Jen tak si šustit v listí...
vydáno 7. listopadu 2010 – napsal Rony – 3 komentáře
Vážně mě to baví, jen tak brouzdat bukovými lesy plnými spadaného listí. A je celkem jedno kde. My jsme si dali dostaveníčko ve Volarech s cílem přejít přes Jedlovou a Zátoňskou horu do Lenory. Pozdní říjen sliboval pěkné počasí a to se i vyplnilo 8-).
Klasickým pendlem zanecháváme jedno z aut na "konečné" v Lenoře a jdeme od volarského kostela směrem Bobík. Jako i na mnoha dalších místech je i ve Volarech a okolí vyznačena nově naučná stezka. Právě po ní máme kousek jít, ale orientace není jednoduchá a tak si místo bezproblémového průchodu městem prohlížíme rozložité Alpské domy, kolem kterých omylem bloudíme.
Volarské Alpské domy.
Menhiry, buhužel nepůvodní a vztyčené až v naší pomatené době.
Louky nad Volary.
Nad Volarským potokem postupujeme k lesu.
Cesta směřuje lukami k lesu s výhledy na nedaleký Bobík. Ještě na hřejivém sluníčku vybalujeme zásoby (já a Janou řízky O:-)), jelikož je pravé poledne, správný čas na lehčí oběd. Déle stoupáme jen mírně a před Jedlovou odbočujeme vlevo po klidné lesní cestě. Zlatá barva smíšeného lesa se mění v bučinách na hnědou až okrovou. Kolem jsou roztrošeny jednotlivé balvany, občas se objeví i nějaká menší skalka. Míjíme malou dřevěnou a opuštěnou chaloupku jako z pohádky o Karkulce, a obcházíme vrchol Jedlové po západní straně. Zde je již i asfaltka a nás těší hlavně pěkný výhled k Dobré, Stožeckému vrchu a Trojmezné. Jsme již docela vysoko, vrchol sám měří 1089m, je tedy podobné výšky jako Kleť, či Libín.
Z pohádkové chaloupky.
Pramen pod Jedlovou.
Výhledy k Dobré a Stožci (1 065m).
Branou k Zátoňské hoře.
Na dalším rozcestí " U obrázku" se krátce dotkneme modré značky, vedoucí od Bobíku do Zátoně. Po ní jsme šly loni při říjnové dvoudenní výpravě do Boubínské obory za jeleny v říji (viz článek z loňska). Nás dnes ale sypaná lesní cesta zavede pod Zátoňskou horu a její dvojitý vrchol. Tady už opravdu brouzdáme bukovým listím a podcházíme přitom rezervaci "Zátoňská hora". Pohled k ohromnými buky porostému hřebínku nás sice trochu láká, ale lenost nakonec přece jen vítězí a tak jen míříme dál k Lenoře.
Do ní již sestupujeme opět asfaltovou cestou a alejí prastarých bříz k lenorskému nádraží a parkovišti pod hotelem Chata.
Seník.
Pod Zátoňskou horou.
Bučiny a javorový list.
Pamětník dávných časů.
Cedule přírodní rezervace.
Nejsme sami...
Sestup K Lenoře.
V záři slunce.
Modřínová záře.
Lenorské nádraží.
Celá, turistickými značkami neposkvrněná, trasa měřila jen kolem 16km a zvláli jsme ji za necelé čtyři hoďky. Minuli jsme jednu opuštěnou chatku a dva seníky, kde by se dalo v nouzi přespat ;-).
Fotogalerie k článku
Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit
Autor článku
Rony
... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.
(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)
Komentáře
15. listopadu 2010 16:46
Japo říká
Krásný jednodenní výlet s pěknými fotkami S kým jste tam vůbec byli? Poznávám dobře Míru?
"Naděje je jako bumerang: vždycky se vrátí."
17. listopadu 2010 17:14
Rony říká
Jasně, Míra s Ájou, Lukáš jet nechtěl, takže já jen se ženou.
Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
- Olšina v barvách podzimu
- Jihočeské cyklotrasy l.
- Když na Vysokou Bětu mrholí
- Od pramenů Vltavy přes šumavské hvozdy
- Smrčinou na Plechý
- Výlet na Mouřenec
- Velhartice, pohledy do minulosti...
- Přes Soumarské rašeliniště na Stožeckou kapli a trek kolem vrchu Pomezný
- Na lovu tisícovek Prášilskem a Hartmanickem
- Poledník - mrazivé trápení
Jaký typ výletů preferujete?
1249 46% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
848 31% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
607 22% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 2704 čtenářů Archiv anket
Náhodné články
- Zapomenutými stezkami šumavským pohraničím
- Na vrcholy mezi Luzným a Roklanem
- Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2013
- Vzpomínky na Matterhorn
- Až na vrcholky slovenských hor l.
- Malá Fatra (8.05)
- Nedostupné Ptačí skály
- Orlické hory pěšky i na kole lll. a Nové Město nad Metují
- Půltucet (srpen 2019) - příběh fotografie
- Za kameny a skálami Novohradských hor (I.)
7. listopadu 2010 21:07
Jack říká
Podzim, který nemá chybu
„Jednou za rok vyjeďte někam, kde jste ještě nebyli.“ Dalajláma