Hrubý Jeseník pěšky i na kole ll.
vydáno 15. června 2020 – napsal Rony – 2 komentáře
Další dva dny se opět rozprchneme po Hrubém Jeseníku, kdy se různě rozcházíme a zase scházíme na jeho hřbetech a kopcích. Počasí se stále mění a od sobotního večera již pouze leje. Únava z hor je i přesto značná.
3.den - 29.května 2020
Bloudění na Vysoké hoře
Ráno Franta zjistí, že fyzicky není schopen pochodu, zůstane na chatě a bude odpočívat. Unavený jsem i já, včera jsem ušel asi 22 km, proto volím lehčí trasu z Karlovy Studánky, při které společně se svým šerpou RV zdoláme vrcholy Hradečné (1 057 m n.m.) a Vysoké hory (1 031 m n.m.). Luděk se Štěpánkou půjdou z Červenohorského sedla přes Červenou horu (1 333 m n.m.), Keprník (1 423 m n.m.), na Šerák (1 351 m n.m.) a vrátí se zpět na Červenohorské sedlo. Až se vrátí, budou mít v nohách minimálně 18 km. Nás dva odveze vedoucí RH autem do Karlovy Studánky, do sedla Hvězda.
Pěšina z Hradečné.
Z parkoviště stoupáme Ovčárenskou silnicí, po 1,5 km zahneme na Půlnoční cestu a následně lesní cestičkou docilujeme vrcholu Hradečná. Na vrcholu hory je geodetická tyč ulomená a zasazena do hromady kamenů. Převýšení z Hvězdy zde činí téměř 200 metrů.
Po návratu na Hvězdu, pokračujeme po žluté přes Ovčí vrch (966 m n.m.) na rozcestí Malá Hvězda a z něho 1,5 km stoupáme na Vysokou horu (1 031 m n.m.), při převýšení z Hvězdy o 178 metrů. Tato supertisícovka je nejvýchodnější tisícovkou Hrubého Jeseníku. Na jejím vrcholu je zkrácená geodetická tyč zhruba v poloviční výši.
Karlova Studánka od Ovčího vrchu.
Za pozornost stojí informace, že v minulosti se na této hoře těžilo zlato a pozůstatky po těžební činnosti jsou prý patrné dodnes. My je však nehledáme, rychle sestupujeme a po 700 metrech se dostáváme na rozcestí. Zde se můj věrný šerpa, vědom si své geniality, nepodívá na mapu v mobilu a odbočí nesprávně směrem na Vrbno pod Pradědem, zatímco v plánu je směr na Andělskou Horu. Chybou si zajdeme navíc asi 2 km.
Vysoká hora.
Následně se dostáváme na žlutě značenou cestu a na úpatí vrchu Kopřivník, kde se objeví červené značení a Anenská myslivna, sloužící jako rekreační objekt. Po dalších 1,4 km dorazíme pod Anenský vrch (861 m n.m.) s vysílačem. Na návrší pod tímto vrchem se nachází barokní poutní kostel svaté Anny z roku 1770.
Od obce Andělská Hora ke kostelu vede zhruba 1 km dlouhá lipová alej, která zahrnuje 257 stromů, převážně lípy, ale i jasany a javory. Horní část aleje tvoří nejstarší stromy i nad 200 roků stáří. Součástí lipové aleje je i pěkná křížová cesta se 14 zastaveními, nově postavená v roce 2005 v horní části aleje.
Lipová alej k Anenskému vrchu.
Cílovou stanicí pro nás je obec Andělská Hora, které už na dálku vévodí kostel Narození Panny Marie postavený mezi lety 1638-1655 s mohutnou 54 metrů vysokou věží. Stihneme se ještě podívat na pomníček JUDr. Eduarda Schona - Engelsberga, vynikajícího právníka a ještě lepšího hudebního skladatele, rodáka z Andělské Hory. Víc už toho nestihneme, protože vidíme našeho vedoucího a řidiče v jedné osobě. Povoluje nám 1 pivo ve zdejší hospodě a pak nás odváží na Červenohorské sedlo.
