Chebsko ll. Ašsko a Cheb

Chebsko ll. Ašsko a Cheb

Počasí mění naše plány a tak dopoledne začneme sportovní aktivitou. Výživný bude jistě trek do Aše, ale i náš bikový okruh k Ohři, Bismarkově rozhledně a Chebu. Cheb naši společnost přivítá odpoledne, kdy tvář tohoto krásného města poznáme.

Smrčinou k Ohři a Skalce

mapa Stopař

Přes Libou k Ohři

Dobře naladěni z předchozího večera se vydáváme ihned po snídani vstříc dalším dobrodružstvím. Zatímco včera jsme měli štěstí na počasí, když silně lilo úplně všude, jen ne v okolí Chebu, dnesmudíme pozměnit plány. Místo dopoledne stráveném v Chebu a odpolední sportovní aktivitě, zkušeně obracíme pořadí. Roman s Marií vyráží z Františkových Lázní po modré značce na trek do Aše, my pojedeme na kolech ještě o kus dál. Za Ohři, za hranice.

U rybníku Amerika.

...

Kolem Ameriky zamíříme vzhůru k Hůrce, za kterou stojí na skalním ostrohu nad Libským potokem zámek Libá. Vlastně jde o hrad z 13. století přestavěný na zámek. Pokračujeme kolem muzea amerických historických zbraní z doby osidlování Divokého západu a občanské války, kde bychom mohli spatřit pistole známých firem Colt, Winchester, Smith & Wesson, Remington, Sharps a dalších, ale nejsme předem objednaní.

Sjedeme k rybníku Kladivo a velmi hezkou úzkou cestou míříme za hranice do Němec. Přechod Dubina nás zavede na druhou stranu Ohře, nad kterou vede velmi pěkná cyklotrasa.

Kaple u Libé.

Zámek Libá je hrad přestavěný na zámek na vyvýšenině nad Libským potokem v jihovýchodní části obce Libá, nedaleko Františkových Lázní v západních Čechách. Zámek je chráněn jako kulturní památka. Hrad a obec vznikly okolo poloviny 13. století. Roku 1264 je zmiňován Ruprecht z Nového Liebensteina, čímž je doložena existence hradu.(Wikipedie)

...

...

Ohře v Sasku.

Bismarckova rozhledna na Zeleném vrchu

Měníme pitnou vodu za nejistou železitou z Karolínina pramene a cestou usrkáváme s tím, že je léčivá. Brzy se vracíme zpět do Čech k přehradě Skalka. V Hraničné uhneme stranou a stoupáme k Bismarckovo rozhledně na Zelenou horu (637 m n. m.). Původně dřevěná rozhledna byla v roce 1909 nahrazena kamennou. Pojmenovali ji po německém kancléři Otto von Bismarckovi, na jehož počest bylo v tomto období postaveno snad 200 dalších věží, mohyl a sloupů v celé německy mluvící části Evropy. U nás se najdeme ještě další dvě Bismarckovy věže, jedna v nedaleké Aši, kam se zítra podíváme, druhá kdesi u Mikulášovic ve Šluknovském výběžku.

U odbočky na Zelenou horu začíná pršet. Jirka mizí v lese a dohoním ho až u rozhledny, kde se můžeme před sílícím deštěm schovat. Ale jen ve věži. Míříme proto na krytou plošinu a vytvrváme až do konce deště. Mraky kolem se tváří stále víc nepřátelsky a proto zkrátíme trasu.

Karolínin pramen leží za Ohří na území Německa.

...

...

O sopkách a pramenech.

Skalka u Chebu.

...

Bismarkova rozhledna u Chebu ..

...

Na Zelené hoře stojí vysílač.

...

Barokní kostel svaté Anny se špitálem stál na tomto místě od roku 1691. Vznikl přestavbou původní kaple z roku 1518. V roce 1939 byla oblast vysídlena a bylo zde vojenské cvičiště. Po válce, po odsunu německého obyvatelstva, zde vzniklo hraniční pásmo. Domy i kostel byly později srovnány se zemí. Nyní se zde nacházejí odhalené zbytky kostela, základy některých přilehlých domů a byl zde vztyčen mohutný dřevěný kříž. (www.mapy.cz)

Chebské hradby pod hradem.

...

Písečná brána...

...

Přehrada Skalka.

Na vyhlídce Chebská stráž (německy Egerwarte) stojí empírový vyhlídkový altánek.

...

Na Vydrholci ..

