Jihočeské cyklotrasy l.

Jihočeské cyklotrasy l.

Jako inspirace by mohlo posloužit 12 cyklotras, které zaznamenal Stopař (www.mapy.cz) a podělil se s našimi Šlápotami.

Pro otevření "Stopaře" proklikněte název trasy.

1. Z Ktiše do Arnoštova

Pokud zvládneme hodně strmý začátek k Vysokému Plešnému a Chlumu (1 191 m n. m.), hezky se svezete. Kvalitní cesta podle Puchýřského potoka to umožní. Avšak pozor, jedete také vojenským výcvikovým prostorem Boletice, takže pro jistotu jen ve bolných dnech, kdy se nahoře u Ondřejova nestřílí.

Pohled od Ondřejova ke Knížecímu stolci.

Výhled z cesty, která obtáčí horní část vrcholu Chlum (1 191 m n. m.) je velkolepý. Dole Velký Plešný, v pozadí Kleť.

Rozcestí pod Chlumem.

Křišťanov - pratuři.

2 Ktiše do Žernovic

Opravdu malebnou horskou krajinkou se vlní cesta, která vás dovede do Žernovic, vysoko nad Prachatice. Tady je turbo elektrokola v neustélé permanenci a dílečky indikující nabití rychle mizí.

3. Z Kájova k Malšínu

Trasa původně naplánovaná až z Hořic na Šumavě se s kájovským přídavkem změnila ve velmi tvrdou a náročnou. Dokonale vycucaná baterie elektrokol v cíli cesty byla toho jasným důkazem.

Ale jízda lesy v okolí Svérázu a Malšínu zůstala opravdovým zážitkem.

P. S. Stopaře jsem omylem zapnul až po 150 m stoupání z Kájova, start byl stejně jako cíl v obci.

4. Kolem Lipna

Jen mírně zvlněný terén, kvalitní cesty a pestrost krajiny v okolí naší největší přehrady očaruje snad každého. Vybrat si však musíte termín mimo turisty nabytých letních měsíců, abyste z jízdy měli dobrý pocit. I tak cyklistů potkáte přehršel.

Vápencový lom u Mackova.

5. Z Českých Žlebů na Knížecí Pláně

Šumava přitahuje spousty cyklistů. Je proto dobré zauvažovat, kam a kdy se vydat. Naše trasa vedla z poloviny Bavorskem a tam jsme nepotkali na kole nikoho. Teprve u Knížecích Plání provoz vždy zhoustne, ale před Strážným již budete mít znovu klid.

Zábavná cyklotrasa nás z Českých Žlebů zavede za hranice do části Šumavy, které se říká Bavorský les. Sjíždíme po Zlaté stezce k přechodu pro pěší a cyklo, abychom se propletli kolem Mechového potoka, jenž zde tvoří česko-německou hranici, dál k Phillipsreutu. Zde stojí věrná replika Stožecké kaple (Tussetkapele) a několik kamenů připomínajících vysídlení Němců po ll. světové válce. Nadále si užíváme lesů a kopců, kterými stoupáme nad Mitterfirmiansreut k vrcholu Alzenberg (1 100 m n. m.). Stále po cyklotrase utahujeme smyčku pod horou, kde se proplétáme bučinou do Hinterfirmiansreutu.

Kolem Pomezního vrchu míříme k Hammerklause, vodní nádrži, která v minulosti sloužila k plavení dřeva potokem Teufelsbach. Když se název potoka změní na Čertova voda, jsme znovu v české části Šumavy. Přijíždíme na rozkvetlé louky Knížecích Plání, které dobře známe i zasněžené. Krátká zastávka v hospodě U hájenky si nemůžeme nechat ujít.

Další trasa bude klesat až do Strážného. Míjíme Žďárecké jezírko a užíváme si klidu hlubokých šumavských lesů. Od Strážného jedeme k Řasnici, za ní u bývalého Dolního Cazova zamíříme cestou k bývalým Radvanovicím, odkud vystoupáme k parkovišti v Českých Žlebech.

Převýšení trasy není nijak extrémní, na to že jedete Šumavou jde o pohodovou cestu, většinou po kvalitních lesních cestách.

6. Z Borovan do Nových Hradů a Hojné Vody

Dlouhá trasa z Borovan vede zprvu nenáročným terénem, velmi pestrou krajinou. Nové Hrady jsou tahákem, stejně jako Dobrá a Hojná Voda, kam je nutno hezky vyšlapat. Zpět to rychle ubíhá, když se ohlédnete za půlhodinku sebe, uvidíte siluety Vysoké, Kraví a Kuní hory již daleko za sebou.

7. Z Ktiše na Libín

Významný vrchol Libína je dobře dostupný i na kole. Cest v jeho masívu vede mnoho a stačí si jen dobře vybrat. Odměnou budou skvělé výhledy z rozhledny.

Zpět do Chrobol pak pojedete jak namydlený blesk.

Miletínský serpentinit - hadec.

Nad Miletínkami.

Ktiš.

8. Kolem Boubínu a Bobíku

Přestože objíždíte dva vysoké vrcholy Šumavy, cesta příjemně ubíhá a zvedá se postupně. Kubova Huť je pak takovým prvním zlomem, přestože se cyklotrasa ještě o kus výš pod hřeben Pažení vydrápe.

Bukové lesy ale na útrapy dají rychle zapomenout a adrenalín naskočí při dlouhém sjezdu od Boubínského pralesa k Obrázku a Volarům.

9. Okolo Hněvkovické přehrady

Jde o hornatou etapu, kdy výškové metry nečekaně rychle naskakují. Odměnou je krásná trasa lesy s dalekými výhledy od Modré Hůrky.

Hezky vedený okruh kolem Hněvkovické přehrady je veden po cestách s malým probozem aut.

10. Vodňanský okruh

Pohodovou jízdu většinou po kvalitních cestách zpříjemní průjezdy mezi kopečky v okolí Hradu, Radešova a později za Putimí Hůrky a Píseckých hor.

Cestou se zastavte u památníku bitvy u Sudoměře a v Putimi v příjemné restauraci, kde si můžete udělat selfíčko se Švejkem.

Žižkův památník u Sudoměřic.

...

11. Od Bezdreva k hosínskému letišti

Kratší trasa od Vltavy vystoupá k Hosínu, odkud máte jako na dlani České Budějovice a celou Budějovickou pánev.

Hosínský kostel je dominantou horizontu Lišovského prahu.

U hosínského letiště.

12. Přes Poněšickou ohradu

Je dost možné, že při průjezdu Poněšickou oborou spatříte jeleny, laně či jinou zvěř, kterou chrání vysoký plot. Na rozdíl od Staré obory na druhé straně Vltavy, můžete značenou cestou projet.

Výškový profil na mapě je v pořádku, ale součet převýšení jistě není uvedených 712 m. Přesto s nějakým převýšením počítejte.

Zazimovaná velikonoční vajíčka nedaleko Hluboké.

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Rony

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

Přidat komentář

Komentáře

azave

10. února 2020 09:48

azave říká

Dobre, dobre, neco nekdy pouziju ... 

Roman

17. srpna 2020 13:17

Roman říká

V jižních čechách jsme měli teambuidling s firmou https://www.attackpromotion.cz/ a musím říct, že to byla naprostá pecka. Jezdili jsme převážně právě na kolech a většinu těchto tras jsme aspoň z části jeli. Za mě to bylo asi nejhezčí z Ktiše do Arnoštova a pak kolem Lipna. Určitě doporučuji navštívit všem, kteří jezdí rádi na kole.

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.