Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Drahanská vrchovina - Moravský kras ll.

vydáno 28. dubna 2019 – napsal Rony – žádný komentář

I další dva dny se touláme po krajině Moravského krasu, vytvarovaného v devonských vápencích a věnujeme oblasti kolem Suchého a Pustého žlebu, a také kopcovitému terénu nad Adamovem.

Kateřinská jeskyně a výlet Suchým žlebem k Macoše

mapa Suchý žleb

Kateřinská jeskyně

Také dnes původně plánovaný okruh zkrátíme. Splouváme do Pustého žlebu a poté do přístavu u Kateřinské jeskyně. Opět sami nedočkavě přešlapujeme před vstupním portákem již před devátou a odhadujeme, že znovu půjdeme dovnitř ve třech.

Pak přece jen ještě pár lidiček dorazí a tak nás bude obdivovat krásy podzemí hned sedm. Sezóna se teprve rozbíhá, ráno byla námraza a z tepla domova se brzy po ránu nikomu nechce.

Kateřinskou jeskyni provází pověst o dívce, která vyšla brzy ráno s ovečkami na pastvu, zašla dále než obvykle a když se zatáhla obloha a schylovalo se k bouři, nemohla hnát ovce až domů, ale ukryla se s nimi v nedaleké jeskyni. Bouře přešla, ona se chystala ovečky hnát domů, ale jedna jí chyběla. Dívence se zdálo, že slyší její zvoneček z konce tmavé jeskyně a vydala se ji hledat. Nemohla však ovečku najít a ztratila cestu ven. Schovala se ve skalním výklenku a únavou usnula.

Ráno našli lidé v lese opuštěné stádo a začali pasačku hledat. Došli až k jeskyni, volali Kateřinu, ale nikdo se jim neozýval. Posléze jeden z nich nalezl její mrtvé tělíčko. Od té doby se jeskyni začalo říkat Kateřinská.

Není divu, že uvnitř jeskyně ztratila nebohá dívka orientaci. Když průvodkyně v prvním dómu na chvíli zhasne, vypadá to, že nastal konec světa. Ano, konec světla bude i koncem světa.

Mohutné prostory Kateřinské jeskyně zdobí opět krásné krápníky. Stalagtity, stalagmity a stalagnáty se většinou skrývají ve výklencích, protože hlavní dóm má z dávné minulosti zřícený strop. Díky tomu jde o největší veřejnosti přístupný podzemní dóm u nás (délka 97 m, šířka 44 m, výška 20 m). Výbornou akustiku zde využívají pro pořádání hudebních koncertů.

Střídám při focení zrcadlovku s mobilem, protože se zdá, že tomu nevadí velmi slabý svit. Bleskem moc fotit nechci, porušuje atmosféru jeskyně a zploští plastičnost obrazu. Nejzajímavějším výtvorem je barevně osvícená čarodejnice s holí, která se po právu stala ambasadorkou Kateřinské jeskyně.

Ráno u Kateřinské jeskyně.

Kateŕinská jeskyně...

...

Kateřinská jeskyně...

...

Divadlo začíná...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

Bambusový lesík.

Čarodejnice.

Čarodejnice.

...

...

...

...

Suchý žleb a NS Macocha

Jen co vylezeme ven z jeskyně, vydáváme se na naplánovanou trasu Suchým žlebem k Macoše. Venca kyčelní kloub jen zkouší a zkraje není jisté, jestli s námi okruh dokončí. Věřím, že ano, protože chce.

Soutěska se kroutí mezi skalami. Objevují se jednotlivé jeskyňky a všelijaké díry, kam se dá vlézt. Na zkoumání v Moravském krasu nejsou jen hlavní a zpřístupněné jeskyně. Speleologové jich zde napočítali přes jedenáct set.

Mírně stoupáme od Dolní Úzké soutěsky k Horní, pak k jeskyni Kravská díra, odkud zkratkou zdoláme strmý svah pod cestou k propasti Macocha. Máme štěstí, že zídku zpevňující cestu lze vůbec přelézt. K propasti již to je jen co by kamenem dohodil.

...

Suchý žleb...

Suchý žleb.

Pod Čertovým mostem.

Suchý žleb leží stranou zájmu davů a můžeme si proto jeho krásu v klidu vychutnat...

...

...

Jedna z jeskyní Suchého žlabu.

...

Sráz Občiny skrývá Srnčí jeskyni s celkovou délkou chodeb až 350 m. Na průzkum podobných jeskyní, kterých je zde mnoho, bychom potřebovali mnohem více času.

Zkratka ze Suchého žlabu končí překonáním zídky u cedty k propasti Macocha.

Zběžně nahlédneme do hlubin Macochy a obdivujeme ty, kteří se nebáli dolů skočit. Já bych to nedal. Pak se zajdeme občerstvit do turistické chaty Macocha. Je pravé poledne, přesto místo najdeme. Vlastně je pravé poledne letního času, abych to uvedl na pravou míru.

