Archiv roku 2016 2. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Ostrov Gavdos

Ostrov Gavdos

Asi 50 km jižně od krétských přístavů Paleochora nebo Chora Sfakion (Sfakia) leží ostrov Gavdos. Má rozlohu kolem 27 kilometrů čtverečních a žije na něm stabilně kolem 150 lidí. Leží na stejné šířce jako Kanárské ostrovy nebo nejjižnější část Kypru, no a podle toho tam je počasí - slunečno a teplo po celý rok.
Jediné, čeho je tam málo, je sladká pitná voda. A elektrická energie - vyrábí se různě dieselagregáty.

Pokračovat ve čtení...

Stolové hory a Broumovské stěny l.

Stolové hory a Broumovské stěny l.

První hodiny a dny letošního podzimu jsme věnovali pískovcovým skalám nedaleko Police nad Metují, která se tak na tři dny stala base kempem našich cest. CHKO Broumovsko je oblast bohatá na skalní města a stolové hory a ty zasahují i na polské území.
Proto jsme se první den toulali Polskem po NP Stolové hory, v soutěskách Bludných skal Velké Hejšoviny.


Pokračovat ve čtení...

Balónem nad Český Krumlov

Balónem nad Český Krumlov

Sny se mají plnit. Tedy alespoň ty, které jsou splnitelné. U mnohých mezi ně jistě patří let balónem. Nevím, jestli ještě dnes děti čtou verneovky, v kterých je let balónem často hlavním mottem, ale pro mne se staly knihy Pět neděl v balónu, Cesta kolem světa za osmdesát dní, či Dva roky prázdnin, velkou motivací pro klukovská toulání.
Proč tedy let balónem nezkusit? V loterii mezi letem nad Hlubokou nebo Krumlovem nakonec zvítězil Český Krumlov. Byl jsem tomu rád, přece jen okolí svého bydliště znám mnohem víc. 

Pokračovat ve čtení...

Český les - pohraničím na Havran

Český les - pohraničím na Havran

Tachovsko je turistickým ruchem nepolíbené. Přitom jde o krásnou oblast, kde se hluboké hvozdy střídají se svěže zelenými loukami, kterými si razí cestu stříbrné nitky svěžích potůčků. Pohraničí po 2. světové válce potkalo vysídlení německých obyvatel a uzavření za nepřístupnou Železnou oponu. Studená válka zde po sobě zanechala stopy, co nelze přehlédnout. 
Potkávali jsme se s nimi neustále a mnohdy byli ohromení rychlostí, s jakou si příroda bere zpět lidmi kdysi kultivovanou a upravenou krajinu. Šli jsme zvolna, našlapovali tiše, abychom spatřili, co jiným zůstane skryto, a prožívali jistou míru objevitelství.
Pokračovat ve čtení...

Hory Slovenska: lll. Zpět do Roháčů na Sivý vrch, Nízké Tatry - Krakova hol'a a Ďumbier

Hory Slovenska: lll. Zpět do Roháčů na Sivý vrch, Nízké Tatry - Krakova hol'a a Ďumbier

Jen se pořádně vybouřilo, znovu stoupáme do Roháčů. Všem slibuji nevšední zážitek z průstupu rozlámaných Radových skal a to se splní. Nejzápadnější výběžek pro mne nejkrásnějších hor Slovenska totiž končí impozantním bludištěm vápencový skal s mnoha věžičkami, průchody, přelezy a hlubokými propastmi, s dominujícím Sivým vrchem.
Poslední trek patří Nízkým Tatrám, kde se naše cesty rozdělí, abychom zdolali nejen nejvyšší Ďumbier, ale i jeho atraktivní boční hřeben s Krakovo hol'ou.
Pokračovat ve čtení...

Hory Slovenska: ll. Drama v Roháčích, Juráňova dolina a tiesňavy Chočských vrchů

Hory Slovenska: ll. Drama v Roháčích, Juráňova dolina a tiesňavy Chočských vrchů

Třetí den se ukázal jako kritický. Jak jinak nazvat zásah vrtulníku záchranné horské služby Slovenska, s pomocí něhož nás vyprostili z kosodřevinou a balvany uzavřené roháčské Zadní Spálené doliny? Únik před silnou bouřkou pro nás skončil dobře, o kousek dál, na hřebenu mezi Brestovou a Predným Salatínem, však 36letý Čech takové štěstí neměl. Zabil ho jeden z blesků, které nám létaly nad hlavami...
Další dva dny volíme jistotu tiesňev a dolin. Nahlédneme do Juráňovo doliny a projdeme si NS Kvačanské a Prosiecké doliny v Chočských vrších.
Pokračovat ve čtení...

Hory Slovenska: l. Manínská tiesňava a Sul'ovské skály

Hory Slovenska: l. Manínská tiesňava a Sul'ovské skály

Poznávání tvrdosti slovenských hor chceme začít rozumně. Proto před Roháče a Chočské vrchy zařazujeme Strážovské vrchy, kde z pozůstatků korálových útesů dávného mělkého moře vytvořily stamiliony let úžasné kulisy dramatického divadla, ve kterých diváci oněmí.
Manínská a Zákostelecká tiesňava, stejně jako slepencové Sul'ovské skály, jsou pomyslnou vstupní branou na Slovensko, země plné přírodních krás, nevšedních zážitků a milých lidí.
Cestu tam si zpestříme prohlídkou Květné zahrady v Kroměříži.
Pokračovat ve čtení...

Dolomity - San Pellegrino lll.

Dolomity - San Pellegrino lll.

Poslední dva dny náš neminou plnohodnotné túry. Především sestup z vrcholu Cimon del to della Trappola (2 401 m n. m.) kolem jezer Laghi di Bombasèl a Lago Lagorai do doliny Val Lagorai je úžasný. Klesáme pohodlně starou kamenitou cestou až do Cavallesa, 1 700 metrů hluboko.
Výstup na Monte Piana 2 324 m n. m.) vede od jezera Misurina serpentinami, kterými vlekla na vrcholovou plošinu svá děla italská vojska v l. světové válce. Pozůstatky bojů vnímáme na hoře velmi zřetelně. 
Pokračovat ve čtení...

Mont Blanc 2016 - Francouzská výzva

Mont Blanc 2016 - Francouzská výzva

Tento článek je o muži, který dostal možnost vystoupit na nejvyšší horu Evropy, což se i 27.6.2016 podařilo. Snažil jsem se popsat nejen samotný výstup, ale i k tomu co předcházelo. Vše je psáno z pohledu amatéra a věřím, že právě lidem jako já může ve spoustě věcí pomoci.

Pokračovat ve čtení...

Dolomity - San Pellegrino ll.

Dolomity - San Pellegrino ll.

Opět se zaměříme na krásné okolí San Pellegrina. Nejisté bouřlivé počasí mění plány. Nikdo se nechce potulovat po hřebenech hor v dešti mezi blesky. Proto do Passo di Fassa budeme víceméně jen sestupovat.
Další den prší od rána a ten se tak stává oddychovým. Navštívíme sýrárnu v Predazzu a nedaleké jezero.
Bouře pokračují a tak naše malá parta jde od vrcholu Col Margherity k jezeru Lago di Cavia a odpoledne po Alte Via delle Dolomiti na druhé straně údolí k dřevěným stavením vesničky Fuciade. 
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.