Z Andělské Hory k Žárovému vrchu a k Lyře
Třetí den vezu Vencu a Romana k Hvězdě nad Karlovu Studánku. Ostatní mají v plánu výstup z ČHS na Vozku, Keprník a Šerák, na opačné straně hor. Já svoji trasu při pohledu na hustou mlhu vandrující po nejvyšších vrcholech Jeseníků změnil. Přejedu do Andělské Hory, kam sběratelé tisícovek odpoledne dojdou, jistě ověnčeni dalšími úspěchy. Okruh cyklotrasy částečně bude kopírovat jejich trasu.
Výživný je hned úvodní výjezd ke kostelu sv. Anny, na kdysi vyhledávané místo nedělního setkávání mládeže z farnosti a okolí. Pro zvyšující se počet poutníků zde byl v roce 1770 postavený velký a důstojný chrám z kamene. V době "poučení z krizového vývoje" byly poutě zakázány a místo začalo chátrat. Obnoveny byly teprve v roce 2002.
Hezky upravené místo s rozhledem využívám k prvnímu odpočinku. Mám dost času a navíc se musím vzpamatovat ze strmého posledního úseku, kdy mne kolo třikrát vyhodilo ze sedla. Když se dívám do mapy, vůbec nechápu proč cyklostezka nevedla po boční cestě. V kamenité strži, jenž je poutní cestou, se elektrokolo nedalo rozjet.
Zamračená Andělská Hora.
Alej na Anenský vrch.
Kostel sv. Anny na Adělské hoře.
První úlek mám zdárně za sebou a jen doufám, že dnes vše půjde hladce. Z Anenského vrchu sjíždím do Vrbna pod Pradědem, kde si všimnu vykáceného prostoru kolem staré dřevěné zvoničky s exotickým pozadím - vysokým barevným panelovým domem. Možná i proto ji ještě předloni ukrývalo neproniknutelné houští.
Vrbenská zvonička a panelák. Kontrast doby.
Za Vrbnem se napojím na cyklotrasu 6068, po které objedu nejen blízkou Zámeckou horu, ale i kamenitou Plošinu a Žárový vrch, tedy dva vrcholy, které jsme předloni spolu s Lyrou přecházeli. K Sedlovce je převýšení přes 350 m, ale cesta stoupá pohodlně po svazích hor, často milou bučinou, jejíž čerstvě zelené listy jsou balzámem na duši. Ne nadarmo se říká, že zelená barva zklidňuje mysl. U Pytlácké chaty usedám na dřevěnou lavici, která se zdá špinavá a pošlapaná. To se ale jenom snesla k zemi vrstva pilu z okolních smrčin, kterou smetu cyklistickou rukavicí.
Celý táhlý hřeben i jeho úbočí zdobí kamenné útvary, jen občas mne zastaví výhled do údolí. Lesy jsou zde ještě neporušené a souvislé, zato nedaleké Zlatohorské hřbety již boj s kůrovcem prohrály.
Rozcestí mezi Žárovým vrchem a Lyrou skýtá dobrý prostor pro chatu Sedlovku. Je zde ticho, turisté ještě chybí a tak se znovu pohroužím do svých myšlenek. Vlastně mi tahle samota částečně vyhovuje. Volba elektrokola byla pro mne jasná od chvíle, kdy jsem si zablokoval záda a téměř týden nemohl ani vstát z postele. Snad to nebyl zase nějaký nový neznámý vir, který jsem od někoho pochytil.
Pod vrcholem Plošiny.
Pytlácká chata Neděle.
PR Jelení bučina.
Chata Sedlovka stojí mezi vrcholy Lyry a Žárovým vrchem. Oba zdobí skály s výhledy.
Ze sedla ještě stoupám na hlavní do sedla Pod Lyrou. Vybral jsem si Hraniční cestu a udělal dobře. Brzy mne totiž zastaví jelen, pasoucí se na vysoké trávě přímo u cesty. Tiše ho mohu pozorovat. Teprve když se přiblížím, zavětří a společně s třemi laněmi zmizí v lese. Nevšední zážitek mi ještě víc zvedne náladu. Když chodíte či jezdíte na kole po horách, jen málokdy na živou zvěř narazíte. Je pŕíliš plachá a vy příliš hluční.
Jelen pod Lyrou.
Ze sedla svištím ke Karlovo Studánce a vyjedu k Hvězdě, kde se vydám pod Vysokou horu Lázeňskou cestou. Dnes ji využívá Naučná stezka Muzeum Wide Web, která tvoří páteřní stezku po muzeích a expozicích Jesenicka.
