Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Dovolená 2011 ala Egypt část druhá

vydáno 12. října 2011 – napsal Jack – 2 komentáře

Dar řeky Nilu, tím je Egypt. Starověcí Řekové a Římané to moc dobře věděli, že Egypt by bez Nilu Egyptem nikdy nebyl. Druhá největší řeka světa dělá z Egypta zemi, kde se dá žít, oproti tomu Sahara jí mnohonásobně oponuje.

Než se vydáme do největší pouště světa - Sahary, měli bychom si vůbec povědět něco základního o Egyptě.

Základní údaje o Egyptu

Egypt je arabskou republikou nacházející se v severní části afrického kontinentu, ale zasahuje i do Asie a to Sinajským poloostrovem s největším vrcholem Gebel Katherína (hora sv. Kateřiny - 2642 m n. m.).

Hora sv. Kateřiny

Sousedí se třemi státy - Izraelem, Súdánem a Libyí. A se svojí rozlohou jeden milion kilometrů čtverečních patří ke třiceti největších států na světě.

Mapa Egypta

V Egyptě žije kolem 80 milionů obyvatel, ale toto číslo není vůbec přesné. A to ze tří důvodů: díky vysoké úmrtnosti novorozenců, proto rodiče své děti zapisují až po sedmém roce života, někdy ani vůbec; nemoci AIDS; a beduínům a berberům v poušti, kteří egyptské úřady neuznávají, a jejich počet se odhaduje na dva miliony.

Egypťan

Egypt je třetí nejlidnatější zemí Afriky (hned po Nigérii a Etiopii) a jejím hlavním městem je Káhira (Cairo). V překladu znamená Al-Qáhira = Vítězné město, proto možná patří k nejlidnatějším městům Afriky. Leží na rozhraní kultur tří kontinentů (Afriky, Asie a Evropy), a tak není divu, že jí nazývají "Matka světa", a to nejen kvůli dalekosáhlým dějinám. Kromě toho se ve městě nachází Big Mango (něco jako Big Apple v New Yorku), které symbolizuje kosmopolitnost země.

Káhira (Cairo)

Mluví se tu arabsky a vyznává se tu v 90% islám, který vznikl v sedmém století našeho letopočtu. Necelých deset procent obyvatelstva věří v koptské náboženství, které navazuje na pravoslavné křesťanství, ale má vlastního papeže v Alexandrii - Šenudu III. Rok rozdělují na 3 období (záplav, setby, žně), má 365 dní, ale 13 měsíců - ten 13. má 5-6 dní (podle přestupného roku). Taky slaví Vánoce, Velikonoce, ale navíc mají třeba Epifanii = Zjevení.

Šenuda III.

Základní měnou je egyptská libra, která se může jen omezeně směňovat a vůbec se nesmí vyvážet.

Egyptská libra

Země získala samostatnost v roce 1922, ale republikou se stala až v roce 1953 po svrhnutí posledního krále Faruka. Dnes ji vede vojenská rada, neboť poslední prezident Muhammad Husní Mubárak byl nucen po lednových celonárodních demonstracích odstoupit.

Muhammad Husní Mubarak

Mubarak v krizi

Egyptská vlajka

Neboť egyptské dějiny sahají do dávných dob, měli bychom si o nich v krátkosti něco říct.

Stará říše

Faraon jako vládce stělesňuje boha s neomezenou mocí. Prvním panovníkem byl Džoser, který začal stavět pyramidy, které se dostaly do sedmy starověkých divů světa a jediné se do současnosti dochovaly. Nejstarší pyramidou je Džoserova pyramida v Sakkáře, jejímž stavitelem byl Imhotep.

Džoser

Džoserova pyramida

Jak se vlastně stavěly pyramidy?

Nejdůležitější bylo nalézt rovinaté místo a to nejblíže nějakému kamenolomu, odkud se pak opracované kvádry přiváděly po dřevěných kolejnicích na místo určení.

Stavba pyramida

Jak to probíhalo

Vztyčily se pak čtyři hlavní pilíře na hlavních světových stranách (velmi přesné měření - díky znalosti hvězd), a pak se stavělo do schodů, tedy stupňovitě.

