Jak se jezdí s Leošem na Hanou

Jak se jezdí s Leošem na Hanou

Nedávno jsme jeli za kamarády na Hanou. Jako dopravni prostředek jsme zvolili vlak.

Hlavním důvodem cesty vlakem byla úspora času kvůli přeplněné a rozbité D1 a úspora peněz A taky vyzkoušení konkurence, vlakem českých drah jel skoro každý a někdy to bylo dost dobrodružné. Protože ve směru na Moravu je možnost výběru ze tří dopravců, vybrali jsme si.

Jelikož jsme jízdenky kupovali s předstihem, zvolili jsme nejlevnější variantu pro cestu tam i zpátky.Vyhrál LEO Expres. Cena nás velmi mile překvapila. A Hanáci mu důvěrně říkají Leoš ....

Tak jsme jeli s Leošem.

Tady jsou fotky z cesty, která neměla chybu.

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Fotogalerie k článku

LEOš přijíždí do Prahy na hlavní nádraží ... vlak se musí uklidit a naložit zásoby na cestu na sever Moravy ... konkurence s ČD za miliardy ..jízdenka začíná od 250 korun pro jednoho ... Leoš jezdí z prvního nástupiště B, severní část, kde nejsou přístřešky. Proč taky, ze.
Už odjezd vyvěsili ... ještě dvě minuty a jedeme ... vlak je plně obsazený ... nikde žádný průvodčí, jen stevardi ... připadám si jak v letadle ... cestou do Libně ...
ceny lidové, obsluha milá ....mimochodem jízdenky nikdo nekontroloval, není to prý třeba... Klánovicemi docela profrčíme ... první zastávka je v Pardubicích ... Kolínem se jen mihneme ...
vlakem v Česku přes 150 km ... údolí Tiché Orlice u Brandýsa - nad Orlicí ... kombinace několika zelených v rychlosti kolem 140 km za hodinu ... kdysi velký železniční uzel, dnes zde málokterý vlak zastavuje ...
konkurence od Regiojetu v Chocni ... průhled vlakem, slečny v zelenožlutých tričkách jsou stevardky ... pohled k mašinfírovi skrz dveře .... dál by to možná šlo, ale neptal jsem se ... další významný železniční uzel, zde se taky už nestaví ... ono taky ve 160 kilometrech ...
projíždíme nově vybudovaným koridorem do Zábřehu na Moravě ... no a jsme na Moravě ... já Pomoraví říkám "komárov" a vím moc dobře proč ...tam si jeden připadá, jak dárce krve ve velkém !!! valíme to Hanóóó ...
syrečky bývávaly jídlo pro obyčejné lidi ... dnes ? škoda slov .... budeme v Olmíku ... LEOš pokračuje dál na sever do Ostravy a Bohumína ... o týden později ...
jak říkal klasik - chčije a chčije ... zatím žádné zpoždění ... Šternberský expres - vlak do Hanušovic ... tím nepojedeme ...
LEOš se bliží, lidí je opět hafo ... měli bychom zastavit jen v Pardubicích ... mraky az na úrodnó Hanó ... všude kolem černo ...
mimořádně zastavujeme v České Třebové pro přeplněnost koridoru ... jinde vlak jede jednou za den a tady se stala vlaková zácpa .... za dvě minuty jsme u perníkářů ... u Chvaletic je už modro ... a žluto ...
okruh pro zkoušení vlaků se jmenuje Cerhenice, ve Velimi se dělávaly žvýkačky Pedro ... 160tkou polabskou rovinou ... předměstí Prahy ...
ještě kousek a pár minut ... a jsme zase tady ... cena jízdenek pro dva, byla něco málo přes 500 korun ... no nekup to !

Autor článku

azave

azave

Buď cestu najdu, nebo si udělám vlastní ... 

 

Přidat komentář

Komentáře

Paulie

17. května 2013 17:23

Paulie říká

Článek mě navnadil na příští týden V úterý pojedu do Op(r)avy přes O(s)travu s Leošem a ve čtvrtek zpět s RegioJetem. Tak jsem zvědav.

"Naděje je jako bumerang: vždycky se vrátí."

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.