Archiv roku 2021 2. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Půltucet (únor 2021) - příběh fotografie

Půltucet (únor 2021) - příběh fotografie

Motto: „Život je jako roční období. Na jaře se vše zrodí, v létě dozrává, na podzim chřadne a v zimě zase zaniká.“ Aria
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (březen 2021) - příběh fotografie

Půltucet (březen 2021) - příběh fotografie

Motto: "Nevěřte všemu, co vidíte na internetu. " Tomáš Garrigue Masaryk
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (květen 2021) - příběh fotografie

Půltucet (květen 2021) - příběh fotografie

Motto: „Kdo nezná přístav, do kterého se chce plavit, tomu není žádný vítr příznivý.“ Seneca
Pokračovat ve čtení...

Chodsko a Český les l.

Chodsko a Český les l.

Takže vzhůru do Českého lesa. Až k hranicím. Již se nemusíme ničeho bát, vždyť již i malé dítě ví, že dnes náš nepřítel nečíhá za hranicí západní, ale východní. Studenou válku si nevymysleli ti, kteří na ni kdysi museli odsloužit dva roky vojny.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (srpen 2021) - příběh fotografie

Půltucet (srpen 2021) - příběh fotografie

Motto: „Jestli najdeš v životě cestu bez překážek, určtě nikam nevede“ -radek93
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (říjen 2021) - příběh fotografie

Půltucet (říjen 2021) - příběh fotografie

Motto: „Příroda se na podzim zbavuje všech připomínek uplynulého léta: listí, ovoce i trávy. Také člověk by to měl tak dělat a neschovávat staré papíry a listy, které mu zabraňují prožívat nové a čisté jaro. Já to tak bohužel činit nedovedu a tak, si při každé nové práci, jež by mohla být živá a radostná, připadám jako nevyhrabaná zahrada, v níž se svěží letošní rostlinky musí těžce prodírat zaschlou loňskou trávou.“ Otto František Babler
Pokračovat ve čtení...

Nad Latschensee - za poslední tisícovkou České republiky ll.

Nad Latschensee - za poslední tisícovkou České republiky ll.

Po završení mnohaletého úsilí Václava a naší menší oslavě tohoto úspěchu druhý den jdeme z Modravy na Březník, přičemž si odskočíme na dvě tisícovky - Modravskou horu a Studenou horu. Nalezená čerstvě ohlodaná kost ukazuje, že jsme ve vlčím ráji. Poslední den se projdeme kolem Vchynicko - Tetovského kanálu a Vydry.
Pokračovat ve čtení...

Hvozd a Medvědí stezka

Hvozd a Medvědí stezka

Letní den 20. října využívám k zdolání dvou tisícovek Hvozdu v Jeleních vrších. Šumavu v této době zbarvily bučiny zlatavým nádechem, podobně jako Medvědí stezku, jejíž skalnatou část si také projdu.
Pokračovat ve čtení...

Hrubý Jeseník a Rychlebské hory ll.

Hrubý Jeseník a Rychlebské hory ll.

Další dva dny objevování krásných hor nás opět zavedou i na místa méně známá, ovšem stejně atraktivní. Pěší část opět popíše Václav a Luďkem, já se soustředím na své cyklotoulky.
Pokračovat ve čtení...

Cyklotoulky Železnorudskem a Hartmanickem

Cyklotoulky Železnorudskem a Hartmanickem

Trasy věrohodně mapující krajinu Šumavu v okolí Železné Rudy, Hartmanic i Kašperských hor, plnou kopců, hřebenů, pramenů a potoků, vyhlídek a v neposlední řadě i tajemství. Pojedeme po dobrých cestách i terénem, z údolí řek a potoků budeme stoupat do výšin až pod vrcholky hor
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.