Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Chebsko l. Český les a Františkovy Lázně

vydáno 4. září 2024 – napsal Rony – žádný komentář

Po necelých dvou týdnech se vracím do zápaního koutu naší krásné vlasti. Tentokrát budeme kombinovat chůzi a cyklistiku s prohlídkami měst a historických kulturních památek. Začínáme u Dyleni, výrazném vrcholu chebské části Českého lesa. Večer ve Františkových Lázních máme štěstí na akci Český festival vína.

Český les

Traverz Dyleně

mapa Stopař

Vracím se na místo činu, tentokrát s jinou sestavou turisticky naladěných přátel. Dvě elektrokola na nosiči za autem napovídají, že stejně jako před měsícem v Hamrech na Jezeře budeme často rozděleni na dvě dvojice. Pěší a cyklistickou. Před Chebem parkujeme v Dolním Žandovu, kde si Roman s Marií nahodí na ramena bágly a jdou po žluté na Dyleň (940 m n. m.). Od vrcholu s veřejnosti nepřístupnou rozhlednou pak po červené sestoupí do Mýtiny, kam pro ně s Jirkou odpoledne autem dojedeme.

Naše cyklotrasa vede v úvodu stejnou cestou jako trek pěšáků, ale od rozcestí Liščí farma budeme dlouze traverzovat svahy Dyleně a Čupřiny k Mohelenecké pláni, zatímco oni se vydají k vrcholu hory. Kameny rozeseté na bývalé asfaltce naši pozornost prověřují permanentně. Smrkové lesy dominují, jiný druh stromů abyste pohledali. Přírodní park Český les vlastně je pokračováním Šumavy a tak se tomu nelze divit. Smrky prostě rostou rychle a rovně, proto je jich všude tolik. Několik osamocených buků mezi nimi přece jen vidím. Pokus se tvrdí, že buky horských bučin postupně dokážou eliminovat a vytlačit ostatní druhy stromů, jistě to smrčiny umí také. Každý jednotlivý buk hostí na svém kmenu kolonii choroše. Připadá mi, že buky sem jen zabloudily a neví jak odsud odejít. Stromy nemají nožičky a tyto buky na svých místech viditelně trpí. Trpí v zajetí cizích bytostí, s nimiž mají jen málo společného. Snad jen touhu po slunci a jeho hřejivých životadárných paprscích. Těch se jim zde ale nedostává.

U Brtné.

Výhled od Lipovsky na Slavkovský les.

Z úplné letargie mne při sjezdu do Staré Vody vytrhne bývalá Slatina s jezírkem, pomníčkem a pramenem Janovského. Doplníme bidony minerální vodou s železitou příchutí a pokračujeme v krasojízdě. Další pramen kyselky u Jedlové leží kousek od naší trasy. Vývěr na levém břehu Kosího potoka v minulosti stříkal přerušovaně (tzv. intermitoval). Příčinou tohoto vzácného jevu často bývají podzemní dutiny, z nichž po naplnění minerální voda vytryskne. V roce 1974 byl interval mezi vývěry 9 - 20 vteřin, do dnešních dnů však tento jev zmizel. Voda obsahuje oxid uhličitý a látky s podílem iontů sodíku, hořčíku a vápníku. Oproti jiným kyselkám má méně železa. Zdejší prameny ochutnáváme na vlastní nebezpečí. U mne se to nijak neprojeví, ale Jirka poté zvyšuje frekvenci svých zastávek.

Křížek nad Slatinou.

Slatina...

...

Janovského pramen.

Kyselka v Jedlové...

...

Nad Starou Vodou...

...

Lázně Kynžvart

Ze Staré Vody jedeme k zámku Kynžvart, jehož prohlídku popisují Šlápoty v nedávno zveřejněném článku Putování za Santinim ll. V restauraci u golfového hřiště si půlíme donesenou pizzu, naředíme v žaludcích kyselku kofolu a ještě vystoupáme do Lázní Kynžvart k dalším pramenům. Helena, Viktor a Richard chutnají víceméně podobně, jediný Richard teče za poplatek 1 litr za 2 Kč. I ten ochutnáváme, jestli není lepší. Nezdá se to.

Zastavení u zámku Kynžvart.

Kynžvartské prameny Helena a Viktor.

U pramene Richard.