Cheopsova pyramida (největší) v Gíze

Ráchefova pyramida se sfingou (lví tělo, lidská hlava)

Dovolím si přeskočit dějny Nové říše, o kterých vám povím později, a rovnou vám řeknu o pozdním období, kdy Egypt byl v podrůčí a součástí Perské říše. Jistě vzpomenete na Dareiose I. a Xerxése I., kteří bojovali o nadvládu nad Středozemním mořem v řecko-perských válkách.

Bitva u Thermopyl

Země byla poté roku 332 př. n. l. osvobozena Alexandrem Makedonským, který v Egyptě založil Alexandrii jako centrum veškeré vzdělanosti a kultury.

Alexandrie

Nesmíme zapomenout na nejslavnější období vlády Ptolemaiovců, tedy na poslední panovnici Kleopatru VII., která se zamilovala do Caesare a později do Marca Antonia. Všechny itriky vyústily v námořní bitvu u Actia, ve které vyhrál Řím s Octaviánem.

Bitva u Actia

Velkým mezníkem Egypta a světa je vznikl monoteistického náboženství islámu, které započal své počátky v 7. století. Posledním prorokem byl Mohamed, obchodník v Mecce, který v roce 611 meditoval v jeskyni a kde se mu zjevil archanděl Gabriel a předal mu Korán (posvátná kniha muslimů).

Mohammed

Roku 622 byl vyhnán za šíření této víry do Medíny (= město prorokovo), tomuto vyhnání se říká - hidžra. Nastala válka muslimů (= stoupenců islámu) proti obyvatelstvu, kdy výsledkem je vítězství muslimů v čele s Mohamedem.

Mekka

Po Mohamedově smrti roku 632 došlo k rozdělení muslimů na dvě větve, neboť nezanechal žádnou poslední vůli, podle které by se měli řídit. Největší skupinou na světě jsou sunnité, kteří uznávají společníka Mohameda Abú Kabra. Ti druzí volí chalífy z přímých potomků Mohamedovy rodiny (Fátimy a Alího).

Muslimka v burce

Posvátnou knihou muslimů je Korán, stoupencům víry se říká muslimové, jejich svatostánky jsou mešity (největší mešitou vůbec je Modrá mešita v Istambulu) s věžičkami (= minarety), odkud na bohoslužby svolává muezzin.

Modrá mešita v Istambulu

Mešita v Káhiře

Mešita El Dahar

Muezzin

Jednou z nejznámějších mešit je Tádž Mahal v indském městě Agra, který během dne mění barvu od narůžovělé, přes mléčně bílou až na nažloutlou.

Tádž Mahal

Každý muslim musí vyznávat pět článků víry: víru v jediného Boha (Alláha), víru v anděly a džiny, víra ve všechny seslané knihy, víra v soudný den a víra v Osud, ať dobrý nebo špatný (určuje Alláh).

Muslim

Důležitější jsou však pilíře islámu, kterých je také pět. Víra v jedinost boží a božské posláni Mohameda, provádět pětkrát denně modlitbu Salát směrem k Mecce, postit se v měsíci Ramadánu (od úsvitu do západu slunce, nepít, nejíst, sexuálně se neuspokojovat), udílet almužnu chudým (2,5 % ze zisku) a jedenkrát za život provést pouť do Mekky = hadždž, pokuď to dovoluje zdravotní stav a finanční situace.

Ka'ba v Mecce

Výprava pokračuje

V pondělí 1. srpna započal v Egyptě Ramadán, měsíc půstu, který většina zdejších obyvatel dodržuje velice ale velice ortodoxně. Tedy nepijou vodu, nejí, sexuálně jsou pasivní atd. Ač dnes už nemocní a těhotné ženy mohou Ramadán porušovat, nekonají tak. Tradice je tradice.

Z hotelu

Cesta pouští

Většina z muslimů jsou převážně doma v klimatizovaných pokojích, kde se to vydržet asi dá. My ale nejsme troškaři a vyrážíme na výlet do Sahary.

Někdo na čtyřkolce

Opět cesta a poušť

Egypt je pouštní zemí, což znamená, že obyvatelstvo se sdružuje do měst, tedy město - poušť - město - ..., zde v Hurghadě je to něco podobného jako souměstí hotelů (hotel - poušť - ...).

Středisko pro turisty

Sezení

V hlavním centru pro turisty, kde pro nás byl připraven egyptský večer (břišní tanečnice, fakír,...), jsme se osvěžili výtažkem z ibišku.

