Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Hřebenovka po Orličkách - díl druhý

vydáno 23. října 2013 – napsal azave – žádný komentář

Pokračování našeho treku po hlavním i vedlejších hřebenech Orlických hor. 

Naše putování jsme začali opět brzo ráno v Olešnici pod OH (Orlické hory). Odtud jsme to vzali po nám již známé asfaltce k horské chatě Číhalka, i když je možnost šlapat po červené tzn. rovnou na Vrchmezí. Jenže, to je většinou lesem a hódně do kopce. Volíme tedy pozvolné stoupání k Číhalce a pak po prašné cestě na sedlo a hranici s Polskem. Tam jsme pokračovali po hraniční stezce na Vrchmezí, která je občas pěkně zarostlá. Tudy se asi moc nechodí, sem tam možná nějaký turista. Není to tak dávno, co touhle stezkou chodilo denně několik polských hlídek jejich hlídačů hranic, kteří byli velmi nepříjemní, občas víc než bylo zdrávo. A bylo jedno, jestli vše bylo před "klíčema", nebo po nich. Teprve až vstupem Česka i Polska do schengenského prostoru, tahle nepříjemnost spolu i s kontrolováním dokladů zmizela.

Z Vrchmezí (polsky Góra Orlica) byly dvě možnosti jak pokračovat dál. Buď to po červené tzn., a nebo opět po hranici. Zvolili jsme druhou možnost, jednak proto, že se jde mimo lesy na sluničku a pak tam není takový provoz. Cesta mezi Šerlichem a Vrchmezím je dost frekventovaná. A to jsme ještě nevěděli, jak krásné budou cestou výhledy do Klodzka - Kladska. Na české straně je les a není nic moc vidět.

Počásí nám přálo, bylo modro, teplo. Cestou zralé borůvky a občas i brusinky. A za celou dobu cesty po hraniční stezce kromě rozeřvané skupiny kolistek na Vrchmezí, jsme nepotkali ani nohu ...