem vrcholku Malé Kleti. Poslední úsek je velmi kamenitý. Připadám si, jako bych jel "šlapačky" a jen s vydatnou pomocí energie svého e-biku vyjedu kolem hvězdárny na vrchol. Kleť je nejen dnes cílem mnoha turistů. Mnozí sem vyjdou pěšky, přičemž mají výběr z turistických tras mířících na vrchol ze všech směrů. Mnozí se nechají vyvézt prastarou, legendární jedno sedačkovou lanovkou z Krásetína, aby si užili nostalgii let dávno minulých. Ještě někdy na přelomu století jsem měl v obou stanicích smlouvu na údržbu hodinového zařízení, tehdy řízeného kyvadlovými hodinami Elektročasu, takže jsem se vozil nahoru párkrát v roce zadarmo. Kleť je zcela jistě vrcholem, na kterém jsem stál nejčastěji. I proto nahoru na nejstarší kamennou rozhlednu u nás (postavit ji nechal mezi lety 1822 - 1825 Josef Johann Nepomuk ze Schwarzenbergu), odkud můžete za dobré viditelnosti vidět Alpy, tentokrát nevystoupám.

Od nostalgických vzpomínek se vracím zpět do sedla biku. Čeká mne 500 m dlouhý sjezd, pro který jsem si vybral velmi hezkou klikatou cestu do Červeného Dvora. Pod samotou Plánský se dostávám do temného bukového lesa, jímž paprsky slunce jen stěží nachází cestu k vlhké zemi. Zeleň kolem mne je najednou barevnější a tmavší. Miluji bučiny, i vůni tlejícího dřeva.

Před psychiatrickou léčebnou Červený Dvůr odbočím vpravo a mířím na oběd do hospody v Chvalšinách. Zastavují ve zvláštním lesíku s velkým ohništěm, vysokými kamennými kužely a kostmi zvířat rozvěšenými okolo. Místo, kde se vám mohou místní duchové na pár vteřin zhmotnit. Obloha se zatáhla a pár prvních kapek dopadá na listy stromů, které ke mě začínají tiše promlouvat. Cítím husí kůži a netuším, jestli je to jen z chladu. Naskočím rychle na kolo, uháním za potok a zpomalím teprve před Chvalšimami. Za mnou je magická Kleť, matka této krajiny, kterou začínají lesy prastaré Gabrety. Pohanští bohové, keltské mýty, jež se mísí s germánskými, vše je v této krajině stále přítomné.

Z Chvalšin dobře najedený dokončuji okruh Blanským lesem průjezdem louky u střemilských rybníků a protože dopoledne byla z Boletického vojenského prostoru slyšet ohlušující střelba, musím dál po hlavní. Zapínám zadní bleskové světlo, abych přežil ve zdraví krátký přejezd do Březovíku

Cesta knížete Jana.

U Kletě.

Rozhledna na Kleti.

U Červeného Dvora.

Před Chvalšinami.

95. Podhůřím Šumavy do Vlachova Březí

mapa Stopař

Nečeká nás lehká trasa. Podhůří Šumavy vás často překvapí ostrými výšlapy, ale jsme na to připraveni. Mirek jede téměř kilometrové převýšení na svém Gravelu, já s Ájou dáváme přednost e-biku. Trasu načneme u Klenovic, odkud sjíždíme k Zlatému potoku, jenž nás bude první část cesty doprovázet.

Před říčkou odbočíme vpravo, stoupáme do Kralovic, kde nám výhledy umožní pozorovat nedaleký Libín. Velmi pěkně vede cesta bučinami ve svahu kopce U tří mezníků (735 m n. m.), pak klesáme do Vitějovic. Slunce konečně po chladných dnech objevuje šumavskou krajinu a hezky hřeje. Objíždíme vrchol Osule se zbytky hradu a za Bělčí zamíříme do terénu po cyklotrase č. 125 - Blanická. Od řeky Blanice nás odděluje les a trať. I proto musíme přetrpět dlouhý bahnitý úsek, který po sobě zanechaly vozy těžařů dřeva. Mírovo gravel zde trpí, přece jen to není horské kolo.

Teprve když vyjedeme z lesů před Strunkovicemi nad Blanicí, máme dobrou cestu. Až do Vlachova Březí tak můžeme pozorovat okolní zvlněnou krajinu, jejíž tvář se neustále mění. Teď se na nás právě směje. Vlachovo Březí bude mít obchvat a tak se chvíli motáme stavbou, než dorazíme na velmi pěkné náměstí. Posilujeme se zmrzlinou, abychom měli síly na zpáteční cestu.

Cyklotrasa nás vede přes kopeček k Chlumanům, aby pokračovala do Husince. Kolem trasy můžeme číst informace o místních rodácích a jiných zajímavostech. Kopírujeme modrou značku Zlaté stezky. Na terénní průjezd Těšovickou cestou doplatí moje kolo, šikovně se napíchnu na malou suchou větvičku ve tvaru T. Nevěříme vlastním očím, když ji vidíme trčet z pláště. Je vidět, že jsem se už dobře naučil postup, jak duši vyměnit, jsme hotovi za 20 minut.