Komorní hůrka

Sjedeme k hrázi Skalky, projedeme kolem Ohře pod mohutné hradby hradu a znovu se vracíme k přehradě. Nad ní navštívíme pozoruhodný vršek. Komorní hůrka (503 m n. m.) je národní přírodní památkou a součástí Geoparku Egeria. Jde totiž o nejmladší sopku na území Českého masívu. Sopka vznikla na dně vysychajícího slaného jezera, které se rozkládalo v Chebské a Sokolovské pánvi. Že by na nás snad vychrlila žhavou lávu se bát nemusíme. Naposledy byla činná na počátku čtvrtohor, před milióny let. Doznívající vulkanickou činnost zde připomíná oxid uhličitý v podobě mofetů, plynů probublávajících zlomovými liniemi. Dojdeme jen k žulověmu portálu průzkumné štoly s pamětní deskou připomínající hraběte Kašpara Šternberka. Štola má být několikrát v roce zpřístupněna veřejnosti.

O Komorní hůrce se traduje řada legend a pověstí. Jedna z nich hovoří o zdejších zakletých duších, další o trpasličím královi ze severu, který poslal své tři syny pokračovat v tradici a usadit se v jiné zemi. Všichni nalezli nový domov právě zde, v podhůří Slavkovského lesa na Komorní hůrce, v Karlových Varech a v Mariánských Lázních.

Dorazíme do Františkových Lázní a když usedneme k dobrému obědu u penzionu Eduard, znovu začne pršet. To nám již tolik nevadí, do našeho penzionu to máme pár minut jízdy. Máme čas na vytrávení. Přátelé volají, že si nechali v Aši ujet vlak, aby si dobře prohlédli cikánskou čtvrť, a dalším dojedou rovnou do Chebu.

Komorní hůrka...

...

Komorní hůrka...

Žulový portál průzkumné štoly s pamětní deskou připomínající hraběte Kašpara Šternberka. V roce 2021 Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky společně s Karlovarským krajem a Františkovými Lázněmi štolu zpřístupnil veřejnosti. Obnova štoly probíhala v letech 2016–2019. (www.mapy.cz)

Cheb v obrazech

mapa Cheb

Pohled na Cheb, malba Eduarda Gurka, 1825

Kolem čtvrté jedeme do Chebu, abychom zjistili, jak krásné tohle město je. Honosné měšťanské domy a upravené svažité náměstí si procházíme celé v němém úžasu. Naše první kroky sice směřují do cukrárny za italskou zmrzlinou, ale ty následující již do uzounké uličky mezi malé barevné hrázděné domky Špalíčku. Kramářská ulička nás vede na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad k renesanční Dolní kašně s barokní sochou Herkula. Tento „Divý muž“, jenž třímá nad hlavou pozlacený kyj, chrání od roku 1738 městský znak.

Historie města je spjata s hradištěm osídleným v 9. století Slovany. První zmínka o Chebu pochází z roku 1061. V roce 1146 připadlo Chebsko císaři Fridrichu I. Barbarossovi, který zde kolem roku 1180 nechal postavit středověký hrad.

Cheb v obrazech...

Kašna se sousoším mistra, tovaryše a učedníka od Adolfa Mayerla odhalená v roce 1926. Mříž je zdobena 33 znaky jednotlivých cechů. (ww.mapy.cz)

Kamenná ulice.

Budova bývalého dominikánského kláštera je památkově chráněna. Znovu postavena byla s kostelem sv. Václava v letech 1674–1688. Odborníky je mimo jiné vyzdvihována dochovaná bohatá fresková výzdoba knihovny patrně od Eliase Dollhopfa (1703–1773). Budova je ve vlastnictví města. (www.mapy.cz)

Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad.

Schirdingerovský dům je považován za nejcennější chebský měšťanský dům. Odborníci jej oceňují jako ojedinělou ukázku renesančního uspořádání domu, přičemž se jedná o zachovalou součást ze středověké výstavby na chebském náměstí. Díky své výjimečnosti je Schirdingerovský dům na seznamu kulturních památek České republiky. (www.mapy.cz)

...

Barokní radnice byla postavena v letech 1722-29 podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho.

Socha rytíře Rolanda - symbolu městských práv - stojí na kamenné kašně od roku 1591.

...

Pohled k Špalíčku.

Evangelický kostel Pokoje.

...

Dudácká kašna.

Na domech najdete spoustu detailů...

...

...

Gotický klášter byl postaven v polovině 13. století. Nejprve patřil minoritům, později františkánům. Můžete si prohlédnout kostel Zvěstování Panny Marie, zahradu nebo unikátní gotickou křížovou chodbu se zbytky nástěnných maleb s rostlinnými ornamenty z 15. století. Podle legendy se časně zrána v ambitu zjevuje skupina mnichů, kteří zde v roce 1270 zahynuli při požáru. (www.mapy.cz)

...

Růžový kopeček.

Kašna se sochou sv. Mikuláše z roku 1928, autorem návrhu je sochař Wilfert.

