Dovolená 2011 alias Egypt část třetí
vydáno 15. listopadu 2011 – napsal Jack – 4 komentáře
Naposledy se nechte mými články ponořit do země, kde čas je vymezen přesýpaním zrnků písku, kde život proudí úplně jinými kroky než u nás v západních zemích. Egypt jako arabská země má mnohé, co může nabídnout...vlídnost a pohostinnost především :-).
Úterý 2. srpna 2011
Měli jsme naplánovaný další výlet po Egyptě a to opět do egyptského letoviska Hurghady :-).
Cestou do Hurghady
Orientační mapa
Fotky z autobusu nejsou nejkvalitnější, neboť zdejší řidiči jsou opravdu "chytráci" a řídí fakt strašně.
Senzomall ala McDonald
V Hurghadě
Ve městě
Budovy
Na fotkách si všimněte velkých rozdílů, jako po celém Egyptě, kde vidíte lepší ulice a ty nejchudčí.
Lepší ulice
Kleopatra na zdi
Chudá čtvrť
V tento den jsme měli v plánu vyjet lodí s největším podmořským dnem na moře, abychom se podívali na korálové útesy, které se zde kolem pobřeží nacházejí. Bohužel nešnorchlujeme, jinak bysme jeli na vlastní pěst :-).
V hurghadském přístavu
Přístav
Přístav v Hurghadě
Na moři
Naše loď
Z lodi byla vidět nejstarší mešita v Hurghadě El Dahar, kam turisté nemohou vstoupit, jen nahlédnout. Zrovna se jí opravovaly minarety (věžičky odkud svolává muezzin na bohoslužby).
Mešita El Dahar
El Dahar podruhé
Na palubě byl krásný mořský vzduch a zde jsme se seznámili s tříčlennou rodinou z Česka, se kterou jsme trávili volné chvíle.
Pobřeží Hurghady
Příjemný mořský vzduch
Jeden z pánů vyprávěl, jak zde pluly sotva tři lodě a dneska že je tu všechno jiný...moc lidí, třeba osm lodí na jednom místě, ani prý šnorchlovat se pomalu nedá. A jak jsou hrozně egoistický a všechno ničí, když najdou krásný korál, tak po něm poskakují.
Lodě pro potápěče
Naproti naší lodi se nacházel Giftun, ostrov, kam se jezdí potápět.
Giftun
Hurghada a především Rudé moře je opravdu ve světě známé pro svoji průzračnost. Zdejší nejteplejší korálové moře na zeměkouli totiž skrývá korály, vápencové schránky z mořských žahavců.
Korály
Největším korálovým útesem na světě je Velký bariérový útes u pobřeží Austrálie. Je zapsán do seznamu UNESCO, ale má v posledních letech velké problémy - útesy bělají, rozežírají ho hvězdice, globální oteplování, znečištění,...
Velký bariérový útes
Náměstíčko
Tyto fotky jsou foceny přes sklo, proto nejsou nijak v nejlepší kvalitě. Ale i tak vykreslují podmořské dno kolem Hurghady.
Korály pod vodou
Rybky
Rybičky, kam se podíváš
Mořské dno
Korály
Potapěč
Dno plné korálů
Náš tým se nakonec rozšířil až na sedm - sedm statečným :D.
Sedmero statečných z Česka
V přístavu jsme chtěli navštívit restauraci zasvěcenou argentinskému revolucionáři Che Guevara, ale nebylo tolik času.
Restaurace zasvěcená Kubě
Hurghadské ulice skrývají mnohá tajemství...
Po ulici
"Čerstvá" masna
Výlet do Luxoru - středa 3. srpna 2011
Posledním celodenním výletem do srdce Egypta náležel dlouhé cestě do Luxoru, kdy jsme vyjížděli autobusem už brzy ráno, abychom se nemuseli pachtit do vyprahlé země se sluncem nad hlavou a teplotami nad 40°C.
Při cestě do Luxoru
Mezi horami
Hory Rudého moře
Někdy pod naším klimatizovaným autobusem zmizela i asfaltovaná cesta a jeli jsme jen po písku a prachu.
Někdy i cesta zmizí
Během asi tří hodin jsme dorazili do Qeny (Keny), předvstupního města Luxoru, kde nás přivítal minaret, odkud nás ale nikdo nevítal, ani nás na nic nesvolával.
Qena s mineratem
Vstupní město
Budova
Nejen v tomto městě jsou rozdíly v bohatství obyvatel, některým opravdu stačí jen málo - rodina, menší políčko a třeba i nějaká ta střecha nad hlavou.
Chudinské domy
Další z domů
Kolem půl 11 jsme dorazili do Luxoru, města které v překladu z egyptštiny znamená "chrám".