Ještě chvíli trnu, abych nezopakoval nešťastnou chvilku, Těšovice znamenají konec průjezdu tunelem z křovin a keřů. Už nás čekají asfaltky a na nich nemalé převýšení. Od Blanice musíme vystoupat až na Zdenice, tedy o 250 m. Trasa vede přes Bělečskou Lhotu stále vzhůru, opět se objevují daleké výhledy na Prachaticko. Mezi Žernovicemi a Zdenicemi se hodně staví, zdejší náhorní planina je kouzelným místem.

Poslední část 50 km dlouhé trasy frčíme zpět dolů k Zlatému potoku, abychom táhlým stoupáním dorazili šťastni a příjemně unaveni k opuštěným autům.

96. Krajem Karla Klostermanna

mapa Stopař

Na trasu se vydáváme ze Stach, kde jistě v parku opět brzy vyrostou hřiby. Ostatně parkují pět centimetrů od trojice obrovských, vyřezaných ze dřeva. Vystoupáme nahoru k Jaroškovu, abychom se poprvé rozhlédli po okolí, které tak dobře popisuje Karel Klostermann, od jehož úmrtí nedávno uplynulo 100 let, v povídce Odysea soudního sluhy. Knihy tohoto spisovatele sbírám a miluji, nejen ty ze Šumavy, v pozdním věku přebýval často i v mojí rodné Zlivi, aby zde napsal román Mlhy na Blatech a několik dalších povídek. Jeho vypravěčské umění je dokonalé a ani čas příběhy s úžasným popisem přírody dílo nepoškodil.

Dostáváme se k Horském potoku, jehož náhon k Mlýnům přímo vybízí k malému osvěžení v průzračné vodě. Je to zapotřebí, neboť před námi je dlouhé stoupání na Javorník. Vesničky se rychle střídají, projíždíme Benešovu Lhotu, Rohanov a Lhotu nad Rohanovem, než se cesta konečně stáčí na Javorník. Jedna z nejvýše položených obcí u nás leží ve výšce 950 m n. m. Samotný vrchol Javorníku (1 066 m n. m.) je ještě o sto metrů výš. Zastavujeme se u pomníku Karla Klostermanna (z roku 1968), abychom poupravili původně příliš dlouhou trasu. Bratránek jezdí téměř denně už druhý týden a protože i v šedesáti letech opovrhuje e-bikem, musí šetřit zbylé síly. Není to žádná ostuda, jeho výkony jsou naopak obdivuhodné, já již asi zůstanu věrný malé pomoci baterie.

Pokračujeme do lesa na Krankoty, odkud kolem pramene, kde se opět mácháme, sjíždíme svahy Královského kamene do Nicova. Pod vsí v údolí pramení právě onen výše popisovaný Horský potok. Stále jsme vysoko, ale musíme ještě výš pod svahy Popelné na Studenec. Velmi hezké místo se starými domky a dalekými výhledy měníme za zajímavý průjezd polosamotami až pod Churáňov. Údolí potoka Spůlky se zde objíždí velkým obloukem, vidíme, že se pod námi pracuje na úpravách nového rybníku. Stále po cyklotrase č. 1201 pokračujeme na Nový Dvůr, odkud získáváme dobrý přehled projeté trasy. Popelná a Javorník dominují krajině, která je výjimečně krásná.

Atakujeme svahy dalších tisícovek, Homole a Hrbu, přitom klesáme zvolna k Zdíkovskému potoku. Zde odbočíme k Lizu a jezírkům, která vznikla těžbou hornin potřebných pro sklářství. Pod nimi stojí hezká kaplička s malou pumpou. Kapli dal v roce 1852 vystavit František Antonín Thun v romantickém slohu. Již před rokem 1800 zde stála dřevěná bouda, poté dřevěná kaplička, která sloužila k vyznávání mariánské tradice. Na přelomu 19. a 20. století sem chodily procesí z širokého okolí.

Jedeme kousek proti proudu potoku k jezírkům, kde nacházím svého prvního letošního praváka. V polovině srpna poněkud pozdě, ale počasí houbám zatím moc nepřálo. Snad i včerejší silná bouře, která se zde změnila i v krupobití, růst hub umožní. Pršelo zde opravdu hodně, to vidíme na cestě zanesené štěrkem, listy a větvemi. V nedalekém Vlachovo Březí padaly kroupy velikosti pěsti. Ani jezírka vodu nepobrala, přetékala přes hráz. Meteorologická stanice Na Lizu, kolem níž jsme projeli, bude mít hezký záznam. Klesáme k zámku do Zdíkova, abychom se přes Masákovu Lhotu a údolí Spůlky dostali zpět do Stach.

Hodonínská lípa.