Od skalní vyhlídky Nad Ludvíkovem poprvé volám klukům. Právě stoupají na Vysokou horu. Vypadá to, že v Andělské Hoře budou už před druhou hodinou, i tak mám ještě čas. Objíždím Vysokou horu zleva k Vrbnu a potom projedu mezi vrcholky Šindelné a Kopřivníka k Pusté Rudné.
Ludíkovská vyhlídka...
...
Žárový vrch.
Vrchol Plošiny.
Jsem na hlavní cestě a za malým kopečkem již následuje sjezd ke kostelu v Andělské Hoře. Zde nečekaně strávím téměř tŕi hodiny, protože kluci na Vysoké hoře zakufrovali.
Mám dost času prohlédnout si zdejší kostel Narození Panny Marie z 2. poloviny 17. století, postaveném v barokním slohu, trojlodní stavbu s vysokou věží, zakončenou barokní přilbou a dvěma věžními báněmi, a také přilehlý park s překrásným červeným bukem lesním.
Čekání na kluky bylo fakt dlouhé, sup z Andělské Hory již začal vyhlížet oslabenou kořist.
U kostela Narození Panny Marie v Andělské Hoře.
Buk červený lesní...
...
...
Večer po příjezdu na sedlo jdeme posedět na pivko Holba do restaurace hotelu ČHS. Konečně je otevřeno.
Červenohorskě sedlo.
Vyjasněný pohled do Koutského žlebu.
Pijeme ryzí pivo z hor.
4.den - 30.května 2020
Hřbenem od Ovčárny k Skřítkovi
Na 4.etapu vyrážíme čtyři. Venca, Franta, Luděk a Štěpánka. Můj šerpa RV s námi nejde a udělá si sólo výlet z Červenohorského sedla na Praděd a zpět. Náš vedoucí RH zůstává věrný svému elektrokolu. Nás čeká výlet z Ovčárny k motorestu Skřítek s cílem dojít k jednotlivým hlavním vrcholům (Vysoká hole, Velký Máj, Jelení hřbet, Břidličná, Pecný). Luděk nás svým autem odváží do Karlovy Studánky na sedlo Hvězda, odkud se autobusem dostáváme na Ovčárnu, ležící 1300 metrů nad hladinou moře.
Ovčárna je známou křižovatkou turistických tras (Praděd, Velká kotlina, stezka Bílé Opavy, Červenohorské sedlo, Skřítek). Právě k motorestu Skřítek povede naše cesta. Na Ovčárně je větrno, ale slunečno. Míjíme penzion Sabinka (kdysi jsem zde 6x přenocoval) i hotel Ovčárna pod Pradědem a začínáme stoupat na horu Vysoká hole (1 465 m n. m.).
Po pravé straně sledujeme nejvyšší horu Moravy Praděd a skalnaté Petrovy kameny (1 446 m n. m.). Petrovy kameny jsou vedlejším vrcholem Vysoké hole a jsou po Pradědu a Vysoké holi třetím nejvyšším vrcholem Hrubého Jeseníku. K vrcholu Petrových kamenů se dnes nepřiblížíme, neboť potkáváme pracovníka NPR. Nejblíže k němu z hřebenovky máme asi 200 metrů.
Ovčárna.
Petrovy kameny a Praděd.
Na Vysoké holi dojdeme k dřevěné boudě, kde je také turistický rozcestník. Nedaleko od boudy je i historický pískovcový hraniční kámen z roku 1681. 150 metrů jihozápadně od dřevěné boudy na hřebenovce leží nejvyšší bod Vysoké hole, označený dvěma tyčemi. Po 2 km od vrcholu Vysoké hole se ocitáme pod vrcholem Velký Máj (1 386 m n. m.). Vrchol je součástí NPR Praděd a je proto nepřístupný. My tento zákaz lehce překročíme a vrcholu dosahujeme. Vzhledem k vysokému zamokření však ke geodetickému bodu nejdeme, je o 2 metry níže než nejvyšší bod. Vrchol je porostlý travou smilkou rostoucí na chudých a nehnojených půdách, borůvčím, přítomny jsou kosodřeviny a zakrslé smrky.
