Archiv měsíce Prosinec 2020 1. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Patagonie – oslava cestování (část 1.)

Patagonie – oslava cestování (část 1.)

Povídání o zážitcích z letošní cesty na konec světa, která byla zamýšlena jako taková oslava cestování a vrchol všech dosavadních výprav, a v tomto smyslu se bezpochyby vydařila.
Pokračovat ve čtení...

TOP 12: zastavení v čase (rok 2020)

TOP 12: zastavení v čase (rok 2020)

Žijeme ve zvláštních časech, kdy mladí i staří jsou vzděláváni ve lži a ten, který se odváží říkat pravdu, je nazýván šílencem či bláznem. Platón
Pokračovat ve čtení...

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2021

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2021

Letošní rok byl zvláštní a pro všechny náročný. Cestování, hlavně pak do zahraničí, moc nepřál. Alespoň nás to ale naučilo, že i u nás je krásně. Letos, jako každý rok, jsme tak pro vás zvládli připravit spoustu zajímavých článků a ani příští rok nebudeme polevovat. Doufáme tedy, že nám zachováte přízeň. Teď je ale čas na odpočinek a těšení se na nový rok. Rádi bychom vám popřáli šťastné a veselé Vánoce a do nového roku hlavně hodně zdraví!
Pokračovat ve čtení...

Římovská pašijová křížová cesta

Římovská pašijová křížová cesta

Křížová cesta v Římově u Českých Budějovic, zvaná římovská pašijová cesta či římovské pašije, je barokní křížová cesta rozšířená na 25 zastavení, která vede ze severozápadní části obce severním směrem, obchází vrch Cedron a podél řeky Malše se vrací zpět k obci na její jihovýchodní okraj. Je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky. (Wikipedie)
Pokračovat ve čtení...

S krosnou do slovenských hor / l. Slovenský ráj

S krosnou do slovenských hor / l. Slovenský ráj

Střepiny vzpomínek se skládají v barevnou mozaiku kupodivu i po mnoha a mnoha letech docela snadno. Je to proto, že se mi všechny dobrodružné přechody hor do paměti vryly nesmazatelně hluboko. Mnohdy se z mysli vynoří i docela nepodstatné maličkosti a ty se stávají velice čitelnými, ucelenými a srozumitelnými. Vše jako by se znovu opakovalo...
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (listopad 2020) - příběh fotografie

Půltucet (listopad 2020) - příběh fotografie

Motto: „Jak dlouho trvá hodina? Možná přesně tak dlouho, aby člověk mohl poznat své chyby a omyly, napravit jejich důsledky, anebo jen poznat okamžik lítosti. Vteřiny poznání jsou snad víc než léta hloubání.“ Luděk Pachman
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.