Archiv roku 2024 1. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Půltucet (leden 2024)  - příběh fotografie

Půltucet (leden 2024) - příběh fotografie

Motto: "Nejsmutnější aspektem dnešního života je, že věda získává poznatky mnohem rychleji, než společnost nabývá moudrost.“ (Isaac Asimov)
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (březen 2024) - příběh fotografie

Půltucet (březen 2024) - příběh fotografie

Motto: "Všechny naše sny se mohou stát skutečností, pokud máme odvahu je následovat.“ (Walt Disney)
Pokračovat ve čtení...

Křížem krážem po křížových cestách V. Vimperk, Mařský vrch, ale i něco navíc

Křížem krážem po křížových cestách V. Vimperk, Mařský vrch, ale i něco navíc

Zimní prohlídka zámku Vimperk nás zavede k dalším křížovým cestám, byť tyto budou mít jen krátkou vzdálenost. Podíváme se nad Vimperk, na Mařský vrch, ke kostelu ve Lštění, na Pěčnovské kamenné spirály, na Netolické náměstí a nakonec i na koncert středověké hudby do kostela sv. Vavřince v Pištínu.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (únor 2024) - příběh fotografie

Půltucet (únor 2024) - příběh fotografie

Motto: "Celý váš život, budete čelit nějaké volbě. Můžete si vybrat lásku nebo nenávist… Já si volím lásku.“ (Johnny Cash)
Pokračovat ve čtení...

Lovy beze zbraní - ptačí svět ll.

Lovy beze zbraní - ptačí svět ll.

Další krásné fotky od kamarádky Jany Z. ukazují dokonalost ptačího světa Jak by asi svět dnes vypadal, kdyby kdysi nevyhnuli jejich předci, dinosauři. Možná by byl méně divoký, měné agresivní, než je dnes. Příroda a s ní zvířata ustupují tvoru, který sám sebe pyšně nazval "pánem planety".
Pokračovat ve čtení...

Šumperk ll. - Jeřáb a Králický Sněžník

Šumperk ll. - Jeřáb a Králický Sněžník

Autem se přesouváme k Dolní Moravě, kde Roman vystoupá na nejvyšší vrchol Hanušovické vrchoviny Jeřáb, zatímco já s Jirkou vyjedeme pod Králický Sněžník a budeme traverzovat horské svahy s mnoha nádhernými výhledy. Odpoledne navštívíme tvrz Hůrka u Králíků.
Pokračovat ve čtení...

Dolomity 2024 l. Tre Cime / Drei Zinnen

Dolomity 2024 l. Tre Cime / Drei Zinnen

Píše se rok 2024 a cestovka Ciao znovu oslovila známé, kteří spolu jezdí do Dolomit a občas i jinam, již tři desítky let. Jistěže dnes do hor nestoupají po svých, ale využívají pomoci lanovek. Řekl bych, že si všichni užívají krásných scenérií hor, které již z dřívějších let dobře znají. Připojuji se teprve po šesté, po osmi letech s Lukášem. Míříme do srdce Dolomitů, pod masív Marmolady.
Pokračovat ve čtení...

Česká Kamenice ll. Českosaské Švýcarsko

Česká Kamenice ll. Českosaské Švýcarsko

Druhý den se rozdělíme na dvojice. Celodenní pěší túru na Růžovský vrch zvládnou Roman s Marií, náročnou cyklotrasu do Českosaského Švýcarska zase pisatel těchto řádek Rony s Jirkou.
Pokračovat ve čtení...

Litomyšl l. Červená Řečice, Želiv

Litomyšl l. Červená Řečice, Želiv

Většina hradů a zámků již ukončila letošní návštěvní sezónu, ale při trošce umu a štěstí stále objevíte dost možností, kam se vydat. V polovině listopadu vyrážíme na dvoudenní výlet na Vysočinu a do Litomyšle. Čeká nás nabitý program, ale také wellness.
Pokračovat ve čtení...

Křížem krážem po křížových cestách lV. Prachatice

Křížem krážem po křížových cestách lV. Prachatice

Také okresní město Prachatice mohou poskytnout mnoho zajímavým výletů po svém okolí. Nalákat vás může nejen nedaleký vrchol Libína s bělostnou rozhlednou, ale i samotné historické centrum města. My se tentokrát vydali po stopách dvou křížových cest, ale při této příležitosti se dozvěděli i mnoho zajímavostí z historie Prachatic.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.