Archiv roku 2016 4. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Island, část II.: vandr mezi ledovci

Island, část II.: vandr mezi ledovci

Konečně odjíždíme z Reykjavíku na jih Islandu do Skógaru, odkud budeme stoupat mezi ledovce Eyjafjallajökull a Mýrdalsjökull a cestou potěšíme své oko pohledem na četné vodopády. Islandská příroda nás začíná okouzlovat. Další den sestoupíme stezkou s krásnými výhledy do Thórsmörku, Thórova lesa, kde skutečně rostou stromy, dokonce i o poznání vyšší než člověk.
Pokračovat ve čtení...

Expedice Norsko 2015, část šestá

Expedice Norsko 2015, část šestá

Během dvou nabitých a uježděných dnů jsme se dostali z oblasti národního parku Rondane velkou oklikou až do blízkého okolí slavného Geirangerfjordu. Dnes máme v plánu náš okruh téměř uzavřít, o dalším programu pak rozhodnou hlavně povětrnostní podmínky, které bohužel momentálně nejsou nejlepší.
Pokračovat ve čtení...

Toulky jarním Pošumavím

Toulky jarním Pošumavím

Ačkoliv po velikonoční anabázi po sopkách Českého středohoří nožky sotva stihly zregenerovat, letní teploty dalšího víkendu nás znovu vyhnaly do kopců. Velký a Malý Plešný v boletickém vojenském prostoru jsou vždy příjemným cílem, stejně tak i vrcholy Blanského lesa - Albertov a Bulový.
Svěží vzduch, první jarní bylinky a několik druhů poletujících motýlů doprovázely naše kroky, kdy ani pohled na stále zasněžený Chlum nedokáže popřít definitivní konec zimy.
Pokračovat ve čtení...

Expedice Norsko 2015, část jedenáctá

Expedice Norsko 2015, část jedenáctá

Úterní výpravu na Trolltungu nám překazilo počasí ještě dříve, než vůbec začala, ve středu se tedy k jednomu z nejznámějších turistických cílů Norska pokusíme vyrazit znovu. Počasí by nám tentokrát mělo přát, takže doufáme v úspěch; případné odložení o další den by znamenalo zásadní změny v připraveném harmongramu.
Pokračovat ve čtení...

Hory Slovenska: l. Manínská tiesňava a Sul'ovské skály

Hory Slovenska: l. Manínská tiesňava a Sul'ovské skály

Poznávání tvrdosti slovenských hor chceme začít rozumně. Proto před Roháče a Chočské vrchy zařazujeme Strážovské vrchy, kde z pozůstatků korálových útesů dávného mělkého moře vytvořily stamiliony let úžasné kulisy dramatického divadla, ve kterých diváci oněmí.
Manínská a Zákostelecká tiesňava, stejně jako slepencové Sul'ovské skály, jsou pomyslnou vstupní branou na Slovensko, země plné přírodních krás, nevšedních zážitků a milých lidí.
Cestu tam si zpestříme prohlídkou Květné zahrady v Kroměříži.
Pokračovat ve čtení...

Tisícovky VVP Boletice

Tisícovky VVP Boletice

Jak známo, dnes již do šumavského vojenského výcvikového prostoru Boletice můžeme částečně nahlédnout. Po jeho okrajích byly proznačeny cyklotrasy a turistické stezky. Dvě modře značené jdou odvážně i do jeho hlubin. Jedna vede na Knížecí stolec, druhá kolem Špičáku u Horní Plané.
Přesto zde zůstává mnoho jiných krásných míst turistům zapovězeno. Částečně to lze pochopit. Nevybuchlá munice může být nebezpečná, prostor se mimo volné dny a svátky stále k výcviku využívá. Z vlastní mnoholeté zkušenosti však vím, že zbytečně velké obavy nejsou na místě.
Ve dvou říjnových dnech jsme si prošli mnoho cest, pěšin, a vše řádně okořenili výstupy na zajímavé vrcholky, které přesahují tisícimetrovou hranici. Trasy jsme vybírali tak, abychom jich zdolali co nejvíce.
Pokračovat ve čtení...

Zámek Hluboká trochu jinak

Zámek Hluboká trochu jinak

Jistě není nutné zámek Hluboká dlouze představovat. Jeho přitažlivost ročně testují statisíce návštěvníků, díky kterým je třetím nejnavštěvovanějším historickým objektem u nás. Hodně z nich si zaplatí jednu z prohlídek, ale čas na procházku kolem zámku, ani prostorným přilehlým parkem, si nenajdou. To ja velká škoda, protože tak o dost přichází.
Pojďme se jeho okolím projít v době, která je nejmalebnější.
Pokračovat ve čtení...

Expedice Norsko 2015, část třetí

Expedice Norsko 2015, část třetí

Druhý z článků o naší výpravě do Norska skončil přenocováním na náhorní plošině v národním parku Rondane poté, co jsme si užili krásný a dlouhý západ slunce, jaký patrně nikdo z nás ještě neviděl. Ve stejném národním parku zůstáváme i následujicí den, mýto za vjezd je stále ještě zaplacené a nám se tu líbí.
Pokračovat ve čtení...

Expedice Norsko 2015, část čtvrtá

Expedice Norsko 2015, část čtvrtá

Po dvou dnech strávených v národním parku Rondane nasedáme do auta a míříme dále na sever. Naším cílem dnes budou především vodopády. Včera se nám trochu pokazilo počasí, snad už bude zase lépe. 
Pokračovat ve čtení...

Expedice Norsko 2015, část osmá

Expedice Norsko 2015, část osmá

Náš druhý víkend v Norsku věnujeme téměř bezvýhradně horám. Po sobotním výstupu na Galdhøpiggen strávíme i druhý víkendový den v národním parku Jotunheimen, a opět to bude jedna z nejoblíbenějších horských túr v celém Norsku – zamíříme na hřeben Besseggen, který je turisticky atraktivní díky své ojedinělé poloze mezi dvěma různobarevnými jezery.  
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.