Totéž lze říci i Jezerním hřbetu, Břidličné a Pecném. Od Velkého Máje dojdeme asi 1 km pod Jelení hřbet (1 367 m n. m.) a následně se fotíme u nakloněné vrcholové tyče. Sejdeme z vrcholu u pramenu Podolského potoka (1 310 m n. m.). Tomuto místu se říká Jelení studánka. Poblíž ní je kamenný přístřešek proti nepohodě.
Historický hraniční kámen z roku 1681 na Vysoké holi.
Nejvyšší místo Vysoké hole.
Jelení hřbet.
Jelení hřbet.
Jelení hřbet - kamenná útulna.
Jelení studánka.
Asi půl kilometru od Jelení studánky je vrch Břidličná (1 358 m n. m.). Než se na vrchol dostaneme, musíme obejít kamenné sutě a proudy. Výhledy ze všech jmenovaných vrcholů jsou při slunečném počasí jedinečné. Brzy se dostaneme i k hoře Pecný (1 330 m n. m.), kde je větší počet turistů.
Od skaliska Ztracené kameny (1 250 m n. m.) stále jen klesáme. K motorestu Skřítek dojdeme čtvrt hodiny před příjezdem autobusu, který nás odveze do Karlovy Studánky na rozcestí Hvězda. Pak nás Luděk svým vozem odveze na Červenohorské sedlo.
Výstup na Břidličnou horu.
Břidličná hora...
...
Na Ztracených kamenech...
...
Historický hraniční kámen z roku 1740 při cestě ze Ztracených kamenů na Skřítek.
Na vrcholu Pecný.
Ještě před cílem chce Luděk vidět malou vodní elektrárnu v obci Vidly. Zrovna prší, bereme si pláštěnky a deštníky, ale vodní elektrárnu nenajdeme. Nespokojeně neodcházíme, neboť objevujeme dřevěnou kapli svaté Hedviky, postavené v roce 1926. Kaple se nachází na kopci, vede k ní dřevěné schodiště. Je zavřená, dovnitř nemůžeme ani nakouknout. Není divu, v devadesátých letech minulého století tu došlo ke krádeži obrazu archanděla Gabriela a sochy Panny Marie Imaculáty.
Večer se setkáváme na večeři a dáme několik piv. Tím turistika v Hrubém Jeseníku pro nás skončila, protože celou noc a další den vytrvale prší. Škoda, plánovaná 5.etapa k výhledům na Velkou kotlinu by byla ve slunečném počasí stejně krásná jako předchozí den při putování ke Skřítku.
Na Praděd
ČHS - Praděd - Karlova Studánka
Odloženou "Královskou etapu" jsem si nechal na hezčí den. Tedy alespoň co se týká výhledů z hřebenové partie k Pradědu, kam na biku zamířím. Teprve k večeru se rozpustila mlha a čarovný výhled z okna pokoje po ránu vypadá báječně.
Roman přemýšlí kam jít a háže si korunou. Padne mu orel, to znamená, že i on se vydá na Praděd. A vyráží hned, než ostatní stačí protestovat. Asi si chce také jeden den užívat v klidu a svobody.
Vyjíždím k Petrovce hodinu po něm. Před devátou je stále velká zima, tuším jeden, dva stupně nad nulou. Kamenitá stezka není ideální a teprve před Švýcárnou se změní. Na kameny vyskládanou. Zatím není moc výhledů, pouze ten od Malého Jezerníku u přístřešku Kamzík si užívám. V dohledu mám dolní nádrž i rovně seřízlý vrchol Mravenečníku s horní nádrží Dlouhých strání.
Pohled k Mravenečníku.
Elektrárna Dlouhé stráně od Kamzíku, v dohledu je horní a dolní přečerpávací nádrž.
Horní nádrž elektrárny Dlouhé stráně.
Dolní přečerpávací nádrž.
K domkům Švýcárny pŕijíždím ve stejnou dobu jako k ní horem po červené došel Roman. Plán mi tedy vyšel a na Praděd dorazíme spolu. Můžu tak šetřit baterii, protože celkové převýšení dnešní etapy bude atakovat 1,5 km. Poslední úsek nám znepříjemní silný ledový vichr. Je znát, že jsme hodně vysoko. Praděd se svými 1 491 m opravdu budí respekt. Rádi zapadneme do tepla restaurace na dobrou fazolovou polévku a horký čaj. Roman neodolá a dává si Pradědův svařák. Je to dobrá volba, venku nás čeká nevlídno a dokonce slabý déšť.
