Blatná

Blatná

Ačkoli občas venku vítr sviští a teploty se chýlí k bodu mrazu, pokuste se vyrazit ještě třeba už naposledy před zimou někam na kole. Co třeba na Blatensko?

Trasa

Cesta tam

Strakonice - Radomyšl - Sedlice (nebo přes Čekanice a Mačkov) - Blatná

Strakonice - Třebohostice (nebo Chrášťovice)- Hlupín - Záboří - Blatná

Cesta zpět

Blatná - Záboří - Třebohostice - Strakonice

Blatná - Sedlice - Strakonice

Délka trasy a náročnost

Délka trasy tam: 25 km (27 km), 34 km (38 km)

Délka trasy zpět: 25 km, 25 km

Náročnost: Středně těžká (začíná nám přituhovat, ale nevěšte hlavu, dal jsem tomu takovou náročnost díky tomu, že pro začátečníka to určitě není, pro pokročilého ale určitě ano)

Výběr máte veliký, ale ti z Vás co opět holdují menší pohyblivosti aut, tak doporučuji cestu přes Třebohostice, nejprve ale začnu tou rušnější.

Ta vede přes Radomyšlskou ulici ze Strakonic, kolem rybníka Dolního řepického, přes Domanice až do Radomyšle.

Radomyšl

První zmínka o této vesnici je z roku 1284, kdy patřila Bavorům ze Strakonic. V roce 1320 ji ale Vilém Bavor daroval řádu maltézských rytířů. Nachází se tu kostel sv. Martina ze 12. století.

Radomyšl

Stále po silnici přes Rojice kolem dvou rybníků. Blatensko je rájem rybníků :)

Rybník Milava

Moje maličkost

Vláček

Dojedete k odbočce na hlavní tah Blatná - Písek, odbočíte doleva a tím pádem na směr Blatná. Ještě než dorazíte přes Sedlici do Blatné, můžete místo přes hlavní tah v Sedlici, vyjet na trochu horší cestu, ale poklidnou krajinkou přes Čekanice, kde leží krásný zámek z josefínských dob.

Zámek v Čekanicích

Pomník Jana Husa

Uprostřed cesty z Čekanic do Mačkova leží památný strom - Buk Dr. Velenovského s kapličkou.

Památný strom s kapličkou

Zatopený lom

Brzy projedete Mačkovem a konečně uvidíte v blízké dáli blatenský zámek.

Konečně jste na řadě, vy mí drazí, kteří máte raději cestu krajinkou víceméně bez aut.

Ze Strakonic přes Starý Dražejov po silnici s výmoly do Krty - Hradec.

Rybník po cestě

Jarní krajinka

Taková cesta Vás čeká

Blížíme se ke Krtům - Hradec

A zde jsou - Krty - Hradec

Cesta nekončí, ba naopak nám začíná. Další vesnička, která se brzy objeví je Mnichov.

Cesta do mírného kopečka

Strakonický kraj

Mnichov

První zmínka o této vsi je z roku 1243. Patřila opět Bavorům.

Barokní kaple sv. Vojtěcha

Kraj se projasňuje

Původně byla plánovaná cesta jinudy, ale my jsme se zkratkami dostali do Zadních Zborovic.

Neměnná krajina

V Zadních Zborovicích

Jelikož jsem slíbil své kamarádce, že ji navštívím na její chalupě, zajel jsem do vesničky Hlupín.

Hlupín

Poté přes Mečichov nebo Třebohostice, pak Záboří do Blatné.

Poslední cesta, kterou Vám tu ukážu, vede kolem zahrádkářských kolonií ve Strakonicích do Droužetic.

Sluníčko trochu kazilo pohled, no jo ranní projížďka :)

Kousek dál

Výhled na Radomyšl

Dalšími vesničkami je Černíkov a Podolí.

Chrášťovice, Třebohostice, Mečichov, Záboří a konečně...

Blatná

První zmínka o tomto krásném, malebném městě pochází z roku 1235 a ve 14. století patřila strakonickým Bavorům.

Tabule

Značka

Blatenský zámek

Postaven ve 13. století a také patřil Bavorům z nedalekých Strakonic. Byl přestavěn na vodní zámek.

Zámek z dálky

Zámek zblízka

Před zámkem

Zámek s vodou :)

Zámecký erb

Podloubí

Zámek zezadu

Zámeček v parku

V zámeckém parku

No coment :D

Známý pohled

Náměstí s kostelem

V 15. století byl postaven římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie na popud Lva z Rožmitálu.

Kostel poprvé

Z jiného úhlu

Vedle kostela

Jedna část náměstí

Naleznete tu krásný lihovar.

Lihovar

Strom v květnu

Poslední moji zastávkou, kam jsem se v jednom dni vydal, byla vesnička Chlum. Nejprve jsem ale jel kolem kostela Paštiky.

Kostel v Paštikách

Cesta přes Hadí

Cestou do Chluma

V lesíku

Pole :D

Jelikož se začíná připozdívat, je na čase se vydat zpátky domů :)

Příště: Za Praotcem Čechem na horu Říp :)

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Jack

Jack

Učitel zeměpisu, občanské výchovy a základů společenský věd, který rád poznává nejen lidi, ale i nové kouty naší vlasti či další státy našeho světa. Kromě cestování a sportovního vyžití (běh, volejbal, cyklistika) si neodpustí poslech hudby, četbu thrillerů či společenských románů, ale také psaní různých článků a příběhů. Kromě publikování cestovních zážitků na tomto webu, vede oficiální stránky Volejbalu Strakonice, spravuje oficiální stránku Běhu městem Strakonice 21. srpna, píše občasné recenze na blog iDnes.cz  či na Databáziknih a publikuje někdy články do různých periodik..

Řídí se heslem: "Žijeme jen jednou, a to za všech okolností, protože život se musí žít naplno, i když někdy není ten nejrůžovější. Ale s úsměvem jde vždycky všechno lépe ."

Přidat komentář

Komentáře

Jack

25. října 2009 11:46

Jack říká

Snad se Vám článek bude líbit

„Jednou za rok vyjeďte někam, kde jste ještě nebyli.“ Dalajláma

Japo

5. listopadu 2009 00:19

Japo říká

Fotky máš pěkné, obzvláště se mi líbí fialově rozkvetlá třešeň (?) s fialovým domem v pozadí, ale vyvážil bych poměr mezi nimi a textem. Taky by bylo dobré podrobněji popsat, jak jsi jel - jen podle fotek se pak těžko šlape .

"Naděje je jako bumerang: vždycky se vrátí."

Zádamský

28. září 2011 17:53

Zádamský říká

Pepo, už by jsi konečně mohl napsat druhej díl tý knížky!

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.