I takhle se tu dá jezdit
Z Luxoru do Karnaku dříve vedla cesta sfing, která tyto dvě místa spojovala. Dnes jsou tu jen zbytky.
Alej sfing
Doprava je tu stejná jako všude. Ten, kdo dosáhne na pedály, tak řídí. Stačí aby vás naučil soused, nebo si chcete udělat řidičský průkaz během tří dnů? Tady jde prostě všechno, ale většina lidí ho nemá, i přesto jezdí.
Dopravní situace
Dopravní situace podruhé
Opět typická dopravní situace
I motorky jsou tu k vidění
Nejen oslík :-)
Egyptem protéká životodárná řeka Nil, 2. největší řeka na světě po Amazonce. Jejími prameny jsou Modrý a Bílý Nil, a slouží především jako dopravní tepna, k zavlažování, k výrobě elektřiny a k požívání.
Řeka Nil
Je ale stejně čistá jak řeka Ganga, lidé z ní pijí, koupou se v ní, perou v ní, ale o kus dál vidíte mrtvolu krávy, jak v ní plave...ještě že nás čekal Karnakský chrám v Luxoru.
Maketa Karnakského chrámu v Luxoru
Cesta Karnakským chrámem
Před vstupem do samotného komplexu chrámu se na Vás seběhnou obchodníci, kteří vám nabízejí to a zase tohle, všechno je 100% "pravé". Když si jich nevšímáte a ingorujete je, tak je to v pohodě, jinak se jich nezbavíte.
Krámky
Před chrámem
Alej sfing s hlavním pylonem
Karnakský chrám v Luxoru byl vybudován proto, že většina faraonů uctívala nejvyššího boha Slunce - boha Re/Ra/Aton. Je to jasné, vždyť slunce zde vládne této pouštní zemi, proto zdejší chrám je vlastně 10 chrámů v jednom.
Sfinga
Další sfingy
Nádvoří s papyrusovými rostlinami
Sloup jako papyrusová rostlina
Zdejší nádvoří má na konci vztyčené sloupy ve tvaru papyrusové rostliny, rostliny, ze které se vyráběl papyrus, tedy ze šáchoru papírodárného. Hlavním pylon, brána vytesaná z kamene, kterou vcházíme, je nedokončen. Jeho stavba byla podobná jako stavba pyramid, tedy pomocí schodovitých
Hlavní pylon
Zdejší výjev na zdi nám zobrazuje významnou bitvu faraona Ramsese II. s Chetity, se kterými se střetl roku 1274 př. n. l. u Kadeše. Byla to první bitva v dějinách zakončena mírovou smlouvou, zde je ale faraon vyobrazen jako vítěz, což pravda není.
Výjev z bitvy faraona proti Chetitům
Sloupová síň byla dříve zastřešena kamenným stropem, ale ten se v průběhu dějin zřítil, a dnes z něj zbyly jen zbytky - dřevěná okna.
Ve sloupové síni
Nápisy na zdech v sloupové síni
Výjevy na sloupech
Na pomyslném konci komplexu Karnakského chrámu nechal vybudovat faraon Amenhotep IV. posvátné jezírko, před kterým se nachází pomník s pouštním broukem Skarabeem. Skarabeus symbolizoval věčnost a štěstí, proto byl dán faraonům na poslední cestu smrti.
Posvátné jezírko
Pomník skaraba
Cestou zbytkami chrámu na Vás padá nostalgie starověké minulosti, ale především jste tu ničeni neustálým svitem slunce, jehož teploty dosahovaly kolem 40 stupňů.
Karnakský chrám
Sochy faraonů
Najdeme tu hodně hieroglyfů, egyptské obrázkové písmo, které bylo roku 1822 rozluštěno díky Rosettské desce a Francouze Jeana-Fracoise Champolliona.
Další hieroglyfy
Výjevy na zdech chrámu
Hieroglyfy
J. F. Champollion
Významnou faraonkou byla i Hatšepsut, regentka svého syna Thutmose III., která zde nechala vztyčit dva obelisky, které dříve byly zakončeny zlatou špičkou, která za svitu slunce svítila do dálky.
Jeden z obelisků královny Hatšepsut
Obelisk královny Hatšepsut
Opět obelisk královny Hatšepsut
Nejvýznamnějším faraonem Nové říše byl Ramses II., Faraon stavitel, který zemi vybudoval a pozvedl ji nad další země, proto i zde v Karkanském chrámu nalezneme jeho stavby i sochu v nadživotní velikosti.
Socha Ramsese II.
Další naší zastávkou byla papyrusová dílna, abychom poznali způsob výroby papyrusu, který se používal až do středověku, než byl nahrazen pergamenem ze zvířecí kůže.