Touláme se s Jirkou v postranních uličkách, abychom se u Chebského hradu všichni před 17 hodinou ve zdraví sešli. Včas na to, abychom stihli poslední dnešní prohlídku s průvodkyní. Dozvíme se mnoho zajímavého o hradu, který má být nejstarším u nás. Jednalo se o tzv. "falc", tedy sídlo císaře. Nejvýznamnější falc byla v Cáchách (Aachenu) s korunovační kaplí Panny Marie z doby Karla Velikého. Významné i méně významné falce se nacházely na desítkách až stovkách míst dnešního Německa a sousedních států a byly umísťovány ve vzdálenosti přibližně 30 km, což byl jeden den cesty na koni. V Chebu najdeme jedinou falc v Čechách jen díky tomu, že Chebsko bylo k českým zemím připojeno až za vlády Jana Lucemburského.

Při výkladu začíná z ojedinělého mráčku pršet a já vytahují deštník o jehož drát si nepěkně rozříznu ukazováček. Asi bude lepší schovat se do Mlýnské věže, která se od konce 15. století stala po husitských válkách součástí městského opevnění. Nezapomeme vylézt na Černou věž postavenou z černého tufu. Uvnitř je schodiště velmi spoře osvětleno, musíme si posvítit mobily, abychom se někam nepropadli. Shora máme hezký výhled na centrum, byť detaily, tolik osvěžující vlastní prohlídku města, odsud spatřit nemůžeme.

U Chebského hradu...

Listky nám prodá sám Albert Einstein.

V areálu hradu se zdržíme s výkladem přes hodinu...

Kaple sv. Martina, Erharda a Uršuly.Hradní dvoupatrová kaple, jejíž výstavba byla zahájena na konci 12. stol. v prostoru zrušeného slovanského pohřebiště. Objekt má podobu hranolového bloku z lomového zdiva s granitovými lizénami. Původní podlaha z keramických dlaždic byla v 19. stol. překryta kamennými deskami. (www.mapy.cz)

...

...

...

Obranná Černá věž z černého tufu nám v závěru návštěvy poslouží jako rozhledna.

...

...

...

...

Kaple sv. Martina, Erharda a Uršuly.

...

Upozorněni jsme především na onanující postavu jednoho z podpěrných sloupů.

...

...

Výr velký.

Pohled z Černé věže nemůžeme vynechat...

...

...

...

Na Černé věži.

Vracíme se na náměstí, abychom brzy zapadli do restaurace u Špalíčku na vydatnou večeři. Poté jdeme k řece Ohři kolem kostela sv. Mikuláše, nejstaršího kostela v Chebu. Původně byl vystavěný jako trojlodní románská bazilika, avšak několikrát vyhořel a musel být často přestavován. Shodneme se, že jeho kráse to nijak neubralo. Když scházíme dvojitým schodištěm osazeným kamennými sochami, stále se musíme otáčet. Kostel sv. Mikuláše působí zdola impozantně.

Před Špalíčkem je situována renesanční Dolní kašna s barokní sochou Herkula – „Divého muže“. Ten třímá nad hlavou zlacený kyj, jímž od roku 1738 chrání městský znak. Barokní podstavec sochy je ze stejné doby. Socha patrně pochází z dílny chebského umělce Petra Antona Felsnera, jenž byl činný v letech 1710–1745, jeho dílem je i socha herkula zdobící schodiště v Radničním paláci. (www.mapy.cz)

Znovu jsme na náměstí...

Třípatrové střechy patří k dalším zvláštnostem Chebu.

...

...

Špalíček - jeden z hlavních symbolů Chebské architektury najdete v severní části náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. Jedná se o unikátní komplex jedenácti středověkých kupeckých domů ze 14. století. Špalíček tvoří ve skutečnosti 2 bloky 3 - 4 patrových domů rozdělených uzoučkou Kramářskou uličkou, která je široká pouhých 160 cm. Netrpíte-li tedy klaustrofobií, můžete si Špalíčkem projít. Ulička je volně přístupná. I dnes jsou jednotlivé domky sídlem obchodů a obchůdků různého typu, kavárny či restaurace. (www.mapy.cz)

Nejhezčí kostel potkáme, když se vracíme k autu...

Kostel svatého Mikuláše je katolický farní kostel, a zároveň nejstarší existující kostel v Chebu. Nachází se na Kostelním náměstí, v severovýchodním rohu náměstí Jiřího z Poděbrad. Původně byl vystavěn jako trojlodní románská bazilika, během své existence však několikrát vyhořel a byl rozsáhle přestavován. (www.mapy.cz)

...

Jedna kostelní věž dnes slouží jako vyhlídka, ale na tu je již pozdě.

...

Barokní sochy hlídají příchod ke kostelu od dvojitého schodiště...

...

...

...

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Anketa

Cheb je malinko zastrčený v koutě naší milé vlasti a tak mne zajímá, jestli jste jeho krásy spatřili na vlastní oči.

3 30% Ano, znám Cheb i okolí velmi dobře.

5 50% Ano. Cheb jsem si letmo prošel(a).

2 20% Bohužel jsem do Chebu ještě nikdy nezavítal(a).

Hlasovalo 10 čtenářů

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Rony

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

Přidat komentář

Komentáře

K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.