Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Alpy z Boubína a Basumský hřeben

vydáno 18. prosince 2015 – napsal Rony – 6 komentářů

Podzimní inverze nás z Českobudějovické kotliny vyhnala až na mohutný Boubín, odkud jsme z rozhledny přes mléčnou clonu shlíželi na vrcholky Alp a Šumavy, zatímco se do našich zad opíraly hřejivé sluneční paprsky. 
Rozdíl teplot mezi mrazivou, bílou duchnou přikrytou jihočeskou krajinou a rozpáleným vrcholem hory byl přes 25°C.
Užili jsme si tak pohodový den, ve kterém jsme našlapali přes 33 000 kroků a prošli celým Basumským hřebenem až na Červený vrch.

trasa a výškový profil

Boubín (1 364 m n. m.) přitahuje pohledy Jihočechů podobně jako oáza beduíny v poušti. Majestátní, nepřehlédnutelná hora vystupuje vysoko nad ostatní vrcholky Šumavy, které se proti ní jeví jako chudí příbuzní. Jistě je to především tím, že je z vnitrozemí první na ráně.

Láká turisty dřevěnou rozhlednou, z níž lze při dobré viditelnosti spatřit dlouhý pás Alp. Dnes panující silná inverze a průzračný vzduch jsou ideální pro to, aby se poštěstilo je shlédnout i nám.

Protože nejblíž to máme k vrcholu od Včelné pod Boubínem, vydáváme se autem k zdejší pile. Přesto 470 výškových metrů prověří naše síly a důkladně rozproudí krev. Míříme k Boubínské oboře, odkud se ozývají zvuky těžkého stroje, upravujícího cestu poblíž Boubínského potoka. Vydáváme se po žluté ostře vzhůru. Zde svižně vystoupáme k cestě a výstup zakončíme pochodem po nehezkém dřevěném chodníku, který má chránit zdejší nuznou flóru před ušlapáním lidmi. Když dorazíme k Severní Boubínské cestě, vrchol již máme na dosah.

U Boubínské obory.

Rozcestí pod vrcholem.

Boubínská rozhledna.

Z rozhledny se otevřou neskutečně pohledy na celou Šumavu. Velmi dobře rozeznáme nejznámější a nejvyšší vrcholy - Smrčinu, Plechý, Luzný, oba Roklany, Velký Javor, i mnoho dalších. Za Kletí rozložily své hřebeny vzdálené Novohradské hory. Oči zabloudí i na zastřené siluety vrcholků Alp, kde vyniká především ledovec Dachsteinu. Dobře je možné rozpoznat i ostrou špičku Großvenedigeru a mnoho jiných vrcholů. Jak se který jmenuje, se dočteme na rozhledových panoramatických fotografiích. Nižší polohy kraje jsou stále utopeny v husté bílé kaši, nad kterou se táhne úzký šedomodrý pruh teplejšího smogu.

Panorama Mařského vrchu

Pohled na východ k mraku z JETE.

Dachstein za Třístoličníkem (Hochstein).

Roklan (1 453 m n. m.).

Velký Javor (1 456 m n. m.), vlevo rozhledna na Poledníku.

Watzmann (2 715 m n.m.) a Hochkalter. Vlevo, kousek od Watzmannu, bývá za mimořádných podmínek vidět i o 1 km vyšší Großglockner (3 798 m n. m.). Přítomné holky s dalekohledem tvrdí, že ho matně vidí, ale můj objektiv ho neodhalí.

Kleť (1 084 m n. m.), v pozadí Novohradské hory.

Bobík (1 264 m n. m.) a Knížecí stolec (1 236 m n. m.).

Znovu Alpy...

...

Svatá Máří.

Mařský vrch (907 m n. m.).

Šumavské Hoštice.

Škarez, vzadu v kopcích u Bělče (922 m n. m.) Mojkov.

...

Kleť, vzadu čouhá Vysoká (Novohradské hory).

Chlum (1 191 m n. m.) a vápencové východní Alpy.

...

Libín (1 090 m n. m.).

...

Vimperk, Vacov a Kůstrý.

...

Panorama

Panorama

Pohled ke Kleti a Chlumu.

Hraniční Šumava.

...

Velký a Malý Roklan.

Luzný (1 373 m n. m.).

Nové Hutě.

...

...

...