Papyrusová dílna
Jak se vyráběl papyrus? Ze šáchoru papírodárného, který roste jen u Nilu, se naseká na stejně dlouhé pruty, oloupe se zelená kůra a bílá dřeň se nakrají na proužky. Ty se pak skládají vodorovně vedle sebe a následně svisle.
Šáchor papírodárný u Nilu
Šáchor papírodárný ala papyrus
Pak se nechaly papyrusové proužky (jak vodorovné a svislé na sobě) ve vodě, buď na 6 dní, aby vznikl bílý, nebo na 12 dní, aby vznikl hnědý papyrus.
Papyrus
Kolem druhé nejdelší řeky na světě jsme jeli dál a podívat se na Údolí králů.
Řeka Nil
Zelený kraj u Nilu
Před Údolím králů
Údolí králů nechal zbudovat Thutmose I., který první zde nechal vybudovat dokončenou hrobku. Nad údolím králů se majestátně tyčí hora ve tvaru pyramidy, která má pohřbené faraony ochraňovat podobně jako pyramidy.
Údolí králů
Údolí králů s posvátnou horou
Naleziště hrobek
V Údolí králů se nesmí fotit a zdejší hrobky, které jsou plné hieroglyfů, jsou chráněny zevnitř sklem, neboť lidé se jich dotýkali a dlouho by asi nevydržely.
Hrobka Ramsese II.
Hrobka Ramsese XI.
Venku na slunci teploty dosahují až 50 stupňů, v hrobkách bývá chladněji, tak o deset stupňů, takže to není o moc lepší, ale nejste vystaveny přímému slunci.
Údolí králů
Nejznámější hrobkou, v níž se našel velký poklad (uložen v muzeu v Káhiře), je Tutanchamonova hrobka (panovník, který vládl pouhých deset let a to nijak významně), kterou objevil Angličan Howar Carter (+1939) roku 1922.
Objevení Tutanchamonovy chrobky
Zlatá maska Tutanchamona
Howard Carter
Rezidence H. Cartera
Významnou zastávkou po Údolí králů byla návštěva alabastrové dílny, která nám ukázala, jak se dají vytvářet různé vázy, sošky z alabastru.
Pracovníci alabastrové dílny
Alabastrová dílna
Alabastr všude kolem
Náš průvodce, který vyprávěl stále o faraonce Hatšepsut a jejich stavbách, se dočkal - dojeli jsme do Dér el-Bahrí, alias severního Zádušního chrámu královny Hatšepsut v Údolí královen.
Maketa Zádušního chrámu královny Hatšepsut
Údolí královen
Hrobka ve skále
Tento chrám nechala královna Hatšepsut vybudovat během své vlády a je částečně zasazen do skály.
Zádušní chrám
Pohled na zelené údolí kolem Nilu
Faraonka Hatšepsut, která byla regentkou syna Thutmose III., se nechávala zobrazovat jako faraon s typickými insigniemi (Usirův vous a královská žezla).
Socha královny Hatšepsut
Po smrti královny Hatšepsut nechal její syn většinu jejích staveb zbořit (jeden z obelisků v Karnakském chrámu, jeden z chrámu v Údolí královen) a byla z historie naprosto vymazána. Naštěstí ne úplně.
Skály
Zbytky druhého chrámu
Ještě jednou chrám královny Hatšepsut
Autobusem jsme projížděli kolem dvou soch, které jsou pozůstatkami po ohromném chrámu faraona Amenhotepa III., kolem Memnonových kolosů, které prý zpívaly a vítaly tak svého panovníka.
Memnonovy kolosy
Memnovovy kolosy s mojí maličkostí
Vše bylo zakončeno půl hodinou plavbou po Nilu při západu slunce.
Plavba po řece Nil
Na Nilu
Pohled na chrám
Plavili jsme se na dvou menších bárkách, kde se dalo i vyšplhat výše a hledět ze střechy lodičky.
Podobná bárka byla i naše
Nebyli jsme zase na tom takhle špatně
Náš průvodce na lodi druhé
Jsou možné i vícedenní výlety a plavby po Nilu a to splouvání z Karnaku do Asuánu, Káhiry až na pobřeží Středozemního moře, kde leží Alexandrie.
Luxusní parník
Zajímavé plachetnice
Úrodné údolí při řece Nil
Převozník a já
Při západu slunce můžeme zavzpomínat na egyptskou historii, jak se Kleopatra s Caesarem vznášela na vlnách Nilu, apod.
V přístavu
Domů, tedy do hotelu, jsme dojeli už za tmy a to kolem deváté hodiny. Ale ještě jsme stihli i večeři :-).
