Archiv roku 2017 1. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Arménie VII.

Arménie VII.

Druhý den autovýletu jsme rozmanitou krajinou dojeli na jižní konec země a víkend začínáme na hotelu v příhraničním městě Meghri, které na nás působí zas trochu jinak než ostatní dosud poznaná města. Nemáme sice moc času na nějaké výpravy do krajiny, ale i poblíž silnice se nachází mnoho zajímavého, čehož využijeme i dnes.
Pokračovat ve čtení...

Do mlžných výšin na Jezerní horu a Plesnou

Do mlžných výšin na Jezerní horu a Plesnou

Inverze znamená nepříjemně lezavé počasí, kdy slunce pod pokličku husté mlhy jediným paprskem nepronikne. Nebo také slunné teplé počasí, které si můžete užívat vrchovatou měrou na horách a mléčnou kaši pod sebou vnímat jako pomalu se vlnící klidné moře.
Touha spatřit toto moře nás vyžene z pohodlí domova k nejvyšším vrcholkům Šumavy, a přestože nám ty pravé inverzní dny unikly, obě túry z Alžbětína za trochu námahy stály. Ve dvou dnech jsme uskutečnili atraktivní výstupy k Jezerní hoře a Plesné, vysoké vrcholy zdvihající se po obou stranách Železnorudského průsmyku
Pokračovat ve čtení...

Lužické a Žitavské hory l.

Lužické a Žitavské hory l.

Příroda severu Čech má své neopakovatelné kouzlo, které jsme začali dúkladněji objevovat teprve v posledních několika letech. Po jarním putování Krkonošemi se naše pozornost obrátila k západu. Lužické hory, pozvolna se zabarvující do pestré palety podzimu, byly krásné, přívětivé a živé.
Pokračovat ve čtení...

Velký Kameník, druhý pokus

Velký Kameník, druhý pokus

První březnové dny jsou jarní. Je proto vhodné začít sbírat fyzičku pro těžké horské výstupy, které nás letos čekají. Moji nabídku na další pokus dobýt ztracenou vartu v uzavřené Staré oboře se setkal s pochopením a tak jsme svůj nedělní výlet naplánovali právě tam. Vstříc dobrodružství, pestré přírodě, zvěři a Velkému Kameníku, vrcholku na podzim uhlídaném střelci v zelených kamizolách.
Pokračovat ve čtení...

Arménie IX.

Arménie IX.

V neděli odpoledne jsme zakončili náš čtyřdenní autovýlet po arménském venkově, po pouhých deseti hodinách odpočinku však začíná další zajímavá výprava. Obujeme zase pořádné boty a zkusíme vystoupit na osamocený vulkán Aragats, který je nejvyšší horou celé země. Podaří se nám v pondělí zdolat naši první čtyřtisícovku?
Pokračovat ve čtení...

Český ráj - II. Bozkovské jeskyně, skalní bludiště Kalich-Chléviště, Klokočské skály

Český ráj - II. Bozkovské jeskyně, skalní bludiště Kalich-Chléviště, Klokočské skály

Druhý den již využijene plně turisticky. Čeká nás prohlídka Bozkovské jeskyně, průstup skalními městy Kalichu a Chléviště, jeskyně Postojna, Klokočské skály a na závěr i zřícenina hradu Rotštejn.
Pokračovat ve čtení...

Do roka a do dne... II. Roháčská plesa

Do roka a do dne... II. Roháčská plesa

Vysoké riziko bouřek znovu oddaluje hřebenový přechod. Jdeme pro jistotu k Roháčským plesům, odkud sledujeme, jak Ostry Roháč atakuje několik odvážlivců. Bouře a déšť přijde až později odpoledne. Další den prší. Trasa v dešti Látanou dolinou tak končí v sedle Zábrať a na Rákoni v husté mlze a zimě. 
Pokračovat ve čtení...

Arménie VI.

Arménie VI.

První den našeho autovýletu po jižní a východní části Arménie byl velmi nabitý, a to jsme fakticky začali až kolem poledne. Druhý den máme v plánu vyrazit o poznání dříve, takže toho stihneme ještě více a možná se dnes podíváme až na jih k íránským hranicím.
Pokračovat ve čtení...

Arménie X.

Arménie X.

Po téměř dvou týdnech na cestách a výstupu na Aragats jsou již naše cestovatelské choutky uspokojeny. Zbytek dovolené tedy tvoří už jen takové střípky a drobky, o čemž svědčí i to, že jsem si přestal vést cestovní deník. Snad se vám tato série cestopisů líbila; já si zřejmě od takto podrobných článků budu muset dát delší pauzu, neboť do budoucna je takové autorské nasazení těžko udržitelné :)
Pokračovat ve čtení...

Český ráj - IV. Prachovské skály, Jičín

Český ráj - IV. Prachovské skály, Jičín

Nejnavštěvovanější ze skalních měst bude to Prachovské. Jistě k tomu přispěla nejen jeho krása, ale i dobrá dostupnost. Naše šlápoty dnes mohou být otisknuty do zasněžených tras mezi skalkami, neboť hrozí sněhové přeháňky. Čekají nás Prachovské skály, Jičín, čedičový vrch Zebín a nechvalně známé Valdice.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.