Teprve po obědě klesáme bez odpočívajícího Venci k dolnímu vyhlídkovému můstku. Ještě o kus níž se zrovna srocují návštěvníci Punkevní jeskyně, kteří do Macochy dopluli na lodičkách. Snažím se, marně, zachytit výklad průvodce.

...

Chata Macocha.

Propast Macocha...

K spodní vyhlídce do propasti sestoupíme až po obědě.

Teprve z ní lze dobře dohlédnout na dno Macochy.

...

Od propasti nás odvede naučná stezka Macocha. Vede nahoru nad Suchý žleb ke Korálovému závrtu. Ten je zajímavý nejen svojí hloubkou, ale i výzdobou, my však vidíme jen malou jámu, která nám nic víc neřekne.

Abyste vše náležitě ocenili, musíte vědět, že zde byla v roce 1940 vykopána průzklumná šachta, co vyústila do volné dutiny, která je zdobena krápníky. Ty vytváří růžičkové výrustky připomínající korálové trsy. Po těchto útvarech dostala jeskyně pod závrtem svůj název - Korálová.

Pozoruji modré kvítky jaterníků, fialek i jakési žluté sasanky, které svým počtem převyšují ty bílé. V korunách nerozvitých buků si prozpěvují svoje melodie malí zpěváčci. Slunce příjemně hřeje. Není kam spěchat a tak se uvelebíme na lavičce u Křenkova pomníku nedaleko výrazné ostrožny zvané Chobot. Památník nechal zbudovat Klub českých turistů a je zde i jedno ze zastavení naučné stezky Macocha. Cedule upozorňuje na další objevitele jeskyní Moravského krasu z přelomu 19. a 20. století.

Zbývá sestoupit k přístavišti, kde kotví sluncem dokonale vyhřátá bárka Leona a vyrazit na volné moře.

Jaterník podléška.

...

...

...

Pomník objevitelům Moravského krasu.

Lidomorna a hrad Holštejn

mapa Holštejn

Den nekončí a tak poslední síly věnujeme objevení hradu Holštejn. Ten se společně s několika jeskyněmi nachází v nejhornější části Suchého žlebu, kam proplujeme kolem Ostrova u Macochy.

Hladomorna či Lidomorna je první ze známých jeskyní. Jdeme k ní pod zříceninu hradu Holštejn. Tato jeskyně sloužila ve středověku skutečně jako hladomorna nedalekého hradu. Zajímavostí je, že jedním z komínů ve stropě jeskyně se dolů spouštěli odsouzení.

U vchodu do jeskyně začíná nejobtížnější horolezecká cestu v České republice, na kterou si právě dělá zálusk čtveřice mladých lezců.

My nelezeme nahoru na hrad touto diretisimou, ale jdeme pohodlnou stezkou. Z hradu nezbylo nic než torza kamenných zdí a nerovný terén.

Tady opustíme Vencu a sestupujeme k jeskyni Nová Rasovna, kam se propadá Bílá voda. Tato jeskyně je propojena do největšího jeskynního komplexu v ČR, který vytváří společně s jeskyněmi Piková dáma, Spirálka, C 13 a Amatérská. V Amatérské jeskyni se potok Bílá voda spojí se Sloupským potokem v řeku Punkvu.

První pokusy o prozkoumání spadají do 19. století, kdy bylo prozkoumáno 330 metrů chodeb panem dr. Jindřichem Wanklem a postupně objeveno více než 2 km chodeb. Pěšinkou vyběhneme na most, odkud se po cestě vracíme zpět do Holštejna.

Holštejn.

Holštejn.

...

U Holštejnu..

Hladomorna či Lidomorna...

...

Trosky Holštejna...

...

...

...

Jeskynní systém Bílé vody, Sloupského potoka a Punkvy je nejrozsáhlejším propojením jeskynních systémů v České republice.

Ponor Bílé vody překlenul nový most zaplacený dotacemi z EU.

Bílá voda.

Ponor Bílé vody...

Jeskyně Nová Rasovna.

Od Býčí skály k Alexandrově rozhledně

mapa rozhledna

Opouštíme Ostrov u Macochy a loučíme se s domorodcem, který nás nejen ubytoval, ale nechal i ochutnat místní kořalky.

Ještě nahlédneme do nedaleké Cigánské jeskyně. Své jméno získala po kočovných Cigánech, dnes by ji měli přejmenovat na Romskou, a jedeme do Adamova, odkud nás bus dopraví k Býčí skále. Ta společně s Rudickým propadáním tvoří druhý nejdelší jeskynní systém u nás, hned po jeskyních v povodí Bílé vody, kde jsme se toulali včera odpoledne.

Cigánská jeskyně nedaleko Ostrova u Macochy...