Čtvrtek a pátek (4. a 5. sprna)
Poslední dva dny jsme už jen odpočívali a užívali si pohostinosti této země, jak po stránce fyzické, tak i psychické.
Na pláži :-)
Zátoka
Tančící lidé z animačního programu
Západ slunce v Egyptě
V pátek večer nám podávali poslední egyptskou večeři a to speciálně venku, kde byli zdejší kuchaři a předváděli své kousky.
Egyptský večer
Vyřezávání dýně
Poslední večeře
Poté následoval egypstký večer s typickými tanci a břišními tanečnicemi, děti si hrály, rodiče tancovali a náctiletí to zakončili zábavou na zdejší discotéce.
Tanečníci
Břišní tanečnice
Typický tanec s deštníky
I se světly
Sobota 6. srpna 2011
Ještě pozdě v noci, tedy brzo nad ránem, jsme odjeli z hotelu na letiště, kde jsme byli odbaveni a čekali až vzlétneme a následně dosedneme na ruzyňské letiště.
Na letišti v Hurghadě
Naposledy pohled z letadle
Egyptské pobřeží
Česká zem
Musím říci, že nejen já jsem se těšil na české jídlo, rodinu a přátele, ale hodně mi budou chybět fajn lidé, kteří vám poradí, pomůžou a stále se usmívají :-).
Fotogalerie k článku
Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit
Autor článku
Jack
Učitel zeměpisu, občanské výchovy a základů společenský věd, který rád poznává nejen lidi, ale i nové kouty naší vlasti či další státy našeho světa. Kromě cestování a sportovního vyžití (běh, volejbal, cyklistika) si neodpustí poslech hudby, četbu thrillerů či společenských románů, ale také psaní různých článků a příběhů. Kromě publikování cestovních zážitků na tomto webu, vede oficiální stránky Volejbalu Strakonice, spravuje oficiální stránku Běhu městem Strakonice 21. srpna, píše občasné recenze na blog iDnes.cz či na Databáziknih a publikuje někdy články do různých periodik..
Řídí se heslem: "Žijeme jen jednou, a to za všech okolností, protože život se musí žít naplno, i když někdy není ten nejrůžovější. Ale s úsměvem jde vždycky všechno lépe ."
Komentáře
16. listopadu 2011 18:14
Jack říká
Oficálně to znělo, že je to největší zdejší loď s proskleným dnem...ale dno ani tak prosklené nebylo, spíš jen boky, neboť jsme seděli na lavicích na dnu lodi, přes které vidět nebylo...
„Jednou za rok vyjeďte někam, kde jste ještě nebyli.“ Dalajláma
18. listopadu 2011 23:31
Japo říká
Takové vedro ... někdy jsem rád za naše mírnější podnebí
"Naděje je jako bumerang: vždycky se vrátí."
20. listopadu 2011 14:32
Jack říká
Zas tak strašné to nebylo, on ten vlhký vzduch od moře to hodně stimuluje . Kromě návštěvy Údolí králů, tam jsme se fakticky smažili .
„Jednou za rok vyjeďte někam, kde jste ještě nebyli.“ Dalajláma
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
- Kostely, kaple, kapličky a jak je to vlastně s Vánocemi?
- Zápisky z cest III. (Hochschwab – úplné zatmění slunce...)
- Slavonice ll. Česká Kanada
- Chebsko l. Český les a Františkovy Lázně
- Dolomity - Cortina ďAmpezzo III.
- Skočický Hrad - záhadný vrchol s pravěkým hradištěm
- Do srdce Boletického VVP k pramenům Blanice
- Island, část V.: okolí Mývatnu
- Půltucet (únor 2021) - příběh fotografie
- Medvědí stezka - ráj turistů, Schwarzenberský kanál - ráj cyklistů
Jaký typ výletů preferujete?
1238 46% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
838 31% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
597 22% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 2673 čtenářů Archiv anket
Náhodné články
- Půltucet (leden 2019) - příběh fotografie
- Itálie 2012 - Kalábrie
- Výlet na Mouřenec
- Půltucet (leden 2021) - příběh fotografie
- Podruhé na kole aneb kam nás tentokrát dovedou cesty po okolí Strakonicka
- Na návštěvě ve Slovinsku III.
- Praha už volá, Praha už volá...
- Půltucet (únor 2021) - příběh fotografie
- Nad Latschensee - za poslední tisícovkou České republiky ll.
- Jihočeské cyklotrasy lll.
16. listopadu 2011 12:10
Rony říká
Zaujalo mne hlavtě to, jak jste pozorovali korály Rudého moře z lodě. To měla na dně nějaké okénka, nebo bylo celé dno průhledné?
Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká