Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Cyklotoulky Švihovskou vrchovinou

vydáno 20. srpna 2023 – napsal Rony – žádný komentář

Rozsáhlý celek Švihovské vrchoviny je rozdělený do mnoha menších pohoří a zaujímá převážnou část okresu Plzeň-jih a přilehlé oblasti Rokycanska, Klatovska a Domažlicka. Nejvyšším vrcholem je Koráb u Kdyně. Moje cyklotrasa zmapuje značnou část tohoto pohoří.

mapa cyklotrasy - Stopař

Vzpomínky mne zavedou do dob mého mládí, protože Švihov u Klatov se známým vodním hradem byl jejich součástí. Jednu větev rodové linie musím hledat právě zde. Vlastně i první spaní pod širákem a následné pokusy o vícedenní přechody hor mají svůj počátek právě zde, před dlouhými čtyřmi desítkami let. Otisk žluté turistické značky, jež vedla (a stále částečně vede) od švihovského nádraží na vrchol Jezvince u Nýrska, mám vyražený zlatistým písmem hluboko do paměti. I první přechod Šumavy jsme začali ve Švihově a za pět dnů prošli až k Soumarskému Mostu.

Vodní hrad Švihov...

...

...

Kostel sv. Václava ve Švihově.

Tuhošť a Běleč (712 m n. m.).

...

Nad Vřeckovicemi.

Směrem k Přešticím a Plzni vyšší kopce postupně mizí.

Hrad Roupov

Cyklistický okruh plánuji tak, abych se podíval na místa, která znám, ale i do míst nových. Jedním z nich se stává zřícenina hradu Roupov, kam se ze Švihova přesunu hladce. Nejprve se však zajedu podívat k vodnímu hradu Švihov, kde bydlela Popelka se zlou macechou. Můj tehdy asi desetiletý bratránek byl u ní na dvoře pasáčkem vepříků. Pamatuji si mladičkou a krásnou Libušku Šafránkovou, jak se projíždí kolem hradu na bílém koni. Tři oříšky pro Popelku je stále nejoblíbenější českou pohádkou a zdá se, že to tak už zůstane.

Zatažené nebe ještě kolem poledne zadržuje vedro posledních dnů a jede se mi dobře. Zvlněná krajina Švihovské vrchoviny poskytuje mnoho pohledů na pestrou krajinu Přešticka. Za zády jsem nechal částečně překrývající se vrcholy Tuhoště s Bělčem, na východ ode mne se táhne nízký skalní hřeben Loupenska a Černý les. Před Vřeskovicemi dohlédnu na původně gotický kostel z roku 1235, jehož současná podoba však pochází z roku 1870. Pyšní se trojlodní stavbou s pětibokým presbytářem a bohatě členěným západním štítem. Uvnitř se skrývají hodnotné kostelní varhany z roku 1863.

Mne ale víc zajímá gotický hrad Roupov, z jehož zříceniny ční vysoko k nebi dochovaný štíhlý osmiboký hradní komín vedoucí z černé kuchyně. Hrad založili v 13. století páni z Roupova. Koncem 15. století zde vznikla černá kuchyně, jež je druhou největší zachovanou pozdně gotickou kuchyni v Čechách. Koncem 16. století za Jana Netolického hrad prošel renesanční přestavbou, aby v 18. století začal chátrat. Debatují se staršími manželi s vnoučky a lecos se od nich dozvím.

Roupov.

...

Hrad Roupov je volně přístupný a zbyly z něho jen trosky.

...

...

Výjimkou jse stáj.

A také četná kuchyně.

...

...

...

Zachovaný komín černé kuchyně je atraktivní.. Po starých kamenných schodech se k němu dá vystoupat.

...

...

...

...

Rozhledna Bolfánek

Opouštím zajímavou stavbu a pokračuji do Ptenína, kde nechal v první polovině 18. století Ferdinand Morzin upravit původní tvrz na barokní zámek. Koncem 17. století se jeho majiteli stali Černínové a ti zámek uvedli do současné podoby. Památek po trase míjím hned několik, další je tvrz v Křenicích, kterou mi však zakrývá bujná vegetace a zeď. Mým dalším cílem jsou Chudenice, především rozhledna Bolfánek. V Chudenicích můžete spatřit zámek, který vznikl přestavbou středověké tvrze, rodového sídla Czerninů na konci 16. století a také muzeum spisovatele Josefa Dobrovského. Poté co se posilním u koloniálu, stoupám na Bolfánek. Původní kamenná věž kostela byla postavena v letech 1722 - 1725 a jako rozhledna začala sloužit v roce 1845, kdy došlo k jejímu navýšení. Celková výška rozhledny je dnes 45 m. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 25 m. Je to asi 10 let, co jsem zde procoural jedno dopoledne a nahoru samozřejmě také vystoupal. Dnes zůstávám dole u kapličky, pod kterou nahlížím do jeskyňky, v níž podle pověsti odpočíval sv. Wolfgang, řezenský biskup, při své pouti do Prahy, kde měl vysvětit prvního českého biskupa Dětmara. Podle zprávy z roku 1723 byla tehdy kaple chatrná, měla hliněné zdi, střechu ze šindele, věž ze dřeva a na hlavním oltáři stála soška sv. Wolfganga. Ta se nyní nachází v kostele sv. Jana Křtitele v Chudenicích. V nové kapli naleznete balvan, na němž jsou podle pověsti vytlačeny stopy biskupa sv. Wolfganga.