Na pár hodin se odloučíme a já sjíždím šílených 700 m.
Švýcárna...
...
Zvonička na Švýcárně.
Rozcestník na Švýcárně.
...
Zbytky sněhu jsou jen sporadické.
Cestou k Pradědu...
Praděd...
...
...
...
...
Vysoká hole (1 464 m n. m.).
Rozhledna Praděd. Z proskleného horního patra, kam vyjedete výtahem, máte velký kus naší vlasti pod sebou. Nejvyšší hrot leží ve výšce 1 637 m n. m. a přesahuje výšku Sněžky.
Nejprve k Ovčárně, kam se doslova musím prokličkovat davy turistů, směřujících k vrcholu. Drkotám zuby, déšť se změnil v bodavou krupičku.
Praděd k sobě přitáhl oblačnost, lehce prší či spíš z nebe padá zmrzlá krupička. Zima při sjezdu je velká.
I při jízdě dolů dělám různé cviky, abych se zahřál. Zastavím až dole v teple. U Hvězdy neprší, navíc po sjezdu do Karlovy Studánky na mě čekají tři vrcholové prémie. Ty dokonale rozproudí moji krev, zvlášť když volím co nejmenší pomoc elektromotorku. Určitě menší než měl onoho času Cancellara na Tour de France.
Kvalitní cestou vyjedu na sedlo u Lyry a po sjezdu na Vidly i na Videlské sedlo. Zde začíná traverz svahy Malého Děda. Miliónová cesta se zvedne tvrdě vzhůru nad Vysoký vodopád, kde váhám, zda k němu slézat. Po utržení části srázu však nemá takové parametry jako kdysi a já pokračuji dál.
Vodopád na Miliónové cestě.
U Malého Klínu (1 099 m n. m.) jedu až na vrchol k chatce, u které se nadlouho uvelebím. Myslím si, že tohle je jeden z vrcholů zdolaných kluky ve čtvrtek, ale není to pravda.
Slunce krásně hřeje. Z lavice pozoruji jak se přeskupují na modrém nebi bílá mračna v šedivá. Když kouknu na aplikaci Meteor, je mi jasné, že bych měl vyrazit dál. Přes hranicí s Polskem přechází silná fronta, kterou na rozdíl od lidí celníci zastavit neumí. Příjemným dlouhým sjezdem objedu Velký Klín, abych ještě naposledy pár desítek metrů vystoupal na úroveň Červenohorského sedla.
Chata na vrcholu Malého Klínu.
Vzdálená rozhledna na Zlatém chlumu je vidět jen jako malý bílý bod.
Jeseník.
Bělá pod Pradědem.
Červený vrch...
...
Červenohorské sedlo z Miliónové cesty.
Večer je jasné, že neděle bude pro turistiku zabitá. Sedíme přes tři hodiny v hospodě, pijeme, jíme a radujeme se. V "době rouškové" to není zase tak málo.
☆ ☆ ☆
Přikládám jako vždy perfektně a podrobně připravené trasy v Hrubém Jeseníku o blízkém okolí, jak mi je zaslal sběratel tisícovek Václav.
(Datum: 28. 4. 2020 18:27:58)
Předmět: uvažované trasy v Hrubém Jeseníku
1a) Přemyslovské sedlo, parkoviště---cyklostezkou vystoupat (2 km) na cca výšku 910 m---odtud doprava asi 500 m neznačenou lesní cestou----ve výši cca 1000 m odbočit kamennou cestou k Bodu záchrany SU 019----k severu neznačenou lesní cestou k vrcholu Černá stráň (1237). Na vrcholu možný výskyt zmijí. Celkem převýšení +500 m při délce tratě 5 km, návrat po stejné trase, celkem tedy 10 km.
1b) Přemyslovské sedlo,parkoviště-----po cyklostezce na rozcestí Tři kameny,útulna----odtud na skalní vyhlídku Tři kameny (907)----po modré a neznačené trase na vrch Ucháč (1009)-----zpět na parkoviště.Celkem 7,5 km při převýšení 280m.
Pokud by se vyjelo brzy, mohli bychom zvládnout a) i b).