Číšník

Nápoj z ibišku

Povinná výbava do pouště - klobouk či šátek, brýle proti písku, radši pevnou obuv, a taky foťák na zaznamenání okolního prostředí :D.

Já v klobouku

Fotograf

Sahara

Největší poušť na světě je stejně velká jako Čína, tedy kolem devíti milionů kilometrů čtverečních. Toto číslo není ale přesné, neboť se rok od roku mění, zvětšuje. Strukturově je z 80% kakeminnitá, ne písčitá, jak známe typické obrázky.

Písečná Sahara

Sahara

Směrem ke středu se zdejší plošiny zvedají a vytvářejí pohoří s největším vrcholem vulkanického původu - Emil Koussi (3 415 m n. m.). Kromě toho zde můžeme najít oázy, vádí a šoty, což jsou slaná jezera v bezodtokých oblastech.

Emil Koussi

Suché podnebí se 150 mm srážek za rok tu bojuje s velkým rozdílem teplot přes den a v noci, který činí až třicet stupňů. Na jihu Sahary dochází k tzv. dezertifikaci = odlesňování, spásání, a vzniká tak Sahel.

Sahel na mapě Afriky

Pás sahelu

Sahel ve skutečnosti

Abdul, náš řidič, který nás vezl pouští v dzeepu, neuměl česky ani anglicky, ale rozuměl slovu "hoplá", které mu signalizovalo, že má najet na nějaký ten hrbol, abychom nadskočili. Což jsme si užívali.

Náš řidič

Ještě jednou řidič

Zastávka

První zastávku v poušti jsme si udělali proto, abychom spatřili optický jev, tzv. fata morgánu, což vnímáte zrdcadlením v dálce (vidíte vodu, která tam ve skutečnosti není). Všechno díky teplotní inverzi.

V centru dění

Fata Morgána

Fata Morgána

Naše česká průvodkyně, která domů vůbec nejezdí, nám zde do písku nakreslila Egypt. Udělala čáru, která měla znázornit řeku Nil, zbytek je poušť - Východní a Západní.

Jak vypadá Egypt?

Dzeepy

Gruppen foto :D

Když jsme zase vyjeli s dzeepy do pouště, zvednuly se před námi hory Rudého moře, kde se skrývají Beduíni (Berbeři), kteří mají nažloutlou pleť a jejich vlasy nešednou, neboť jím stačí vypadat (díky tomu, že jejich pokožka je vysušená od slunce).

Berber

A jedem...

Mezi horami Rudého moře

Dzeepy za náma

Hory, kam se podíváš

Berbeři

Naše výprava mířila do beduínské vesnice, která však není úplně typická, neboť sem běžní lidé (Egypťané) mohou. Do té reálné nikoliv. Egypťané jim vzali území, a proto je neuznávají.

Sahara park

Beduínská vesnice

První zdejší atrakcí byla pro nás jízda na buginách :-), kde se jezdí ve dvou. Já měl to štěstí/smůlu, že můj taťka dostal ráno tzv. Faraonovu pomstu (vysoké průjmy a horečky), tak jsem jel sám :-). Byl to velký zážitek.

Šátek přivázat

Buginy

Jízda v buginách :D

Hory Rudého moře

Velkým štěstím bylo, že buginy měly automat, takže nebyla nutnost měnit rychlosti za pomoci řadící páky jako u auta. TAkže jste jenom ovládali plyn a brzdy.

A hoplá

V bugině

Moje maličkost ala beduín :D

Poté nám jeden z místních lidí ukázal výrobu různých váz z barevného písku.

Práce s barevným pískem

A je tam velbloud :-)

Výsledek - váza s velbloudem a ptáčkem

Výroba vázy s obrazcem velblouda a racka, při které nás natáčel jeden týpek, pokračoval ve svém počínání všude.

Filmovat se dá prostě odevšad

Místní zde vytvořili pro návštěvníky s teráriem, jak venkovním, tak i vnitřním.

Želví přístřešek

Želva

Terárium

Obojživelník

Jedna z náštěvnic dostala na rameno škorpiona, a jelikož nedělala prudké pohyby, nekousl ji (ale myslím si, že jed ze škorpiona byl předem odebrán :D).

Škorpion

Nejjedovatějším hadem v Africe, ale i zde na Sahaře, je zmije růžkatá.

