Archiv roku 2015 3. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Dvě údolí a Tři sestry I.

Dvě údolí a Tři sestry I.

V létě 2013 byla vedle vydařené návštěvy Slovinska v plánu ještě jedna, o něco větší výprava. Jenže jak už to bývá, nemůže se skvěle dařit moc věcí najednou, tato velká výprava tedy nakonec padla, a když deset dní před začátkem semestru padla i její záložní varianta, mohl jsem už jen zůstat doma, nebo si narychlo vymyslet něco krátkého sám pro sebe. Tak jsem tedy začal vymýšlet.
Pokračovat ve čtení...

Bitva u Sudoměře

Bitva u Sudoměře

Píše se rok 1420, den zvěstování Panny Marie. Studený vítr rozhání poslední zbytky ranních mlh a z nevlídných dešťových mraků jen občas vyhlédne slunce. Tichou krajinu plnou rybníků a podmáčených luk s křikem přelétne malé hejno hus. Kdesi vysoko na nebi zvolna krouží dvojice dravých ptáků a na Markovci se na chvíli zablýskne stříbro kapřího těla. Ozve se krátké, ostré tlesknutí.
Zhola nic nenasvědčuje tomu, že zde za pár hodin dojde ke krvavé bitvě, která vstoupí do našich dějin jako Bitva u Sudoměře.
Pokračovat ve čtení...

Za skalními vyhlídkami Žďárských vrchů

Za skalními vyhlídkami Žďárských vrchů

Žďárské vrchy jsou nejvyšší částí Českomoravské vrchoviny. Jejich vrcholy často poskytují skvělé výhledy z vysokých skal a většinou jsou dostupné nejen pro horolezce, ale i pro turisty. Vzniklo zde mnoho kamenných moří a skalních útvarů, z nichž jsou nejznámější Čtyři palice, Dráteničky, Devět skal, Zkamenělý zámek nebo Pasecká skála.
CHKO Žďárské vrchy byla vyhlášena v roce 1970 a zahrnuje vyváženou kulturní krajinu s významným zastoupením lesů a přirozených ekosystémů.
Pokračovat ve čtení...

Saské Švýcarsko a Tiské stěny l.

Saské Švýcarsko a Tiské stěny l.

Pastýřská stěna, Bastei, Lilienstein

Národní park Saské Švýcarsko
přitahuje návštěvníky svojí malebnou krajinou plnou stolových hor, úžasných skalních měst a hlubokých temných roklin. Od NP České Švýcarsko ho odděluje pouze státní hranice a proto se pro celé území ujal název Českosaské Švýcarsko.
Z bohaté nabídky turisticky atraktivních lákadel jsme si pro první den vybrali Bastei, s kamenným mostem překlenující propast Mardeltelle, a výstup na stolovou horu Lilienstein, nepřehlédnutelnou dominantu kraje.

Pokračovat ve čtení...

Expedice Norsko 2015, část druhá

Expedice Norsko 2015, část druhá

Série článků o našem cestování po Norsku pokračuje druhou částí. Po přenocování ve městě Otta poprvé vyrážíme do norských hor, konkrétně do národního parku Rondane.
Pokračovat ve čtení...

Nejenštejn: zřícenina Jenštejn a zámek Ctěnice

Nejenštejn: zřícenina Jenštejn a zámek Ctěnice

Praha je jako velkoměsto úžasná v tom, že se lze běžnou městskou MHD dostat do lesoparků se skalami, kde by člověk nevěřil, že je ještě uvnitř města. My se jen za pomoci pražské "lítačky" a vlastních nohou vypravili vloni v červnu skrz krásné parky na severním okraji Prahy na zříceninu hranu Jenštejn a potom na zámek Ctěnice.
Pokračovat ve čtení...

Kastro - druhý pokus

Kastro - druhý pokus

Vloni jsme se opět vypravili na náš milovaný řecký ostrov Krétu. A zase k našemu kamarádovi Michalisovi (Radčinému spolužákovi z dob studií na univerzitě) do malé vesničky jižně od Rethymna, kde má rodný dům po rodičích. V Ano Valsamonero jsme měli po celý víc jak třítýdenní pobyt náš "basecamp" a odkud jsme vyráželi na treky a túry po Levka Ori (Bílých horách) i po jižním pobřeží Kréty. 
Pokračovat ve čtení...

Pokud možno zelené Velikonoce

Pokud možno zelené Velikonoce

PŘEJEME VŠEM POKUD MOŽNO ZELENÉ VELIKONOCE !
Aleš a Radka od Berounky 

A DÁVEJTE VELIKÝHO BACHA KAM ŠLAPETE ... ... ... 

Pokračovat ve čtení...

Bílé Velikonoce - túra do Zbytin

Bílé Velikonoce - túra do Zbytin

Když už chybí několik let Bílé ladovské Vánoce, mohou je občas s úspěchem nahradit Bílé Velikonoce. Ty letošní se obzvlášť vydařily, nasněžilo víc než za celou zimu a tak vandrzování jarní krajinou mělo zajímavou příchuť. Stezky mezi Libínem, Rohanovským vrchem a Vysokou mýtí pokryla čerstvá bílá peřina, která nás však nijak nehřála, spíš naopak...
I proto jsem měl chuť u článku zašktnout nejen kategorii adrenalin, ale i katastrofy. Nakonec tak zle nebylo a docela jsme si výlet užili.
Pokračovat ve čtení...

Klettersteigem na Bosruck

Klettersteigem na Bosruck

Po dlouhé době jsme se loni v červnu vypravili na jednodenní výlet do Alp, a protože jsme si chtěli vyzkoušet ferratu, padla volba na Bosruck. Krásná skalnatá hora s velkým křížem na vrcholu nám poskytla dostatek lezení i nádherných výhledů na Hory.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.