...

...

Zde kdysi přebývali Cigáni.

Jeskyně Býčí skála byla obydlena odpradávna, jak dokládají nálezy z dob paleolitu. Nejznámějším nálezem je bronzová soška býka.

U jeskyně je kvůli hnízdění vzácného sokola stěhovavého dočasně uzavřena modrá turistická stezka přes průchozí jeskyni Kostelík, což respektujeme, ale pěkně nás to štve. Hodně jsme se na tuto zajímavou část trasy těšili. Jdeme kolem Křtinského potoka a nahoře ve skalách spatříme jen náznak stezky, která mizí kdesi v jeskyni.

...

Krkavčí skála.

Vyvěračka Křtinského potoka.

Jeskyně Býčí skála.

Sokoli mají přednost.

...

Hornaté oblasti kolem Adamova se dříve říkávalo Moravské Švýcarsko. Tyto přednosti krajiny si nyní budeme moci vyzkoušet na vlastní kůži. Po žluté stoupáme dolem Vaječníku, aniž bychom předtím nahlédli do nedaleké vyvěračky Křtinského potoka. Ten se propadá do podzemí v 3 km vzdálených Křtinách a jeho voda protéká stále ještě neobjevenými prostorami jeskyní celých 14 dnů. Tomu se ani nechce věřit.

Serpentinou zdoláme 150 výškových metrů, abychom se shora potěšili krásnými pohledy k Býčí skále a na zalesněné, rozvrásněné okolí. Jdeme k pomníčku A. Šefčíka u Jelence, kde si vyhřívám provlhlá záda. Kluci mezitím mizí směrem na Alexandrovu rozhlednu.

Po chvíli se vydám za nimi a je mi divné, že nikoho vpředu nevidím. V houští vyplaším chrochtajícího divočáka. Myslím si, že ho vyplašili kluci a dál jdu bučinou velmi opatrně.

Teprve u rozhledny se dozvím, že zabloudili hned, jak se mi vzdálili z očí. To by stálo za pár slov posměchu, ale při výstupu po točitých schodech k nim nemám dostatek dechu, a vše mlčky přejdu.

Stoupáme bezvodým údolím Vaječníku.

Nad Vaječníkem.

Chrobák.

Býčí skála.

Bučiny Jelence.

...

...

Skatulova cesta.

...

Z Alexandrovy rozhledny se otevře parádní výhled na Adamov a směrem k Brnu. Spolucestující v autobusu tvrdil, že za skvělé viditelnosti odsud je možné spatřit nejen Pálavu, ale i Alpy.

Kamenná rozhledna pochází z let 1886-1887 a dostala jméno po Alexandru Suchánkovi, který inicioval její vznik. Za ll. světové války byla ze strategických důvodů poničena a pouze díky výhodné poloze pro TV vysílač bylo torzo věže v roce 1963 zrekonstruováno a navýšeno na 16,5 metru.

Kolem rozhledny se ve svahu kopce vše zelená lístky česneku medvědího. Zprvu jsem tyto odhadoval na konvalinky, ale vůně listů nedovolí pochybnosti. Vkládám si je do bagety. Jsou úžasně osvěžující a cestou dolů jich sním ještě několik. Množství této zdravé bylinky je ohromné a tak snad nevadí, že si je několik žen trhá pro své využití.

Jen více klesneme, plantáže česneku medvědího naráz skončí. Vystřídají je bílé kvítky sasanek a dalších jarních květů. Slunce za dopoledne vyhřálo jižní svahy kopce Nad Střelčím, kde se mísí buk s duby a posléze i borovicemi. Je velmi teplo. Procházíme kolem památníku padlým, popraveným a umučeným lesníkům z období ll. světové války a zvolna klesáme k Adamovu.

Nedaleko stezky chrání rezervace Dřínová vzácné rostliny na styku vápenců s vyvřelinami brněnského masívu.

Vystřídáme postupně tři barvy turistických značek, než se dostaneme nad řeku Svitavu. U ní nás na jedné ze zahrádek vítá růžovými květy obalená sakura.

Alexandrova rozhledna.

Adamov...

Adamov je utopený v lesích.

...

Televizní vysílač Hády (nedaleko Brna) je výrazným orientačním bodem Hádecké planinky.

...

...

Česnek medvědí zjara vévodí okolí rozhledny. Přidat si ho do bagety byl dobrý nápad.

Památník obětem lesníků z ll. sv. války.

...

Pohled na Alexandrovu rozhlednu od nádraží.

Krásný den ještě nekončí a nám tentokrát nemůže zkazit náladu ani nadvakrát zcela zablokovaná dálnice D1 hned za Brnem. Cesta se protáhne z plánovaných tří hodin jízdy na šest. Není divu, že si jako první večerní zprávu vyslechneme demisi ministra dopravy pana Ťoka.