Dlouho se kocháme výhledy a vstřebáváme teplo nádherného dne. Až hlad nás zažene pod rozhlednu, kde se zakousneme do menší svačinky.

Odbilo poledne a my se vydáme k Johnovu pomníku a po té i k stejnojnennému kámenu, jednomu z několika nevýrazných vrcholků Basumského hřebene. Ten si projdeme postupně celý. Jdeme pěšinou kudy dříve vedla značená trasa. Ta dnes vede k Johnovu pomníku pouze jako odbočka od vrcholu. Důvodem či spíše záminkou je zřejmě NPR Boubínský prales, jehož hranice končí Basumským hřebenem. Ale hlavně jde o vynucený ústupek ekologickým organizacím, při stavbě rozhledny. Myslím, že jeden čas byla na vrchol Boubína vyznačena pouze jediná značka, právě po dřevěném chodníku. Tento nesmysl byl dalším kyselým plodem pocházejícím z různých hnutí, které si udělaly skvělou a výnosnou živnost z oblbování lidstva různými katastrofickými scénáři, kvůli nimž už člověk pomalu nesmí vkročit do lesa.

Nedaleko za Srním vrchem (1 296 m n. m.) vylezeme skalku Johnova kámenu (1 285 m n. m.) a lesní cestou pokračujeme přes Srní hlavu (1 268 m n. m.) k vrcholu Basumský hřeben (1 288 m n. m.). Z popsaných výšek všech tisícovek je patrné, že jdeme prakticky po rovině. Rozptýlení skýtá jen několik míst s velmi dobrým rozhledem na obě strany širokého hřbetu.

Teprve poslední vrchol, kterým je Červený vrch (1 203 m n. m.), musíme trochu složitěji hledat. Jde o nejnižší vrchol na konci hřebenu, přesto však právě on nejvíc připomíná opravdový kopec. Převýšení je sice znovu malé, ale výrazný svah padající hluboko a prudce do údolí Teplé Vltavy k Zátoni a Horní Vltavici, parametry hory rozhodně má. Kamenitý vrchol je porostlý buky a i tím se liší od smrčinou pokrytého Basumského hřebene.

Sestoupíme na cestu pod Červený vrch a jdeme k Basumské lovecké chatě. U ní si z upraveného pramene doplňuji vodu. Zpět čeká ještě dlouhá cesta. Odhaduji ji minimálně na dvě hodiny. Stále se pohybujeme po cestě ve výšce kolem 1 200 metrů. Na začátek listopadu je velmi teplo. Klidně by se dalo jít jen v kraťasech a tričku.

Johnův kámen.

...

Srní hlava (1 268 m n.m.).

Bobík z Basumského hřebene.

Boubín panorama.

Novohradské hory.

Boubín.

...

Basumský hřeben.

...

Velký Javor a Poledník.

Heidel.

Na Červeném vrchu (1 203 m n. m.).

...

U Boubínské obory cestu překříží zelená turistická značka. Její záznam na mapě mě již podruhé zmate. Před rokem jsme tudy šli z Kubovy Hutě do Zátoně a chybně zakreslená trasa nás i dnes svedla jinam. Nechci se vracet a proto jdeme na modrou značku a po ní k rozcestí Na křížkách. Bohužel tím mineme lovecký zámeček a Hubertovu kapli, zrovna v den svátku Huberta (3. 11.). Trochu mě to mrzí, čas ale ubíhá rychleji než kilometry a protože Venca chce ještě zdolat vrcholek V oboře (1 006 m n. m.), prcháme dál.

Velmi rychle se šeří a v lese bude brzy úplná tma. Za chvíli je jasné, že dohledávat vrchol by byl risk. Poslední naplánovanou tisícovku nezdoláme. I tak k autu přicházíme již téměř po tmě.

A ani cesta domů není snadná. Mlhy se stále povalují nad krajem a jede se mi velmi špatně. Vůbec nevím kde jsem, ač cestu z Vimperka znám jako své boty. Náladu nám zlepší až zastávka na večeři v restauraci Blata v Sedleci, kam jsme se večer přece jenom, byť s nemalými obtížemi, trefili.

Basumská lovecká chata.

...

Křížová smrč u Boubínské obory.

...

U rozcestí Na Křížkách Venca kontroluje čas. Poslední vrchol V Oboře (1 006 m n. m.) již nestihneme. Brzy se začne stmívat.