Archiv roku 2020 2. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Půltucet (duben 2020) - příběh fotografie

Půltucet (duben 2020) - příběh fotografie

Motto: „Žij podle svojí víry. Dělej to, co ti radí srdce... To, co chceš... Lidský život je divadelní představení, které se hraje bez předchozích zkoušek. Zpívej, směj se, tancuj, měj rád... a žij intenzivně každý okamžik svého života... dříve, než spadne opona a hra skončí bez potlesku." Charles Chaplin
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (březen 2020) - příběh fotografie

Půltucet (březen 2020) - příběh fotografie

Motto: „Svět je nádherná kniha, ale nemá cenu pro toho, kdo v ní neumí číst.“ Carlo Goldoni
Pokračovat ve čtení...

Vzhůru na Olymp

Vzhůru na Olymp

Jistě že jde o poněkud zavádějící název, který má sloužit jako upoutávka, abyste si ho přečetli. Všiml jsem si, že podobně fungují všechna čtivá periodika. Tedy že nadpis či chcete-li název článku s jeho obsahem často nesouvisí, někdy je dokonce v přímém rozporu. Nevydáme se proto společně k sídlu bohů v řeckém Olympu, jenž jsem před lety měl také nadosah, nýbrž pouze do našich luhů a hájů. Něco málo z naší historie však přítomno bude.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (leden 2020) - příběh fotografie

Půltucet (leden 2020) - příběh fotografie

Motto: „Naděje je to s křídly, co hnízdí uvnitř nás a pěje píseň beze slov a stále zvedá hlas.“ Emily Dickinson
Pokračovat ve čtení...

Hrubý Jeseník pěšky i na kole l.

Hrubý Jeseník pěšky i na kole l.

Ihned jak se pootevřela vrátka a my do nich strčili jen dva prstíčky, odjíždíme do hor. Znovu se vracíme na Jesenicko, tentokrát do atraktivního Červenohorského sedla v Hrubém Jeseníku. V plánu máme pět dnů dohledávat tisícovky, procházet hřbety hor a já především na elektrokole vyjíždět jejich čarovné doliny.
Pokračovat ve čtení...

Orlické hory pěšky i na kole lll. a Nové Město nad Metují

Orlické hory pěšky i na kole lll. a Nové Město nad Metují

S Orlickými horámi se rozloučíme v okolí Olešnice, kde si je naposledy prohlédneme z nové rozhledny Faistův kopec. Poslední den strávím v Pekle, zatímco ostatní na výsluní novoměstského náměstí.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (srpen 2020) - příběh fotografie

Půltucet (srpen 2020) - příběh fotografie

Motto: „Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy. Našlapuj lehce, protože šlapeš po mých snech.“ Samuel Butler
Pokračovat ve čtení...

Jihočeské cyklotrasy l.

Jihočeské cyklotrasy l.

Jako inspirace by mohlo posloužit 12 cyklotras, které zaznamenal Stopař (www.mapy.cz) a podělil se s našimi Šlápotami.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (červen 2020) - příběh fotografie

Půltucet (červen 2020) - příběh fotografie

Motto: "Ve stínu stromů se naučíš to, co se nikdy nenaučíš ve škole." Sv. Bernard z Clairvaux
Pokračovat ve čtení...

Přes Kamennou bábu na Kbíl

Přes Kamennou bábu na Kbíl

„Bohumil vedl své hosty údolím Kolčavky do Hrobí, ukazoval jim vrchy a lesy, které zde mají starobylá jména: Vraník, Kůstrý, Na Lipici a Boží kámen. Zde se jistě zastavili, protože odsud je možno spatřit nejen řeku Otavu, ale i průsvitně modrou siluetu Rábí. Jiný vrch, Kamenná bába, byl znám všem neplodným ženám z celého okolí. Věřily tehdy nezlomně, že se dostanou do požehnaného stavu, když usednou zde na velký kámen, mající ženskou podobu…“ (L.Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 110; www.souteze.strakonice.eu)
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.