2) Černohorské sedlo----po žluté na rozcestí Pekárka---Velký Klín (1178)------rozcestí Klínovec---Velký Klínovec (1167)-----Výrovka (1167)-----U rozcestí Pod Malým Jezerníkem přejít z červené na modrou (U Výrovky)-----Petrovka----Hřbety (1058)----zpět na Petrovku-----dále po zelené na rozcestí Kamzík----ze zelené později odbočit k jihu 1,8 km a dosáhneme vrcholu Medvědí hřbet (1261)-----zpět na zelenou a přes Velký Jezerník (VV 1309) na chatu Švýcárna (občerstvení)-----vrch Malý Děd (1368)----po žlutomodré na rozcestí Černík-----odtud po žluté na Videlský kříž (BUS). Busem na ČHS. Celkem 20 km (+731 m,-799 m).
3) Ovčárna (BUS z Karlovy Studánky,sedlo Hvězda)---nepřístupné Petrovy kameny (VV 1438)-----Vysoká hole (1464)-----stále po červené na Velký Máj (1384)------Jelení hřbet (1367)-----Jelení studánka s přístřeškem---Břidličná hora (1358)-----zpět k rozcestí Jelení studánka-----po žlutočervené na rozcestí Pod Jelení studánkou ------kolem Jelenky (VV 1214) k bývalé chatě Alfrédka-----Mravenčí sedlo -------vrch Ostružná (1184)-----zpět k Alfrédce a po zelené na rozcestí Mravencovka ----Pod Kloboukem----Karlov (občerstvení).Celkem 20 km.V sousední Malé Morávce zajímavý Kapličkový vrch s kaplí Nejsvětější Trojice (+ 4 další km). BUSEM do Karlovy Studánky.
4) Karlova Studánka,sedlo Hvězda-----neznačenou stezkou na vrch Hradečná (1057)-----zpět do sedla Hvězda----po žluté na Ovčí vrch (966)-----Malá Hvězda, rozcestí----neznačená cesta na vrch Vysoká hora (1031)----z vrcholu neznačenou cestou a posléze žlutou k Anenské myslivně-----jižně Anenský vrch (861)----kostelík svaté Anny-----křížová cesta Andělská Hora----Andělská Hora----BUSEM do Karlovy Studánky. 13,5 km (+570 m,-748 m).
5) Ovčárna-----po žlutomodré na rozcestí Nad Ovčárnou----po žluté Nad Velkým kotlem----vrch Temná (1263)-----neznačenou stezkou sejít jižně na modrou s NS Velká kotlina------Velký kotel,nástup------neznačenou stezkou podél 1.zóny dojít k vrchu Malý Máj (1182)----zpět na modrou-----odtud neustálým stoupáním (+280 m) s krásnými výhledy k horní plošině Vysoké kotliny-----rozcestí Nad Velkým kotlem-----Ovčárna. Celkem 12,5 km (+700 m,-700 m).
6) Kouty------lanovkou na Medvědí horu----Tetřeví chata----cyklostezkou na rozcestí Pod horní nádrží----Tupý vrch (1123)-----zpět k rozcestí Pod horní nádrží-----podél horní nádrže----U Okenní štoly---rozcestí Malá Jezerná-----Velká Jezerná (1248)----zpět k rozcestí-------pokračovat jižním směrem po cyklostezce a posléze neznačenou cestou na vrch Homole (1209)----sejít cca 70 m výškově na cyklostezku vedoucí pod Vřesníkem, Dlouhými Stráněmi a Mravenečníkem-----po ní dojít na vrch Čepel (1024)----z vrcholu severně k lanovce na Medvědí hoře-----Kouty Celkem 21,5 km.
7) Videlský kříž----neznačenou cestou na Osikový vrch (1078)---doprava klesnout na žlutou----Lysý vrch rozcestí-----po žluté na vrch Jelení loučky Z-vrchol (1076)----Kamzičí skála---chata Zaječí skok----Zaječí hora (1012)----návrat na neznačenou cyklostezku Spojená cesta----na sever cyklostezky k rozcestí Spálená-------Hnědý vrch (1044)----neznačenou lesní cestou kolem Loučného potoka------po modré podél Borového potoka-----Seifertova kaplička----Kalafatičova plotna-----Bělá pod Pradědem OÚ Bus. Celkem 15 km (+368 m,-786 m).
