Großer Arber - za posledním sněhem na nejvyšší vrchol Šumavy
vydáno 25. dubna 2018 – napsal Rony – žádný komentář
Udělat si odpolední vycházku na nejvyšší horu Šumavy v polovině dubna rozhodně nemusí být úplně dobrý nápad. Zvláště když letošní dlouhá zima obdařila hraniční vrcholy neobvykle vysokou nadílkou sněhu. Proto se snažím přesvědčit syna Lukáše, aby si pro jistotu vybral s kámoši jiný cíl. Samozřejmě marně...
R. "Tak co Lukáši, šli jste na Velký Javor od Brenneru, jak jsem vám doporučoval?"
L. "Nešli, dojeli jsme až k Velkému Javorskému jezeru, které bylo ještě trochu zamrzlé, a odtud stoupali nahoru po značce."
R. "Nahoře asi bylo dost sněhu, ne?"
L. "Nejen tam, i dole v lese ho leželo dost. Stoupali jsme po značce a dost se bořili. Občas jsme propadli i do potoka. Bylo to dost náročné."
R. " To jste se pořád drželi značky?"
L. "Za prvním vrcholkem (Stallriegel) jsme ji ztratili a šli přímo prudkým svahem na vrchol Javoru. Dost to na zmrzlém sněhu klouzalo."
R. "No, ani se nedivím, jít tam v lehkých teniskách. To mohlo jít o život. Stačilo by, kdybyste narazili na nějakou zledovatělou plotnu..."
L. "Spíš jsme se bořili. Na vrchol jsme vylezli skalami, co jsou nad kaplí. Shora nám fandilo pár Čechů, jinak na Javoru skoro nikdo nebyl. Ještě pár lyžařů nad sjezdovkou."
R. "A měli jste vůbec čas se po vrcholu Velkého Javoru porozhlédnout? Má pět podobně vysokých kamenných vrcholků..."
L. "Čas jsme měli a něco jsme prošli. Došli jsme o ke kříži na nejvyšší bod."
R. "Sjezdovkou jste sešli dolů na cestu? Po té byste se vrátili k autu u jezera pohodlně."
L. "Sklouzávali jsme až na značenou stezku a tou sestoupili. Celý sestup nám trval jen hodinu, ale celkem jsme šli pět hodin. Přitom na mapě je to kousek."
R. " Ani se nedivím. Kdybyste zabloudili, mohli jste tam v lese přenocovat."
L. "Jo, málem se nám to povedlo. Shora jsme začali klesat nejdřív k Malému Javorskému jezeru, než jsme omyl zjistili.... Docela mě bolí nohy, bylo to náročný..."
R. "Hmm. Já bych tam v dubnu nešel. Znám to, jak pomalu se brodí sněhem, kterým se člověk propadá po kolena. Zažil jsem to nedaleko Velkého Javoru, když jsme šli z Ostrého na Svaroh. Tak unavenej jako tehdy jsem snad nikdy nebyl."
L. "Byl to dobrej zážitek. Asi příště pojedeme na vyšší kopce, někam do Alp..."
R. "V teniskách :-) ?"
Stallriegel (1232 m n. m.)...
Velký Javor (Großer Arber, 1456 m n. m.) - nejvyšší vrchol Šumavy...
Velké Javorské jezero.
Geigenbach.
Fotogalerie k článku
Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit
Autor článku
Rony
... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.
(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)
Komentáře
K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
- Půltucet (srpen 2023) - příběh fotografie
- Kameny České Kanady ll.
- Půltucet (leden 2024) - příběh fotografie
- Půltucet (květen 2022) - příběh fotografie
- Chodsko a Český les ll.
- Česká Kamenice ll. Českosaské Švýcarsko
- Hamr na Jezeře lll. Oybin a Brniště
- Přes Soumarské rašeliniště na Stožeckou kapli a trek kolem vrchu Pomezný
- S báglem - Indočína
- Půltucet (září 2024) - příběh fotografie
Jaký typ výletů preferujete?
1238 46% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
838 31% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
597 22% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 2673 čtenářů Archiv anket
Náhodné články
- Šumavské toulání nejen hřebenem Trojmezné
- Apuseni - propastné hory l.
- Nad Latschensee - za poslední tisícovkou České republiky ll.
- Spojené arabské emiráty
- Půltucet (září 2024) - příběh fotografie
- Arménie X.
- Apuseni - ještě pár fotek
- Národní park Podyjí l. - Nový Hrádek
- Seveřani jsou nám možná blízcí I
- Silvestrovské pátrání po stopách letce Kudličky