Archiv měsíce Listopad 2021 1. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Nad Latschensee - za poslední tisícovkou České republiky l.

Nad Latschensee - za poslední tisícovkou České republiky l.

Bude mnohaleté úsilí kamaráda Venci, při kterém jsme mohli částečně asistovat, úspěšně završeno na naší milované Šumavě? Zbývá jediná z hlavních tisícovek ČR, posledních pár desítek tisíc kroků, poslední dotyk země na místě nejvyššího bodu vrcholu Nad Latschensee. Pro tento nelehký úkol si vyžádal hned dva zkušené šerpy.
Pokračovat ve čtení...

Barevné toulky Kokořínskem l.

Barevné toulky Kokořínskem l.

Malebná přírodní oblast skal, roklin, jezírek a vesniček s lidovou architekturou. To naleznete v chráněné přírodní oblasti Kokořínsko, kraji s divukrásnou přírodou a vlídnou tváří nastavenou turistům i bikerům. Čtyři dny se budeme pohybovat v prostředí, kde stres a spěch nemá své místo.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (říjen 2021) - příběh fotografie

Půltucet (říjen 2021) - příběh fotografie

Motto: „Příroda se na podzim zbavuje všech připomínek uplynulého léta: listí, ovoce i trávy. Také člověk by to měl tak dělat a neschovávat staré papíry a listy, které mu zabraňují prožívat nové a čisté jaro. Já to tak bohužel činit nedovedu a tak, si při každé nové práci, jež by mohla být živá a radostná, připadám jako nevyhrabaná zahrada, v níž se svěží letošní rostlinky musí těžce prodírat zaschlou loňskou trávou.“ Otto František Babler
Pokračovat ve čtení...

Nad Latschensee - za poslední tisícovkou České republiky ll.

Nad Latschensee - za poslední tisícovkou České republiky ll.

Po završení mnohaletého úsilí Václava a naší menší oslavě tohoto úspěchu druhý den jdeme z Modravy na Březník, přičemž si odskočíme na dvě tisícovky - Modravskou horu a Studenou horu. Nalezená čerstvě ohlodaná kost ukazuje, že jsme ve vlčím ráji. Poslední den se projdeme kolem Vchynicko - Tetovského kanálu a Vydry.
Pokračovat ve čtení...

Hvozd a Medvědí stezka

Hvozd a Medvědí stezka

Letní den 20. října využívám k zdolání dvou tisícovek Hvozdu v Jeleních vrších. Šumavu v této době zbarvily bučiny zlatavým nádechem, podobně jako Medvědí stezku, jejíž skalnatou část si také projdu.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.