Zmije růžkatá

Myšička

Kobra královská, tajemný had, kterým údajně spáchala Kleopatra VII. (z rodu Ptolemaiovců) sebevraždu, když se svým milencem Marcem Antoniem prohráli v námořní bitva u Actia, byl zde také k vidění.

Kobra královská

Venku opět něco rychlého. Pštros, který opravdu hlavu do písku nedává.

Ležící pštros

Pozor - pštros!

Pštrosí frňák

Koza

Kozy a ovce

Křepelky

V jednom z přístřešků nám zdejší obyvatel předvedl výrobu keramiky na hrnčířském kruhu.

Beduínský přístřešek

Výroba keramiky

Osamocený krokodýl

A trochu pro zasmání :D.

Fenci

Číča

Odpočívat se musí :-)

Nějaká ta flóra tady přeci je. A když jsme u toho, víte, jak beduín najde vodu v poušti? Není to díky velbloudovi (typický omyl), ale že ji najde podle zeleného výhonku nějaké rostliny.

Flóra ve vesnici

Teploty stále neklesly, tak jsme si dali chvilku odpočinku, při které nám naše průvodkyně vyprávěla o životě dívek a žen v poušti, a především v žití v muslimském světě.

Pouštní teploměr

Sváča

Žena je v podrůčí, majetkem muže. Podléhá, jak rodičům, tak manželovi. Už odmala je učena v domácích pracech a když nadejde okamžik zasnoubení, nastávajícího vybírají rodiče.

Odpočinek a povídání

Při večírku zasnoubení dívka vaří čaj. Její nastávající se napije a zjistí: 1) čaj je sladký (dívka má o něj zájem), nebo 2) čaj je hořký (nechce ho). Odpověď je však na něm, když ho vypije, vezme si ji, když ne - stane se nechtěnou. Tu dostane na starost šejk, správce vesnice, který se stará i o vdody a je jediným, který může za obchodem z vesnice do města.

"Zhulená" kočka

Můj stín

Koptský kostel

Největší atrakcí, kterou všichni s napětím očekávali, byla jízda na velbloudech. A opravdu, shlížet na svět z hrbu velbouda je nezapomenutelný zážitek.

Velbloudi

Velbloud s prckem

Na velbloudech

Vylézt na něj, ale není jednoduché. Musíte se pohybovat naprosto obráceně, aby jste to vyvážili, a nespadli jste z něj.

A jdem dolů

A hop nahoru

Na velbloudovi

Procházka ne růžová :D

V beduínské vesnici jsme vše zakončili ochutnávkou chleba z pšeničné mouky a vody, kterou jedna z muslimek před námi upekla.

Pečení chleba

Žena v burce peče chleba

Zde jsme viděli, jak i děti jsou od mala učeni Ramadánu, tedy nejíst a nepít. Zdejší albínek (špatně se opaluje) si hrál s kostkou ledu, ale nesměl si ho dát do pusy a napít se tak.

Albínek si hraje s kostkou ledu

Průvodkyně nás ještě zavedla do "apotéky", lékárny z přírodních zdrojů.

Lékárna

Abdul, náš řidič, nás vzal s dzeepem k jednomu z vrcholků hor Rudého moře, abychom si mohli seběhnout písečnou dunu.

Vstříc výšinám

Šlapeme

Výhled na hory Rudého moře

Výhled na hory Rudého moře 2

Výstup jak na Everest

Další z výhledů

"Jednoduchá" cesta

No coment :D

Seběhnutí písečné duny

Museli jsme se vrátit dzeepem přes poušť do turistického centra, odkud jsme při západu slunce vyjeli na čtyřkolkách, což byl velký zážitek :-).

Příprava na čtyřkolkách

Čtyřkolky při západu slunce

I já byl na čtyřkolce

Kratičká zastávka

Západ slunce

Dlouhý den byl zakončen tím, že jsme se dívali na noční oblohu a zblízka si prohlédli za pomoci dalekohledu planetu Saturn. Polárka, která je u nás nejjasnější hvězdou, zde jen matnou tečkou na obloze. Egyptský večer s břišní tanečnicí, fakírem a kouřením vodní dýmky nám nádherný den zakončilo.

Vodní dýmka

Příště: výlet do Hurghady a Luxor