Chudenice.

Hřbitovní kaple sv. Anny.

Bolfánek není obyčejnou rozhlednou...

...

...

...

...

...

...

...

Kaple s jeskyňkou a kamenem s otiskem nohy sv. Wolfganga.

NS Žďár vás dovede lesem k Americké zahradě. Před lety jsem u jednoho z rozkvetlých keřů zažil astmatický záchvat se škrabáním v krku a nemohl se vůbec nadechnout. Jediný za svůj život. Takže pozor na keř u Czerninovy douglasky.

Projedu si kus naučné stezky Žďár, která vede k Americké zahradě, arboretu, známému od roku 1844, jež je díky své zachovalosti, stáří a zajímavým severoamerickým dřevinám jednou z nejvýznamnějších památek svého druhu u nás. Projíždím les nad budovami zámečku Lázeň, které postupně prochází úpravami a jedu přes Lučici kolem PP Chudenická bažantnice k Farské hůrce a dál do údolí Poleňky. Hůrek míjím hned několik, když projíždím pod hřebeneny vysoké Doubravy a Bítova. Vpravo se zdvihájí lesy, jimiž bych dojel na Koráb (775 m n. m.), nejvyšší horu Švihovské vrchoviny. Kdysi jsme s Lenou využili služeb horské chaty Koráb a také možnosti rozhlédnout se po kraji ze stejnojmenné rozhledny při západu slunce. S nostalgií mohu vzpomínat i na vísku Vílov, přes kterou jedu k další rozhledně - Svaté Markéty. Mezi Vílovem a Úsilovem jsem kdesi s kamarády v kopcích poprvé přespal pod širákem. Samozřejmě mimo les, takže silná ranní rosa byla tehdy pro mě velkým překvapením. Naše začátky trampování byly tehdy opravdu srandovní. Jen sehnat první krosnu, spacák či karimatku byl téměř nadlidský výkon. Uvědomí si to dnes vůbec ještě někdo při pohledu na plné regály všelijakých speciálních prodejen? Nejsme příliš zhýčkaní konzumem? Dovedeme si ještě vážit maličkostí?

Kolem Úhlavy k hradu Švihov

Stoupám k Bukové a z kapsy mi vypadne mobil, kterým neustále pořizuji fotky. Další z moderních vymožeností, bez nichž už si svět nedovedeme představit. Naštěstí pád na tvrdý asfalt přežije bez úhony Rozhlednu Svaté Markéty, kde stojí poutní kaple v novogotickém slohu z roku 1886, jen míjím. Kolem se kupí tmavá mračna, ale slunce vylezlo zpoza nich a začíná být vedro. Jen z malé míry jedu lesy, celá trasa je přehledná a vede nahoru dolů mezi poli a loukami.

Změní to až poslední úsek, kdy nejprve sjíždím od Soustova do Janovic nad Úhlavou, abych kolem řeky pohodlně dojel zpět do Švihova. Cestu do Bezděkova i dál na Dolany však ztíží dost silný severák. Už dlouho jedu většinou na tour, aby baterie nevypověděla službu úplně. Dnes mi i tak při slušném převýšení 67 km dlouhé trasy pomohla dost. Potím se, makám, ale bez elektrokola bych se úplně vypařil. Vedra posledních dnů, která přinesla silné bouře s krupobitím, jsou v nižších polohách k nesnesení. Okolo Úhlavy vede příjemná cyklostezka, která mne dovede následně mezi loukami, jež bývaly dříve velmi často zatopeny velkou vodou Úhlavy, po vyvýšeném náspu až k hradu.

Doubrava a Bítov od Lučice.

Doubrava (727 m n. m.).

...

Sjíždím k Poleňce.

...

Rozhledna Svaté Markéty.

Nad Šumavou vládnou bouře.

Skalnatý Ostrý je jedním z nejzajímavějších vrcholů Šumavy.

...

Zámek Veselí u Janovic nad Úhlavou.

Úhlava.

Gotický vodní hrad Švihov je poprvé zmiňován v roce 1375. Zakladatelem se stal rod pánů z Rýzmberka ze Skály. Během husitských válek byl v majetku Viléma III. Švihovského z Rýzmberka, který spolu s bratrem Janem, sídlícím na hradě Rabí, patřil k předním odpůrcům husitů v západních Čechách. V rámci odvetné operace proti Rýzmberkům byl roku 1434 obléhán husitským vojskem a jeho posádka se vzdala až po vypuštění hradních příkopů.

Zajímavá historie tohoto zachovalého hradu pokračuje dále, ale není mým cílem opakovat Wikipedii. Objíždím hrad, jehož věž se odráží ve vodách příkopu a sleduji nadšená dítka, jak jedou kolem kamenných hradeb na lodičkách a radostně výskají.

Švihov - gotický vodní hrad...

...

...

...