Archiv měsíce Prosinec 2009 1. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Praha

Praha

Máme tu poslední měsíc v roce – prosinec. Lidé neustávají ve svém spěchu, ba naopak ještě více přidávají, neboť nastává období Vánoc :) a následně oslavy konce roku – Silvestr. Ale my nekončíme... Usaďte se a vstupte do Staré Prahy.
Pokračovat ve čtení...

Zoo Praha

Zoo Praha

Počátkem června - 4. 6. 2009 - jsme společně s dalšími třemi třídami našeho gymnázia a profesorkou Polankovou a Kovářovou vyrazili do pražské zoo...
Pokračovat ve čtení...

Hrubý Jeseník a blízké okolí

Hrubý Jeseník a blízké okolí

Hrubý Jeseník je druhým nejvyšším pohořím v ČR a je dominantním pohořím severní Moravy. Nejvyšším vrcholem je Praděd (1491 m), v celkovém pořadí tisícovek v naší republice je na pátém místě. Celkem má Hrubý Jeseník 56 tisícovek, což je po Šumavě druhý největší počet. Rozložení vrcholů je relativně rovnoměrné v celé ploše. Další významné vrcholy jsou například Vysoká hole (1464 m), Petrovy kameny (1446 m), a Keprník (1423 m). Hrubý Jeseník má přibližně kruhový tvar o průměru 30 km a dělí se na tři podcelky. V roce 1969 byla vyhlášena chráněná krajinná oblast Jeseníky o rozloze 740 km² se sídlem v Malé Morávce.
Pokračovat ve čtení...

Sněžná, aneb tam, kde lišky dávají dobrou noc ...

Sněžná, aneb tam, kde lišky dávají dobrou noc ...

Poetický název zaniklé obce Sněžná jsem si vybral pro název tohoto článku záměrně. Symbolicky nás vítá v tichém kraji lesů a luk, kde lišky opravdu dávají dobrou noc. Nachází se v Želnavské hornatině, na náhorní plošině rozvodí Vltavy a Blanice, mezi vrcholy Křemenné a Doupné hory. Jako širé okolí patří do CHKO Šumava. Některé horské louky zde slouží jako pastviny a otevírají se z nich daleké výhledy na Knížecí stolec, Chlum, Libín, Zbytiny a Křišťanov. Od Doupné hory bývají za dobrého počasí vidět i Alpy.
Pokračovat ve čtení...

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2010

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2010

Celá redakce Šlápot by Vám ráda popřála příjemné prožití svátků vánočních a ať se Vám rok 2010 co nejvíce vydaří. Věříme, že našim článkům zůstane věrni i po celý příští rok.
Pokračovat ve čtení...

Kostely, kaple, kapličky a jak je to vlastně s Vánocemi?

Kostely, kaple, kapličky a jak je to vlastně s Vánocemi?

Slovo Vánoce pochází ze staroněmeckého wāhnachten (dnes Weihnachten), složeného z wīha- (světit) a Nacht (noc). Machkův slovník uvádí staroněmecký tvar wínnahten a soudí, že k převzetí muselo dojít ještě v předcyrilometodějské době. Pfeiferův slovník odvozuje německé weihen od staroindického vinákti, třídit, oddělovat. Jiné vysvětlení, které však nemá oporu v dokladech a je tedy "lidovou" etymologií, je z výrazu dvé noce, který označoval období, kdy noc trvala jako dvě.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.