8) Vidly (Vrbno pod Pradědem,Vidly konečná)----po modré asi 2 km a pak stoupat na vrch Sokol (1187)------kolem Prostředního vrchu (VV) Dřevařskou cestou na Ostrý vrch (1228)----návrat na Dřevařskou cestu a Růžovým chodníkem se vrátit do osady Vidly.
Celkem 12,5 km (+710 m,-710 m). Návrat je možný i do Karlovy Studánky. BUS do Jeseníku a Rejvízu.
9) BUSEM do Jeseníku a z něho do stanice Branná, průtah-----projít osadou----Branná hřbitov-----Banjaluka viadukt a hájovna-----pak po žluté na sedlo Volská louka-----vrch Troják (1044)----neznačenou cestou na rozcestí Potok Húčava-----neznačenou cestou se dostat na horu Polom (1127)----od vrcholu severně cca 1 km a okružní cestičkou se dostat na Spálený vrch (1313)----odtud klesnout cca 55 m na zelenou vedoucí na vrch Vozka (1377). My však zahybáme doprava a klesáme známou cestou na Vřesovou studánku, Bílý sloup, Památník obětem hor až do ČHS. Celkem 20 km (+1000 m,-600 m). Návrat BUSEM.
10) Videlské sedlo----po žluté až do Rejvízu. Cestou zdolat vrcholy Ostruha (1023), Velké Bradlo (1050), Srnčí vrch (1027), kolem Ruského hřbitova a Jestřábí chaty, vrchu Kazatelen (925) do Rejvízu. Celkem 20 km.
11) BUSEM do stanice Bílý Potok------neznačenou Černohorskou cestou a posléze neznačenou lesní cestou zdolat vrcholy Karlino kameny (1079) a Černý vrch (1200), z Černého vrchu sejít na Jelení cestu a vrátit se do Bílého Potoku, z něho po modré, zelené a neznačenou stezkou zdolat vrcholy Pytlák (1040) a Loupežník (VV 1020). Z vrcholu Pytláka sestoupit k zříceninám hradů Rabenštejn a Weissenstein s návratem do Bílého Potoku. Celkem 19 km.
12) BUSEM z Jeseníku k jeskyni Na Špičáku----po prohlídce jeskyně polní cestou stoupat přes Bílé kameny (675)-----informační místo Pod Jehlanem----vrch Jehlan (878)----prameny Jesenicka-Jeseník Celkem 14 km
13) Rejvíz----po červené ----Chlapecké skály----Bílé skály (922)---rozhledna Zlatý chlum--- po modré Čertovy kameny--Zapomenutý pramen ----Česká Ves---křížová cesta Česká Ves---vyhlídka Krajník---jednotlivé prameny Jesenicka-----Obří rozhledna----Priessnitzova hrobka------Jeseník. Celkem 17 km
VH
Fotogalerie k článku
Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit
Autor článku
Rony
... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.
(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)
Komentáře
28. července 2020 07:54
Jack říká
Mám teda nedostatky, musím se tam také někdy vypravit
„Jednou za rok vyjeďte někam, kde jste ještě nebyli.“ Dalajláma
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
- Blatná
- Jihočeské cyklotrasy ll.
- Jihočeské cyklotrasy Xll
- Půltucet (květen 2024) - příběh fotografie
- Bílé Karpaty
- Saské Švýcarsko a Tiské stěny l.
- Půltucet (srpen 2018) - příběh fotografie
- Balónem nad Český Krumlov
- Půltucet (červen 2021) - příběh fotografie
- Zvůle a Ďáblův chléb, krásné místo v nitru Česká Kanady
Jaký typ výletů preferujete?
1238 46% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
838 31% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
597 22% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 2673 čtenářů Archiv anket
Náhodné články
- Medvědí stezka - ráj turistů, Schwarzenberský kanál - ráj cyklistů
- Borovoladské barevné snění
- Mikroregion Porta Bohemica
- Půltucet (duben 2023) - příběh fotografie
- Sněžná, aneb tam, kde lišky dávají dobrou noc ...
- Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2021
- Bloudění kolem hradu Hus
- Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2010
- Vítkův hrádek - nejvýše položený hrad v Česku
- Krušné hory l. - Dycky Most!
15. června 2020 20:36
azave říká
Ve Svetle Hore na pomnik nejslavnejsi cesky dostihovy kun Zeleznik, ktery asi jako jediny, dokazal 4x vyhrat Velkou pardubickou...