Archiv roku 2012 7. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Archangelsk, Malé Karely

Archangelsk, Malé Karely

V létě roku 2007 jsme s manželkou navštívili Rusko. Jeli jsme tam na vlastní pěst s cílem alespoň částečně nahlédnout do této země, kerá je u nás prezentována nepříliš lichotivě. Vzhledem k tomu, že v Moskvě žije náš starý kamarád Pepa se svojí manželkou Světlanou, dostalo se nám velmi kvalifikovaných průvodců po místech, kam noha běžného turisty vkročí málokdy.
Naším hlavním a motivujícím cílem bylo navštívit město Archangelsk, rodiště mého nevlastního dědečka, který se těsně po říjnové revoluci stačil zachránit útěkem před bolševikem.
Tento první článek pojednává o cestě do Archangelska. V případě příznivého ohlasu nebo zájmu bych přidal další články z našeho dvoutýdenního pobytu na území Ruska.
Pokračovat ve čtení...

USA - den jedenáctý a dvanáctý

USA - den jedenáctý a dvanáctý

Doposud jsme veškerou pozornost upírali pouze k nezapomenutelným divům, které vytvořila příroda. V následujících dvou dnech jsme se od tohoto pravidla poněkud odchýlili a s výjimkou jednoho dopoledne, stráveného v Grand kaňonu, byly naším cílem zajímavosti, vytvořené lidskou rukou.
Zatímco u přírodou vytvořených divů byly naše naše pocity poměrně jednoznačné - bezmezný obdiv a pokora, tentokrát byla škála pocitů pestřejší - od nostalgie, přes obdiv k lidskému umu až po pocit jakési marnosti. Viděli jsme věci bezesporu zajímavé, ale asi všichni jsme uvítali návrat zpět k přírodě v dalších dnech.
Pokračovat ve čtení...

Cesty po New Jersey a USA z pohledu Čecha

Cesty po New Jersey a USA z pohledu Čecha

Ve čtvrtém a poslední článku z mého pobytu za louží shrneme, co se jinam nevešlo. Přiblížíme si univerzitní kampus, v němž jsem pobýval, podíváme se do Princetonu na zdejší významnou univerzitu, poté na pláž v New Jersey a nakonec si popíšeme nějaké zvláštnosti ze života v Americe.
Pokračovat ve čtení...

pf 2013

pf 2013

MNOHO ŠLÁPOT PO SAMÝCH DOBRÝCH CESTÁCH 

Pokračovat ve čtení...

Město Vimperk a Sudslavická naučná stezka

Město Vimperk a Sudslavická naučná stezka

Město Vimperk má turistům co nabídnout. Jeho dominantou je především zámek, ale také mohutná městská zvonice, jejíž původ sahá až k roku 1500. Zachovalé hradby pozdně gotického opevnění, bašty, ani zajímavé měšťanské domy, především na náměstí, nenechají nikoho lhostejným. 

Krásy přírody můžete zase nenuceně vnímat v údolí řeky Volyňky na Sudslavické naučné stezce. Čeká zde skalnatá, lesem porostlá stráň, jeskyňka s pravěkými koeterními nálezy a prastará Sudslavická lípa. Okruh nedaleko hlavní cesty Strakonice-Vimperk je časově nenáročný a může sloužit i jako zajímavá zastávka na vaší cestě za krásami Šumavy.
Pokračovat ve čtení...

Inverze z Libína

Inverze z Libína

Co dělat, když se jednoho podzimního rána probudíte do nevlídně šedého dne a z rádia oznamují inverzi s teplotami, které na horách vystoupají nad 20°C? 
Ani chvilku jsem neváhal a díky tomu si mohl užít posledních ještě hřejivých paprsků slunce, které se líně povalovalo nad hřebeny Šumavy, zatímco v údolích kypěly husté mlhy jako kaše v hrnci z pohádky Hrnečku vař!
Atraktivní pohledy z rozhledny na Libínu jsem zvěčnil na mnoha barevně vděčných fotkách.
Pokračovat ve čtení...

Po červené, příhraniční Šumavou

Po červené, příhraniční Šumavou

Konečně se počasí vylepšilo tak, že naše putování šumavskými stezkami bylo ryze letní a pohodové. A také krásné, střídající neporušené smíšené lesy s pastvinami kdysi kulturní, obydlené krajiny. Cestou velkých balvanů a nádherných vyhlídek i jmény zaniklých vesnic, Stodůlky, Světlé hory, Krásné hory, Cizov, nás provázela jako tenká červená nit turistická značka. 
Pokračovat ve čtení...

Od tvrzí v Kestřanech do Písku

Od tvrzí v Kestřanech do Písku

Jarní příroda láká k delším  procházkám a náš tip padl tentokrát na otavskou stezku z Kestřan do Písku. Kestřany mají dvě zachovalé gotické tvrze z nichž Horní je dnes volně přístupná a probíhá v ní postupná obnova s cílem vybudovat zde expozici „Život na středověké tvrzi“.
Pokračovat ve čtení...

Oslava padesátin s výstupem na Vysoký Kamýk

Oslava padesátin s výstupem na Vysoký Kamýk

Pro věčné poutníky, kteří strávili značnou část svého mládí s báglem na zádech a mnoho nocí pod hvězdnatým nebem, je i oslava padesátin příležitostí potýrat své věkem zdevastované tělo a protáhnout staré kosti. Proto jsem se nijak nedivil, když jsem od svým starých kámošů dostal pozvání k dobrému obědu ve Všetči, ovšem po mnohakilometrovém pochodu drsnou jihočeskou přírodou.
Odpoledne pak korunoval výstup na rozhlednu Vysoký Kamýk s výtečnými rozhledy po okolí.

Pokračovat ve čtení...

Muzejní Washington

Muzejní Washington

Hlavní město USA, Washington, D.C., je vděčným turistickým cílem. Přestože se tam rozhoduje o budoucnosti celého světa (ať už právem nebo ne), turisté mohou nakouknout skoro do každé budovy. Navíc je mezi památníky, Kapitolem a Bílým domem spousta různých muzeí pokrývajících historii, umění i přírodu. Akorát jsme zrovna chytli šílené vedro a bouřku tak velkou, že podobnou mají maximálně dvakrát do roka ...
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.