Pomník Karla Klostermanna na Javorníku.

Pramen pod Královským kamenem.

Studenec.

...

Popelná.

Kaple u Lizu.

...

Jezírko na Lizu.

Nad Stachy.

∆ ∆ ∆

Seznam všech cyklotras na webu Šlápoty z Jihočeských cyklotras

1. Z Ktiše do Arnoštova

2. Z Ktiše do Žernovic

3. Z Kájova k Malšínu

4. Kolem Lipna

5. Z Českých Žlebů na Knížecí Pláně

6. Z Borovan do Nových Hradů a Hojné Vody

7. Z Ktiše na Libín

8. Kolem Boubínu a Bobíku

9. Okolo Hněvkovické přehrady

10. Vodňanský okruh

11. Od Bezdreva k hosínskému letišti

12. Přes Poněšickou ohradu

13. Ze Zlivi na Lomeček

14. Přejezd Píseckých hor

15. Okolo Kletě

16. Do VVP Boletice - Velký Plešný

17. Do VVP Boletice - Od Chlumu k Blanici

18. Od Libína k Mařskému vrchu

19. Za Lipno na Svatý Tomáš a Kapličky

20. Od Českých Žlebů na Žďárské jezírko

21. Třeboňskou pánví k písečnému přesypu

22. Přes kopečky do Vyššího Brodu a Malšína

23. Od Malše k Novohradským a Slepičím horám

24. Od Hoslovic k Žichovickému jezírku Pošumavím

25. Z Ktiše do Vrbic a Lhenic

26. Na Knížecí stolec kolem šumavských tisícovek

27. Blanským lesem k Dehtáři

28. Od Polečnice k Rybníku

29. Kolem Staré obory na Hlubokou

30. Mikroregionem Vlachovo Březí

31. Z Horní Vltavice ke Kamenné hoře

32. Kolem VVP Boletice

33. Kolem Volyňky k Churáňovu

34. Stašskem k Javorníku

35. Od Lipna přes Říjiště k Moldaublicku

36. Kolem Olšiny k Vlčímu kamenu

37. Schwarzenberský kanál z Horní Plané

38. Třeboňskem

39. Mezi rybníky Veselskem

40. Z Volar k Plešnému jezeru

41. Podzimní VVP Boletice

42. Blanským lesem k Dívčímu Kameni

43. Pohodově Lhenickem

44. Svobodné hory

45. Boletickým VVP kolem Knížecího stolce

46. Od Lipna k Světlíku

47. Selské baroko Svobodných Blat

48. Z Ktišské hory do Zlivské pánve

49. Okolo Hněvkovické přehrady terénem i cyklostezkou

50. Malebnými vesničkami k věží JETE

51. Pošumaví kolem Hořic na Šumavě, aneb o Bludičce, Zmzlíkovi a Čertici

52. Od Zlaté Koruny k Římovské přehradě

53. Motokrosové bloudění kolem Příčníku

54. Od Sněžné k Volarům

55. Od Soumarského Mostu k Pomeznímu vrchu

56. Schwarzenberský kanál a Lipno

57. Prasečími houštinami k Arnoštovu

58. Novohradskými horami ze Stropnice k Pohoří

59. Znovu do VVP Boletice

60. Od Kájova k vrchu Okolí

61. Z Borovan k rakouským hranicím

62. Českobudějovickou rybniční pánví k Holašovicím

63. Ze Strakonic do Zlivi kolem Jihozápadní dráhy

64. Z Čejetic k jihu

65. Okruh Lišovským prahem

66. Kolem Kleti pohodově

67. Jarní lhenická projížďka

68. Písecku kolem Otavy a Blanice

69. Z Volar na Jelení horu

70. Od Dobré na Heidel k pramenům Studené Vltavy

71. Za tisícovkami Šumavy - Popelná

72. Přes Bučinu na Černou horu

73. Píseckými horami k jihu

74. Třeboňskem z Lomnice nad Lužnicí

75. Z Kájova do Svělíku

76. Terénem XTERRY k Chrobolům[

77. Kolem Bobíku a Boubínu ll.

78. Okolo Lhenic

79. Přírodním parkem Černické obory

80. Kolem Zbudovských Blat

81. Z Vodňan do Putimi

82. Od Lipna k Haslachu

83. Hlubocká klasika - kolem Vltavy

84. Mezi rybníky Budějovické pánve ke Kluku[

85. Kolem Poněšické obory / Hlubocko

86. Přes vrcholy Píseckých hor

87. Blatenskem od Sedlice k Metlům

88.Šumavou na Libín

89. Z Vyššího Brodu k nejjižnějšímu bodu ČR

90. Okolo Boletického VVP nad Lipno

91. Masivní Blanského lesa

92. Lipenskem pohodově

93. Zbytinský trojlístek - Volarsko

94. Na vrchol Kleti terénem

95. Podhůřím Šumavy do Vlachova Březí

96. Krajem Karla Klostermanna