Mýtina

Po návratu k zámku se vracíme na hlavní silnici, za kterou uzavřeme dnešní kratší okruh. Autem přejedeme do Mýtiny, obce s podobnou minulostí, kterou sdílely ostatní obydlená místa tohoto hraničního koutu Čech. Tedy totální vysídlení a ztrátu identity po 2. světové válce. Jak těžce se zpět vrací vše, co bylo kdysi zatraceno, můžeme sledovat na každém kroku. K tomu nám nad hlavami vrčí motory historických letadel, snad abychom si onu zlou dobu lépe vybavili. Lépe letecký den na 5letišti u Chebu naplánovat nemohli.

Ještě jednu zajímavost skrývá zdejší krajina. Parkoviště, kde stojíme, slouží turistům jako výchozí bod na Železnou hůrku, která patří mezi nejmladší sopky na českém území. Sypaný kužel čtvrtohorního vulkánu, starý 520 000 let, byl náhodně odkryt v bývalém lomu. Místo objevil v první polovině 19. století básník J. W. Goethe, jenž byl s krajem bytostně spojen.

Mýtina.

Františkovy Lázně

mapa Františkovy Lázně

Dlouho v Mýtině nečekáme. Když se přátelé z túry přes Dyleň vrátí, jedeme se ubytovat do penzionu Sluneční brána ve Františkových Lázních. Cheb se nejevil v tomhle ohledu přátelsky, jedno již domluvené ubytování mi po pár dnech zrušili. Lázeňské město, příjemný penzion v klidné čtvrti a milý majitel, která má u mého zlivského domova příbuzné, nám bohatě postačí. Zvlášť když zjistíme, že se dnes ve Františkových Lázních koná Český festival vína 2024.

Nejprve ale jdeme k Americe na koupaliště u místního rybníka, kde posedíme u piva a vídeňských párků. Hezké místo se líbí i vosám a tak se s nimi nedobrovolně dělíme o zakoupené zboží. Večer máme spoustu času projít si město zapsané společně s dalšími deseti lázeňskými místy u nás mezi nadnárodní památky světového dědictví UNESCO "Slavná lázeňská města Evropy" (The Great Spa Towns of Europe).

Penzion U Slunečné brány se zvenku opravuje, ale to nám nijak nebude vadit.

...

Stezky lásky přibývají.

Rybník Amerika...

...

Zookoutek u Ameriky

Klid v městském parku narušují návštěvníci vinných slavností, ale to nám nevadí. Projdeme si jednotlivé altánky a budovy s mnoha prameny a do chaosu u kolonády se také rádi zapojujeme. Od 18 hodin posloucháme u náměstí Galiani Gypsy Jazz a poté co dlouze popíjíme pivo a koktejl Martini na počest Romanovo narozenin, po osmé večerní se znovu v dobré náladě vracíme na skupinu Crossband. Za tmy se vracíme do penzionu a ještě dlouho do noci můžeme probírat dnešní zážitky, protože máme prostorný čtyřlůžkový pokoj s předsíňkou.

Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého R roku 1773.

Dvorana Glauberových pramenů...

...

...

Kolonáda...

...

...

Meteorologický sloup byl ve Františkových Lázních zřízen v roce 1882.

Kolonáda solného a lučního pramene.

...

Pramen Adler je pojmenován po lékaři a pravděpodobném zakladateli Františkových lázní Bernardu Adlerovi. Byl vyvrtán v roce 1925 do hloubky 30,3 metrů, jeho vydatnost je 48,5 litrů za minutu a teplota 13,2°C. Nachází se před Kolonádou Solného a Lučního pramene. Vodu nelze z pramene nabrat, je vidět pouze v prosklené kašně, protože je v lázních využívána ke koupelím. (www.mapy.cz)

Lázně II., obvykle zvané Císařské, byly postaveny v novorenesančním stylu v letech 1878–1880. Architektonický návrh pochází od Gustava Wiedermanna (1950–1914). Investorem byl petrohradský bankéř Singer. (www.mapy.cz)

...

...

...

...

...

...

Slavnosti vína ..

Hudební pavilon.

Společenský dům.

František. Socha malého chlapce s rybou je jedním ze symbolů Františkových Lázní. Podle legendy otěhotní každá žena, která si na sochu sáhne. František totiž představuje nejmocnější z místních léčebných zdrojů, který pomáhá mimo jiné v léčbě ženské sterility a dalších gynekologických potíží.

...

Nejznámnější pramen Františkových lázní nese název František.

Pramen Martini také dobře chutná.

Skupina Crossband.

Fontána v Ruské ulici